TEST Jeep Avenger EV – Po stopách vážených porotců

Design, interiér

Když porotci v lednu letošního roku poprvé v historii vyhlásili Evropským autem roku 2023 model značky Jeep, nejeden automobilový fanoušek zdvihl obočí. Ti škodolibější říkali, že to přece je ve skutečnosti peugeot, že to je mrňavá elektrika, která se skutečnými jeepy má společné možná tak logo, nebo že v dnešní době z politických důvodů nesmí vyhrát nic jiného než elektromobil.

Jenže mezi finalisty byly elektromobily čtyři, takže i pokud by to poslední byla pravda, mohl zvítězit Volkswagen ID. Buzz, Nissan Ariya nebo třeba dvojčata Subaru Solterra/Toyota bZ4X. Nestalo se tak – vyhrál mrňavý jeep, který nemá čtyřkolku, zas tak daleko nedojede a čtyři dospělí se do něj taky nevejdou.

„Nějaké důvody ale porotci mít museli,“ říkám si, když přebírám klíč od žlutého kousku s černou střechou a vrcholovou výbavou Summit. Avenger si mě už při představení, které proběhlo v říjnu loňského roku, rychle získal svým vzhledem. Technicky to možná je Peugeot e-2008, ale designově mu nemůže být dál.

Je výrazný svým vlastním způsobem – hranatou přídí, která za určitého nasvícení působí, jako by vůbec neměla světlomety, tradičními sedmi otvory v masce chladiče (ty jsou u elektrické verze sice zaslepené, ale to nevadí) či rozkročeně působící zádí.

Na obou koncích auta pracují klasické mlhovky v párech a ty přední, jelikož jsou docela vysoko, slušně pomáhají s nasvícením prostoru před vozem nejen v mlze – jsou užitečné, i pokud byste se přece jen s tímhle „baby-jeepem“ vydali za nějakým dobrodružstvím. Vzadu mě však více zaujalo, že když dáte blinkr, zhasne obrysovka.

Jeep Avenger EV

Homologační předpisy to jistě splnilo a ve standardní situaci pořád svítí ta druhá, ale nejsem si jist, jestli s tímhle řešením souhlasím – při zapnutých dvojblinkrech nesvítí obrysovka ani jedna.

Ještě jeden detail si k blinkrům neodpustím – jejich zvuk v interiéru. To, co slyšíte ve videu, je právě on – připomíná beat, který by klidně mohl posloužit jako základ nějaké elektronické hudbě.

Jeep Avenger dorazil do Česka. Evropské Auto roku se v akci vejde do 900 tisíc

Ergonomie v pořádku, detaily zajímavé

Interiéru dominuje panel v barvě vozu napříč celou palubní deskou, a navíc mu dodává dojmu šířky, které se tu v realitě až zas tolik nedostává. Ne že by se člověk za volant nevešel, ale ihned po usednutí je jasné, že tenhle jeep je malým městským autem, nikoliv prostorným rodinným SUV.

Líbí se mi také hezky schované výdechy ventilace a zkratky k některým funkcím infotainmentu na čtyřech tlačítcích pod displejem. Po praktické stránce těší dlouhá otevřená přihrádka v palubní desce, která je ideální na peněženku a mobil, a také fyzické ovladače klimatizace o patro níž.

Jeep Avenger EV

Líbí se mi také tlačítkový volič převodovky na středovém tunelu, ovšem vizuálem jeho příjemnost končí. Je totiž o pár centimetrů dál, než bych na něj pohodlně dosáhl, takže se musím trochu předklonit. A protože pod volantem chybí pádla k úpravě intenzity rekuperačního brzdění, při snaze o co nejúspornější jízdu na tlačítko D/B sahám docela často.

Nepředbíhejme však a všimněme si rozměrného centrálního displeje s infotainmentem povedeným stejně jako v nejnovějších peugeotech, který je navíc dobře na očích, jednoduchého a přehledného přístrojového štítu, na který je skrz věnec volantu dobře vidět, na rozdíl od peugeotů, či třeba masivních tlačítek na volantu, k jejichž používání nemusíte spouštět oči ze silnice, protože všechno krásně nahmatáte palcem. Ano, všechno tady křičí „Peugeot“, ale to je jednak pochopitelné a jednak na tom není nic špatně.

Jeep Avenger EV

K infotainmentu však přeci jen musím mít dvě výtky. Jednak, navigace sice je připojená k internetu a má velmi dobrá data o hustotě dopravy, ale nijak jí nevadí, když je cíl dál, než jak daleko zvládne vůz dojet s aktuálním stavem nabití. Nenabídne možnost automaticky vyhledat nabíjecí stanice na správných bodech po trase.

A jednak, klimatizace nastavená na automatiku znamená mlžení čelního skla, i když mám přívod vzduchu zvenčí. Musím ji manuálně nastavit tak, aby foukala i na sklo.

Konečně se sluší zmínit, že na zadních sedadlech je prostor poněkud stísněný, ale že zavazadelník je na tom v rámci třídy docela dobře.

