TEST Honda City 1.4 i-VTEC – Baby Accord

Minulá generace Hondy City příznivce japonské značky asi příliš nenadchla. Co se posazu, designu a jízdních vlastností týkalo, působilo auto spíš jako úspěšná diverzní akce konkurence, ovšem i přesto si její dobré vlastnosti nemalé množství zákazníků našly. Její nástupkyně ovšem nechává na nedostatky rázně zapomenout a skoro by si zasloužila změnu jména.

Vyvážený design i proporce

To sice nezní jako mezititulek, nad níž bychom dlouhé minuty přemýšleli, o to výstižnější však je. Design nového City je totiž opravdu mimořádně zdařilý. Kvůli zachování vyvážených proporcí a sportovního stylu byl mírně prodloužen přední převis, což v kombinaci s krátkou zádí a dynamickou linií střechy a prosklení funguje opravdu dobře, obzvláště na 16“ kolech, která autu padnou tak akorát. Také záď je tvarově i proporčně vyvážená a příď s dlouhými úzkými světlomety Hondu nezapře. Snad jen maska chladiče je až příliš masivní, ale dneska holt chce každý prcek vypadat jako velké auto. Podtrženo, sečteno, dovolím si tvrdit, že jde o nejlépe vypadající malý sedan.

honda testy nizsistredni  

Velmi dospěle ovšem působí i interiér. Palubní deska je jednoduchá a současně moderní, že jsou pěkně strukturované plasty tvrdé jako kámen odhalí až jejich osahání. Kaplička s přístroji vypadá jako ve sporťáku a volant z Civicu se parádně drží. Sedadlo s lehkým bočním vedením ale bohužel zůstalo nad podlahou poněkud výše, což nemusí každému vyhovovat, ovšem s posazem samotným problém není. Volant je totiž nastavitelný ve dvou osách. S logikou ovladačů už je to ale horší. Honda, která neustále čelí stížnostem na nadměrné množství tlačítek, zredukovala ovládání audiosoupravy na 10 prvků, jejichž obsluha je všechno, jen ne intuitivní.

honda testy nizsistredni  

Zadní sedadla přišla o možnost vztyčit sedák a vytvořit vzadu prostor pro přepravy vyšších předmětů, prospělo to však komfortu cestujících. Opěradlo má komfortní sklon a kratší sedáky kompenzuje šikmá podlaha pod sedadlem vpředu, na níž pohodlně spočinou chodidla. Před koleny je více místa než v Accordu (to není nadsázka), hlava je ale u osoby vyšší 180 cm již v kontaktu s čalouněním stropu. Že v tomhle balíčku atraktivního designu a prostorné kabiny už nemohlo zbýt místo na slušně velký kufr? Omyl, i nové City má objem zavazadlového prostoru rovných 500 litrů, z nichž je jen třeba odečíst něco místa, které zabírají vzpěry víka.

Když už jsme u míst k odkládání čehokoli – City je přeborníkem množství všemožných odkládacích přihrádek. Vpředu jich najdete celkem osm plus dva držáky na nápoje, ale zkrátka nepřijdou ani pasažéři vzadu, kteří mají k dispozici tři držáky na nápoje a šest možností na odložení drobností. Dvě přihrádky jsou totiž také na podlaze pod zadními sedadly.

Stovka střídmě upíjejících koní

Ačkoli je vůz označen 1,4 l, malinký benzinový čtyřválec má objem jen 1,34 l, takže je to de facto třináctistovka. Přitom má ale znamenité parametry – maximální výkon 73 kW při 6000 otáčkách a točivý moment 127 Nm při 4800 otáčkách představují kombinaci, která autu poskytuje nejen slušnou pružnost v nízkých a středních otáčkách, ale i v rámci dané kubatury velmi slušnou akceleraci ve vysokých otáčkách, kam se nechá ochotně vytočit a má docela příjemnou výkonovou špičku. Přitom je velmi kultivovaný a také jeho odhlučnění je poměrně slušné. Spolupracuje přitom s pětistupňovým manuálem, jenž naprosto nemá chybu. Dráhy jsou krátké a naprosto přesné, snad jen hlavice řadicí páky by mohla být masivnější.

