TEST Toyota bZ4X – Vlastně dobré auto. Kdyby dojelo dál…
První seriozní vstup Toyoty mezi moderní elektromobily má podobu nezvykle tvarovaného SUV, vyvíjeného za pomoci spřízněného Subaru. To se odráží na překvapivě slušných schopnostech v terénu. Odvrácenou stránkou auta je však slabý dojezd.
Design, interiér
O Tesle si můžeme myslet ledacos. Můj přístup k ní se ostatně postupně změnil. Jako elektrická auta totiž fungují téměř na jedničku s hvězdičkou. Navzdory síti se 400 V se nabíjejí rychlostí, jakou jim konkurence (i ta mnohem dražší) závidí. Tesla navíc exceluje v oblasti jízdní efektivity, tedy i celkového dojezdu. A zapomenout nemůžu ani na propracovaná multimédia, u elektromobilů zcela zásadní. Na nich si přitom mnohem větší a výrazně zkušenější koncern Volkswagen zatím marně láme zuby.
Kdybych však měl tesly hodnotit jako auta, moc dobré vysvědčení si neodnesou. Jízdní komfort bývá často slabší, o tragické ergonomii ani nemluvím. V době, kdy většina automobilek přechází na dotykové ovládání, zašli Američané ještě dál. Nenabízejí totiž palubní přístroje ani head-up displej. Místo páček směrovek máte na volantu tlačítka. A příliš pozitivní není ani absence ultrazvukových parkovacích senzorů. Těch se Tesla u svých Modelů 3 a Y kvůli šetření zbavila.
Avantgarda křížená s tradicí
To Toyota u svého konkurenta v podobě kompaktního SUV bZ4X v podstatě nabízí plnohodnotný vůz bez velkých kompromisů. Avantgardní elektromobil je s délkou 4690 milimetrů dokonce o devět centimetrů delší než Toyota RAV4, jedná se tedy o pořádný kus auta. Uvnitř je i díky jiným zástavbovým požadavkům bezemisního pohonu opravdu hodně místa. Zejména v podélném směru je centimetrů snad až nadbytek. Cestující vzadu proto mají před koleny až královský prostor.
V tomhle ohledu jsou platformy určené pro elektromobily zkrátka lepší, než upravené konvenční architektury, které z jiného pohonného ústrojí zkrátka více místa nezískají.
Ve výsledku se mi líbí i samotný design. Toyota bZ4X sice není a priori hezké auto, půvab jí ale rozhodně nechybí. Oceňují odvahu návrhářů, kteří se nespokojili s tradičními tvary, ale vtiskli vozu svébytnou tvář. Posun v designu japonské automobilky je v posledních letech obecně výrazný. Z dřívějších šedých myšek jsou nepřehlédnutelná auta s charakterem.
Navzdory lehce futuristickému zevnějšku si kabina zachovala vcelku konzervativní rozložení. Výjimkou je pouze digitální přístrojový štít, který je vystrčený směrem k čelnímu oknu, což však trochu omezuje čitelnost údajů na displeji.
Japonci se naštěstí neinspirovali konkurencí a u důležitých funkcí zachovali více či méně tradiční ovládání. Teplotu ventilace tudíž nastavujete velkými přepínačem, zbytek obstarávají docela rozměrné dotykové piktogramy. V chladnějším počasí mi přišlo vhod automatické vyhřívání sedadel a volantu, které se při určitých teplotách samo zapne a reguluje i intenzitu. Díky tomu můžete tuhle činnost pustit z hlavy. Příjemné.
Plusové body bZ4X dávám také za velké dveře, jež kryjí boční prahy. Zejména v podzimním a zimním počasí tuhle vychytávku oceníte. U auta s vyšší světlostí si totiž kalhoty o práh při vystupování obecně častokrát otřete. V tomhle případě si nohavice neušpiníte ani v tom největším marastu.
Dílenské zpracování je na úrovni, velké plochy černého lesklého dekoru připomínajícího klavírní lak se ovšem po jednom dotyku zašpiní, v delším časovém horizontu pak poškrábají. Asi bych volil nějaké praktičtější a trvanlivější řešení.
Konečně rok 2023
Multimédia, tradiční slabina Toyota a vlastně takřka všech japonských výrobců aut, jsou v tomhle případě velmi konkurenceschopná. Zkušenější z nás v palubním systému odhalí příbuznost s novými Lexusy NX a RX, které se konečně zbavily zastaralého a na ovládání velmi komplikovaného rozhraní, jež ani náhodou nezapadalo do třetí dekády 21. století. A za mě možná ani do té druhé.
