Nepatrně modernizovaný roadster dokazuje, že dobře fungující věci není třeba příliš měnit. To platí dvojnásob pro základní čtyřválec s manuálem, který navzdory slabším parametrům předvádí krásné divadlo pro posádku.
Design, interiér
Představovat současnou generaci BMW Z4, která je v pořadí již třetí a na trh byla uvedena v roce 2019, by bylo jako nosit dříví do lesa. Ostatně na Auto.cz najdete testy čtyřválcové i šestiválcové verze nebo srovnání s Toyotou Supra, která se s BMW M4 vyrábí ve Štýrském Hradci na stejném technickém základu, dodaném právě mnichovskou automobilkou.
Za připomenutí však stojí, že během září loňského roku představila mnichovská automobilka drobnou modernizaci roadsteru Z4 pro modelový rok 2023, která na trh zamířila během listopadu 2022. A před pár týdny dorazil modernizovaný vůz i do naší redakční garáže.
Změny jsou opravdu decentní, ostatně šlo spíše jen o drobnou modelovou péči než klasický facelift. Díky této úpravě se však i zájemci o základní čtyřválcové modely dočkají standardně M sportovního paketu.
Ten přináší třídílné otvory v předním nárazníku, přičemž krajní otvory byly přepracovány tak, aby usměrňovaly vzduch proudící ke vzduchovým clonám a omezovaly turbulence od kol. Maska ve tvaru ledvinek pak dostala výraznější styl díky horizontální vnitřní struktuře.
Díky M sportovnímu paketu má BMW Z4 nově v základu i rozšířené boční prahy, zadní nárazník s výraznými prvky na obou stranách, kryty zrcátek v barvě Cerium Grey nebo upravené koncovky výfuku.
Testovaný vůz pak dostal nový výrazný fialový lak Thundernight (+26.832 Kč), který se na modelu Z4 objevuje vůbec poprvé, standardní 18palcová nahradila 19“ litá kola Double-spoke 799 M (+35.776 Kč), další černé doplňky lze přičíst paketu M Shadowline (+14.898 Kč) a nechybí ani adaptivní LED světlomety (+32.256 Kč). Chybějící označení modelu je bez příplatku.
Funkční pohoda
Kabina BMW Z4 je známým prostředím, které přináší příjemnou kombinaci moderních trendů, velmi kvalitního zpracování a klasické ergonomie. Nechybí zde digitální přístrojový štít se specifickou grafikou v kapličce přístrojů, na který decentně navazuje obrazovka multimediálního displeje vystupující z palubní desky. Stále je zde ale zachován i samostatný panel pro nastavení ventilace s vlastním zobrazením teploty a nechybí ani klasické ovládací tlačítko iDrive.
Díky příplatkovému M Sportovnímu paketu (+70.174 Kč) dostal testovaný vůz koženou přístrojovou desku, M sportovní kožený volant i M sportovní sedadla. Ta působí velmi komfortně, současně ale umí nabídnout i příjemnou oporu těla. Světlá kůže Vernasca Ivory, která se navíc objevuje na loketní opěrce a ve výplních dveří, celý interiér příjemně prosvětluje, osobně bych se ale možná trochu obával jejího snadného umazání.
Jak už jsem naznačil, ergonomie je skutečně příjemná a BMW Z4 dává řidiči od prvních chvíle jasně vědět, že sedí ve sportovním voze. Sedí se dost nízko, řidič si může příjemně natáhnout nohy a volant si nastavit do ideální vzdálenosti od těla. Navzdory sportovnímu charakteru však kabina nepůsobí nijak stísněně (a to ani s nataženou střechou) a designéři nezapomněli ani na praktičnost.
Kapsy ve dveřích jsou sice malé a do loketní opěrky s integrovanými držáky nápojů jsem horko těžko vmáčknul peněženku, nedostatky ale hasí praktická polička za sedadly, vybavená i síťkou. Zavazadelník je sice u roadsteru to nejméně zajímavé téma, s papírovým objemem 281 litrů a jednoduchými tvary ale nabízí dostatek prostoru na větší nákup i výlet ve dvou na prodloužený víkend. Navíc má praktický průvlek mezi předními sedadly.
Po stažení střechy, které trvá asi 10 sekund, je plně automatické a lze provádět při jízdě rychlostí do 50 km/h, už ale jakoukoliv praktičnost přestanete řešit. Vše se začne točit především kolem radosti z jízdy, kterou umí Z4 rozdávat po hrstech.
Motor, jízdní vlastnosti
Válce nechybí, ale co zvuk?
BMW Z4 je dostupné se třemi motorizacemi, dvěma dvoulitrovými čtyřválci a jedním řadovým třílitrovým šestiválcem. Za běžných okolností bych si zoufal, že jsme vůz dostali s tím nejslabším motorem, v případě Z4 je to ale důvod k radosti. Pouze základní motorizace s označením Z4 sDrive20i je totiž standardně spojena s šestistupňovým manuálem, zatímco volitelný sportovní automat je standardem u vyšších motorizací, tedy výkonnějšího čtyřválce sDrive30i a šestiválce Z4 M40i.
Sluší se nicméně dodat, že ani základní čtyřválec není žádné ořezávátko. Jeho nejvyšší výkon 145 kW při 4500 až 6500 ot/min a nejvyšší točivý moment 320 Nm od 1450 po 4200 ot/min stačí k akceleraci 1,5 tuny vážícího vozu z 0 na 100 km/h za 6,8 sekundy a maximální rychlost je 241 km/h, což nezní marně. Tedy minimálně do chvíle než zjistíte, za šestiválec zvládne stovku za 4,5 sekundy.