honda testy nizsistredni  

Pokud vám toto zhodnocení přijde zarážejícím způsobem pozitivní, ještě jsme nemluvili o spotřebě. Vyrazili jsme ve všední den z Prahy s plně obsazeným autem včetně zavazadel až do (nejen) vodákům dobře známého Vyššího Brodu a při dodržování rychlostních limitů japonský sedánek spálil jen 5,7 l benzinu. Tuto hodnotu se stejným, byť poněkud svižnějším stylem ve dvou zpět na metropole podařilo srazit na 5,5 l. Při jízdě ustálenou stovkou lze jet dokonce za 5,1 l, vyšší otáčky při jízdě stotřicítkou na dálnici ale už znamenají zvýšení spotřeby na sedm litrů, ovšem i to je slušný výsledek. A pokud byste snad zatoužili po ostřejším svezení na okreskách počítejte až s nějakými 9,5 litry benzinu.

Jízda „na pohodu“

Největší slabinou minulého City byl rozhodně podvozek, jenž přímo odrazoval od svižnější jízdy, ovšem na druhou stranu jízdní vlastnosti nepatří zrovna k nejsilnějším zbraním sedanů této kategorie, v tomto ohledu je většina běžných malých hatchbacků spolehlivě trumfne. I přesto Honda na šasi opravdu hodně zapracovala a výsledkem je zřejmě nejlepší podvozek ve třídě, s nímž by dokázala držet krok jen Linea od Fiatu. Protože je City v první řadě spíš pohodlné, v zatáčkách se tedy při ostřejší jízdě citelně naklání, nedotáčivosti ale vzdoruje překvapivě statečně. Obrovské zlepšení zaznamenala stabilita v zatáčce při dodatečném pohybu volantem, ale i při vyšších rychlostech na zvlněném povrchu nebo na dálnici, ta tam je i citlivost na boční vítr. Záď sice při náhlé změně zatížení v zatáčce ráda vybočí do strany, ale jde o čitelné chování a tak může být svezení s „citynou“ i docela zábavné. Řízení je typická Honda – přesné, ale hodně lehké. Bohužel má nepřirozenou zpětnou vazbu a strmost není kdovíjaká, což tolik nevadí při jízdě, ale při manévrech ve městě se volantem natočíte, až vás to bude mrzet. Ovšem vzhledem k tomu, že klientelu City tvoří starší lidé a ženy, dá se lehké řízení pochopit, sedan se dá „krotit“ jednou rukou. A pochvalu konečně zaslouží i brzdy. Mají sice hodně rychlý nástup, což u méně zdatných řidičů vyžaduje trošku zvyku, ale fungují opravdu znamenitě.

První liga

Konkurence v kategorii malých sedanů není příliš početná a japonská novinka se stala jasným premiantem podobně, jako Accord mezi předokolkami střední třídy.

City perfektně splňuje požadavky, které jsou v této třídě klíčové – pohodlný, prostorný a tichý interiér a úsporný motor. K tomu přidává atraktivní design, špičkové řazení, slušné řízení a sympatickou dynamiku.

A slabší stránky? Umělou zpětnou vazbu a náklony v zatáčkách asi klientela řešit nebude, takže zbývá vyšší posaz za volantem, málo strmé řízení, méně místa pro hlavu na zadních sedadlech.

Vypadá to, jako by Honda trošku popletla u svých malých aut jména. Zatímco tenhle sedan je skutečná pohoda, Jazz, kříženec MPV a hatchbacku je jako stvořený pro City. A z těchto dvou modelů od Hondy je určitě vyváženější tento sedan. Smířit se musíte pouze s omezeným přístupem do kufru. A s tím, že si za tohle auto nechá dobře zaplatit, takže jich asi na silnicích mnoho potkávat nebudeme.

honda testy nizsistredni  

Plusy

• Prostorný interiér
• Úsporný a dynamický motor
• Přesné řízení
• Krátké a přesné řazení
• Jízdní vlastnosti
• Účinné brzdy

Mínusy

• Malá strmost řízení
• Vysoký posaz
• Velký účinek posilovače
• Náklony v zatáčkách
• Ergonomie ovládání audiosoustavy
• Vysoká cena