TEST Škoda Fabia 1.0 MPI 55 kW – Šetřílkova volba

Na rozdíl od kolegů v redakci pro mě až dosud byla nová Fabia tajemstvím. Ano, viděl jsem ji na mnoha fotografiích, zahlédl jsem ji rovněž naživo, znám její technické parametry a mám zhruba představu, co očekávat. Nikdy jsem v ní ale neseděl a už vůbec jsem jí neřídil. Samotného mě tedy zajímalo, jak na mě tahle z pohledu českého trhu veledůležitá novinka zapůsobí.

Co se týče vnějšího vzhledu, kvituji stejně jako moji kolegové, že třetí generace Fabie konečně dostala dospělejší proporce. Je přikrčenější, blíže k zemi, širší a na první pohled mnohem modernější než předchůdce. Netroufám si tvrdit, že design auta bude natolik nadčasový jako u vůbec první Fabie, rozhodně se ale jeví hodně moderně.

skoda fabia testy | acz 

Uvnitř potěší pozice za volantem - konečně se sedadlo dá spustit pořádně dolů a pěkný, kůží obšitý volant není problém výrazně vysunout směrem k řidiči. Snad jenom řadicí páka je opět na stejném místě jako dříve, tedy až překvapivě nízko, na úrovni řidičova kolene. I tak ale musíme pochválit, že lidem, pro které je správný posaz při řízení velmi důležitý, vychází Fabia vstříc, což v dané třídě nebývá pravidlem. My jsme měli k dispozici poměrně příjemná základní sedadla, ale v nabídce jsou i výrazně anatomicky tvarovaná sportovní s integrovanou opěrkou hlavy.

Přístrojová deska s výrazným dekorem se po vzhledové stránce rozhodně zamlouvala. Její další plus je v rozložení důležitých prvků – všechno je přehledně rozmístěné a snadno po ruce. Jednoduše se do auta posadíte a rychle si na něj zvyknete. Určitým nedostatkem jsou však tvrdé plasty, které najdete nejen na spodní, ale i horní polovině palubky. Holt v něčem musí mít koncernový sourozenec Volkwagen Polo navrch. Podobně na tom jsou i výplně dveří z jednoduchého tvrdého výlisku, i zde bychom si uměli představit poněkud zajímavější materiály. Celý interiér je však rozhodně velmi slušně zpracovaný – ani na rozbitých silnicích nic nedrnčí, což rozhodně nebývá pravidlem dokonce u mnohem dražších automobilů.

Z hlediska výbavy jsme se pozastavili nad několika málo prvky. Kupříkladu automatický dojezd má pouze okno u řidiče, byť pro otevírání i zavírání. Do Fabie si také nemůžete dát dvouzónovou klimatizaci, ale pouze jednozónovou. I přesto, že nechybí dotykový displej, nemůže tato Škodovka mít navigační systém, ten je dostupný pouze přes inovativní systém MirrorLink. To ale znamená, že musíte připojit mobilní telefon - my si pro tyto účely vypůjčili přístroj s operačním systémem Android – a právě přes MirrorLink se na displeji zobrazí navigační systém z onoho telefonu.

To ale není jediná aplikace, která takto funguje. Velmi se nám zamlouvala zejména možnost pustit si přes internetové rádio hudbu přesně podle našeho výběru, ať už se jednalo o žánr, dekádu či různá hudební odvětví. Mezi další aplikace patří předpověď počasí, vyhledávání nejbližších parkovacích míst či kupříkladu připravovaná možnost pustit do reproduktorů vozu zvuk některého ze sportovních nebo závodních automobilů. Na přístroji s operačním systémem iOS jsme pak měli možnost ukládat si telemetrii jízdy, měřit zrychlení vozu i boční přetížení. Hračičkové v tomhle jistojistě najdou zalíbení.

skoda fabia testy | acz 

Vás ale určitě více zajímá praktická stránka Fabie. Posadili jsme se na zadní sedadla a je třeba říci, že prostorový zázrak se sice nekoná, nicméně překvapil nás zejména nadbytek místa nad hlavou. Dostatek prostoru zůstal i pro kolena, byť se v našich očích jedná o spíše nadprůměr než vrchol třídy. Zavazadelník se základním objemem 330 litrů však nabízí tolik místa, že by se za to nemuselo stydět ani leckterý kompaktní automobil. Pokud ale složíte zadní opěradla, objeví se výrazný schod.