Přesto mě otázka výkonu během společného týdne s BMW Z4 trápila ze všeho nejméně. Abych ale pravdu řekl, vlastně mě toho obecně moc netrápilo. Roadster si totiž nekupujete jako čistě sportovní stroj, se kterým byste na okruhu neustále zlepšovali svůj čas, ale především jako auto pro radost. A tuhle roli zvládá i základní čtyřválcová Z4 bravurně.
Motor totiž příjemně ožívá kolem dvou tisíc otáček a celkem ochotně se nechává točit, trochu mu ale chybí nějaká výraznější výkonová špička, za kterou by vás nutil se hnát. Osobně mi pak chyběl i výraznější zvuk, alespoň ve vyšších otáčkách, který by lehce okořenil sportovní jízdu. Místo toho je spíš poměrně část slyšet lehké hvízdání turbodmychadla.
Vyloženě radost je však práce s manuální šestistupňovou převodovkou, která má přesné dráhy a hladký chod. Kombinace podélně uloženého motoru, manuální převodovky a pohonu zadních kol je pak jednoduše dokonalým receptem na zábavnou jízdu po zakroucených okreskách, která přitom nemusí být ani vyloženě rychlá. A to je i zásluha velmi příjemně naladěného podvozku.
Stabilně i pohodlně
V našem případě příplatkový M Sportovní podvozek se totiž opírá do velmi tuhé karoserie s nízkým těžištěm a opomenout nelze ani téměř ideální rozložení hmotností mezi nápravami v poměru 50:50. Automobilka navíc vůz obula do pneumatik Michelin Pilot Super Sport s rozměrem 255/35 vpředu a 275/35 vzadu.
Výsledkem je tak velmi stabilní a poslušný vůz, který navzdory tužšímu naladění podvozku stále dokáže působit na většině silnic příjemně a především velmi dobře ovladatelně. Na sérii výraznějších nerovností s vámi sice v kabině lehce zacloumá a přinutí vás zvolnit tempo, na nerovnostech v zatáčkách ale neodskakuje a nevydává ani žádné pazvuky.
Řízení je příjemně tuhé a má strmý převod, který oceníte na zakroucených silnicích i při parkování. Brzdy sice zůstaly standardní, přesto k jejich nástupu a výkonu nemám žádných výhrad. I bez větších příplatků tak Z4 sDrive20i dokáže působit jako stylovka na dojíždění i jako příjemně živý a zábavný vůz na vymetání oblíbených okresek.
Díky propracovanému systému kontroly trakce a širším zadním pneumatikám se přitom nemusíte bát, že by tahle zadokolka čekala na vaši první chybu za deště. Při omezené stabilizaci sice není problém hodit zadkem víc do strany, ani za vydatného deště jsem však neměl pocit, že by na mě auto chystalo v zatáčkách nějakou zradu.
Pochvalu si zaslouží také odhlučnění, tedy především s nataženou střechou, která okolní hluk velmi kvalitně izoluje. Naopak bez střechy a s vytaženými okny není problém uhánět ani na hranici českého dálničního maxima.
Velmi milá je pak i spotřeba, která se po většinu týdne pohybovala v rozmezí 8,5 až 9 litrů na 100 kilometrů – a to jsem se rozhodně nekrotil. Při obzvlášť klidné jízdě se mi podařilo srazit ukazatel dokonce až na úroveň 7,5 l/100 km, naopak větší tlačení na pilu znamenalo vstup do světa dvouciferných čísel. S tím už je ale potřeba u sportovních vozů zkrátka počítat.
Závěr
Jako majitel staršího roadsteru mám pro tenhle typ vozidel slabost, kterou v sobě nedokážu potlačit. Baví mě design s dlouhou kapotou a sedadly kousek od předních kol, klasické uspořádání motoru i hnaných kol a v neposlední řadě jízda bez střechy nad hlavou, která dává téměř každé cestě docela jiný rozměr. Kombinace toho všeho s prémiovým zpracováním BMW a klasickou radostí z práce s manuální převodovkou mi pak u BMW Z4 sDrive20i dělala celý týden obrovskou radost.
Osobně bych si sice uměl představit i zajímavější zvuk motoru, především ve vyšších otáčkách, to však není neřešitelný problém. Vyšší tuhost podvozku pak ke sportovním mnichovským vozům jednoduše patří, možná ale lehce zamrzí, že si k základní motorizaci s manuálem nemůžete připlatit M Sportovní diferenciál, který by v rukou schopného řidiče mohl zážitek ještě o kousek posunout.
I tak mi ale i základní motorizace BMW Z4 přijde jako velmi zajímavý vůz za zajímavou cenu. Verzi sDrive20i s manuálem totiž pořídíte již od 1.212.900 Kč, přičemž testovaný vůz nakonec se všemi příplatky vyšel na 1.518.872 Kč. A to mi s ohledem na radost, kterou tohle auto na cestách nabízí, nepřijde vůbec marné.
| Nejlevnější verze modelu | 1.212.900 Kč (sDrive20i, 6st. man) |
| Základ s testovaným motorem | 1.212.900 Kč (sDrive20i, 6st. man) |
| Testovaný vůz bez příplatků | 1.212.900 Kč (sDrive20i, 6st. man) |
| Testovaný vůz s výbavou | 1.518.872 Kč (sDrive20i, 6st. man) |
Plusy
- Stále zajímavý vzhled
- Manuální převodovka
- Ergonomie a praktičnost
- Stabilita a ovladatelnost
- Příjemná spotřeba
Minusy
- Nezajímavý zvuk
- Chybí samosvorný diferenciál
