TEST Seat Ateca 1.5 TSI DSG FR Black Edition – Ve stínu slavnějšího bratra

Design, interiér

Seat Ateca je jednou z nenápadných stálic velice dynamického segmentu kompaktních SUV. Na stránkách Auto.cz byl v testu mnohokrát, původní model před modernizací tu dokonce sloužil dlouhodobě. Poslední testy ateky sahají do března minulého roku, kdy jsme vyzkoušeli tehdy vrcholný zážehový čtyřválec 2.0 TSI se 140 kilowatty a pohonem všech kol a jeho o půl litru menší alternativu v podobě patnáctistovky se 110 kW, jíž aktuálně patří titul nejsilnější zážehové verze v nabídce. Dvoulitr se totiž ze Seatu Ateca odporoučel, zřejmě kvůli emisím a nižším prodejním číslům. A pravděpodobně také kvůli osekávání portfolia pohonných jednotek, které s věkem obvykle přichází.

Možná se nám to totiž nezdá, ale Seat Ateca se představil již 1. března 2016, tedy před více než sedmi a půl lety. Jeho pouť se tudíž pomalu blíží ke konci. Místo druhé generace se však dočká nepřímého nástupce. Jeho pozici částečně zaujme elektrická Cupra Tavascan, která bude vznikat výhradně v Číně. Přesto nelze říci, že by stále pohledný seat v něčem zaostával. A když už náhodou v něčem nestíhá (teď myslím dvouspojku DSG, k níž se ještě dostaneme), je to spíše chyba samotné podstaty té věci.

TEST Seat Ateca FR 2.0 TSI DSG 4WD – Dokonale normální auto

Černá je pořád in

Do rukou se mi tentokrát dostala vrcholná linie FR Black Edition, která již podle samotného názvu preferuje tmavé tóny. Naštěstí decentně. Spoustě z nás černé disky neimponují, opticky totiž splývají s bočnicemi pneumatik, takže v celku zanikají. To je případ i devatenáctipalcových ráfků Exclusive IV, jejichž vzor pořádně nerozluštíte ani na sluníčku, natož v nadcházejícím podzimním přítmí. V černé jsou vyvedeny také prvky karoserie (třeba kryty vnějších zpětných zrcátek, maska chladiče a střešní ližiny), což s příplatkovým červeným lakem Velvet za 25.500 Kč vypadá moc hezky.

Tmavé odstíny najdeme též v interiéru. Černá jsou totiž standardní sportovní sedadla potažená čalouněním Dinamica s koženými boky a červeným prošíváním. Spolu s černým stropním polstrováním se uvnitř cítíte útulně, byť kabina by jinak určitě snesla trochu veselejších barev. Použité materiály jsou stále na úrovni. Některým pasážím s tvrdými plasty se sice nevyhnete, povrchy, na které saháte nejčastěji, jsou ovšem z měkčených plastů, případně koženky. Pozici si za volantem najdete během okamžiku. Příjemný je fakt, že si ani navzdory koncepci s vyšší světlostí nepřipadáte jako na posedu. Sedadlo lze totiž spustit hezky k podlaze.

Velebme tlačítka

Vzhledem ke konstrukčnímu stáří ateky vás v interiéru naštěstí nečeká dotykové peklo. Ventilaci proto obsluhujete pěkně postaru. Teplotu měníte otočným kolečkem, na synchronizaci dvouzónové klimatizace, směr foukání, automatickou funkci, vnitřní okruh ofuk předního a vyhřívání zadního okna zase máte rozměrná tlačítka, takže vás nečeká žádné zoufalé šátrání kdesi uvnitř multimediálního systému.

Ten má 9,2 palce a ve standardu zvládá i navigaci, ačkoliv její absenci byste stejně vyřešili pomocí bezdrátového spojení svého mobilního telefonu přes Apple CarPlay či Android Auto. Multimédia po celý testovací týden fungovala velmi dobře, jen v rámci Apple CarPlay občas nereagovala na přepnutí do standardního režimu systému. Podařilo se to až opakovaně, což u staršího modelu s méně aktuálním rozhraním lze asi pochopit.

Motor, jízdní vlastnosti

Nejsilnější benzin

V úvodu zmíněná absence čtyřválce 2.0 TSI zamrzí hlavně při náročnějším využívání španělského SUV. Běžnému uživateli s menší potřebou akcelerace testovaná patnáctistovka asi moc vrásek na čele nezpůsobí. Kultivovaný agregát nedovoluje pohon všech kol, který však u neprémiových modelů s vyšší stavbou stejně tvoří minimum prodejů.

O 50.000 Kč dražší verze se sedmistupňovou dvouspojkou DQ 200 je na každodenní ježdění úplně ideální. Zejména ve větších městech je totiž doprava tak hustá, že neustále kvedlání řadicí pákou a sešlapování spojky vás u běžného auta brzy omrzí.

