TEST Renault Grand Scénic 2.0 dCi (118 kW) – Stylová rodina
Renault modelem Espace kdysi pro Evropu objevil třídu velkoprostorových aut, modelem Scénic rozšířil tento segment i do nižší střední třídy. Nyní uváděná už třetí generace zahajuje útok na zájemce prodlouženým provedením Grand, které přidává posádce oproti kratší variantě k dobru 70 mm délky a třetí řadu sedadel.
Méně designu, vice pohodlí
Oproti předchůdci vozu výrazně ubylo z pocitů hranatosti, auto působí kompaktněji, lehčeji a zvláště v kombinaci s červenou metalízou testovaného provedení i sympaticky. Podobně jako Nissan Qashqai skrývá svůj SUV charakter, působí Grand Scénic z určitých úhlů spíše jako kombi než sedmimístné MPV. Rozměrné kryty světlometů v kombinaci s úzkou maskou chladiče připomínají úsměv, profil i záď vozu pak odlehčují sdružené svítilny ve tvaru bumerangu.
Standardem testované vrcholné verze Privilege je karta odemykající vůz samočinně po stisknutí vnější kliky. Pro zamčení pak stačí odejít s kartou v kapse jen pár metrů od vozu, zámky se samy slyšitelně zaklapnou.
Uvnitř se dříve okázale designové prostředí změnilo směrem k pohodlí, palubní deska je dvoubarevná a plasty v horní tmavé části jsou příjemné na pohled i dotek. Dominantou je centrálně umístěný, téměř šestipalcový displej, který lze nastavit do šesti režimů, přičemž kromě změny barev umožňuje například i skrytí otáčkoměru. Ještě lepší je pak vestavěná navigace TomTom (vše v češtině) s výbornou grafikou ovládáním na středové konzole. Tu, spojenou s devítilitrovým boxem, lze podélně posouvat v rozsahu 200 mm. Ovladače autorádia a klimatizace jsou sice poněkud malé, v praxi ale velmi dobře dosažitelné.
Volant se silným věncem padne velmi dobře do ruky i proto, že oproti předchozí generaci ztratil další část ze svého, dříve poněkud autobusového sklonu. Zaměření na pocity řidiče je ostatně znát z celého vozu a i sympatická poloha na řadicí páce a využití poloautomatické parkovací brzdy posouvají tento model k pocitům, které míváme v kokpitu Ford S-Max.
Prostorová matematika
Pocit méně dodávkového a více osobního svezení podporují i samotná sedadla. Řidič a spolujezdec si užívají dostatečného pohodlí i účinných bočních opěr, vynikající jsou stranově výklopné hlavové opěrky v prvních dvou řadách. Trojice zadních sedaček zaujme podélným posuvem o 170 mm, a v pětimístném uspořádání tak cestující ve druhé řadě získají až 260 mm pro kolena. Vyjímání jednotlivých sedadel je možné, manipulace s nimi ale vyžaduje trochu více síly. Sedačky ve třetí řadě se vyklápí z jinak zcela rovné podlahy a při kompromisním posunutí předních sedadel umožňují přepravu osob až 175 cm vysokých. V praxi nejde o tak nepohodlné svezení, jak by se mohlo zdát, problémem je spíše výška stropu než prostor pro kolena.
V sedmimístném uspořádání se do vozu vejde ještě 208 litrů zavazadel, K tomu je ovšem potřeba připočítat čtyřicítku různých menších odkládacích prostor o celkovém objemu 92 litrů. Pětimístné uspořádání znamená vynikajících 752 litrů pro zavazadla a po vyjmutí druhé řady sedadel lze do vozu natěsnat až 2063 litrů všeho možného. Víko zavazadlového prostoru se vyklápí do dostatečné výše, při dovírání ale vyžaduje o trochu více síly. Oceňujeme také schránku na krycí roletu zavazadelníku – spolu s ukrytelnými sedadly třetí řadě je variabilita konečně dokonalá.
Rychlá rodina
Vrcholem nabídky motorizaci je námi testovaný vznětový čtyřválec s maximálním výkonem 118 kW a točivým momentem 380 Nm. Moderní common-rail s variabilní geometrií lopatek turba dělá čest svým ladičům: po jen málo brumlavém startu již běží nestandardně tiše, znatelný zátah je znát od 1200 otáček, přičemž maximum točivého momentu leží na dvoutisícové hranici. Motor nemá smysl hnát do vysokých otáček – touha po výkonu je vykoupena zvýšeným hlukem i spotřebou a pro svižnou jízdu zcela stačí „virtuální omezovač“ na hodnotě 3000 min-1. Řazení šestistupňové manuální převodovky je dostatečně přesné, i když poněkud tuhé, řízení podpořené elektrickým posilovačem pak dostatečně komunikativní. Plavnost jízdy je příkladná a nesklouzává přitom k houpavosti. V zatáčkách se i přes těžký motor a logický sklon k nedotáčivosti naklání jen málo a výmoly podvozek téměř žehlí. Na třídu a koneckonců i značku je i díky motoru uloženém v pomocném rámu ve voze opravdu nadstandardní ticho, a to i při rychlých dálničních přesunech.
Úspory jako mantra
Zatímco městské přesuny lze zvládat s osmilitrovou spotřebou, při výletech mimo pomalý provoz není problém srazit tuto hodnotu i pod šest litrů. Modelovou cestu 500 km s plným zatížením jsme absolvovali se skvělým výsledkem 6,9 l /100 km.
Také pořizovací náklady nevypadají nereálně – základní ceny jsou o 30.000 Kč nižší než u předchozí generace a rozumnou kombinací výbavy a motorizace lze udržet výslednou cenu hodně nízko. Plusem je bohatá základní výbava, z příplatkových položek si zaslouží pozornost zejména již zmíněná vestavěná navigace za příznivých 13.700,- Kč.
Renault má k návratu k postavení hvězdy MPV velmi blízko. Počkejme na nový Espace.
| První cena vozu | 384.900,-Kč (1.6 16V 81 kW Authentique 5 míst) |
| První cena vozu s testovanou motorizací | 589.900,-Kč (2.0 dCi 118 kW Dynamique 5 míst) |
| Základní cena testovaného vozu | 634.900,-Kč (2.0 dCi 118 kW Privilége 7 míst) |
| Cena testovaného vozu vč. příplatků | 698.200,-Kč (2.0 dCi 118 kW Privilége 7 míst) |
Plusy
- Design
- Skrývání skutečných rozměrů
- Základní výbava
- Pohodlí
- Prostornost
- Podvozek
- Tichý a úsporný motor
Minusy
- Absence vnitřního kontrolního zrcátka
- Zakrývání horní části displeje jeho slunečním krytem, případně věncem volantu
- Delší dráhy řazení
- Manipulace se sedadly ve druhé řadě
