Spojení krajských měst dálnicemi: Obří okruh do poloviny století?
V roce 2030 by měla být dokončena základní dálniční síť v Česku v délce 2100 kilometrů. Jenže ani tak nebude spojení krajských měst mezi sebou odpovídat požadavkům 21. století. Kdy se to změní?
Přímé dálniční spojení krajských měst na Moravě bude dokončeno ještě do konce tohoto desetiletí, tedy alespoň tak to slibují dlouhodobé plány Ministerstva dopravy. V Čechách ovšem bude i po roce 2030 situace jako dnes – pokud se budete chtít dostat po dálnici třeba z Ústí do Plzně, budete muset i nadále přes hlavní město. Jak nám napsal čtenář Ondřej Monski z Ostravska (viz níže), cestovat mezi krajskými městy jen po přecpaných silnicích 1. třídy, nebo dokonce okreskami je náročné nejen časově. Koneckonců jistě to znáte sami.
Plán by byl
Ke cti resortu, který nově vede ministr Martin Kupka, je třeba říci, že se výhledem na rychlejší dálniční spojení zejména největších měst v Čechách nikoli přes Prahu zabývá. Před dvěma lety, na sklonku svého působení v čele dopravního resortu, tehdejší ministr Vladimír Kremlík představil plán Vize 2050, která by měla problém vyřešit.
Podle představ, které aktuálně rozvíjí společně Ministerstvo dopravy, ŘSD a SFDI, by mělo do poloviny století dojít k vytvoření ještě dalšího vnějšího okruhu, který spojí všechny dálnice ve větší vzdálenosti od Prahy. Jak by měl vypadat?
Plány ministerských úředníku naznačují, že trasa by měla vést z Plzně podél západního a jižního okraje Brd přes dálnici D4 na Milevsko a přes Vltavu dále směrem na D3 k Táboru. Z něj pak přes Pelhřimov na Humpolec, u něhož se zkříží s D1, a na Havlíčkův Brod, Čáslav a Poděbrady, kde by se měla protnout s D11. Dále by měla pokračovat okolo Nymburka k Benátkám nad Jizerou, kde se potká s D10. Z mladoboleslavské dálnice by pak měla dále pokračovat směrem na Mělník a Novou Ves, kde by se setkala s D8, následně na Slaný k propojení s D7 a Řevničov na D6. Z něj by pak měla přes Plasy směřovat na Plzeň a D5.
Ve hře je ještě další spojka k odlehčení spojení mezi brněnskou a plzeňskou dálnicí, a to mezi D5 a D3. Ta by podle původních předpokladů mohla vést od Hořovic přes Dobříš a Sedlčany ke středočeské části dálnice D3.
Definitivní plán to ale není. „V současnosti se detailněji posuzují potenciální koridory, které by dávaly dopravní smysl, mohou být územně průchodné, a zejména ekonomicky obhajitelné,“ podotýká mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. „Stále se pracuje s různými variantami propojování přímo krajských měst i jakýmisi okruhy v různých vzdálenostech od Prahy a jejich kombinací, obdobně u Brna,“ přibližuje mluvčí ŘSD Jan Studecký a dodává: „Předpokládáme, že čistopis studie by měl být hotov na konci letošního roku.“
Kdy vyskočíme ze 13?
Vypadá to, že se ledy sice pomalu, ale přece hýbou, proč tedy až do roku 2050? Musíme mít na paměti smutný fakt, že Česko mezi 190 státy světa co do rychlosti povolování dopravních staveb trůní podle dat Světové banky na nelichotivém 157. místě, hned po nejchudší evropské zemi Moldavsku a o pozici před středoamerickou banánovou republikou Hondurasem. Přitom ještě v roce 2015 mělo za souseda Polsko, které ovšem přijalo nový stavební zákon a vyšvihlo se v aktuálním žebříčku na 39. místo, devět pozic za Německo a deset míst před Rakousko.
