TEST Ford Kuga 2.0 TDCi 4x4 – Zmáčkni Escape
Na Kugu mám trochu nostalgické vzpomínky, protože právě já jsem dostal za úkol rozloučit se s její předchozí generací. Shodou okolností šlo také o auto turbodieselem 2,0 TDCi o výkonu 120 kW a pohonem všech kol. Budu se tedy v tomto testu pořád opakovat? Rozhodně ne, nová Kuga se totiž opravdu výrazně změnila.
Do délky narostla o zhruba osm centimetrů na 452 cm, nicméně rozvor 269 centimetrů zůstal zachován. Zajímavostí je lehké zúžení rozchodu kol při zachování celkové šířky auta. V nabídce motorů najdeme dvoulitrový turbodiesel TDCi o výkonu 103 a 120 kW a benzinovou šestnáctistovku EcoBoost ve verzi 110 a 134 kW. Dvouspojkový automat PowerShift je k mání pouze s naftovými agregáty a pohonem všech kol.
Interiér
Uvnitř Kuga narostla hlavně do šířky, což se projeví okamžitě po nástupu. Vnitřní šířka v oblasti loktů vpředu i vzadu narostla (dle našeho měření) o tři centimetry, což je nezanedbatelný rozdíl. Ve focusovsky postaveném interiéru se tak najednou i dospělý člověk může cítit opravdu komfortně. Větší pocit vzdušnosti v našem případě zajišťovalo i velké panoramatické okno, byť to s sebou samozřejmě přináší zmenšení místa nad hlavou. Pokud však neměříte více než 190 centimetrů, vadit vám to nemusí.
Slícování i kvalita materiálů je příkladná, zde si Ford zaváhání nepřipustil. Nebudu již známou palubní desku a její uspořádání dál rozebírat, pouze vypíchnu dvě věci: velký počet tlačítek je maskován jejich malými rozměry, což není úplně cesta, která by mi vyhovovala. Navíc se kvůli tomu, a také obecně trochu složitějšímu ovládání multimediálního systému, komplikuje nastavení čehokoliv neinformovaným spolujezdcem. Naopak líbí se mi odkládací prostor před barevnou obrazovkou, kam jde položit naditá peněženka nebo dva mobilní telefony. Na středovém tunelu najdeme dvojici odkládacích míst na pití, loketní opěrka nabídne velkou měkčenou plochu, po jejím odklopení je nabízený prostor spíše průměrný.
Příplatková kožená sedadla poskytují dobré boční vedení, vyhovovala mi i velikost sedáku. Pozice za volantem je spíše nižší (opět jsem si vzpomněl na Focus), zde se sportovní geny Kugy nezapřou. To však také znamená lepší pozici těla při průjezdu zatáčkami, což i nová Kuga zvládá na jedničku. Ale o tom až později.
Výbornou zprávou je, že se za sebe bez problémů posadí i 188 cm vysoký řidič, já mám o osm centimetrů méně a na zadních sedadlech jsem se cítil velmi komfortně. Jediné, co mi trochu vadí, je krátký zadní sedák, jehož 45 centimetrů nedovoluje plné podepření stehen. Opěradla jsou polohovatelná, můžete si tak nastavit i uvolněnější spací sklon. Chválíme opěrky hlavy, které dokážou podepřít temeno i dospělému člověku.
Po sklopení zadních opěradel nevznikne zcela rovná ložná plocha, sedáky se totiž nyní nesklápějí dopředu. Základní zavazadlový prostor má největší délku 86 centimetrů u dna a sympatickou šířku mezi podběhy 102 centimetrů. To je například o dva centimetry více než u VW Passat Variant. Pod dvojitým dnem najdeme dojezdovou rezervu, nakládací hrana je 71 centimetrů nad vozovkou, což je o zhruba pět centimetrů méně než dříve.
V zimě je doslova k nezaplacení přídavné topení a vyhřívané čelní sklo, přičemž ve zkoušeném voze (novináři jsou zkrátka hýčkáni) bylo obojí. Drobné drátky však mohou některé řidiče rušit při výhledu a to zejména v noci, kdy na tenkých drátech dochází k difrakci.
