Tenhle úžasný rat rod vznikl v Česku. Má 16litrový desetiválec z Tatry
Rat rody mají tradici zejména ve Spojených státech amerických, ale kultura na pohled ošuntělých vraků dorazila i do dalších zemí. Včetně České republiky.
Typický rat rod poznáte na první pohled, jde totiž o auto vypadající tak, že vzniklo z dílů, které tvůrce našel někde na šroťáku. A jen je nějak pospojoval dohromady, aby vůz jezdil.
Rat rody mají často nelakovanou karoserii, chlubí se korozí a nezřídka využívají i díly, které nesouvisejí s automobilovým průmyslem. Klasickým příkladem je použití lahví od nějaké pálenky jako nádoby na provozní kapaliny. I když však rat rody vypadají jako vraky, jde o funkční stroje, za nimiž se ukrývá spousta šikovnosti, práce a fantazie.
Také proto si krysí tuning získal spoustu fanoušků i v České republice. Patří k nim Petr Vaněk, chlapík, který miluje mechaniku motorů a strojů obecně. Ze šrotu a různých náhradních dílů ostatně s úspěchem vyrábí nábytek či sochy různých velikostí. Jeho dílo si můžete prohlédnout zde.
A také si už postavil dvě auta - ano, rat rody. První vychází z Jeepu Grand Cherokee a pohání ho vidlicový osmiválec. Creep, jak Petr svůj výtvor pojmenoval, dostal kabinu z Pragy V3S a vznikal s vizí bláznivého teréňáku.
Druhý vůz je ale ještě bizarnější. Jde totiž o stroj se vznětovým vidlicovým destiválcem o objemu 16 litrů z nákladní Tatry. "Když jsem stavěl Creep, říkal jsem si, že americkou V8 má kde kdo, že to je vlastně nuda. A začal jsem přemýšlet, co jsme tak vyrobili my, Češi. Napadlo mě, že bych postavil něco s V8 z osobní tatrovky, ale ten motor mi připadal malý. Ale pak jsem narazil na motory z nákladních Tater. A když jsem pak slyšel, jak zní tatrovácká V10, bylo jasno. Desetiválec má totiž strašně divný zvuk. Tak jsem si ho v roce 2018 koupil k Vánocům a pustil se do práce," popisuje Vaněk, jak se zrodil nápad na stavbu druhého monstra.
Vyrobil si vlastní rám a začal shánět použité díly, z kterých by auto postavil. "Je to fakt skládačka, žádná věc nesouvisí s druhou," přiznává. Převodovka od ZF například pochází z DAFu, nápravy dodalo Iveco Eurocargo a kabina je opět z V3S. Složit všechno dohromady samozřejmě nebylo snadné.
"Nejsem konstruktér, takže jsem se pořád něco nového učil. Vlastně jsem byl každý den něčím překvapený a chyb jsem udělal spoustu. A ani teď není hotovo. Auto jezdí, ale neustále řeším detaily, jak všechno dotáhnout. Třeba geometrie náprav není v pořádku," říká Petr, který zatím s rat rodem (na svém pozemku) jel rychlostí 80 km/h. "Ale můj odhad je, že maximálka by mohla být někde okolo 130 km/h," prozrazuje. Kvůli rychlosti však tenhle stroj nevznikl. Petr si prostě splnil svůj sen.
"Nejlepší je zvuk. Stává se mi, že když potřebuju něco vyzkoušet a nahodím motor, okamžitě mi začnou psát kamarádi, co bydlí o dvě vesnice dál, jestli jsem nestartoval. Řekl bych, že auto je slyšet v okruhu 3 až 4 kilometrů. Proto se snažím startovat co nejméně," směje se.