Motor a převodovka – Důstojný litr, skepticismu navzdory

O litrovém tříválci dobře známém z menšího modelu Citigo toho bylo v souvislosti s jeho uvedením ve Fabii napsáno opravdu mnoho, zejména kolega Martin Vaculík předvedl výtečný rozbor situace hned ve dvou obsáhlých článcích. My si pro test na českých silnicích vybrali silnější variantu litrové jednotky z konstrukční řady EA211 o výkonu 55 kW. To je na okolo tuny vážící automobil dost slušný výkon, problém však může být v točivém momentu pouze 95 N.m. Motor v menším Citigo pružností zrovna neoplývá, byť ve vysokých otáčkách umí dobře zabrat. Jenže tam se typický zákazník “litru” hned tak nepodívá. Přistupovali jsme tedy k této jednotce s rezervou.

Po nastartování nás okamžitě potěšil klidný a tichý běh. Tříválec dobře maskuje svou přirozenou konstrukční nevyváženost a nemá tendence vozem otřásat. To samé se ostatně dá říci o práci agregátu v jakýchkoliv otáčkách, vždycky je slyšet málo a běží hladce. Pozitivně probíhají hned první metry jízdy. Pokud se chcete rozjet bez plynu či jste pravou nohu do pedálu zabořili nedůrazně, nic se neděje – elektronika sama zvedne otáčky motoru tak, aby se dalo rozjet jenom puštěním spojky. Dušení při rozjezdu je přitom neduhem mnoha malých tříválců – u Fabie III to ale nepřichází v úvahu.

Malá jednotka nás brzy začíná udivovat. I na vyšší převodové stupně při jízdě v opravdu nízkých otáčkách protestuje jenom minimálně. Kupříkladu když se zapomenete a necháte trojku spadnout až téměř k volnoběhu, budete velmi překvapeni, jak se tříválec po sešlápnutí akcelerátoru hbitě a bez protestů sebere.

Celkově se nám naladění litrového tříválce zdálo býti jiné, než u Citigo. Pryč je silný vrch, kde auto najednou nabere rychlost, ale naopak přibylo pružnosti tam, kde je potřeba, tedy v nízkém a středním pásmu. To znamená, že tam kde jsme se obávali, že Fabia III nebude držet na nejvyšší převod rychlost (při 130 km/h na dálnici, 70 km/h mimo město, obojí do kopce), s tím nakonec Škodovka neměla problém, tedy alespoň u nezatíženého auta (pouze s řidičem). Celkově tříválec působil jako poměrně slušný vytrvalec, čímž by nakonec mohl být příjemnou náhradou pružného HTP.

skoda fabia testy | acz 

Navíc se jedná o jednotku, která nebude vyloženě protivná ani nadšenému řidiči. Netrpí totiž častým neduhem moderních motorů, tedy letargickou odezvou na plyn nebo příliš dlouhými převody. Tohle je zkrátka čilý motor, který dělá všechno hned. Nápomocnou je mu tradičně uživatelsky přívětivá, hladká a velmi přesná pětistupňová manuální převodovka.

Hlavním plusem tříválce však bude jeho nenáročnost, ať už se týká pořizovací ceny, servisních nákladů či nároků na palivo. Při jízdě po městě si motor nárokoval nanejvýš 5,9 litru benzinu na sto kilometrů, ve 130 km/h, kdy jednotka točí 4300 otáček, to bylo jenom o jednu desetinu více. Mimo město pak není výrazný problém jezdit za méně než pět litrů, což považujeme za výtečnou hodnotu. A ani když tento litr doslova ždímáte, nebude od vás požadovat více než 9 litrů paliva na sto kilometrů. Celkově jsme při testu jezdili se spotřebou 6,2 l na 100 km včetně častého zkoušení dynamiky vozu. Papírově se přitom jedná o nejméně úspornou jednotku v nabídce.