Nevýhodou skříně s dvojicí suchých spojek je ovšem méně plynulá práce při rozjezdech. Zejména zastudena DSG občas váhá, nechce vás pustit vpřed tempem odpovídajícím síle, jakou tlačíte na plynový pedál. Pak se ale najednou vmžiku rozhodne, že je tedy všechno v pořádku a vůz vyrazí vpřed. V rámci jízdy ustálenou rychlostí dvouspojka udržuje nižší otáčky, což prospívá hluku v kabině i spotřebě. Jenže jakmile potřebujete například rychle přejet z levého do pravého pruhu, automat zbytečně dlouho váhá. V tu chvíli si připadáte, jako když natahujete gumu na praku. Chvíli nic, pak najednou výstřel vpřed. V ten moment si navíc přední pneumatiky moc neumějí poradit s náhlým přívalem síly, což se projeví horší přilnavostí poháněné nápravy. Rychlejším reakcím převodovky sice pomáhá její sportovní režim, ten ovšem na druhou stranu udržuje vyšší otáčky, což vám v normálním provozu nemusí vyhovovat.

Seat Ateca 1.5 TSI DSG FR Black Edition

Až na tyto zmíněné případy ale DSG funguje příjemně. Žádné zmatené přeřazování ani škubání při popojíždění v kolonách se nekoná (tedy až na stav, kdy auto ještě není zahřáté), proto bych nad padesátitisícovou investicí neváhal.

Velké dilema bych nakonec neměl ani při výběru motorů. Diesel 2.0 TDI s dvouspojkou totiž napříč výbavovými liniemi přijde o 70 tisíc dráž, což ani s ohledem na jeho nižší spotřebu nemáte šanci v delším horizontu ušetřit. Zvlášť s ohledem na předpokládaný náročnější servis vznětového motoru. Patnáctistovka si po městě obvykle řekne okolo osmi litrů, delší trasy s plynulým provozem ovšem klidně zvládne za hodnoty začínající šestkou.

TEST Seat Ateca 1.5 TSI DSG Xperience – Příjemné svezení na každý den

Čtyřválec 1.5 TSI se 110 kW má sice se Seatem Ateca logicky více práce než třeba s malou fabií, vyložený nedostatek síly jsem u něj nepozoroval. Tenhle handicap by mohl přijít až ve chvíli zaplněné kabiny a zavazadlového prostoru, případně po zapřažení přívěsného vozíku (tažné vyjde na 23.900 Kč). Pro vyrovnaného řidiče bez potřeby dominovat okolnímu provozu se jedná o skvělou volbu.

Méně je více

Standardní devatenáctipalcová kola skvěle zapadají do větších podběhů, zároveň ale snižují cestovní komfort. Poznáte to především na silnicích s typicky českým povrchem se záplatami, menšími výmoly a trčícími víky od kanálů. Následný ráz cítíte především od samotných kol, do kabiny se dostane v mnohem menší míře. Přesto každé větší bouchnutí může znamenat nemilou investici kvůli poškozenému disku.

Proto bych si klidně vystačil s osmnáctkami, v ideálním případě doplněnými podvozkem s adaptivními tlumiči pérování za přijatelných 22.900 korun, které však červenému kousku chyběly.

Pochválit musím lehké, ovšem přesné řízení a celkově jisté chování zvýšeného seatu, kterému nedělají problémy ani svižnější průjezdy zatáček. Náklony karoserie jsou díky tužšímu podvozku jen velmi malé, nedotáčivost nepřichází bez varování.

Závěr

Kompaktní SUV s rozumně silným benzinovým čtyřválcem je vlastně obecně příjemným společníkem na každý den. Španěla s českým rodištěm nijak nediskvalifikuje vyšší věk, ba naopak. Díky němu si zachovává fyzické ovladače, které jsou v praxi z pohledu ergonomie stejně nejlepším řešením.

Kdyby byl ještě v nabídce silnější čtyřválec 2.0 TSI se 140 kW, dal bych ovšem přednost přece jen jemu. Mám totiž raději větší výkonovou rezervu, kterou při cestách po D1 často využívám. S patnáctistovkou bych se ale naučil žít. Stačí více předvídat a nechávat si větší prostor.

Modernizovaný Seat Ateca odhaluje české ceny. Pod 600.000 Kč už se nedostanete

Linie FR Black Edition se po zohlednění extra výbavy vyplatí. Ve srovnání s nižším stupněm FR vybaveným na totožnou úroveň totiž ušetříte několik desítek tisíc korun. Jen bych asi zmíněná devatenáctipalcová kola vyměnil za menší ráfky. Ale to už je maličkost.

 Plusy

• Atraktivní design
• Prostorný interiér
• Zachování fyzických ovladačů
• Jisté jízdní vlastnosti
• Na dnešní poměry docela slušná cena a standardní záruka 5 let/100.000 km

 Minusy

• Občas pomalé chování převodovky DSG
• Horší komfort s 19“ koly