Jeep Avenger vstupuje do prodeje s mild hybridním i zcela spalovacím pohonem

Celý avenger při statických dojmech však má jeden háček. Chci-li jít po stopách porotců Evropského auta roku a najít důvody, proč vyhrálo zrovna tohle auto, nejsem příliš úspěšný. Samozřejmě je velkou devizou vnější i vnitřní design a jeho detaily – všimněte si berušky na liště na střeše či třeba hvězdáře s dalekohledem v levém dolním rohu čelního skla – ale nějaké geniální funkční řešení, které by z avengeru udělalo výjimečné auto, hledám marně.

Motor, jízdní vlastnosti

Budu úspěšnější, když se rozjedu? Mačkám startovací tlačítko – stejně jako u ostatních malých aut koncernu Stellantis ho spolu s brzdovým pedálem musím držet tak dlouho, dokud se na přístrojovém štítu nezobrazí nápis „Ready“, neboť když ho pustím dřív, vůz nenastartuje – natahuji se k tlačítku D/B a vyrážím.

Díky malým rozměrům a na elektromobil taky poměrně nízké hmotnosti je avenger příjemně agilní, a to už v nízkých rychlostech. Městem se proplétá přesně tak hbitě, jak od auta tohoto typu člověk očekává, a velmi užitečný je také bryskní odpich ze semaforů, daný elektrickým pohonem, třeba pokud těsně za křižovatkou potřebujete do jiného pruhu. Zároveň je ale odpružení avengeru poměrně tuhé, takže nerovnosti pražských ulic jsou cítit možná až moc.

Tužší naladění podvozku, velmi blízko hranici nepohodlnosti, je ovšem k užitku, jakmile z města vyjedete někam, kde jsou zatáčky. V těch se totiž avengeru opravdu líbí – rychle reaguje na pohyby volantu, i na zimních pneumatikách dlouho odolává nedotáčivosti a skvěle a sebejistě drží stopu.

Odpružení je, v rámci své třídy, odolné přílišným bočním náklonům a na změny v povrchu vozovky, stejně jako na přenosy hmotnosti v rámci pohybů karoserie, reaguje rychle a přesně. Jeep to navíc ani u nejvyšší výbavy nepřehnal s průměrem disků, takže nejsou nadměrně těžké a práci odpružení neztěžují.

Jeep Avenger EV

Navzdory tomu, že avenger nevznikal pro svižnou jízdu zatáčkami, je v něm svižná jízda zatáčkami nejen možná, ale i docela zábavná. Limituje ji samozřejmě boční vedení sedaček, ale i to je o chloupek efektivnější, než by se mohlo zdát na první pohled.

Jeep Avenger poprvé naživo: První elektromobil značky své kořeny nezapře

Příležitostí k protáhnutí nabídne dost

Problematické není ani delší cestování – ale to do značné míry i proto, že budete mít celkem dost příležitostí se protáhnout při nabíjení. Ukazatel dojezdu avengeru sice klidně ukáže dojezd 370 km na 93 % baterie, ale že byste tolik skutečně ujeli, chcete-li jet svižně, si nechte zdát. Po 214 kilometrech, z nichž jen asi třetina byla po dálnici, stavím u nabíječky s dojezdem 30 km, průměrnou spotřebou 20,1 kWh/100 km a devíti zbývajícími procenty v baterii.

Jeep Avenger EV

Avenger má zvládnout až 100kW nabíjení, ale tohle je padesátikilowattový stojan; k další, silnější přípojce na trase už bych nedojel. Půlhodina nabíjení tedy z 9 % udělala 54 a dobila 23,6 kWh, což už bude stačit na to, abych dojel na chalupu v Jeseníkách. „Sice je to do kopce, ale po dálnici už nepojedu,“ říkám si, když vracím zástrčku do stojanu.

Ovšem, člověk míní a výborné jízdní vlastnosti avengeru mění – vážně mě baví s ním jezdit svižně. Takže v Uničově radši znova stavím na deset minut, při kterých do baterie „došťouchnu“ ještě necelých 8 kWh. Zpětně si říkám, že bych to možná ani dělat nemusel, možná by stačilo jet zvolna a zvládl bych to až k zásuvce na dvorku, jenže už byla tma, o předchozí noci jsem toho moc nenaspal, začínala se dostavovat únava a já se chtěl hlavně protáhnout. Nevyužít těch deset minut k nabíjení by byla škoda.

Zároveň při jízdě ve tmě získávám dva podstatné poznatky. Jednak, LEDkové světlomety s manuálně nastavitelným sklonem svítí opravdu krásně. A jednak, v zrcátkách jsou z pozice řidiče viditelné boční blinkry. Bohužel intenzita jejich blikání řidičovým směrem je příliš velká a ten levý mě tak oslňuje, kdykoliv se podívám do zrcátka.

