TEST BMW 535i GT xDrive – Diesel má přednost

Když se v roce 2009 představilo BMW 5 GT, byl z toho poprask. Obrovský luxusní liftback, crossover v pravém slova smyslu, mnozí lidé zavrhovali, jiným se značně nelíbil a jen hrstka lidí na vůz měla pozitivní názor. Ukázalo se však, že právě ta hrstka byli zákazníci ochotní si vůz opravdu koupit. Takže nyní, po šesti letech, nepotkáme na GTček na silnici zrovna málo a i přes prodeje za očekáváním automobilky se dočkáme další generace vozu, přičemž vznikl dokonce i menší a levnější model se stejnou filozofií, 3 GT.

Údiv veřejnosti při představení auta není ani dnes moc překvapující, vždyť jde o vůz označený jako řada 5, ale stojí na podvozku BMW 7. Má lehce přes pět metrů, více než dvě tuny, dvojí otevírání víka zavazadelníku a polohovatelná zadní sedadla – i dnes je takový liftback krajně neobyčejný a vlastně bez přímé konkurence. Navíc před šesti lety bylo ještě BMW bráno za konzervativní značku.

Před necelými dvěma lety pak přišla modernizace, která přinesla úspornější pohonné jednotky, jinou grafiku světel, vzadu se chromovaná lišta přesunula níže na hranu víka zavazadelníku, uvnitř přibyly měnící se digitální budíky a pozorné oko by jistě našlo i řadu dalších změn. Nejzajímavější ale je zvětšení zavazadlového prostoru o 60 litrů. Při důsledném zkoumání jsme přišli na to, že podlaha zavazadelníku je o kousek níže než dříve, žádný zásadní rozdíl to ale není. Papírově tak nyní má 5 GT objem kufru 500 litrů, jak přesně toho ale BMW dosáhlo, je otázkou.

bmw testy vyssistredni  

My jsme k testu dostali vůz ve výbavě Luxury line s několika prvky dostupnými v rámci programu Individual, přičemž nejvýraznější je matná hnědá barva „frozen bronze“ za téměř sto tisíc korun. Tento lak vyžaduje speciální péči (nesmí do myčky, jsou na něj speciální šampóny) a ne každému se líbí, nám však k vozu sedí a na rozdíl od různých matných fólií považujeme podobné kvalitní barvy za zajímavé zpestření. Z nabídky Individualu pak pochází ještě kůže uvnitř či antracitová stropnice.

Zajímavostí BMW 5 GT jsou bezrámová okna, která my osobně u takto velkého, nikterak sportovně zaměřeného vozu, příliš nechápeme a v minulosti bylo v různých testech zmíněno, že přes ně proniká hluk do jinak velmi utlumené kabiny. V případě tohoto kusu jsme však znatelnější svist větru zaznamenali až při dálničních rychlostech za větrného počasí, což jsou podmínky, při kterých je vyšší aerodynamický hluk slyšitelný u téměř každého automobilu.

Velkým plusem tohoto vozu je ale prostor pro posádku, v námi testované verzi ozvláštněný zajímavou hnědou kůží s nádechem do oranžova. Bavorský stroj je uvnitř velmi prostorný, nad hlavou je dostatek místa i pro elitního basketbalistu NBA, vzadu se pak cestující mohou rozvalit dle chuti, což dovolují plně polohovatelná sedadla. Pro cestování čtyř dospělých lidí v maximálním pohodlí není mnoho lepších automobilů, i u velkých luxusních vozů typu BMW 7 byste si museli minimálně připlatit za lepší zadní sedadla. Prostoru je přitom dostatek ve všech směrech.

Ne každému se asi bude líbit masivní kaskádovitá palubní deska, zpracování vozu je však velmi slušné, posádka si připadá přesně tak luxusně, jak by u vozu s cenou atakující hranici 2,5 milionu korun měla. Trochu rozpačití jsme pouze z nových digitálních budíků – na jednu stranu se nám líbí, jak je při běžném zobrazení mírně zvětšeno číslo, okolo kterého se právě ručička tachometru pohybuje. Pěkná je rovněž funkce, která vám decentně červeně vyznačí, jak daleko se ručička nachází za aktuální hodnotou rychlostního limitu. Nelíbí se nám však rudé zobrazení v případě, že vůz přepnete do sportovního režimu či vypnete stabilizaci – takovéto zobrazení se do jinak elegantního interiéru příliš nehodí. Ocenili bychom uvnitř také více odkládacího prostoru třeba pro láhev s vodou, což by u vozu na delší cesty nemělo chybět.