Jízdně opět na špičce
Zatímco předchozí Kuga byla autem pro spíše sportovněji založené řidiče (podvozek byl dobrý, leč možná až zbytečně tuhý), s novou generací se naladění posunulo blíže ke vkusu běžného uživatele SUV. Jízda je i na osmnáctipalcových kolech dostatečně komfortní a vůz nerozhodí ani rozbitá okreska. Běžné výtluky a příčné spáry posádku nikterak neobtěžují, v tomto ohledu je mezigenerační posun opravdu znatelný. Samozřejmě pokud se velké a těžké kolo „trefí“ na propadlý kanál, dá vám to podvozek pocítit, nicméně právě v ten okamžik se projeví vysoká tuhost karoserie a Kuga z nepříjemné situace vyjde s hlavou vztyčenou.
Řazení je dobré, lehce umělé a trošku hlučné, ale stále je v téhle kategorii na pochvalu. Jednotlivé rychlosti zapadají bez nepříjemného drhnutí, řadička se dobře drží, je pěkně po ruce a její dráhy jsou akorát dlouhé. Spojka je tradičně naftově tužší a trochu kousavější, musíte s ní zacházet s rozmyslem, protože kola se při jejím rychlém puštění rozhodně neprotočí. Brzdy jsou bez výhrad, zabírají silně a čitelně.
V zatáčkách se auto naklání o trochu více než dříve, nicméně kola zůstávají stále v příkladném kontaktu s vozovkou. Řidič má díky nepřeposilovanému řízení (volant má mimochodem 375 mm v průměru a dobře se drží) vůz pěkně v ruce, přední kola reagují i na malé impulzy kolem středové polohy. Celkový pocit z jízdy se dá popsat přídavným jménem „solidní“. Kuga je stále schopna velmi svižné jízdy, k jistým jízdním vlastnostem ve všech rychlostech však přidává i komfort a lepší zvukovou izolaci. Jednoznačně dospěla a přitom i zmoudřela, protože nabízí dlouhou řadu (dobře fungujících) pomocníků jako je systém nouzového brzdění, aktivní asistent pro jízdu v pruzích, samočinné parkování nebo hlídání mrtvého úhlu.
Pohon všech kol, který je ve spojení s testovaným motorem „povinnou“ výbavou, opět funguje naprosto precizně. Nově můžete na informačním displeji mezi budíky sledovat aktuální rozdělení točivého momentu mezi přední a zadní nápravu a tím zjistit, s jakou logikou Fordem vyvinutý systém pohonu všech kol (v minulé generaci byl Haldex 4) pracuje. Například při rozjezdech nebo v zatáčkách míří k zadním kolům vždy určitá (velká) část přenášené síly, pokud najedete na dálnici, mezinápravová spojka pohon zadních kol rychle odpojí.
Tento typ pohonu všech kol prostě je, ač jsem dříve býval zarytým odpůrcem „šidítek“ v podobě připojitelných pohonů, pro rodinný vůz nebo pro SUV (i z hlediska provozních a pořizovacích nákladů) dost možná ideálním řešením. A pokud vypnete protiprokluz, umí vás na zasněženém parkovišti (ve spolupráci s poctivou mechanickou ruční brzdou, ale jde to i jen plynem) i docela pěkně pobavit. Mimochodem, nevypínatelné ESP je zde nastaveno opravdu benevolentně a dovolí autu i řízenou jízdu bokem.
Motor: je 120 kW málo?
I přes ještě přijatelnou pohotovostní hmotnost 1617 kilogramů vůz nepůsobí rychlým dojmem, respektive nechová se tak, jak by řidič od automobilu s motorem o výkonu 120 kW a s nejvyšším momentem 340 N.m očekával. Tedy přesněji řečeno: na první čtyři převodové stupně ano, nicméně po přeřazení na pětku a šestku je situace najednou o dost vláčnější. Jak to? Šestistupňový manuál má dva stálé převody, pro jedničku až čtyřku 4,533 a pro pětku, šestku a zpátečku 3,238. Otáčky se tedy daří držet pěkně nízko, nicméně motor je na poměry dieselů spíše točivější a to nejlepší z něho dostanete až před 3.500 min -1, zatímco dole v roztáčení všech čtyř kol tak přesvědčivý není.
