TEST Škoda Citigo: První jízdní dojmy

V Praze a okolí jsme dnes absolvovali první kilometry s nejmenší škodovkou.

První setkání s autem z tzv. New Small Family se odehrálo před dvěma týdny v okolí Říma, kde Volkswagen představoval novinářům svůj Up!. Dojmy ze Citigo by tedy měly být plus-minus stejné. Co je tedy jinak?

Předně Citigo není zcela identické vozidlo, přestože technika až na detaily shodná je. Atraktivitu tomuto setkání dodaly pověstné české silnice, známé prostředí a skutečnost, že právě takový vůz si budete moci už za několik týdnů koupit.

S autem jsme absolvovali asi jen 150 km, takže jde opravdu jen o první dojmy. Vezmeme je popořadě.

Dojem první - velikost

Druhá zkušenost s New Small Family ukázala, jak moc miniauta dospěla. Na pohled vypadá Citigo výrazně širší než Fabia, ačkoliv je ve skutečnosti o milimetr užší. Optický klam způsobuje o 20 mm nižší karoserie mini-Škody a taky přísně účelový design. Když vedle sebe postavíte Citigo a Fabii, dojde vám, co všechno je na malém autě zbytečně navíc, na okrasu, ve srovnání s minivozem jaký právě Škoda uvádí na trh.

Rozměrová dospělost je ale nejvíce vidět uvnitř! Obrovskými bočními dveřmi se na přední místa snadno nastupuje. Jedinou a postačující podmínkou je, že vedle vás nestojí jiné vozidlo, pak je totiž problém dveře vůbec dostatečně otevřít.

Přední sedadla sice dostala neobvyklou konstrukci, kdy je opěradlo a hlavová opěrka integrována do jednoho celku, pohodlí nebo držení těla to však nepřekáží, pokud máte standardní rozměry. Naopak s metrem v ruce zjišťujeme, že sedák má délku nadprůměrných 530 mm a i když jej vypumpujete do nejvyšší – téměř SUV-polohy – zbývá nad ním ke stropu 980 mm volného místa.

Tušili jsme to už po usednutí do Upu!, ale teprve teď je to potvrzeno. New Small Family se chlubí vnitřní šířkou ve výši loktů 1440 mm, což hravě překonává všechny miniauta na trhu a deklasuje i řadu aut o třídu výše. Do zvláštní situace se tedy dostává i Fabia, která má o 60 mm užší interiér než Citigo!

Prostorové poměry ve druhé řadě budou zajímavé, až se v příštím roce začne prodávat pětidveřová verze. Už teď ale stojí za pozornost, že sedák je 390 mm nad podlahou a nad ním přitom zůstává skvělých 930 mm. Sedí se tady příjemně, výhled je lepší než z VW díky větším druhým bočním oknům.

Dojem druhý – jednoduchost

Co se nákladových úspor týká, není na tom Škoda Citigo o nic hůř než Volkswagen Up!

Boční okno spolujezdce tedy musíte z místa řidiče ovládat za mohutného náklonu, zadní boční skla nejsou výklopná, přístrojový štít má jen tři ukazatele (teploměr chladicí kapaliny je v displeji), vnitřní čalounění dveří je jednoduché a navíc nekryje všechen plech. To vše už známe.

Trochu málo výrazná žlutá barva odhalila nečalouněné podběhy v zavazadelníku (VW měl dvojitou podlahu a tedy i více plastu po stranách) a taky absenci plastových vložek nebo koberců v zadních podbězích. Projevuje se to šelesty s hlukem od zadních kol. Slyší je kupodivu jen posádka ve druhé řadě, k řidiči neproniknou.

V době stop-startů, dlouhých převodů a inteligentních akumulátorů udivuje Citigo rovnou třemi klasickými žárovkami, které zajišťují funkci koncových světel. Fabia si přitom vystačí pro stejnou funkci se dvěma žárovkami.

V jednoduchosti je ale i síla. Přístrojová deska bez plynule navazující středové konzoly uvolňuje místo pro nohy a kolena dvojice na předních místech. Ano i tady je místa více než ve Fabii.

Dojem třetí – hbitost

Litrový tříválec se 75 koňmi hýbe s necelými 900 kilogramy pohotovostní hmotnosti snadno i když se k tomu přidá jeden dobře rostlý novinář s desetiletou praxí. Silnější Citigo je štikou v městském a příměstském rybníce.