bmw testy vyssistredni  

Milý šestiválcový nesmysl

Benzinový řadový šestiválec BMW, to je pojem, který zná snad každý fanoušek automobilů. Jenže v případě tohoto vozu se objeví spoustu „ale“. První začíná už u výkonu – 225 kW a 400 N.m nejsou u 535i GT špatné hodnoty, ale stejný výkon má přeplňovaný třílitrový agregát již téměř deset let. Zároveň to znamená, že naftová jednotka ukrývající se pod označením 535d GT má nejen nižší spotřebu, ale i vyšší výkon a reálně také lepší dynamiku na silnici. Přitom je tento diesel krásně točivý, kultivovaný a paradoxně je zvuk benzinového agregátu v nízkých otáčkách velmi podobný.

Existuje tedy nějaký důvod, proč si koupit 535i GT místo dieselu? Ale samozřejmě, benzin je přece jen o chlup kultivovanější, nadšencům se bude líbit to, jak mezi 5500 a 6500 otáčkami najednou motor za pořádného řevu konečně citelně vystřelí k horizontu. A důležitá je i cena, o více než 145.000 Kč nižší.

Jenže stojí to za to? Jsem sice fanoušek bavorských benzinových šestiválců, ale obávám se, že tento konkrétní agregát trochu zaspal dobu a i já bych se přiklonil k dieselu, zejména u takto velkého a těžkého vozu. S ním totiž GT jede více zlehka, má citelnější zátah, což se hodí při předjíždění, a také výrazně nižší spotřebu. Dávno přitom neplatí, že by se jednalo o hlučný, škaredě znějící agregát s nechutí jít do otáček – realita je opačná.

Pokud se však přesto rozhodnete pro základní benzinovou jednotku, pak vězte, že se samozřejmě i přes vše výše napsané jedná o příjemný motor, který v nízkých otáčkách pracuje velmi tiše, má sílu již lehce nad volnoběhem a jeho výkon před červeným polem zajímavě graduje. Nečekejte ale suverénní dynamiku za všech okolností, zejména ve středním pásmu otáček je zátah na poměry takovýchto vozů spíše vlažnější, pro bezpečné a okamžité předjíždění je potřeba zašlápnout pedál plynu opravdu do podlahy, aby se agregát vytočil do již zmiňovaného pásma u červeného pole, kde se teprve začne opravdu něco dít. Takovýto motor by se nám líbil do trojkového kupé, v mohutném crossoveru bychom ale rádi viděli větší točivý moment.

bmw testy vyssistredni  

Naštěstí není problém se do pásma maximálního zrychlení dostat, protože osmistupňová převodovka ZF má neskutečnou reakci na „kick down“, tedy prošlápnutí pedálu plynu až na podlahu, kdy dokáže podřadit téměř okamžitě snad o čtyři či pět stupňů. Navíc funguje velmi hladce a dá se pohybem pravé nohy dát této skříni zcela přesný a téměř okamžitý povel k přeřazení, což drtivá většina automatů nezvládá. Prostě lehce povolíte třeba okolo 2000 ot/min, převodovka dá okamžitě další stupeň, vy opět sešlápnete pedál více, auto začne z daných otáček zrychlovat, pak opět dosáhnete dvou tisíc ot., znovu povolíte, další stupeň, a tak vše probíhá stále dokola. Fantazie! Jiné převodovky vaši pravou nohu takto intuitivně zpravidla neposlouchají.

Celkově nám však stejně přišlo, že v kombinaci s dieselem jsou změny stupňů ještě rychlejší, stejně jako reakce na manuální povely. Zde je při přeřazení v běžném režimu prostě malinká prodleva, kterou u dieselových modelů neznáme. Zpřevodování automatu je samozřejmě delší, při 130 km/h vůz na osmý rychlostní stupeň točí jen lehce přes 2000 otáček za minutu.

Ani velmi dobrá převodovka však automaticky neznamená nadprůměrnou efektivitu – spotřeba paliva rozhodně není plusem vozu. Pod desetilitrovou hranici se dostanete v podstatě jen při klidně jízdě dle předpisů mimo město, jinak ve městě počítejte alespoň se 13 l/100 km, na dálnici lehce přes 10 l, běžně jsme kombinovaně jezdili za 12 litrů na sto kilometrů při nikterak svižné jízdě. Celkově se tyto hodnoty na náš vkus až příliš blížily třeba testovanému Mercedes-Benzu S 500 4Matic s osmiválcem a výrazně lepší dynamikou.

