TEST Peugeot 2008 GT 1.2 PureTech 130 – Umění vytáčet
Taky znáte nějakého člověka, který vás dokáže naštvat drobnými detaily své existence? Přesně takový dojem mám z modernizovaného Peugeotu 2008 se spalovacím motorem. Třebaže jednu chybu dřívějšího provedení napravil a vážně mě těší potkávací světla, kvůli řadě jiných nedostatků mu nemůžu přijít na jméno.
Design, interiér
Když jsem v září loňského roku testoval Peugeot e-2008, podařilo se mi najít určitý způsob využití, ke kterému se dá tento elektro-crossover dobře použít. Tehdy bylo ještě relativně teplo a také – to je velmi důležité, jak jsem zjistil o tři měsíce později – dlouho světlo.
Nebudu se opakovat s designem, jediné dva vnější rozdíly mezi tehdy testovanou e-2008 a benzinovou verzí, kterou máme nyní před sebou, jsou v barvě a designu litých kol. Rovnou skočím k vysvětlení, proč je roční období klíčové pro to, jak se člověku „dvatisíceosma“ líbí nebo nelíbí.
Nakousl jsem to už v rekapitulaci nejlepších a nejhorších aut, která jsem za loňský rok řídil. Do toho výběru se totiž šedá 2008 dostala na tom jediném nelichotivém místě a vinu na tom měl zejména interiér v noci. Testoval jsem ji těsně před zimním slunovratem, od úterka až do pátečního večera jsem jezdil v podstatě výhradně ve tmě a přišlo mi, že si vývojáři kladli za cíl, aby vnitřek vozu řidiče ve tmě co nejvíce způsoby otravoval.
Oslnění na čtyři způsoby
Že u většiny peugeotů nevidím na půlku přístrojového štítu, jsem si tak nějak zvykl; tady to nejvíce souvisí s intenzitou jednotlivých svítících věcí. Příliš vysokým jasem ambientního osvětlení to začíná, ale to se dá v menu vypnout. Příliš vysoký je pro mé oči i nejnižší jas displejů, ale aspoň se v novém infotainmentu seřizuje snadno po stažení horní lišty dolů.
Pokračovat můžeme blinkry ve vnějších zrcátkách. Řada automobilek staví zrcátka tak, že LEDkový blinkr v nich je z místa řidiče vidět, jen koncern Stellantis je umí navrhnout tak, že ten blinkr člověka v noci oslňuje. Vadilo mi to už při testu Jeepu Avenger, vadí mi to i tady, protože kdykoliv dám levý blinkr a podívám se z levého okna, zda můžu vjet na hlavní ulici, bliká mi do očí silné oranžové světlo.
Ani to není všechno. Vůbec poprvé za víc než deset let, co se živím motoristickou novinařinou, jsem musel právě ve faceliftované 2008 něco v interiéru zalepit kusem papíru, aby mě to v noci neoslňovalo. Byla to kontrolka stavu airbagu spolujezdce ve stropnici u vnitřního zrcátka – zda je zapnutý či vypnutý pro případ, že byste tam vezli dítě v protisměrně otočené sedačce.
Přitom tuhle informaci člověk k jízdě vůbec nepotřebuje, stačí ji ukázat ze startu a pak zhasnout, dokud vůz zase nezastaví a nevznikne riziko, že namontujete sedačku a airbag zapomenete vypnout.
Není všechno špatně
Abych ale jen nevyčítal chyby – jsou věci, které se vývojářům interiéru povedly. Třeba výklopný stojánek na mobil ve středové konzole je velmi praktický pro odložení telefonu, pokud třeba potřebujete vidět dvě mapy najednou. Mobil (alespoň ten můj bez gumového protiskluzového krytu) však snadno odletí do strany, pokud vezmete zatáčku příliš ostře.
Chvályhodný je také infotainment, stejně jako u dříve nakousnuté e-2008 a řady dalších aut koncernu Stellantis. Díky nastavitelným widgetům si ho můžete přeskládat přesně tak, jak potřebujete, a také už – na rozdíl od 2008 před modernizací – není nutné vždycky otvírat menu klimatizace, když chcete upravit teplotu. Stačí mít na domovské obrazovce správný widget.
Ani sedačky nejsou špatné, jak designem, tak i měkkostí svého čalounění. Škoda ale, že ani v nejvyšší výbavě GT nemají nastavitelnou bederní opěrku a že mi hlavová opěrka tlačí hlavu do nepříjemného předklonu. Nepříjemné jsou také příliš blízko umístěné pedály, což je ale vlastností malých crossoverů obecně. Na prostornost si také stěžovat nemůžu; je to tu těsné vpředu i vzadu, ale v rámci třídy to není tragédie.
Motor, jízdní vlastnosti
Zlepší „dvatisíceosma“ svou reputaci za jízdy? Tříválec 1.2 PureTech mám docela rád už od chvíle, kdy jsem s ním v minulé generaci Peugeotu 208 jel poprvé. V nové 2008 je s ním jízda pořád fajn, i když nejsilnější motorizace už má, pravděpodobně kvůli zpřísnění emisních pravidel, jen 130 koní (96 kW) oproti dřívějším 155.