Podle dat Ministerstva pro místní rozvoj trvá příprava staveb u nás od záměru k realizaci obludných 13 let. Kvůli zdlouhavému povolování se protahuje příprava kilometru dálnice o více než osm let a jeho cena je vyšší o téměř 66 milionů korun! To by z průměrné ceny dálnice v Česku okolo 200 milionů ukrojilo až třetinu nákladů. I proto byl loni v červenci schválen nový stavební zákon, který by měl vejít v platnost v polovině příštího roku. Resort dopravy pod Kupkou navíc čerstvě vyhlásil, že ještě letos plánuje navrhnout změny v takzvaném liniovém zákoně, který by měl významně zjednodušit a zrychlit stavební řízení a přípravy staveb.
A co finance?
Kudy dálniční spojení velkých měst vést a jak jejich výstavbu rozpohybovat, a přitom ušetřit, bychom tedy věděli. Ještě ale zbývá jeden ořech k rozlousknutí: z čeho tento záměr financovat? Ministerstvo dopravy zatím tvrdí, že plán ještě není definitivně hotov, a proto: „Jakékoli úvahy ohledně financování jsou v tuto chvíli zcela předčasné,“ má jasno Jemelka. Můžeme si tedy pouze trochu zaspekulovat.
Z vyčerpané a zadlužené státní kasy toho ani při optimistickém vývoji ekonomické situace mnoho nepřiteče. A pokud si uvědomíme, že na konci desetiletí bychom mohli být už čistými přispěvateli do rozpočtu Unie a z fondů už toho tedy po roce 2030 mnoho nezískáme, zbývá jen jediné. A to jsou soukromé peníze v takzvaných projektech PPP, tedy partnerství státního a veřejného sektoru. Třeba na Slovensku nemají příliš dobrou pověst a u nás se jim dlouhou dobu nevedlo, první vlaštovka v podobě úseku D4 od Příbrami k Písku si ale zatím vede dobře. Pokud se opravdu podaří dálnici D4 dokončit v termínu do konce roku 2024, zvažuje se stejným způsobem financovat výstavbu D3 ve středních Čechách od roku 2025 i dokončení dálnice D35 od Pardubic na Olomouc. A po roce 2030 by to mohlo platit i pro další rozvoj dálniční sítě.
Co pomůže ke zrychlení výstavby
Nový stavební zákon, platný od 1. července 2023, zavede takzvaný polský model. Ten dovolí státu odstartovat výstavbu dálnic a silnic I. třídy ihned poté, co ve stavebním povolení získá přístup k pozemkům.
Již ve dřívějších zákonech zavedené takzvané mezitímní rozhodnutí umožňuje zahájit stavební práce před dokončením vyvlastňovacího procesu.
Jednotné závazné stanovisko u záměrů staveb, u nichž proběhlo posouzení vlivů na životní prostředí, by mělo nahradit veškeré správní akty nutné k ochraně přírody. Lhůta pro vydání stanovisek je 30 dní, ve složitých případech dvojnásobná. Pokud se úřady nevysloví, uplatní se takzvaná fikce souhlasu. Jestliže tedy nebude závazné stanovisko vydáno ve lhůtě, považuje se za souhlasné a bez podmínek.
Z dopisu čtenáře
U článku v čísle 1/2022 „Kdy skončí šnečí tempo?“ jsem si vzpomněl na dotaz loni adresovaný ŘSD. Týkal se spojení tří krajských měst – Karlových Varů, Plzně a Českých Budějovic – dálnicí. ŘSD sice připouští možnou budoucí stavbu dálnice, ale zároveň uvádí důvody, kvůli kterým tento tah v budoucnu snad ani nevznikne. Myslím, že je to chybné uvažování – kolegové ze Západu si stěžují na tristní stav jízdy například mezi Plzní a Českými Budějovicemi. Já osobně dojíždím za prací do Prahy z Ostravska, takže na vlastní kůži pociťuji chybějící úsek dálnice D35 mezi Hradcem Králové a Mohelnicí. Ale vzdálenost mezi Plzní a Českými Budějovicemi, či dokonce mezi nimi a Karlovými Vary je ještě výrazně delší. Hodlá Ministerstvo dopravy alespoň začít přípravu dálnic spojujících krajská města, nejen uvedený úsek ze západu na jih, ale třeba i trasu Ústí nad Labem – Liberec? Jinými slovy je nejvyšší čas přestat v souvislosti s „dobudováním dálniční sítě“ mluvit jen o dálnicích paprskovitě se sbíhajících ku Praze, ale bavit se také o kvalitním spojení všech krajských měst.
Ondřej Monski
