Soudní znalec odpovídá: Jak je možné, že se postihy za přestupky liší kraj od kraje?

Důležitost znaleckých posudků se dá dobře pochopit na příkladu nehody Romana Janouška. Zatímco brněnský znalecký ústav dokázal úmyslné najetí, nezávislý znalec se snažil hledat důkazy, že lobbista ženu nemohl vidět a nejspíš o ni zachytil zrcátkem. Znalec za to dostal osmnáctiměsíční podmínku.

V tom je vidět úskalí profese, na kterou se spoléhají soudci při rozhodování o vině a trestu. Podle východočeského znalce Miloše Málka ovšem až příliš a mnohdy tím verdikt odkládají. S nadsázkou říká, že se tak z běžné dopravní nehody někdy stane případ, který má svým rozsahem charakter dvojnásobné vraždy. A hlavně se netrestá všude stejným metrem. Přitom jde o lidské osudy.

Jak se člověk stane soudním znalcem?

Kromě teoretického vzdělání a dalších postgraduálních studií je důležitá praxe a postupně nabytá zkušenost. Osobně zastávám názor, že by se měl znalec lidově řečeno zamazat. Jen teorie je málo.

Jak jste se k tomu dostal?

Dělal jsem v dopravním podniku a jednou způsobil dopravní nehodu starým roburem, který příliš nebrzdil. Znalec, byl to tehdejší můj učitel ze střední školy, ovšem oponoval, že auto fungovalo dobře. To mě přimělo podívat se podrobněji na znalectví a začít se mu věnovat. Později jsme si to vyjasnili a já jsem pak po něm dokonce převzal úlohu v poradním sboru předsedy krajského soudu.

Víte, jak správně vyplnit záznam o dopravní nehodě?

Proč je technická praxe tak důležitá?

Uvedu kuriózní případ, s nímž jsem se setkal. Mladý znalec, který je velmi šikovný a teoreticky vzdělaný, se nikdy nedostal na konkrétní práci v opravně, takže ani neznal konstrukci posuzovaného motocyklu. V tomto případě se jednalo o poněkud atypické umístění některých skupin a pohonu a on tak vycházel z obvyklých poloh. Tím bylo ale nesprávně určené těžiště a to pak mělo vliv na průběh nehodového děje. Jenže v dnešní době nemůžete rozumět všemu. Auta jdou tak rychle dopředu, jsou tak složitá, že to nejste schopni ani pojmout. Proto je třeba spolupracovat s institucemi, které mají specifi ckou odbornost a odpovídající technické i personální zázemí.

S kým se v těchto případech radíte?

Například na některých pracovištích ČVÚT Praha, kde jsme aktuálně řešili nehodu zaměstnance, který utahoval imbusový šroub a klíč se mu vysmekl tak, že ho zranil a nevidí na jedno oko. Udělali jsme prostorový sken šroubů od dodavatele a zjistili, že už jako nové mají vyosenou hlavu. Bez skeneru bychom na to nikdy nepřišli. U analýzy dopravních nehod je to ale obvykle jednodušší. Technika je důležitá, ale v pětadevadesáti procentech je na vině lidský faktor.

Technika se tedy podílí jen pěti procenty?

Ve srovnání s lidskou chybou je to zanedbatelné množství. Mám ze své praxe jen pár nehod, za které mohl opravdu jen technický problém. Zpřísnění a další obstrukce kolem technických kontrol má z hlediska bezpečnosti omezený význam. Podstatným efektem ke zlepšení situace a snížení nehodovosti by v rámci dohledu nad bezpečností a plynulostí silničního provozu mohly být silniční kontroly, které by konala policie z vozidel, jimiž je vybavena. Každý z nás se etkává denně s piráty, kteří bezohledně předjíždějí a způsobem své jízdy jsou hrozbou pro ostatní.

Dokáže policie odhalit technickou příčinu nehody?

U policie jsou odborníci, ale také jenom lidé. K těžkým nehodám proto často jezdím sám, aby se nic nezanedbalo. Kolikrát potřebuji ještě jiné fotky a další měření. A pokud je tam neudělám, už je to později nevratné. Například si přímo na místě zadokumentuji rozhledové poměry z auta, což nikdy nejde zcela zopakovat.

Pokuty ze zahraničí: Jak je možné, že Čechům výzvy chodí? A naopak to nefunguje?

Copak to nejde při pozdější rekonstrukci?

