TEST Suzuki Swift Sport – Poslední samuraj

Některá auta se snaží až moc. Jejich výrobci nasazují do boje komplikované dvouspojky, vypiplané turbomotory a palubní zábavní systém se 156 různými informacemi, přičemž ani jednu z nich nepotřebujete. Je to přece moderní, ne? O to větší zklamání pak člověk zažije, když zjistí, že auto nefunguje.

Swift Sport na to jde úplně jinak. Nesnaží se vás ohromit brožurou plnou technických zajímavostí a místo toho se spoléhá na osvědčený recept: lehké auto (Sport má jen 1060 kg), točivý atmosférický motor, jistý sportovní podvozek a manuální převodovka spolu tvoří neuvěřitelně zábavný mix.

Dříve byla Swiftu Sport vyčítána absence šestistupňové převodovky, nová generace však šestku, vhodnou pro pohodlné dálniční přesuny, nyní standardně nabízí. Při stovce točí Swift 2.800 min^-1 a na palubě je docela příjemné ticho, navíc díky hustěji poskládaným rychlostem můžete mnohem lépe trefovat požadované otáčky. V praxi to funguje tak, že co stupeň, to zhruba tisíc otáček dolů.

suzuki testy malevozy  

Dobrá, to vše už tady ale bylo – co nového je na testovaném Swiftu Sport? Že by třeba denní svícení, jehož absence trápí zapomnětlivé majitele? Ale ne, to jen nyní už můžete před manželkou či přítelkyní koupi Swiftu Sport mnohem lépe obhájit: má totiž pět dveří! Na zadní sedadla se lépe nastupuje, k připevnění dětské sedačky teď už nepotřebujete stáž u pana Berouska... no a tak podobně. Víte co, pojďme si zajezdit!

Toč, toč toč!

Říci o autu, že jezdí, jako by se vrátilo deset let nazpět, většinou není moc pochvalné. V případě malého hot-hatche je však opak pravdou: jistá oldschoolovost je jeho silnou stránkou. Malé, lehké auto není pro atmosférickou šestnáctistovku o výkonu 100 kW problém rozhýbat a nedostatkem výkonu netrpíte ani v nižších otáčkách. Pokud to však s prázdnou okreskou před čelním sklem myslíte opravdu vážně, musíte si podřadit. Doporučuji držet otáčky určitě nad čtyřmi tisíci, protože právě v pásmu od zhruba pěti tisíc otáček se pod kapotou sympatického hatchbacku probouzí malá motorová pila.

TEST Suzuki Swift Sport - Dokonale nedokonalý

Na pokácení sekvoje to není, ale na hezké povození rozhodně ano. Jednotlivé rychlosti jsou, jak už bylo řečeno, dobře poskládané za sebe, takže člověk má pocit, že z auta opravdu dokáže vyždímat i tu poslední kapičku výkonu. Zvuk vytočeného motoru, atakujícího 7 tisíc otáček, není uměle generovaným představením pro důvěřivou posádku: on tak opravdu zní. Řadový šestiválec od BMW to, pravda, není, i tak se mi ale charakter malého čtyřválce zamlouval. Rozhodně nebyl otravný, jako některá sportovní auta s turbomotory a uhučenými výfuky (aby se přebil ten často nijaký zvuk motoru).

Řazení by klidně mohlo být o něco preciznější, o něco hůře je na tom však řízení. Zde by vůbec nevadil menší účinek posilovače, který by dovolil preciznější vedení auta v zatáčce. Podvozek je totiž velmi dobrý, Swiftík se zakousne do oblouku a drží, co to dá; přicházející nedotáčivost jasně ohlásí kvíknutí pneumatik. Čitelnost podvozku i jeho použitelnost pro každý den (ano, je tvrdší, ale nikoliv prkenný) mě velmi mile překvapila. Stejně dobrá jsou sedadla, která asi padnou jen útlejším postavám: ti prostorově náročnější si budou stěžovat na nedostatek místa mezi výraznými bočnicemi sedáku i opěradla.

suzuki testy malevozy  

Tím se dostáváme k výšce sedáku vzhledem ke zbytku auta, která je stále zbytečně velká. Po čase si zvyknete, za příjemně tlustým volantem si příjemnou polohu najdete, ale u sportovního modelu mohli inženýři nějaký ten centimetr ubrat.

Tak ale dost hledání chyb. Swift Sport je, celkově vzato, řidičsky velmi dobrým autem, jedním z posledních, ve kterých si rychlost musíte opravdu zasloužit. Hlavně zato dostává pětidveřová verze čtyři hvězdičky.

Plusy

• Sympaticky dravý vzhled
• Výkonný motor s nízkou spotřebou a dobrým zvukem
• Dobré jízdní vlastnosti
• Zábavný charakter podvozku, ovladatelnost

Minusy

• Vyšší posaz za volantem
• Úzká sedadla
• Přeposilované řízení
• Nemá denní svícení

Foto: Petr Homolka