Komfort na prvním místě

Písmena GT v názvu vozu jej mají nejen odlišit od běžného BMW 5, ale rovněž vystihují jeho charakter – je to totiž opravdové Gran Turismo, tedy vůz na delší cesty. Tomu odpovídá nejen pohodlí dané jednotlivými prvky v kabině, třeba výbornými komfortními sedadly vepředu i vzadu, ale rovněž nastavení podvozku původem z vlakové lodi BMW 7.

Zavěšení vozu tak pracuje velmi tiše, a to i na velkých nerovnostech, bez výraznějších rázů, přitom kontrola pohybů karoserie zůstává výtečná. Bavíme se tedy o jízdě v režimu comfort, vůz má totiž adaptivní tlumiče, které se dají dále upravovat. Přepnout můžete na comfort+, kdy je vůz již vyloženě plavný, nebo naopak na sport, což zajistí ztuhnutí tlumičů. My si ale myslíme, že ponechání v režimu comfort je snad pro všechny situace ideální. Vůz by pak mohl zejména drobné ostré nerovnosti tlumit ještě lépe, “zásluhu” na tom mají hlavně pneumatiky runflat. Nicméně jízda s vyztuženými bočnicemi již není tak hrozná, jako v minulosti.

V zatáčkách pak nečekejte žádné překvapení, jedná se o velký, těžký a relativně vysoký stroj, který sice obstojně bojuje se svým handicapem, ale vždy jasně cítíte, že se na okresku nehodí. Což o to, v oblouku umí být 5 GT poměrně rychlým vozem, ale je to tak trochu týrání hrocha a řidič si to neužije, raději tedy většina lidí zvolní a budou si vychutnávat komfort a bezpečí.

bmw testy vyssistredni  

Pokud vám to ale přesto nedá, tak vězte, že na limitu auto vždy nejdříve přejde do nedotáčivosti. Pohon všech kol xDrive se v takovém případě bude snažit poslat větší porci točivého momentu na zadní kola a tím vůz neutralizovat, což se občas povede, může to vést až k mírně přetáčivému výjezdu ze zatáčky. Někdy ale ani to nepomůže a jedinou možností zůstává ubrání plynu.

Bavit vás to však nebude. I z jiného důvodu, než je hmotnost či rozměry. Problém vozu tkví stejně jako u většiny nových BMW v řízení, které je podivně zatuhlé, netečné a jen neochotně se vrací do středové polohy. Nejvíce se to paradoxně projeví při klidné jízdě po městě, kde mohou ženy i bolet ruce z toho, jak musí točit tuhým volantem (ano, i v komfortním režimu). Na výjezdu z křižovatky je potřeba „kormidlu“ pomoci zpět do přímého směru. Situace se trochu zlepší u provedení s pohonem pouze zadní nápravy. Pak je řízení i chování vozu v zatáčkách o kousek lepší, ale takovéto stroje s pohonem jen jedné nápravy se u nás bohužel nenosí, u nás je prodávána drtivá většina BMW ve verzi xDrive.

Vraťme se však k tomu, co BMW 5 GT umí nejlépe – v tichu a komfortu přepravit čtveřici vzrostlých dospělých na téměř libovolnou vzdálenost. Pokud hledáte vůz pro tyto účely, případně chcete neobvyklé rodinné auto, jistě nebudete zklamáni.

Závěr

Neobvyklá kombinace luxusu a praktičnosti se nakonec setkala s úspěchem a po letech můžeme říci, že BMW 5 GT je povedeným vozem s výtečným interiérem, pohodlným podvozkem a neobyčejným cestovním komfortem. Pokud máte stále zafixováno, že u BMW je každý model automaticky sportovní, pak za volantem 5 GT¨rychle vystřízlivíte. Tato nafouklá „pětka“ je vozem spíše pro poklidné řidiče.

My bychom však doporučovali naftový motor, byť až na vyšší spotřebu není benzinový šestiválec nikterak zlý, hodí se však spíše do menších a lehčích modelů. Dražší diesel je rychlejší, s dostupnějším výkonem a celkově funguje ještě o chlup lépe, přičemž se k uvolněnému charakteru vozu hodí více.

bmw testy vyssistredni  

Plusy

• Výtečný automat
• Komfortní a tichý podvozek
• Prostorný interiér
• Pohodlí na předních i zadních sedadlech

Minusy

• Zatuhlé řízení bez chuti vracet se do středové polohy
• Vyšší spotřeba paliva
• Pomalejší než srovnatelná naftová varianta

Foto: Petr Homolka