TEST Peugeot 308 CC 1.6 THP – Vlající lví hříva
Pevnou skládací střechu se na hatchback nižší střední třídy snažil naroubovat už kdekdo. Čím bojuje Peugeot?
Peugeotu nelze upřít průkopnictví – byl to on, který luxusní pevnou skládací střechu poprvé aplikoval ve voze poněkud běžnější třídy. Byl to právě Peugeot 206 CC, který utrhl malou lavinu a dal vzniknout různě úspěšným aplikacím této technologie u Renaultu, Volkswagenu, Opelu a Fordu.
Nejmladším počinem specifického segmentu trhu je tedy opět kupé-kabriolet od Peugeotu. Vůz pochopitelně vychází z třídveřového hatchbacku 308, exteriérem a interiérem ale dává najevo, že by mohl patřit minimálně o třídu výše. Proč si to myslíme?
Jakkoli je hodnocení designu subjektivní, připadá nám, že disciplínu naroubování zádě a mechanismu skládací střechy zvládl z konkurence nejlépe právě Peugeot. Téměř nemožný úkol solidního vzhledu v obou polohách střechy bude vždy nutně kompromisem, tady ale máme pocit, že se dílo povedlo – pozor, mluvíme pouze o designu. Objektivně jde samozřejmě stále o řadu 308, ovšem s podvozkem sníženým o centimetr a sedadly posazenými o 15 mm níže.
Asi největší překvapení poskytuje interiér. Červenou kůží jsou potažena nejen sedadla a volant, ale i palubní deska a výplně dveří. Kovový povrch čeká nohu na pedálech i ruku na řadicí páce, přístroje i výdechy klimatizace zdobí lesklé okraje… jezdíme sice v dobře vybavené a patřičně opříplatkované verzi Sport Pack, ale první dojem vyhrává auto na body. Hnidopišské poznámky si tak v interiérových disciplínách odnáší Lev Bezstřechový jen za oba hlavní kruhové přístroje – s jejich tuningovým vzhledem, odlišným od zbytku designu vozu, bychom se i smířili, ale jindy než v noci na ně prostě není vidět. Bílá barva v kombinaci s krycím plastem, který svým zrcadlovým efektem umožňuje studovat řidiči i vlastní rohovku, je sice asi cool, trendy a free, ale o rychlosti a otáčkách se dozvíte méně než pohledem na kolo či klikovou hřídel.
Téměř absolutorium zasluhují přední sedačky, v jejichž objetí je dobré právě při málo sportovní a více pohodové jízdě, tak jak se na (potenciálně) otevřený vůz sluší. Po vzoru Mercedesu jsou v opěrkách integrovány vyhřívané větráky, takže údaj o pohodlnosti jízdy bez střechy i při neletních teplotách jsme rádi ověřili – krk vydržel bez nachlazení. Rozdíl mezi standardní řadou 308 je pro posádku znát kromě jiného také nezvykle dlouhým A-sloupkem, který je při nastupování do otevřeného vozu i jízdě nezvykle blízko těla.
Přestože výrobce deklaruje vůz jako čtyřmístný, jde jako obvykle o eufemismus pro stav, kdy řidič brousí volant koleny a vzadu usazená anorektička se tváří, že má místa dost. Prostě – na odvoz dvou nešťastníků z mejdanu či šťastnic na mejdan zadní sedadla stačí, ale natáhnete-li sem plachtu pro psa či nahážete noviny, bude prostor využit také dobře.
S hodnotně působícím lakem i 18“ koly koresponduje i vrcholná motorizace – přeplňovaný agregát 1.6, vyrobený ve spolupráci PSA a BMW, poskytuje maximální výkon 110 kW, přičemž točivý moment 240 Nm je k dispozici už od 1400 otáček. Papírově skvělé, vždyť stejné ústrojí tepe i v rychlém Mini.
Tady máme ale pod sedadly poctivých 1587 kg, takže živost vozu je jen tak akorát, zvlášť s přihlédnutím k poněkud dlouhým převodům. Není třeba mít strach, dynamiky si vzhledem k charakteru vozu užije posádka dost, práce s řadicí pákou bude ale řidiče dost vytěžovat. Řazení je krátké, přesné a šestistupňové, za to vše chválíme. Výsledkem veselého, neloudavého ježdění je spotřeba rovných 8 l/100 km, přičemž pouze čtvrtina byla absolvována v městském provozu.
Odpružení oproti hatchbackům ztuhlo a jízdnímu komfortu nepřidávají ani nízkoprofilové pneumatiky, ochotné objevit i na hladké silnici malý kamínek a žalovat o něm posádce. Přesto celek - nějakým zázrakem - není nepohodlný. Tedy, až na příčné prahy: tady je nutno zpomalit tak, že vás předjede i zametací vůz, jazyk schovat za zuby a jedeme-li se střechou, přikrčit hlavu. Výměnou posádka získává u značky jinak spíše málo viděnou jistotu v zatáčkách, doprovázenou minimálními náklony a téměř nulovým sklonem přídě k tečnému opuštění silnice.
Při jízdě rozumným tempem a zvlášť s otevřenou střechou jsme ocenili ticho od motoru, pneumatik i vzduchu a ani očekávané kruty v karoserii nebyly fatální. Přiznejme – tyto závady se obvykle projeví až po čase a my se rádi spokojili s tím, že po týdenní porci 800 km po cestách všech typů převážně s otevřenou střechou jsme sice nachytali dovnitř hromadu prachu, ale nezaznamenali jsme ani vrzání, ani jiné podezřelosti.
Vyvážený stylový vůz, který ovšem za část elegance v interiéru vděčí nijak levným příplatkům a za rozumnou dynamiku kombinaci výkonného motoru a vyšší hmotnosti. Jinými slovy – drahé, stylové, užitečné.
| První cena vozu | 590.900,- Kč (1.6 VTi 88 kW Sport) |
| První cena vozu s testovanou motorizací | 675.900,- Kč (1.6 THP 110 kW Sport Pack) |
| Základní cena testovaného vozu | 740.900,- Kč (1.6 THP 110 kW GT) |
| Cena testovaného vozu vč. příplatků | 791.300,- Kč (1.6 THP 110 kW GT) |
Plusy
- Vyvážený vzhled jako kupé i kabriolet
- Skvělá přední sedadla s vyhříváním krku
- Kvalitně zpracovaný interiér
- Tichý, výkonný motor
- Vzhledem ke karoserii prostorný zavazadelník
- Jistý podvozek, dobrá zpětná vazba
- Při běžné jízdě úsporný motor
Minusy
- Vyšší cena+příplatky
- Malý prostor na zadním sedadle
- Citlivost na příčné nerovnosti
- Vysoká hmotnost vozu
- Vysoká spotřeba při dynamické jízdě