Jeep Avenger EV

Cestou zpátky zkouším jet „na spotřebu“ – co nejplynuleji, ale aniž bych byl brzdou provozu. Hojně využívám režim B na voliči převodovky pro rekuperaci při jízdě z kopce a dálnici se vyhýbám až kousek za Vysoké Mýto. Pravda, chalupa je o pár set metrů nad mořem výš, což samozřejmě pomohlo, a s výsledkem jsem veskrze spokojen – 13,7 kWh/100 km těsně před nájezdem na D35. Dalších 26 ujetých kilometrů k nabíječce u obchodního centra v Hradci Králové ovšem stahuje dojezd ze 190 na 118 km. Připojuji kabel a vydávám se na nákup.

Po čtyřiceti minutách jsem na 83 % baterie s dojezdem 330 km. „To musí stačit domů a ráno do redakce,“ říkám si, když na dálnici nastavuji tempomat lehce nad dovolenou stotřicítku. Když dálnice končí, jsem zpátky na 36 % a po ujetých 100 km mám dojezd jen 132 km. Průměrná spotřeba této jízdy po dálnici byla 24,3 kWh/100 km.

Že avenger není dálniční elektromobil, jsem tak nějak tušil už předem. Ani tak ale nelze věřit katalogové hodnotě dojezdu 390–400 km; vezmu-li v potaz celkový průměr spotřeby 18,2 kWh/100 km, na využitelnou kapacitu baterie 51 kWh bych zvládl ujet nanejvýš 280 km. Na druhou stranu, průměr mi zásadně zvýšila dálnice – po městě se dá jet s průměrem do 14 kWh/100 km, takže dokud se dálnicím budete vyhýbat, nebude problém se dostat i pod katalogových 15,4–15,9 kWh/100 km a můžete zvládnout na jedno nabití i 360 km.

Martin Vaculík otestoval Jeep Compass e-Hybrid, zaujal ho technikou i cenou

Mimo asfalt není marný, má-li na to pneumatiky

Třebaže je městským elektromobilem s pohonem jen jedné nápravy, avenger hrdě nosí logo Jeepu – značky, která si své jméno vybudovala na terénních autech. Ne že by si někdo kupoval avenger, aby s ním jezdil pravidelně do terénu, ale dvousetmilimetrová světlá výška není bídná v rámci svého segmentu, takže by měl zvládat i trochu drsnější polní cestu.

Velmi lehce jsem ho tedy vzal i mimo asfalt. Schopnosti na nezpevněném povrchu tady určují hlavně pneumatiky a elektronika, která v rámci standardně dodávaného systému Selec-Terrain nabídne jízdní režimy pro bláto, písek a sníh nad rámec běžného normalu, Sportu a Eco. To znamená, že dokud vaše pneumatiky budou mít nějaký vzorek, který z hlediska jízdy mimo asfalt stojí za řeč, můžete se dostat i docela daleko.

Jeep Avenger EV

Drobný problém je, že v rozměru 215/55 R18, který obouvá vrcholová verze avengeru Summit, pneumatiky třídy All-Terrain v českých e-shopech v podstatě neexistují. U menších sedmnáctek, které ceník uvádí u výbav Longitude a Altitude, už je ale výběr docela dobrý.

Závěr

Po týdnu a téměř devíti stovkách kilometrů za volantem Jeepu Avenger o něm tedy mám poznatků dost a dost. Má své silné stránky a je jich nakonec docela hodně, ale je skutečně tak skvělý, tak výjimečný, že bych se dokázal ztotožnit se závěry porotců ankety Evropské auto roku?

Bohužel ne. Jakkoliv avenger není vůbec špatný, např. chybějící pádla pod volantem k regulaci intenzity rekuperačního brzdění, již zmíněné oslňující blinkry v zrcátkách nebo třeba fakt, že dávkování brzdného účinku pedálem není zrovna plynulé, výsledný dojem sráží. Toť v rámci snahy o objektivní hodnocení, kterého by se měli snažit držet porotci; nevalná prostornost je daná třídou, takže ji nemůžu připisovat avengeru na úkor.

Jeep Avenger EV

A pak je tu cena, která je – nebudeme chodit kolem horké kaše – vysoká. Základ je sice dobře vybavený a neošidí vás o 100kW DC nabíjení či 10,25” centrální displej, ale pořád je to malinké auto za 900 tisíc korun. Verze Summit, kterou jsem testoval, začíná nad milionem – a to je na tuhle třídu aut opravdu hodně, jakkoliv je avenger elektrický a nakonec docela příjemný.

Mým Evropským autem roku tedy avenger nebude, jenže co jiného měli porotci zvolit? Volkswagen ID. Buzz, který je sice roztomilý a prostorný, ale drahý a s místy pokulhávající kvalitou? Veskrze povedenou, ale ve výsledku ničím až tak nezajímavou Kiu Niro? Nissan Ariya, který designem přímo ohromí, ale má špatně použitelná tlačítka v kabině a až prkenný podvozek? Nebo Renault Austral, z nějž je zase mizerný výhled? V rámci možností tak avenger rozhodně špatnou volbou nebyl.

Plusy

• Přitažlivý vzhled
• Slušný výkon
• Velmi dobré jízdní vlastnosti

Minusy

• Nepříliš prostorný interiér
• Ergonomické přešlapy
• Absence pohonu 4x4 v nabídce