Jakmile se to řeší u soudu, vždycky už slyšíte, že dnes jsou podmínky jiné než v době nehody. Proto na řádném zdokumentování bazíruji hned a nic neodkládám. Vím, že advokáti, kteří se pak případy zabývají, vznášejí nejrůznější námitky.

Dokážou v posudku najít slabinu?

Advokáty můžeme dělit na kvalitní a méně kvalitní. A pak takové, co jsou morálně jinde a vymýšlejí si různé věci. Hned poznáte, jestli je advokát slušný, nebo to bude zkoušet. A také zda je dobře připravený. Někteří dokážou svého klienta i naprosto potopit nevhodně zvolenými otázkami. Pak jsou zde také soudy, které někdy v obdobných případech rozhodují rozličně…

Znáte ze své praxe případy, kdy české soudy rozhodly jinak v podobných případech?

Mám zkušenost a troufám si tvrdit, že verdikty soudů jsou v jednotlivých krajích někdy i dost rozdílné. Tady u nás se dokonce s nadsázkou říkalo, že když se stane nehoda, máte ji odsunout do Královéhradeckého kraje. V sousedním byl totiž přísný státní zástupce a chodilo se do vězení i za věci, které jinde končily podmínkou nebo pokutou.

Pořád se to děje?

Před časem se nedaleko stala nehoda, kdy malý fi at v noci nedal přednost a najel do křižovatky. Tam se střetl s vozidlem SUV, které jelo asi sto deset kilometrů v hodině, tedy evidentně překročilo rychlost. Řidič fi átku nepřežil a druhý řidič z vozidla SUV byl odsouzen. Svým způsobem bych to do určité míry pochopil. Jenže podobný případ se stal před časem v Severočeském kraji. Výsledek podstatně tristní, čtyři z pěti nepřežili a jedna pasažérka těžce zraněná. Rychlost auta na hlavní byla asi sto čtyřicet pět. Řešilo se to tam jen ve správním řízení a plnou vinu dali řidiči auta z vedlejší silnice, který tam zemřel. Druhý účastník dostal jen nějakou malou pokutou za rychlost. Tady vidíte diametrální rozdíl v právu. Nechápu, jak může někdo přisoudit vinu tady, a tam ne. Ale děje se to!

Byli jsme u simulace nehod: Podvádíte? Znalci vás odhalí!

Neměl jen řidič lepšího advokáta?

Není to jen o advokacii, ale o úrovni policie a státního zastupitelství. K soudu se to tam vůbec nedostalo. Je to paradox, že tady se rozhoduje tak, a jinde zase jinak. Překročení rychlosti ve druhém případu bylo přitom mnohem vyšší.

České soudy tedy nepracují dobře?

Odhaduji, že minimálně třicet procent rozhodnutí se vrací zpátky, že je v nich nějaké procesní nebo jiné pochybení. V kompetenci soudů je rozhodovat, ale v rámci odvolávání a rozhodování nadřízených soudů se raději zadávají další posudky. Mám řadu případů, kde na začátku byly plechy a drobné zranění, mezitím už proběhly tři ústavní posudky, ze kterých každý stál kolem padesáti tisíc, a zabývaly se tím dál soudy. To jsou strašné náklady, které platí stát.

Copak to nejde k tíži viníka?

U správního řízení se v současné době automaticky náklady zvyšují o pět tisíc, i když stojí posudek víc. Ale u trestního řízení ne. A jak jsem už říkal, soudci tím mnohdy odsouvají rozhodnutí a chtějí stále další posudky. Čekají, že si přečtou náš verdikt, a budou mít jasno o viníkovi. Pak jen určí výši trestu a hotovo. My ale nejsme těmi, kdo mají rozhodovat o vině. Ani za to nejsme placeni.

Zadáváním dalších posudků vám ale dávají práci, ne?

Mám jí tolik, že musím odmítat. Nemohu se nechat zasypat případy, kdy bych se sám dostával do problému například z důvodu nedodržování lhůt.

Může znalecký posudek zvrátit celý případ?

Znalecký posudek v dopravě je jistě důležitý, ale jinak je jen jedním z důkazů. Každá výpověď by měla být prakticky na stejné úrovni.

Jsou známy případy podezřelých znaleckých rozhodnutí v případech Janoušek nebo Kramný. Pozná na nich odborník jasný úmysl?