Možná vás tedy napadne, že by to mělo znamenat i výrazně nižší spotřebu. Máte v podstatě pravdu, jenže má to háček. Při vláčné, ekonomické jízdě po okresce (tedy rychlostí zhruba 90 km/h) lze dosáhnout spotřeby nižší, než je pět litrů nafty. Pokud však chcete být jenom o něco svižnější, z obcí akcelerujete rychleji a sem tam někoho předjedete, pod osm litrů se nedostanete. Obvykle mi testovací auta příliš nežerou, nicméně bez soustředění se na ekologické aspekty jízdy jsem jezdil v průměru za devět až deset litrů. A to už zase tak slavné nebylo.
Motor je starý známý 2,0 TDCi, který se objevil i v Kuze předchozí. Pakliže jste někdy jeli v současném Mondeu, poháněl jej téměř určitě on. Při stovce točí motor na šestku dva tisíce otáček a spotřeba se drží kolem šesti litrů. Neklepe, nehlučí a průběh momentu je příjemně plochý.
Ale!
Ne, nechci teď z rukávu vytáhnout nějaké překvapivé zjištění a postavit celý předchozí text hlavou dolů. To jsem si jenom vzpomněl na zlatozelený odstín „Ginger Ale“, ve kterém automobil vypadá opravdu pěkně. Mimochodem, také vám zezadu trochu připomíná Subaru Tribeca?
Pojďme si to shrnout. Kuga už není tak vyhraněné SUV, jakým bývalo. Nabízí více zejména v otázce jízdního komfortu, zvětšil se zavazadlový prostor a narostla také šířka interiéru. Ačkoliv výsledná cena přesahující milion korun je trochu děsivá, vězte, že Kuga působí dobře i bez dlouhého seznamu příplatkové výbavy. Bixenony a příplatkový audiosystém s pěkným zvukem však stojí za zvážení.
| Druhý pohled (Lukáš Vaverka) |
| Kugu Ford potřeboval, ale u té předchozí podcenil spoustu důležitých věcí. Proto je tady už po čtyřech letech nová generace, která se hodně změnila. Zvenku vypadá lépe, uvnitř je o dost prostornější, má konečně slušný zavazadlový prostor a interiér je, když nic jiného, o kus modernější. Vzniklo u toho pár nových chyb, třeba silné sloupky čelního okna a malá zpětná zrcátka zhoršující výhled, trojice zadních sedadel navržených pro děti zase nenabídne dospělým pořádné usazení. Tyto nedostatky jsou ale méně důležité než ty dřívější. Nejvíce mě potěšil jízdní projev vozu. Zapracovalo se na komfortu odpružení, přitom ale SUV neztratilo nic z ovladatelnosti na špičce segmentu. Auta jako Kuga dokazují, že lidem proklínaný elektrický posilovač řízení, připojitelný pohon 4x4 nebo nevypínatelné ESP nejsou překážkou dobrého svezení. Kdo je odmítá, ať dokáže, jestli s BMW vůbec umí projet takový řízený smyk, jako bez odmlouvání zvládá Kuga. |
| První cena vozu | 565.940 Kč (1,6 EB 110 kW 4x2 Trend) |
| První cena vozu s testovanou motorizací | 667.940 Kč (2.0 TDCi 103 kW 4x4 Trend) |
| Základní cena testovaného vozu | 759.590 Kč (2.0 TDCi 120 kW 4x4 Titanium) |
| Cena testovaného vozu vč. příplatků | 1.059.590 Kč (2.0 TDCi 120 kW 4x4 Titanium) |
Plusy
- Pružný a tichý motor
- Šířka interiéru
- Design exteriéru a kabiny
- Jízdní vlastnosti
Minusy
- Vyšší spotřeba
- Horší výhled šikmo vpřed
- Krátký zadní sedák