Akcelerace z 0 na 100 km/h sice trvá 13,2 s, jenže sprint z klidu do 70 km/h s využitím celého otáčkového pásma motoru překvapuje na semaforech nejednoho řidiče. Variabilní časování ventilů povzbuzuje chuť motoru k podávání výkonu kolem 4000 min^-1, kdy tři válce vesele akcelerují za charakteristického, ale teď už konečně neobtěžujícího zvuku.

Rychlé manévry v jízdních pruzích podporuje velmi dobré řazení, kterému nechybí přesnost, hladkost a současně mechanický kontakt řidiče se strojem. Dokonce i zpátečka řazená v kulise vpravo vzad má preciznější a bezpečnější synchronizaci než převodovky MQ200 známé z Fabií.

Dojem čtvrtý – kultivovanost

Jedno z nejpříjemnějších překvapení lze vyjádřit slovem kultivovanost. Tři válce a malá karoserie už nejsou synonymem pro nepohodlí, hluk a vibrace.

Mírný třas je zřejmý zvenku na třepotající se anténě, uvnitř je cítit při volnoběhu lehké brnění v pedálové skupině a o řád tlumenější vibrace ve volantu. Za jízdy toto vše mizí a objevuje se až kolem 5000 min^-1 nedaleko hranice maximálního výkonu.

Jízda je nečekaně pohodová, ať jedete po betonové dálnici z 80. let nebo po kočičích hlavách v centru města. Podvozek dostal měkčí odpružení, než ten ve Fabii. Zřejmě jednodušší geometrie spolu s měkčími pružicími prvky způsobuje mírné ponořování přídě provázené občasným zhoupnutím během brzdění. Na něco takového nejsou řidiči odkojení na podvozcích novodobých škodovek zvyklí, ale jde spíš o vlastnost nastavení než chybu.

Kultivovanost neopouští Citigo ani za hranicemi aglomerace. Cestování rychlostí 130 km/h na tempomat sice znamená 4000 min^-1, ale motor i aerodynamický hluk jsou v bez problému snesitelné i na delších trasách. Hranatá a lehká karoserie je logicky náchylnější na boční vítr, resp. míjení kamionů.

Dojem pátý - úspornost

Během našich jízd jsme se pokusili alespoň orientačně (s využitím palubního počítače) stanovit přibližnou spotřebu Škody Citigo s motorem 1,0 (55 kW). Pokud lze tyto údaje považovat za přesné, pak před Citigo smekáme.

V průměru není problém jezdit za méně než 5 l/100 km a to i v městském provozu. Když se dostanete mimo město, umí tříválec s 2500 min^-1 rozhýbat auto na konstantní rychlost 70 km/h, při které ukazuje po několika kilometrech průměr 3,8 l/100 km. Na dálnici ve 130 km/h žádá pořád velmi slušných 6,5 l/100 km a když naopak brázdíte stále četnější úseková měření předpisové padesátky, může se ukazatel dostat i pod 3 l/100 km.

Sami tušíme, že tyto údaje bude potřeba prověřit nejlépe dotankováním, ale na to bude čas až při klasickém testu.

Dojem šestý – technická vyspělost

Jednoduché auto a vyspělá technika? Ano, i toto spojení se nám zdá pro Citigo příznačné. Proč?

Vyzkoušeli jsme systém City Drive Safety, který Citigo sám zabrzdí, jedete-li rychlostí 30 km/h nebo pomaleji. Plastová kostka simulující stojící auto v městské koloně se jen jednou dostala do kontaktu s naším autem, ve dvou dalších případech Škoda zastavila sama.

Druhým příkladem vtipného využití techniky je přenosná navigace Navigon, která má v sobě integrovanou komunikaci s vozidlem. Zobrazovat tak umí navíc podrobné údaje z palubního počítače nebo teploměr chladicí kapaliny (chybějící na přístrojovém štítu) a otáčkoměr v podstatně větším rozměru, než jaký jek dispozici v kapličce.

Za oba prvky elektronické výbavy se platí navíc, ale oba stojí za zvážení.

O novinkách v oblasti motorů a převodovek připravujeme samostatný článek.

Do zvláštního článku soustředíme všechny odpovědi na čtenářské otázky.      

Ceny doplníme, jakmile budou zveřejněny.

Škoda Citigo: Boleslavské mini podrobně

Škoda Citigo proti všem: Konkurence ve třídě mini

Škoda Citigo: Ceny na českém trhu podrobněji