Znalci někdy dojdou k rozdílnému závěru. Děje se to hlavně ve zdravotnictví. Ale úmyslně špatných posudků na zakázku moc nebude. Podle mého jsou to promile. Na druhou stranu existují i tací, kteří jdou advokátům na ruku. A znám i případ, kdy znalec byl odsouzen, a přesto jsem ho potkal u soudu.

Crashtesty na živo: V rychlosti 50 km/h jsme srazili chodce, nepřežil

Znalec ale musí být bezúhonný, ne?

Musí. Advokát si ho ovšem vedl s sebou jako konzultanta. A to může.

Už jsme slyšeli i postesk znalců, že za některými udáními je nespokojenost se závěry znaleckého zkoumání. Vnímáte to také?

Opravdu se to děje. Už za mnou přijely i štáby Černých ovcí a Občanského juda, kde jsem cítil silně tendenční zaujetí protistrany. Musím si své závěry obhájit. Někdy je možné připustit i více variant průběhu nehodového děje. Dělám práci, kdy zpravidla jedna strana není spokojená, protože je viníkem. Tam můžete čekat ataky.

Takže schopnost zkoumání je pouze jedna část a dovednost obhájit si závěry druhá?

Musíte ustát i neférové jednání. Advokáti u soudu se někdy snaží posudek znevěrohodnit. Je pak na soudci, který jednání řídí, jak bude postupovat. Musíte si ale uvědomit, že u nás se hraje o trest pro viníka. Drtivá většina z nich je bezúhonných a slušných. Do nehodové situace se může dostat každý z nás. A potom třeba i před soud.

Chtěl vás už někdo inzultovat za znalecký posudek, který shledával jako nepříznivý?

U zkoumání příčin dopravních nehod ne, ale u pojistných podvodů už jsem to zažil. To je ale úplně jiná sorta lidí. To už není nedbalostní trestný čin, ale je tam jasný úmysl. Z toho mám občas lehké mrazení. Posudky jsou veřejné včetně kontaktů. A když budou chtít, najdou si nás. Proto tady nějaké nebezpečí skutečně existuje.

Přijdete často na pojišťovací podvody? Podle pojišťoven jich má být v dopravě nejvíc.

Naivní pokusy jako dřív už se v takové míře nedějí, dnes to jsou sofi stikované případy. Podvody se tedy pořád dějí, ale už ne tolik, jak se pojišťovny domnívají. Každá velká pojišťovna má speciální útvar zpravidla bývalých policistů, kteří dostávají automaticky vysoké škody k prozkoumání na stůl. A tak hledají. Jenže to občas přehánějí a vidí podvod i tam, kde není. Nebo dokonce prokážou svou neznalost.

Pojistné podvody s motorovými vozidly: Hrozí až 10 let natvrdo

Čím prokážou neznalost?

Řešil jsem nehodu Subaru Impreza nabouraného zezadu Mini Cooperem. Zatímco subaru bylo rozbité, na mini nebylo vidět skoro nic. Na první pohled to mohlo vypadat jako pojistný podvod. Ale když se podrobně zamyslíte nad konstrukcí obou aut, zjistíte, že Mini Cooper má obrovskou výztuhu předního nárazníku ze silného plechu, zatímco impreza zezadu pod nárazníkem nemá vůbec nic. Mezi nárazníkem a zadním čelem je vzduchoprázdno. Takže o žádný podvod nešlo a nehoda se tak skutečně stala. To bychom nezjistili bez možnosti auta řádně prozkoumat v dílně.  

Máte vlastní prostory?

Mám potřebné technické zázemí, což není samozřejmostí, ale podle mě je to nutné. Takže jsem schopen si auta zdvihnout, rozebrat a prohlédnout. Stejně jako v případě subaru a mini. Jenže když to dostane do ruky detektiv, hned má jasno, protože nezná podrobně konstrukci konkrétního auta. Nakonec v tom případě pojišťovna škodu zaplatila.

Obracejí se na vás i přímo pojišťovny?

V poslední době po mně chtějí vyčíslení ztráty hodnoty po nehodě, na které se také zaměřuji. Nedávno jsem měl na stole banální nehodu drahého sportovního vozu. Zezadu na něj najelo jiné auto a poškodilo zadní kolo. Oprava ve značkovém servisu stála asi čtyři sta tisíc korun. Byla důkladná, měnil se i zadní diferenciál. Majitel si ale nechal vypracovat posudek, že mu vznikla újma kvůli ztrátě hodnoty auta. Že když vůz prodá, bude cena nižší než před nehodou. Pojišťovny teď nevědí, co s tím, a musí se na to připravit. Snažím se to řešit individuálně. Pokud ale bylo auto kvalitně opraveno například jenom výměnou poškozených dílů a nebylo nutné rovnat karoserii na speciálním rámu, podle mého k žádné velké ztrátě hodnoty nedošlo.  

