Tatra T401 a její zapomenutý příběh. Proč se zajímavý trolejbus nevyráběl?

Portfolio kopřivnické automobilky Tatra bývalo kdysi opravdu pestré a různorodé. Vedle nákladních vozidel se Tatra zabývala také osobními vozy a dokonce i autobusy a trolejbusy. Právě do poslední skupiny patří Tatra T401, která nakonec byla v roce 1958 postavena v jediném exempláři. Pamatujete si její příběh?

Tatra má ve své bohaté historii i autobusy a trolejbusy

Vznik Tatry T401 se datuje do doby, kdy se kopřivnická automobilka zabývala právě elektřinou poháněnými prostředky hromadné dopravy. Konkrétně na přelomu čtyřicátých a padesátých let vyráběla trolejbus Tatra 400, který sloužil v Ostravě, Bratislavě i Praze. A právě jeho nástupcem se měl stát model T401.

Navzdory označení vycházející z modelu T400 šlo o novou konstrukci, na níž se kromě Tatry podílel také pražský závod Trakce podniku ČKD a vysokomýtská karosárna Karosa (někdejší Sodomka). Trio partnerů si přitom rozdělilo úkoly podle svých znalostí - Tatra dodala podvozek, ČKD elektrickou výzbroj a Karosa zhotovila karoserii a vůz zkompletovala.

Tatra 500 HB: Pamatujete si nezvyklý bus do hor vyvinutý s Karosou?

Na projektu se začalo pracovat v roce 1955 a o tři roky později trolejbus vyjel na silnice. Výsledkem byl třínápravový trolejbus s dvěma hnacími zadními nápravami, který využil pro Tatru nezvyklý podvozek s tuhými nápravami, se samostatným odpružením dvěma páry listových pružin doplněných pákovými tlumiči. Tomuto systému odpružení se říkalo Duo-Flex.

Karoserie dlouhá 11.970 mm byla celokovová, samonosná, přičemž využila na tu dobu mnohých moderních prvků. Hlavně příď byla stylizována odvážně, s netradičně koncipovanými světlomety nebo vysokými čelními skly a nad nimi přetáhnutou střechou, jemiž evokovala tehdejší tramvaje. Bohatě prosklená byla karoserie i zboku, hlavně díky panoramatickým okénkům přecházejícím z boků karoserie do střechy. Specialitou tehdejší doby byla i trojice plnohodnotných, elektropneumaticky ovládaných dveří, které měly urychlit odbavení cestujících.

Moderně pojatá byla také kabina. Místo tehdy typických dřevěných lavic se uvnitř nacházely příčně orientované sklolaminátové sedačky, později tak notoricky známé z tramvají Tatra T3. Dovnitř se přitom vešlo 26 sedících pasažérů a 53 stojících.

Vytápění zajišťovala odporová tělesa a teplo z odporových skříní, ventilaci zase vedle větracích okének zajistil systém vnitřní cirkulace, kdy se vzduch nasával nad předními panoramatickými okny a poté rozváděl po celé délce střechy.

Pohonné ústrojí pak využívalo vlastní elektromotor pro každé hnané kolo, díky čemuž nebylo nutné použít diferenciál. Elektromotory byly v upravené formě převzaty z tehdejších tramvají Tatra, každý vážil 350 kg a poskytoval hodinový výkon 35 kW při napětí 300 V. Trolejbus se tak chlubil kombinovaným výkonem 140 kW, i díky čemuž se při dané obsaditelnosti dokázal rozpohybovat až na 70 km/h.

Zajímavý projekt nicméně bohužel přišel v době, kdy československá města od trolejbusové dopravy upouštěla. Na ekologii se tehdy nehledělo, a tak výstavba trolejového vedení byla považována za zbytečně nákladnou. Raději se dávalo přednost autobusům, i díky tehdy levné naftě.

Nakonec tak zůstalo u jediného postaveného prototypu Tatry T401, na zamýšlenou produkci u letňanské Avie nikdy nedošlo. Stejně tak nebyly realizovány ani odvozené projekty, které zůstaly jen na rýsovacích prknech.

Prvním byl kloubový čtyřnápravový trolejbus T402 s délkou 18.090 mm. Mělo jít o velkokapacitní stroj pro obsluhu velkých sídlišť, první svého druhu v Československu. Základním rozestavením kabiny mělo být 46 míst k sezení a 79 míst ke stání, zvažovala se ale i možnost 54 sedících cestujících a 87 stojících, při podélném uspořádání sedadel. Poháněné měly být opět dvě zadní nápravy s tím, že výkon jednoho elektromotoru měl být zvýšen na 45 kW.

Škoda 14Tr je možná nejznámější český trolejbus. Znáte jeho historii?

T403 naopak byla zkrácená dvounápravová verze s délkou 10.140 mm. Poháněna měla mít jen jednu, zadní nápravu. Lišila se ale také jen dvojicí dveří (navíc jen menšími, tříkřídlými i vzadu), s tím, že se dovnitř vešlo 37 sedících a 21 stojících pasažérů. Řidič měl přitom zároveň odbavovat cestující, místo samostatného průvodčího. Sloužit měl tento model hlavně v menších městech.

Tatra T401 tak nakonec byla labutí písní trolejbusů kopřivnické automobilky. Pro následující roky se na výrobu trolejbusů měla orientovat už jen výhradně Škoda, respektive její podnik v Ostrově.