Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Škoda Felicia Kit Car a její historie. Znáte nejúspěšnější závodní předokolku z Boleslavi?

David Bureš David Bureš 20. 11. 2021 • 09:38
21
Zobrazit náhledy (21)
Škoda Felicia Kit Car Škoda Felicia Kit Car Škoda Felicia Kit Car Škoda Felicia Kit Car Škoda Felicia (2000) Škoda Felicia (2000) Škoda Felicia Kit Car 1600 Škoda Felicia Kit Car (1995) Škoda Felicia Kit Car (1995) Škoda Felicia Kit Car (1995) Škoda Felicia Kit Car (1995) Škoda Felicia Kit Car (1996) Škoda Felicia Kit Car (1996) Škoda Felicia Kit Car (1996) Škoda Felicia Kit Car (1996) Škoda Felicia Kit Car (1997)

Škoda Felicia Kit Car se vrhla na závodní scénu v polovině 90. let jako náhrada za závodní Favorit. V této pozici byla úspěšná, jde o dodnes nejúspěšnější závodní Škodu s pohonem jedné nápravy.

Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto je už desítky let spjatá také se světem automobilového sportu, ostatně její závodní oddělení letos slaví 120 let účastí v motorsportu. V posledních letech je Škoda aktivní na poli rallye, což platilo i v devadesátých letech, která byla spjata se speciálem Felicia Kit Car. Pamatujete si její příběh?

Velká očekávání

Škoda Felicia Kit Car debutovala v roce 1995 s cílem nahradit dosavadní soutěžní Favorit. Ten se za svého působení na soutěžní scéně stal nadmíru úspěšným, pravidelně vítězil v objemové kategorii do 1300 cm3 a v roce 1994 se dokonce stal absolutním králem světového poháru v tzv. Formuli 2, tedy kategorii vozů s pohonem jedné nápravy a motorem o objemu do dvou litrů. Očekávání od nástupce byla tedy obzvlášť velká.

Nová soutěžní zbraň opět přímo vycházela ze sériového automobilu. Skelet karoserie byl tudíž shodný, stejně jako střecha, kapota nebo zasklení. Podle pravidel nové kategorie Kit Car však bylo možné vůz výrazněji upravit pro potřeby rallye, než tomu bylo u předchozího Favoritu. Proto se na Felicii Kit Car objevily širší blatníky pro možnost použití větších a širších kol, přepracovány byly i nárazníky. Přesto vnější rozměry byly prakticky identické jako u sériové Felicie.

Také vnitřek vycházel ze sériového auta. Uvnitř se tudíž objevila dobře známá palubní deska, sériové přístroje však nahradily závodní přístroje značky Stack. Zadní sedačky kvůli odlehčení chyběly, naopak tu byla závodní skořepinová sedadla vpředu a bezpečnostní rám.

Přepracovaný podvozek i motor

Logicky došlo také k úpravám techniky. Brzdy (kotoučové na všech kolech) pocházely od AP Racing a tlumiče dodával Proflex, nechyběl ani samosvorný diferenciál. Přední náprava typu McPherson byla přitom plně nastavitelná podle potřeb, zadní náprava byla vyztužena, vycházela přitom nikoliv z Felicie, ale z odvozeného užitkového modelu Pick-up.

Největší změny se ale odehrály pod kapotou. Vedle osvědčené třináctistovky OHV známé už z Favoritu tu byl i nově homologovaný motor o objemu 1,5 litru. Motor měl kované písty i klikovou hřídel, vícebodové vstřikování paliva OBR, vstřikovací trysky Bosch, škrticí klapky Jenswey, svíčky Champion a automobilka používala i speciální sportovní katalyzátory, které nesnižovaly výkon. Převodovka byla šestistupňová, manuální.

Výkony 100 kW, respektive 115 kW (136 koní, respektive 156 k) možná po letech působí od soutěžního auta úsměvně, taková ale byla doba. Výhodou navíc byla nízká hmotnost daných agregátů, a to hlavně ve srovnání s tehdy běžné nasazovanými dvoulitry v dané kategorii. Velkým benefitem pak byla spolehlivost.

Navíc už v první sezoně se ukázalo, že i s takovou technikou se dá konkurovat. V roce 1995 se tým Škoda Motorsport zúčastnil čtyřiadvaceti soutěží, z toho sedmi v rámci Mistrovství světa. Ve Švédsku Pavel Sibera dojel pátý mezi dvoukolkami a Emil Triner šestý, následně ale přišla série technických potíží. A tak nakonec v rámci kategorie Formule 2 Škoda obsadila třetí příčku, za Peugeotem a Renaultem.

Větší motor

Právě v reakci na silnější konkurenci se mladoboleslavský tým rovněž rozhodl vsadit na výkonnější agregát. Díky tehdy stále relativně novému začlenění pod křídla koncernu Volkswagen se Škoda dostala ke čtyřválci OHV s vícebodovým vstřikováním o objemu 1,6 litru, který se rozhodla využít nejen u sériových aut, ale právě také u soutěžního speciálu.

Volkswagen přitom tuto jednotku nikdy pro závodění nepoužil, a tak se téměř celý vývoj soutěžní verze odehrával v režii mladoboleslavského týmu. Litinový čtyřválec dostal kované písty, ojnice i klikovou hřídel, o časování se postarala nová vačka. Výsledný dosažený výkon 174 koní (128 kW) znamenal nárůst hnací síly o osmnáct jednotek oproti lehčí patnáctistovce. Přímo při soutěžním nasazení se však rychle ukázalo, že možná ještě větší výhodou je širší rozsah použitelných otáček. Nevýhodou byla naopak o 12 kg vyšší hmotnost proti patnáctistovce.

Poprvé se šestnáctistovka představila v Portugalsku, kde s ní Pavel Sibera dojel druhý mezi dvoukolkami, což byl výtečný úspěch. Nešlo přitom o úspěch jediný, v Austrálii Sibera s novým motorem ve své kategorii vyhrál, to samé následně zopakoval i Emil Triner na Novém Zélandu. Více než tehdejší vítězství však možná zaujal jeho příjezd na cílovou rampu krásným táhlým driftem, a to navzdory použití pohonu předních kol.

Přesto nešlo o největší úspěch inovované Felicie Kit Car. Ten zajel legendární Stiq Blomqvist na slavné RAC Rallye ve Velké Británii, kde nejenže vyhrál třídu, ale hlavně dojel na třetím místě v celkovém pořadí, což byl od takového automobilu opravdu nevídaný počin! V celkovém pořadí sezony Škoda přesto skončila druhá mezi značkami, za Seatem, tedy dalším členem skupiny Volkswagen.

Krátká kariéra

Přesto všechno měla Škoda Felicia Kit Car na mezinárodní scéně jen krátkou kariéru. Již v průběhu roku 1997 totiž tovární tým vůz nahradil větší Škodou Octavia Kit Car, což byl předstupeň pozdější Octavie WRC, první soutěžní čtyřkolky v historii Škodovky. Ta už dostala dvoulitrový motor, který byl v kategorii aut do dvou litrů přece jen vhodnější volbou.

Soutěžní nasazení Felicie Kit Car se tak následně omezilo na barvy netovárních týmů, i tak však vůz po konci v tovární stáji ještě léta sbíral závodní vavříny v rozličných podnicích. Běžnou součástí soutěžní scény byla logicky na domácí půdě, kde s ní závodili třeba Jaroslav Starý, Karel Trojan nebo třeba jistý Roman Kresta, který právě za jejím volantem poprvé upozornil na svůj talent. Celkem bylo postaveno 48 kusů Felicie Kit Car.

Doporučujeme

Témata