TEST Audi A4 1.8T Quattro Celebration-Sport

Před více než dvěma lety, kdy jsme naposledy testovali obdobně vybavené Audi A4 1,8T s výkonem 110 kW, jsme tomuto modelu prorokovali slibnou budoucnost. Odhad se zatím potvrdil - prodej neklesá a výrobce přichází stále s novými vylepšeními.

Bezesporu nejpodstatnější novinkou je další výkonová verze známého dvacetiventilového čtyřválce, jehož výkon stoupl ze 110 na 132 kW. Upravená elektronika motoru s "plnokrevným" turbodmychadlem umožnily zvýšit maximální točivý moment z 210 na 235 Nm. Svou plnou sílu dokazuje motor až nad hranicí 2500 otáček, přičemž hluk v kabině je přijatelný ve všech režimech otáček. Oproti stodesetikilowattovému provedení je znatelněji cítit náběh turba, což dokresluje sportovní charakter vozu.

Při rozjíždění je třeba motor dosti vytáčet - pod třítisícovou hranicí auto nepříjemně překvapuje pomalou reakcí a "čekáním" na dostatečný tlak turba. Jakmile si ale řidič zvykne na vyšší otáčky, začne mít motor vlastnosti blízké koncernovým šestiválcům - silný a tichý ovšem s nadprůměrnou spotřebou.

Údaje výrobce o mimoměstské spotřebě 7,2 l/100 km jsme při vší snaze nedosáhli. I při ustálené rychlosti 80 km/h na pátý rychlostní stupeň ukazoval palubní počítač okamžitou spotřebu 8,1 l/100 km. V městském provozu jsme bez sportovní jízdy dosahovali průměru kolem 14 litrů a při častém vytáčení motoru tato hodnota ještě znatelně narostla. Šedesátilitrová nádrž tak stačí městskému řidiči jen na cca 350 kilometrů...

Interiéru dominují pohodlné sportovní sedačky s elektricky nastavitelnou bederní opěrou. V zatáčkách drží tělo pevně, ale řidič nemá pocit nepříjemného sevření. Klasický pohled na propracovanou přístrojovou desku Audi ozvláštňuje hliníkový pás, který obepíná celý interiér. Ve dvou osách nastavitelný volant má sice příjemně silný a poddajný věnec, ovladače pod ním jsou ale nezvykle daleko a manipulace s nimi tak může zbytečně rozptylovat. Problém budou mít také řidiči vyšších postav - ani při nejníže položeném sedadle neuvidí horní část "budíků", kterou zakrývá právě volant. A když už jsme u výtek, stálo by možná za seriózní průzkum, jak řidiči vítají či nenávidí zmenšená pravá zrcátka. Při předjíždění mezi více jízdními pruhy je leckdy lepší otočit hlavou, protože ani u Audi za milion a čtvrt není tímto zrcátkem vidět nic.

Při pohledu z boku je jasné, že u A4 se ještě počítá s tím, že majitelé si řídí sami. Výrazně užší zadní dveře totiž napovídají, že ani v interiéru nebude pro druhé dva cestující přebytek místa. Je ovšem pravda, že delší rozvor využili návrháři ve prospěch prostoru vpředu - ani největší dlouháni si v Audi A4 nemusí posouvat sedačku zcela dozadu. Středová zadní opěrka pak ukrývá praktický vak na lyže. Zavazadlový prostor se záchytnými oky má dno poněkud výš, ale přístupný je přesto dobře. Objem 440 litrů lze v této třídě považovat za průměr.

Zvenčí upoutají pozornost tradiční hladké linie karoserie, byť poněkud konzervativnější než u "superoblé" řady A6. Přídi dominují sympaticky hranaté světlometya záď zase zdobí ostrý úhel víka kufru. A4 tak dává najevo na jednu stranu serióznost, na druhou pak sportovního ducha a dravost.

Systém quattro, který představila automobilka Audi právě před dvaceti lety, dodává vozu jistotu hlavně při rozjezdech, kdy je potřeba přenést na vozovku relativně velký výkon motoru. V zatáčkách je pak jeho úkolem umožnit lepší kontrolu nad vozem a posléze i nad smykem. Dostat Audi A4 do řízeného smyku je přitom poměrně jednoduché - v každé fázi ale funguje možnost návratu. I přes relativně měkké odpružení jsou boční náklony v zatáčkách minimální a ani přejíždění příčných nerovností nevyvede automobil z klidu. V městském provozu pak překvapí velmi dobrá manévrovatelnost a solidní výhled.

Audi A4 v uvedené konfiguraci představuje vyzrálou kombinaci moderní techniky s působivým designem a solidními jízdními vlastnostmi. Pokud je zájemce ochoten za tuto specialitu zaplatit příslušnou cenu, patrně mu nebude vadit ani vyšší spotřeba.