Atmosférický litr nakonec svůj malý objem nezamaskoval - pružnost dřívější dvanáctistovky HTP nepředvádí. Líbil se nám ale více, než v menším Citigo. Pro klidnější řidiče jej lze rozhodně doporučit.

Pohodlí i jistota

Nová Fabia využívá platformu MQB jenom z části, nás tedy zajímalo, jak si auto povede na českých silnicích. První dojem: ticho. Žádné dunění, žádné rázy, žádná výrazná práce zavěšení. Podvozek se podařilo parádně utlumit, což je v kontrastu s Rapidem či dokonce i Octavií obrovský úspěch.

Naladění je pak spíše komfortní, byť jsou použity kvalitní tlumiče, které nedovolí nekontrolované pohyby karoserie. Osobně si myslím, že to je správná cesta – předchůdce byl spíše tvrdší a novinka se snaží nabídnout hodnotnější jízdu. Na nerovnostech tak uslyšíte akorát jemné žuchnutí a k posádce se výraznější otřesy nedostanou. I když navíc potkáte výmoly v zatáčce, nehrozí žádné odskakování, s tím si Fabia III bez problémů poradí.

Pokud se rozhodnete pro ostřejší tempo, pak čekejte sice výraznější náklony karoserie, ale také jistotu přední nápravy, i na zimních pneumatikách nadprůměrný záběr a velmi dobrou ochotu zatáčet. Jasně cítíte, že se do hry navíc zapojuje i zadní náprava, což pomáhá předku ostře reagovat na pohyby volantem a můžete si dovolit i mírné a zábavné vyosení zádi. Fabia je tak i s tímto slabším agregátem schopna udržovat velmi slušné tempo na zatáčkovité silnici a je na ni spolehnutí. Jednoduše obratné a nezáludné auto, i když sportovní i z důvodů komfortního naladění není.

skoda fabia testy | acz 

Typického zákazníka litrového tříválce ale mnohem více potěší slušně odhlučněná kabina. Ani na dálnici nebudete slyšet nepříjemný valivý hluk či okolo obtékající vzduch. Ve městě, kam tato verze dokonale zapadne, se z Fabie stává velmi milý, dobře tlumící a snadno ovladatelný společník.

Závěr

Cena Škody Fabia s atmosférickým tříválcem o výkonu 55 kW začíná na 252.900 Kč, přičemž silnější čtyřválcová dvanáctistovka s přeplňováním a 66 kW je dražší jenom o 16.000 korun – nevyplatí se připlatit? Pokud často jezdíte po dálnici, s naloženým vozem či svižněji, tak rozhodně ano. Větší motor jede výrazně lépe. Klidnější řidiči ale dost možná ocení spíše nenáročnost litru, který má navíc nižší spotřebu i cenu. Upřímně jsme čekali, že jednotka s 95 N.m na Fabii III stačit nebude, nakonec však tříválec mile překvapil. Je to tedy nejen velmi tichá a úsporná, ale i překvapivě dostačující jednotka, byť pružnost nepatří mezi její devizy.

Celkově se třetí generace Fabie jeví jako mnohem dospělejší a povedenější stroj než předchůdce. Má zajímavější design, hezkou a prostornou kabinu, i když vyvedenou z levnějších materiálů, výtečně naladěný podvozek a celkově dotažené a vyvážené vlastnosti. Dokonalá tato Škodovka sice není, představuje však velký skok kupředu a ani její pořizovací cena se vzhledem k solidnosti tohoto modelu nezdá přemrštěná.

skoda fabia testy | acz 

Plusy

• Kultivovaný a úsporný tříválec
• Velmi komfortní podvozek
• Příkladně dobrá ovladatelnost
• Přesné řazení i řízení
• Prostorný interiér
• Objemný zavazadelník

Minusy

• Méně kvalitní materiály v interiéru
• Točivý moment jenom 95 N.m
• Schod po sklopení zadních sedadel

Foto: Jiří Pekárek