TEST Renault Clio 1,2 TCe – Hravé nikoliv dravé

Evropské auto roku 2006 letos prodělalo transplantaci obličeje a s přeplňovanou dvanáctistovkou jde po krku konkurenci. Ve skutečnosti se ovšem nejedná o nelítostnou šelmu, ale spíše o příjemně hravé kotě.

Modernizované Clio představil Renault na letošním ženevském autosalonu. Na český trh dorazilo začátkem května a pustilo se do boje s konkurencí nekompromisně sestaveným ceníkem.

Sympatický Francouz je stále k dispozici jako tří- nebo pětidveřový hatchback a kombi Grandtour. Pohled do ceníků odhaluje čtyři stupně výbavy a solitér v podobě verze Renault Sport, která se tváří, jakoby s ostatními verzemi Clia neměla mnoho společného. Zákazník, který netouží po sportovním náčiní, ale hledá příjemného společníka pro rodinu, si může vybírat z bohaté palety pohonných jednotek, zahrnující čtveřici benzinových dvanáctistovek a trojici vznětových patnáctistovek.

renault testy malevozy  

Modernizované Clio se k nám dostalo nejprve jako pětidveřový hatchback v nejvyšším stupni výbavy Dynamique. Tyto malé Renaulty se na českém trhu asi budou lépe prodávat s nepřeplňovanými benzíny, ale TCe si i tak rozhodně zaslouží pozornost. Jednotka, nahrazující u Renaultu už nějaký ten pátek klasické atmosférické šestnáctistovky, totiž nemá až do nástupu nového čtyřválce VW 1,2 TSI adekvátní konkurenci.

Nová tvář

Inovované Clio se od dosavadního provedení odlišuje hlavně zepředu. Celá příď je vytvarována do velkoplošného plastového dílu, spojujícího v sobě masku chladiče s nárazníkem. Mezi protaženými hlavními světlomety je nyní místo dvojice otvorů umístěn již jen znak automobilky a pod ním má své místo malá štěrbina. Kruhová mlhová světla jsou nyní zcela mimo hlavní otvor v nárazníku.

Na první pohled se to možná nezdá, ale omlazovalo se i na zádi. Proběhla výměna stejných dílů jako vpředu, tedy pozměněné jsou koncové svítilny a zadní nárazník.

Prodloužené deformační zóny přidaly k celkové délce 41 mm (+ 25 mm vpředu a + 16 mm vzadu), pětidveřové Clio se tak prodloužilo z dřívějších 3986 mm na nynějších 4027 mm.

Kulhavá ergonomie

Zvenku poznáte modernizované Clio ihned, uvnitř nemáte prakticky šanci. Snad jen pokud uprostřed palubní desky nebude trčet příplatková navigace. Palubní deska je prakticky beze změn a zůstaly jí všechny již dříve vytýkané nešvary. Tlačítko ovládající výstražné blinkry je stále utopeno pod autorádiem a ovládání autorádia vyžaduje poctivý trénink. Velmi málo vystupující tlačítka musíte hledat, a pokud trénink podceníte, tak se vám nejednou stane, že místo hlasitosti si přeladíte stanici. Někomu možná bude vyhovovat ovládání rádia na sloupku volantu, ale ani to není právě nejšťastněji umístěné (je vpravo, jako u všech Renaultů).

renault testy malevozy  

Náladu zkalenou malicherností v podobě ovládání autorádia vám asi příliš nevylepší ani příplatková navigace. Její umístění na vrchol palubní desky nad výdechy ventilace je logické, ale nejednomu estétovi způsobí zklamání fakt, že není možné ji sklopit ani manuálně. Nepříliš příjemné je zjištění, které odhalí dálkové ovládání navigace umístěné v kelímku, pardon speciálním držáku před řadicí pákou. Při opouštění vozu, tak musí ovladač s vámi nebo se můžete pokusit ukrýt jej někde v interiéru, což by vzhledem k množství úložných prostor neměl být problém. Renault si za zařazení této navigace do nabídky přesto zaslouží pochvalu. Konečně totiž jde o dostupnou (příplatek 13.700,-Kč) alternativu přenosným přístrojům, která má vlastně jen estetické nedostatky.

Ponechme nyní elektroniku stranou a podívejme se na posaz za volantem. Ten není úplně nejnižší, ale jako vysoký jej určitě hodnotit nelze. Každopádně kdo není zvyklý na současně Renaulty, snadno by Clio odsoudil za specifické řešení s volantem (pouze výškově nastavitelným) a přístrojovou deskou poněkud nízko v interiéru.

Nepotěší vyčnívající hrana středového panelu, která atakuje řidičovu pravou nohu, to ale známe již od Clia před modernizací. I přes uvedené výtky se řidič a přední spolujezdec v Cliu nebudou cítit nepohodlně. Místa je zde dost a sedadla jsou pohodlná.

