TEST Ford S-Max 2.0 EcoBoost (149 kW) – I s rodinou se dá sportovat

Na pařížském autosalonu bude tento týden debutovat druhá generace MPV Ford S-Max. Nadešel tak čas na rozloučení se se stávajícím provedením. Aby rozlučka stála opravdu za to, sáhli jsme po vrcholné variantě Titanium s nejvýkonnějším nabízeným motorem, přeplňovaným 2.0 EcoBoost o výkonu 149 kW.

První fotografie nové generace S-Maxu ukázaly, že se zevnějšek automobilu až tolik nezmění – detaily sice navazují na styl aktuálních Fordů, silueta ale zůstala zachována. První generaci S-Maxu to navíc i po letech stále sluší, a tak nebylo třeba vůz radikálně měnit. Jaké další prvky by si měl S-Max podle našeho názoru ponechat i v nové generaci?

Ford S-Max 2015: Čtyři motory a pohon všech kol

Vrásky odhalí interiér

S-Max debutoval v roce 2006 a modernizací prošel v roce 2010, i přesto automobil nadále působí moderně a ostudu rozhodně nedělá. V našem případě vůz zatraktivnila sada Individual, jejíž součástí jsou ostře řezaný nárazník, zadní spoiler nebo chromované koncovky výfuku. S-Maxu to s tímto paketem nadmíru sluší, je ale třeba počítat s tím, že jsou doplňky dodávány za tučný příplatek 63.000 korun. O moc levnější není ani bílý metalický lak Electric za 41.500 korun.

Zatímco zvenku své stáří S-Max maskuje šikovným make-upem, uvnitř už se tolik nedaří. Palubní deska působí zastaralým dojmem a použité plasty (byť měkčené) vypadají lacině. Také grafiky barevných displejů palubního počítače a multimediálního systému dokazují, že auto už má pár křížků na svém kontě. V tomto ohledu má nový S-Max rozhodně co zlepšovat.

ford testy mpv  

Když už jsme zmínili obrazovky v interiéru, nesmíme zapomenout na složitější ovládání palubního počítače, na které jsme si museli zvykat. Výhodou je však rozměrný multifunkční displej umístěný mezi otáčkoměrem a rychloměrem, na kterém je možné naráz zobrazit informace z autorádia, palubního počítače i navigace. Na druhou stranu je informací možná až mnoho a řidič se v záplavě malých písmen a čísel může lehce ztratit.

Pokud odhlédneme od staře působící palubní desky, všimneme si, že interiér S-Maxu nabízí přesně to, co by správné MPV mělo – tedy velký prostor a množství odkládacích prostor. Dostatek místa je nejen vpředu (čemuž před sedadlem spolujezdce pomáhá silně vykrojená palubní deska), ale také vzadu.

V druhé řadě sedadel mají pasažéři bohatě místa pro kolena i pro lokty, cestujícího na prostřední sedačce neomezuje vysoký tunel převodovky, podlaha je zde takřka rovná. Navíc osoby sedí vcelku vysoko (sedáky jsou 380 mm nad podlahou), zároveň ale mají stále dostatek místa nad hlavou. Druhou řadu sedaček lze posouvat, v případě pětimístné konfigurace to ale není příliš třeba – i při posunu sedadel zcela vzad je zavazadelník stále dostatečně velký.

Opěradla jsou však poměrně tvrdá, což může po delší jízdě vadit. Potěšila přední sedadla nabízející hned pět stupňů vyhřívání, což je možná až zbytečně mnoho. Stačilo by méně stupňů s většími rozdíly.

Praktičnost S-Maxu narušují dlouhé zadní dveře, které mohou být problémem v úzkých parkovacích místech nákupních center. Dveře dlouhé 1120 milimetrů zkrátka musejí obsloužit druhou i příplatkovou třetí řadu sedadel (která však v testovaném voze chyběla). Druhá generace S-Maxu tento prvek bohužel nezlepší, posuvné boční dveře nedostala.

Zavazadelník je obrovský, v pětimístné konfiguraci nabízí podle metodiky VDA objem 854 litrů. Mezi podběhy je široký 1010 mm a pod plato je vysoký 540 mm, jeho délka se pohybuje od 1110 do 1260 mm podle polohy druhé řady sedadel. Po sklopení zadních sedadel (klidně i nezávisle na sobě) vznikne pouze nízký, 110milimetrový schod. Při nakládání zavazadel potěší nízká ložná hrana, která se nachází jenom 580 mm nad povrchem.

ford testy mpv  

Jezdí rychle a s jistotou

Ford již několikrát dokázal, že i z rodinných modelů umí dělat auta pro řidiče, což bezesporu platí i pro MPV S-Max. Stačí ujet pár kilometrů a i rozvážný otec rodiny pořádně přitopí pod kotlem a dálnici raději vymění za souběžnou okresní silnici. Otázkou však zůstává, jestli to ocení i manželka coby spolujezdec, případně děti sedící vzadu.