Bude to nový trend, žádat nemajetkovou újmu i kvůli ztrátě hodnoty auta, byť se kvalitně opraví?

Šlo o první vlaštovku a brzy přišly další tři čtyři. Bude se to řešit stále víc. Někteří lidé se chytli rozhodnutí Ústavního soudu, které připouští určité obchodní znehodnocení opraveného vozidla, a začínají ho uplatňovat. Už se to týká i obyčejných octavií.

Řešíte to i u veteránů?

Tam je hodnocení specifické podle kategorií FIVA a pouštím se do toho jen ve chvíli, kdy mám možnost konzultovat s odborníky v této oblasti. Nedávno jsem řešil velorex se čtyřválcovým motorem. Majiteli ho ukradli a já jsem měl pro policii stanovit cenu. Jak to máte udělat, když se to nedá přihlásit na značky? Svým způsobem bezcenné, ale pro majitele velorex cenu měl.

Jak tedy hodnotíte fenomén škodovky po babičce, která je vlastně bez hodnoty, ale majitel ji má rád?

Technicky se zhodnotit dá, zda auto bylo renovováno a podobně. Na to další metodika není a řeším to kus od kusu. Názory lidí jsou různé. Musím proto oslovit řadu dalších odborníků, abych si udělal svůj názor a byl schopen ho obhájit.

Vozy mají dostat černé skříňky jako v letadlech. Bude to přínosné?

Vyjasní to neznámé hodnoty, které se teď složitě počítají nebo nějakým způsobem odhadují. Intervaly vstupních hodnot budou mnohem užší a výsledky přesnější. Samozřejmě to ale bude přinášet další složitost auta.

Sebere to práci znalcům?

Rozhodně si nemyslím, že bychom technikou nahradili člověka. Sice používám pro svou práci k výpočtům počítač, ale relevantní vstupní data do něj musí zadat člověk. A zejména pak zpracovat výslednou úvahu. Nikdy to nemůžete nechat jen na stroji. Kromě toho si uvědomte, že dopravní přestupky řeší třeba dámy na úřadech, které by se teď měly zabývat výstupy z černých skříněk. Nedokážu si to představit. Vždycky bude potřeba selský rozum, který zvítězí. Musí být ale opřený o dobře sebraná data.  

Přednárazové systémy někdy udělají zákrok, který řidič nečeká. Například brzdí při najetí na plnou čáru. Řešil jste už nehodu, kterou by to zavinilo?

Zatím ještě ne, ale slyšel jsem o tom. A určitě to nastane, o tom nepochybuji.

Jak se vyrovnáváte s tím, že řešíte nehody, u kterých někdo zahyne?

Není příjemné dostat se k nehodě, kde jsou ještě mrtví. Speciálně děti. Bohužel musím řešit i případy, kdy zemřel příbuzný někoho, koho znám. Těžko se o tom v takových případech mluví.

Je to i důvodem, proč se do znalectví mnoho mladých odborníků nehrne? Mluví se také o nedostatečném ohodnocení, což změní v dohledné době nový zákon o znalcích.

Nechci si stěžovat. Každý si má své práce vážit a snažit se ji dělat poctivě. Ale když už se ptáte, je to roky placeno nespravedlivě. Zejména u mladých začínajících znalců. Například naštve, že po vás chtějí odborné vyjádření, vy někam jedete a nesmíte si účtovat s tím spojené náklady. Když sedím u výslechu, je tam advokát za dva tisíce a já za tři stovky. A teď si vezměte, že ještě usne, což se mi stalo.

Okem autora

Vážím si lidí, kteří něčemu opravdu rozumějí. Pro soudní znalce to platí dvojnásob, protože k jejich posudku přihlížejí soudy v okamžiku rozhodování o vině, či nevině. Mnohokrát musejí prostudovat fotky a policejní protokoly z tragických nehod a nést na sobě zodpovědnost za posudky, po kterých někdo půjde sedět. Miloš Málek o tom příliš nemluví, ačkoliv to lze jasně vycítit. Snaží se hledat individuální lidský přístup ke každému případu. A to každý nedokáže.