Vzadu Clio potěší nabídkou prostoru v podélném směru na výšku i na šířku. Řidič s výškou 186 cm se bez problému usadí sám za sebe a jeho kolena dokonce nepřicházejí do kontaktu s opěradlem předního sedadla. Dost místa je překvapivě i pro hlavu!

renault testy malevozy  

Zavazadlový prostor v základním uspořádání stále nabízí 288 litrů, po složení druhé řady sedadel se může pochlubit objemem 1028 litrů. Zavazadelník je u podlahy dlouhý 650 mm a při sklopených sedadlech se prodlužuje na 1420 mm. Široký je 1025 mm, vysoký po krycí plato 570 mm a po strop 880 mm. Podlaha je 200 mm pod úrovní nákladové hrany. Po sklopení sedadel vzniká schod vysoký 120 mm. Otvor pro vkládání zavazadel je vysoký 750 mm, široký 950 mm ve spodní části a 820 mm u horní hrany. Nákladová hrana je 680 mm od země a zámek víka zavazadlového prostoru je při otevření 1850 mm nad zemí.

Vrnící kotě

Čím dál méně motorů je možné přirovnat ke kousavým bestiím, ale stále více jich dostává označení líný. V případě motoru 1,2 TCE (74 kW) je nejvhodnější přirovnání k vrnícímu kotěti. Tato dvanáctistovka je hrává a energií nabitá podobně jako malé kotě. Stejně jako ono umí vytáhnout drápky, ale nikdy vás doopravdy nepokouše.

Již v testu předchozího Renaultu Clio 1,2 TCE a Twinga GT jsme se rozplývali nad totální absencí turboefektu a na tom se ani teď nic nemění. Malý čtyřválec se velmi lehko vytáčí a celkově působí velmi živým dojmem. Táhne přibližně od 2500 otáček za minutu a dech mu dochází až u červeného pole při šesti tisících otáčkách za minutu. Zvukový projev motoru je v Cliu velmi silně utlumen a neruší ani při vysokých otáčkách. Síla motoru není příliš znát, působí velmi plynule a jaksi konstantně, výkonová gradace je neznatelná. To je ale dnes vlastní většině civilních zážehových motorů s přeplňováním.

Ve 130 km/h motor pracuje s 3750 min^-1, spotřeba benzinu činí 7,5 l/100 km. V průměru se dá jezdit za 6 l na 100 km, jak slibuje výrobce, předpokladem je ale důsledné odřazování ve velmi nízkých otáčkách. S otáčkami roste spotřeba a tak už při konstantní rychlosti 100 km/h počítejte se 6,4 l/100 km.

renault testy malevozy  

Jízda v Cliu s motorem 1,2 TCE je spíše komfortní. Pětidveřový hatchback na silnici působí klidně a sebevědomě. Posilovač řízení má lehký chod, ale i přesto si lze i v tomto Cliu (v rámci možností) užít sportovnější jízdu. Řazení pětistupňové manuální převodovky je bezproblémové, kulisa sice není exaktně vymezena jako například u německých a japonských konkurentů, ale přesto je nad standardem, na který jsme zvyklí u francouzských vozů. Aerodynamický hluk je dobře potlačen a začíná se výrazněji projevovat až při rychlostech, které jsou na našich silnicích nelegální.

Závěr

Silnou zbraní malého Renaultu je i nadále jízdní komfort a to i přes přitvrzení podvozku, které se mu dostalo už při uvedení aktuální generace na trh. S ní přišla doba špičkově zařízených interiérů Renaultu, kterým dokáží konkurovat jen ti nejlepší (a často výrazně dražší) v segmentu. V Cliu je pro běžně vzrostlou posádku místa celkem dost, a tak plnohodnotnému využití brání vlastně jen malý zavazadelník. Řešením je přechod k verzi Grandtour za lidový příplatek 15 tisíc Kč.

Malý motor 1,2 TCe je milým nástupcem jedna-šestek. Jeho doménou je jízda ve městě, kde skvěle zabírá už od nízkých otáček a umí jezdit s nízkou spotřebou. Nečekejte ale nic podobného na dálnici. Roztočený motor o objemu 1149 cm³ znamená roztočené turbodmychadlo, což ve finále stojí peníze. Proti atmosférickému motoru s větším objemem pak mnoho neušetříte.

Nedostatky jsou do značné míry subjektivní. Posaz za volantem nemusí vyhovovat každému, zvláště když volant bude ve většině vozů nastavitelný jen výškově. Na specifické ovládání některých funkcí si asi zvyknete.

Na závěr ještě jedna dobrá zpráva. Vestavěná navigace už nestojí mnoho! Akceptovat ale musíte dálkové ovládání a z přístrojové desky trčící displej.

Plusy

• Agilní motor
• Komfortní podvozek a kvalita jízdy
• Účinné brzdy
• Vynikající odhlučnění interiéru
• Pohodlná sedadla
• Sebevědomě působící interiér
• Vysoký standard bezpečnostní výbavy
• Sazba povinného ručení
• Adekvátní ceny

Minusy

• Volant seřiditelný jen výškově
• Ergonomie některých ovládacích prvků (tempomat, ovl. radia vpravo od volantu)
• Spotřeba velmi závislá na jízdním stylu
• Způsob integrace navigačního systému
• Velký účinek posilovače