Zážitkům za volantem pomáhá přeplňovaný dvoulitrový čtyřválec, který dosahuje výkonu 149 kW a točivého momentu 320 N.m. Turbomotor je silný a pružný již od nízkých otáček, řidiči zkrátka stačí sešlápnout pedál plynu a takřka okamžitě se dočká silného zátahu. Zároveň je agregát skvěle odhlučněn, ve vyšších rychlostech posádku ruší pouze svist proudicího větru, způsobený vysokou stavbou karoserie. Při 50 km/h motor na čtvrtý převodový stupeň točí 1500 min^-1, dálničních 130 km/h znamená 2500 min^-1.

Benzinový dvoulitr spolupracoval s šestistupňovou dvouspojkovou převodovkou PowerShift, která se dodává za příplatek 50.000 korun. Převodovka řadí jemně a rychle, posádka změnu stupňů prakticky necítí. Dvouspojkové převodovky někdy mívají problém s hladkým řazením při popojíždění ve městě, pro S-Max tohle však neplatí. PowerShift se nenechá nachytat ani při svižné jízdě, kdy nechá otáčky motoru navýšit dle potřeby klidně až k 4000 min^-1. Dokonce by se dalo říci, že převodovka předvídá řidičovy myšlenky, protože řadí přesně v okamžiku, jak by si přál.

TEST Ford S-Max 2,0 EcoBoost (176 kW) – Nejsilnější z rodinných

Sportovní režim nechá otáčky motoru vylétnout v případě nutnosti ještě o něco výše. Zároveň je při přeřazení cítit mírné kopnutí, aby převodovka navodila pocit dynamické jízdy. PowerShift umožňuje i manuální změnu převodů, volicí páku je ale nutné posunout směrem ke spolujezdci, a tak při řazení není příliš po ruce. Páčky převodovky pod volantem se k S-Maxu bohužel nedodávají ani za příplatek, což je u tak sportovně naladěného vozu trochu škoda.

ford testy mpv  

Vedle perfektně sladěného turbomotoru a dvouspojkové převodovky se S-Max chlubí také vychytaným podvozkem (vpředu vzpěry McPherson s torzním stabilizátorem, vzadu víceprvkové zavěšení ControlBlade s torzním stabilizátorem). Ten perfektně filtruje nerovnosti, zároveň se ale řidič necítí mimo dění a přesně ví, co se děje pod koly. Tlumiče jsou tužší, v zatáčkách se S-Max příliš nenaklání. Řidiči nabízí dostatečnou jistotu, zároveň ale z cestujících nevytřese duši.

Řízení je velice tuhé, posilovač řízení není francouzsky přeposilován. Zatímco v zatáčkách se takové řízení hodí, při manévrování ve městě trochu vadí – zvlášť ženy na něj budou při parkování nadávat.

S ohledem na sportovní naladění (v rámci třídy) je třeba počítat s tím, že S-Max s 2.0 EcoBoost pod kapotou není nějakým úsporným vozem trhajícím rekordy hospodárnosti. Při svižné jízdě si klidně řekne o více než 12 litrů na 100 kilometrů. Ve městě se spotřeba během testu pohybovala okolo 10,5 l na 100 km, jízda po dálnici konstantní sto třicítkou znamená spotřebu kolem devíti litrů na 100 km.

Závěr

Zatímco někteří výrobci segment MPV opouštějí a velkoprostorová auta nahrazují crossovery, Ford v této kategorii zůstává. Druhá generace S-Maxu si zachová stejnou koncepci jako předchůdce. Při rozlučce s odcházející generací S-Maxu jsme si připomněli, že i MPV může nabídnout skvělé jezdění.

Nový S-Max by si zcela určitě měl uchovat perfektně naladěný podvozek a jemně řadicí šestistupňovou dvouspojkovou převodovku PowerShift. Rozum by sice volil turbodiesel, srdce ale říká jasné Ano nepříliš hospodárnému, ale silnému benzinovému 2.0 EcoBoost, který v nové generaci posílí dokonce na 177 kW. Novinka by naopak měla nabídnout modernější zpracování kabiny s hodnotněji působícími detaily. Tuhé řízení stávajícího S-Maxu řidiči ocení na okresní silnici, při parkování ve městě ho ale trochu potrápí.

ford testy mpv  

Pokud by zákazník nechtěl čekat na nový S-Max a rád by si objednal ještě stávající provedení, rozhodně by si měl dávat pozor na ceny příplatkové výbavy. Testovaný S-Max s 2.0 EcoBoost a šestistupňovým PowerShiftem ve vrcholné verzi Titanium sice stojí stále relativně slušných 824.790 Kč, drahé doplňky však jeho cenu vyhnaly vysoko nad milionovou hranici. V rámci kategorie velkých MPV to ale není nic neobvyklého, za velký prostor zákazníci zkrátka musejí zaplatit…

Plusy

• Perfektně naladěný podvozek
• Silný a tichý turbomotor
• Jemně řadící převodovka
• Bohatý vnitřní prostor

Minusy

• Vysoké ceny příplatkových prvků
• Tvrdší sedadla
• Složitější ovládání palubního počítače
• Laciněji působící interiér

Foto: Petr Homolka