Takto se v USA brání proti jízdě v protisměru. Řešení je sofistikovanější než u nás
Zbytečné nehody a ještě zbytečnější ztráty lidských životů donutily správce silnic instalovat monitorovací systémy. Detektory umí rychle jednat, zároveň upozorní lidskou obsluhu na zbloudilé vozidlo.
Nepochopitelná jízda v protisměru ohrožuje tuzemskou bezpečnost silničního provozu. Množství rizikových nešvarů zmatených řidičů neubývá, i když se správci komunikací snaží problémům předcházet úpravou křižovatek nebo instalací reflexních značek oznamující vjezd do zakázané zóny.
Preventivní opatření nejsou samospasitelná, navzdory využití všech legitimních způsobů varování neubývá zbloudilých vozidel. V létě policie Královéhradeckého kraje informovala, že hlídky vyjíždí na dálnici D11 řešit protijedoucí automobil průměrně dvakrát do měsíce, což je extrémní ohrožení života všech motoristů dodržujících pravidla provozu.
Dramatické zmatky nejsou doménou pouze českých silnic. Zbytečné nehody a ztráty životů trápí také Američany, kteří rozšiřují systémy detekce aut v nesprávném směru dálnic. Automatizované technologie jsou po celé zemi stále běžnější, rozmnožení techniky si vynutil nárůst počtu smrtelných incidentů. Podle vládního Úřadu pro bezpečnost dopravy (NTSB) zemřelo v letech 2015 až 2018 asi 500 lidí ročně kvůli nečekaně čelnímu setkání s předními světlomety špatně navedeného vozidla. Mezi lety 2010 a 2014 takto každoročně umřelo 375 lidí.
Inteligentní elektronika pomáhá bránit dalšímu ohrožování správně jedoucích řidičů. Základní princip amerického systému má tři kroky – detekci, ověření a reakci. První fáze je nastavena na co nejrychlejší rozpoznání problému (Arizona používá pole termokamer, Florida nasadila radary, Connecticut dohlíží přes kamery). Jakmile velký bratr identifikuje auto v protisměru, rozsvítí se varovné značení u silnic a do centra řízení dopravy je odesláno akutní upozornění.
Odhalení zbloudilého musí být okamžité, následující dva kroky (ověření a reakce) přichází stejným tempem. Operátoři řízení dopravy bleskově ověřují výstrahu prostřednictvím kamerového dohledu a jakmile notifikace platí, nastupuje nacvičená reakce na nouzovou situaci. Hlášení přijímají dispečeři integrovaného záchranného systému, kteří na místo vysílají nejdostupnější hlídky. Zatímco policie dojíždí a zastavuje podezřelého, ostatní provoz je výstrahami, cedulemi a jinými pokyny sveden mimo dálnici přes nejbližší sjezdy.
NTSB uvádí, že do opačného pásu dálnice v USA nejčastěji najíždí jednotlivci pod vlivem alkoholu. Podle národní agentury mělo 60 % řidičů v protisměru koncentraci alkoholu v krvi rovnou nebo vyšší než 0,8 ‰, což je většinou zákonem tolerovaný limit.
Pro všechny chybující policie globálně doporučuje stejný postup. Bez ohledu na protisměr v Česku nebo USA je doporučeno zastavit na krajnici, zapnout varovné blikání oranžové barvy a urychleně opustit vozidlo nejlépe v reflexní vestě. Po zajištění vlastního bezpečí je třeba kontaktovat tísňovou linku, ačkoliv v takové chvíli už většinou reaguje centrum provozu napojené na sledovací systémy – monitoring dálnic podobný americkým detektorům funguje i v českých poměrech.
Na území České republiky sledují situaci čidla na mýtných branách, přesto je zahlédnutí auta v nesprávném pruhu dálnice důvodem bezodkladného kontaktování policie. „Když řidič zaregistruje zprávu o vozidle v protisměru, měl by zvýšit pozornost, zpomalit a zařadit se do pravého jízdního pruhu,“ dodává Tomáš Neřold za BESIP.
