TEST Rover 620 ti - Nejsilnější šestistovka

Je to právě motor, který výrazně ční nad všemi ostatními vlastnostmi vozidla. Jak jsem se již zmínil, jde o přeplňovaný benzínový čtyřválec se 16-ti ventily. Při 6000 ot./min je výkon tohoto motoru pozoruhodných 147 kW! Druhou a podle mě ještě výraznější veličinou tohoto motoru, je točivý moment, který je 240 N.m při dvou tisících ot/min.. Jízda s vozem vybaveným takto technicky vyspělým motorem by měla přinášet nevšední zážitky a opravdu tomu tak je! Dnes už chápu, proč se říká, že v určitých otáčkách u motoru XY tzv. „chytají saze . U tohoto motoru jízda vypadá asi takto: Do dvou tisíc otáček se tento motor díky těžkému zpřevodování převodovky chová jako běžný dvoulitr bez turba. Po překonání této hranice se začnou dít věci. Turbo se dostává do správného pracovního režimu, točivý moment je právě v nejvyšší úrovni a automobilu dodává již od těchto poměrně nízkých otáček přímo raketové zrychlení, které neustává až do nejvyšších otáček. Předjíždění s tímto vozem se stává pro zkušeného řidiče hračkou a i tam, kde se ostatní ani zdaleka neodvažují na předjíždění pomyslet. Pětistupňová ručně řazená převodovka je přímo ideálně zpřevodována. Jednotlivé převody jsou dosti těžké, ale pro motor s takovouto výkonovou charakteristikou je to podle mě optimum. Díky tomuto nemusíte neustále řadit, tak jak je tomu u slabších motorů s rádoby sportovně „udělanou převodovkou, ale můžete vychutnat nádherný zátah, který vás zatlačí do sedadel. Zrychlení z 0 na 100 km/h je podle výrobce 7,5s. Zkoušel jsem zrychlení v dlouhém úseku 12° stoupání a naměřil jsem čas 10 sekund. Toto ukazuje, že motoru je téměř jedno , zda jedete po rovině nebo do velkého stoupání, vždy podává skvělý výkon. Nelze ovšem nezmínit, že zvuk motoru doléhá k posádce poměrně více jak v nízkých tak i ve vyšších otáčkách. Rozhodně to však není zvuk nepříjemný.

Podvozek je k tomuto motoru samozřejmě patřičně odladěn, ale není přehnaně tvrdý. V zatáčkách drží dobře stopu, ale poměrně brzy se projevuje jeho nedotáčivost. Také k brzdám mám jisté výhrady, a to pro „gumovost brzdového pedálu při intenzivním brzdění. Naopak je nutno pochválit dobrou směrovou stabilitu při brzdění z vysoké rychlosti.

Interiér Roveru 600 je zpracován kvalitně. Veškeré ovládací prvky jsou v dosahu řidiče, výtku u takto drahého vozu si zaslouží ovládací páčky pod volantem. Působí levnějším dojmem a u vozu této kategorie by měli být i takové maličkosti odladěny. Konkrétně jde o hlasité cvaknutí při zapínání ukazatelů směru nebo při přepínání na dálková světla. Výhled vpřed je velmi dobrý, až na občasné odrážení se přístrojové desky v předním skle. Výhled vzad je silně omezen vysokou zádí vozu.

Prostorové řešení interiéru je asi nejslabší stránkou tohoto vozu. Prostor na předních sedadlech je „tak akorát , dokonce i při mé průměrné výšce 182 cm jsem se hlavou téměř dotýkal stropu. Místo vzadu je u takto dlouhého vozu (4650 mm) s tak velkým rozvorem (2720 mm) velmi skromné jak pro nohy, tak pro hlavu i pro osoby do 180 cm. Při pohledu na celkové proporce vozu je zřejmé, že konstruktéři ponechali příliš místa pro motor a o to se zmenšil interiér.

Zavazadlový prostor má velmi slušný objem 450 litrů, je dobře přístupný, ale je trochu plošší. Výtku mám k víku zavazadlového prostoru, které nemá žádné čalounění, ani madlo pro zavírání. Proto je nutno zavírat víko zvenku, což může mít za následek ušpinění prstů.

Závěrem lze tedy konstatovat, že jde o vůz s vynikajícím motorem, ale s hůře vyřešeným prostorem pro posádku. Proto si myslím, že je to vůz vhodný spíš pro „rychlé podnikatele, kteří jezdí sami nebo maximálně s jedním spolujezdcem. S tímto vozem lze dosáhnout vysokého rychlostního průměru bez toho, aby byl motor neustále v nejvyšších otáčkách.