TEST Daewoo Tacuma 1,6 SX

Už na začátku můžeme říci, že ani nejnovější přírůstek do modelové škály Daewoo se od typických vlastností značky neodchyluje.

Vnější design zaměřený na křivky s měnícím se poloměrem u korejského výrobce nepřekvapí. Na rozdíl od ostatních modelů značky ale Tacuma dostala například velmi neobvykle tvarovanou přední masku, která se podílem chromu může měřit i s modelem Chairman. Značně široký a nepravidelně členěný otvor nazývá výrobce "rozšiřující se zeměkoule", nicméně ani tento poetický výklad nezahání lehké rozpaky, byť subjektivní. Plastové ochranné lišty (které jsou na bocích vozu jediným vodorovným prvkem) naopak chybějí na náraznících. I přes nízkou příď a dobrý výhled z vozu je tak riziko drobných oděrek zbytečně vysoké. Bočnímu pohledu dominují vzhůru se zakřivující podélné prolisy, které opticky odlehčují poměrně masivní záď. Svisle uspořádané zadní skupinové svítilny vystupují z bočního profilu, podobně jako např. u Fiatu Punto.

TEST Nissan Almera Tino 2.2 Di - velký motor za malou cenu (10/2001)

Vnější, poměrně masivní proporce Tacumy se naštěstí promítají i do vnitřní prostornosti. Poměrně tenké dveře s fádním plastovým obložením přispívají k velmi dobré hodnotě vnitřní šířky - 148 cm. Na měkkých předních sedadlech najdou dost místa i dlouháni, bude jim ale chybět delší vysunutí opěrky hlavy. Pohodlné sedáky jsou sice všestranně seřiditelné, ale poměrně krátké a postrádají jakékoli boční vedení. Pod předními sedadly se ukrývají velmi praktické výsuvné schránky na drobnosti a bonbónkem je možnost otočení spolujezdcova sedadla o 180 stupňů. Tacuma - byť s nadsázkou - připomíná styl limuzín: zadní dělená sedadla jsou o poznání pohodlnější a za povšimnutí stojí i míra komfortu plně srovnatelná s předními místy. Překvapivě pohodlné je i střední zadní sedadlo, které se dá navíc vysouvat o 10 cm vpřed. Obě přední sedadla mají na své zadní straně sklopné stolečky, které bez problémů udrží i půllitrové kelímky s nápoji. Stoleček s prolisy na nápoje je možno utvořit také ze sklopného opěradla prostředního zadního sedadla.

Palubní deska v šedočerném provedení je již stylisticky umírněnější než například kreace v modelu Nubira a Leganza, lacině působícím plastovým plochám ale nelze upřít čistotu designu a kvalitní zpracování. Odkládacích prostor je ve voze dostatek a jsou dobře dosažitelné. To ale neplatí o rádiu, které je v nejhlubším místě palubní desky a je potřeba se k němu lehce natáhnout. Tradičně bohatá je u Daewoo standardní výbava a ani Tacuma není výjimkou. Překvapuje pouze absence bočních airbagů, které nejsou k mání ani za příplatek.

TEST Daewoo Evanda 2,0 16V - Svezeníčko

Variabilita zavazadlového prostoru, který má už v základním uspořádání objem 485 litrů je příkladná: zadní sedadla se dají jednotlivě sklápět i vyjímat přičemž změna z pětimístného na dvoumístný automobil díky jednoduché manipulaci s lehkými sedadly nezabere více než minutu. Nepříjemně ale překvapí víko zavazadlového prostoru, které při otevření zůstává velmi nízko a na jeho zavření je třeba vynaložit poněkud více síly, než je obvyklé. Ocenili jsme naopak velmi praktické schránky na zvedák, trojúhelník, lékárničku a tažné lano v bocích zavazadlového prostoru.

Málo výrazný čtyřválec o výkonu 77 kW zaujme výrazněji snad jen nízkou hladinou hluku v nízkých a středních otáčkách. Tunu a čtvrt vážící Tacumě ale neuděluje žádné zázračné dynamické vlastnosti, svižná jízda je podmíněna častým řazením a vytáčením motoru nad 3500 otáček, což se pochopitelně projeví na spotřebě. Točivý moment 142 Nm je podle našeho názoru na spodní hranici dostatečnosti a uspokojivá dynamika se s ním dá dosáhnout maximálně při polovičním zatížení. Výrobcem udávané devítilitrové průměrné spotřeby jsme nedosáhli, zjištěnou hodnotu 10,2 považujeme vzhledem k převažujícím jízdám v městském provozu za odpovídající.

Daewoo Bucrane (1995): Šestiválcové kupé od Italdesignu nemělo šanci

Komfortní podvozek se projevuje vcelku plynulým přejížděním drobných nerovností - pohromou jsou pro auto ale příčné prahy, které způsobují a tvrdé rány. Počítat je také nutné s většími náklony v zatáčkách. Předvídatelné reakce podvozku poněkud snižují pneumatiky Hankook, nicméně ani v mezních situacích se ovládání Tacumy nevymyká řidiči z rukou. Brzdy se standardním ABS nijak viditelně nevadnou ani při intenzivním, několikanásobném brzdění. V městském provozu bychom ocenili větší vnější zrcátka a možnost přikoupení zadních parkovacích senzorů - lištami nechráněný nárazník je poměrně citlivý na otěr.

Jestliže jsme na začátku zmínili předvídatelnost některých, pro značku typických vlastností, můžeme jen potvrdit, že i přes nesporný kvalitativní posun zůstaly Tacumě některé nevýhody jako nevýrazný motor a dosti nezvyklý styling. K jednoznačným kladům můžeme naopak počítat skutečně bohatou základní výbavu, solidní dílenské zpracování a hlavně nadprůměrný vnitřní prostor.