Ovšem, při modernizaci se patrně změnil i řídící software převodovky – jinak slušného osmistupňového Aisinu, klasického automatu s planetovými převody a hydraulickým měničem momentu. V normálním režimu totiž motor podtáčí tak moc, že poloha pedálu plynu nemá moc velkou souvislost se zrychlováním.
Do pedálu musím „kopnout“ – rychle ho sešlápnout a pak povolit – abych auto probudil, aby převodovka podřadila a vůz se začal nějak hýbat. Pak ale zase drží zbytečně vysoké otáčky, protože očekává potřebu rychlé jízdy, a záhy zase odřadí a otáčky spadnou pod 1.500.
Vyřešit se to dá celkem snadno přepnutím vozu do režimu Sport, v němž drží příjemnější otáčky a díky změně mapování plynového pedálu působí i docela svižně. Spotřeba paliva tím zas tak netrpí, svým dynamickým stylem jízdy jsem se za necelé tři stovky kilometrů dostal na průměr 7,5 l/100 km.
Taky je tu samozřejmě možnost řadit manuálně pádly pod volantem. Ta jsou sice správně ukotvená na sloupku řízení, ale jsou krátká a stačí poměrně malé natočení volantu k tomu, abyste už na pádlo na té straně, kam zatáčíte, nedosáhli.
Jejich velikost má ale svůj důvod – „placku“ k ovládání tempomatu vlevo pod volantem. Ta není přes volant vidět a musíte se naučit, kde je jaké tlačítko, ale po chvíli si na ni člověk zvykne a nerad se s ní loučí při přesednutí do jiného auta. Něco jako páčka voliče převodovky vpravo pod volantem v mercedesech a některých nových renaultech, nebo ovladač rádia, který mají renaulty a dacie vpravo dole pod volantem už léta.
Když už jsme u jízdních ovládacích prvků, pochválit musím také nový volič převodovky ve formě zapuštěné páčky na středovém tunelu. Sice ji, stejně jako startovací tlačítko, je třeba chvíli podržet, aby vůz změnu zaregistroval, ale je to mnohem lepší než starší volič, který bylo třeba zvednout nahoru pro zařazení D.
Záď se uklidnila
Největší zlepšení oproti provedení před faceliftem však je v zadní nápravě. Ta byla dříve neposedná, na nerovnostech odskakovala a obecně vůz působil, jako že přední a zadní náprava pocházejí každá z jiného auta, nedokážou se dohodnout a každá si tak dělá, co sama uzná za vhodné.
Peugeotu se při modernizaci podařilo chování zadní nápravy – má částečně nezávislé zavěšení kol na deformovatelné příčce s Panhardovou tyčí – uklidnit a vůz tak při jízdě působí celistvějším, dospělejším dojmem. Nejvíce je to znát v zatáčkách na nerovném asfaltu, kdy už záď nejančí a člověka nepřekvapí náhlou neposedností.
Měkké odpružení je celkově připraveno na pohodlnou jízdu, vůz je svým způsobem houpavý. Zároveň se ale do interiéru nepřenáší rázy z velkých nerovností a rozbité středočeské okresky také zvládá s důstojností i v trochu svižnějším tempu. Nemá tak velký problém s tím, že ho občas dynamickou jízdou vyvedu z komfortní zóny, jako elektro-verze.
Stejně tak stojí za zmínku potkávací světlomety, které mě potěšily svým dobrým světelným výkonem, rovnoměrným kuželem i rychlostí fungování autonivelace. Dálková světla jsou naopak trochu slabá a jejich samočinné rozsvěcování trvá po projetí auta v protisměru tak dlouho, že jsem automatiku záhy vypnul a vzal to do svých rukou.
Závěr
Že omlazený Peugeot 2008 není autem pro každého, bylo jasné už po testu elektrické verze. Hromada kilometrů naježděných ve tmě však nastavila zrcadlo řadě ergonomických přešlapů v interiéru.
Je to škoda, protože spousta věcí je na 2008 opravdu fajn, a to i v interiéru. Bohužel ty chyby – musím k nim počítat i umístění přístrojového štítu, i když některým lidem vyhovuje, protože výhled na budíky skrz volant je mnohem univerzálnější – jsou důvodem, proč musím 2008 hodnotit jen třemi hvězdičkami. Verze GT, jakkoliv dobře vybavená, je totiž s akční cenou 615 tisíc korun už příliš drahá na to, aby si mohla dovolit být nedotažená do konce.
| Nejlevnější verze modelu | 465.000 Kč (2008 PureTech 100 S&S MAN6, 74 kW, Active) |
| Základ s testovaným motorem | 555.000 Kč (2008 PureTech 130 S&S EAT6, 96 kW, Allure) |
| Testovaný vůz bez příplatků | 615.000 Kč (2008 PureTech 130 S&S EAT6, 96 kW, GT) |
| Testovaný vůz s výbavou | 638.000 Kč (2008 PureTech 130 S&S EAT6, 96 kW, GT) |
Plusy
- Design zvenčí i zevnitř
- Některé prvky ergonomie
- Potkávací světlomety
Minusy
- Oslnění řadou svítících věcí v interiéru
- Podtáčení motoru ve standardním jízdním režimu
- Dálkové světlomety