Středová obrazovka s úhlopříčkou 12,3“ (standard od střední úrovně Prestige za minimálně 1.295.000 Kč) má velmi hezkou a ostrou grafiku a rychle reaguje na povely. Díky navigaci na cloudu máte vždy k dispozici aktuální data včetně stacionárních radarů či počasí na cestě. S tím samozřejmě souvisí nutnost neustálého spojení s internetem, to však Toyota nabízí na první čtyři roky zdarma, respektive formou předplacených dat.
Motor, jízdní vlastnosti
Elektromobil do terénu
Po zkušenostech se sesterským Subaru Solterra si dovolím tvrdit, že tahle dvojice elektromobilů patří k nejschopnějším mimo zpevněné povrchy. Solterra si na rozbahněném polygonu totiž vedla lépe než forester, kterému při šplhání příliš nepomáhal dýchavičný atmosférický dvoulitr spolupracující se malým (a slabým) elektromotorem. Zato bezemisní subaru s jedním 80kW elektrickým motorem na každé nápravě si se všemi překážkami poradilo bez kapičky potu. Stačilo trochu přišlápnout akcelerátor a SUV vyšplhalo i na kluzký kopec.
U testované předokolky od Toyoty bude průchodnost terénem logicky horší. Se 150 kilowatty nebudete patřit mezi nejvýkonnější elektromobily ve třídě, konkurence v čele se Škodou Enyaq totiž v rámci modernizací posiluje. Na stovce jste sice už za 7,5 sekundy, čtyřkolka je ještě o šest desetin sekundy rychlejší, se stoupajícím tempem už temperament toyoty uvadá. Vyšších rychlostí ovšem stejně nebudete dosahovat tak často, abyste vůbec někam dojeli. O několik řádků níž o tom ostatně píšu.
Záběr elektromotoru je plynulý, problém s přilnavostí pneumatik jako u jiných předokolek jsem nezaznamenal. Jízdní vlastnosti na asfaltu jsou moc příjemné a velmi se podobají automobilům se spalovacím motorem. Toyota bZ4X velmi poslušně poslouchá pokyny volantu a nemá problém s držením stopy. Celkově působí neutrálně a velmi konzistentně. Na každodenní ježdění vlastně ideální vůz. Tedy až na jeden, zato velký problém.
Kam se ty kilometry poděly?
Bezemisní SUV dostalo akumulátor s celkovou kapacitou 71,4 kWh, z nichž 64 je využitelných. To by ještě nebyl takový problém. Ostatně i Tesla Model Y se pohybuje na podobných hodnotách. Potíž vězí v nehospodárnosti předního synchronního elektromotoru s permanentními magnety.
Test Toyoty bZ4X jsem ještě stihl v typickém deštivém podzimním počasí s teplotami do deseti stupňů. Takové podmínky sice pro elektromobil ideální nejsou, přesto mě výsledná spotřeba nemile překvapila. S větším podílem městských kilometrů jsem se nakonec dostal na 22,8 kWh na 100 kilometrů a maximální dojezd okolo 270 kilometrů. A to je u takhle velkého auta s cenou téměř 1,3 milionu zatraceně málo. O něco dražší Nissan Ariya z nedávného testu s 87kWh akumulátorem byl o tři kilowatthodiny na sto kilometrů úspornější, přitom se jedná prakticky o přímého konkurenta.
Nejedná se přitom o ojedinělou záležitost. I lidé v Toyotě si uvědomují, že dojezd bZ4X je ve srovnání s konkurencí podprůměrný. Oficiální kombinovaný dojezd 436 až 500 kilometrů proto berte s hodně velkou rezervou. Minimálně od podzimu do jara. Na velké cestování po republice, natož po Evropě to nevypadá.
Rychlodobíjení s výkonem až 150 kW má omezení na 3,8 cyklu (z nízkých hodnot do 80 % kapacity akumulátoru) denně, čímž se Toyota snaží baterii chránit, aby na ni mohla poskytovat opravdu velkorysou záruku až 10 let, respektive 1.000.000 kilometrů.
Mně osobně nepotěšil ani cestovní komfort. Standardní osmnáctipalcová kola s pneumatikami 235/60 přitom dopředu avizují, že by si s typickými českými cestami mohla poradit s prstem v nose. Odpružení je ovšem celkově docela tuhé a do tlumení nerovností se moc nehrne. Rázy, typické pro tvrdé tlumiče a měkkou karoserii, se sice nedostavují, plavnost a schopnost pohlcovat nedokonalosti ovšem často chybí.
Závěr
Toyota bZ4X je vizuálně zajímavé auto s příjemnými jízdními vlastnostmi a prostorným interiérem. V konkurenci drtivé většiny ostatních elektrických SUV ovšem ztrácí zejména v kapitole dojezdu. Mnou naměřených zhruba 270 kilometrů dnes opravdu neobstojí. Průměr totiž bývá někde okolo 350 km, na jaře dokonce i vysoko nad čtyřmi sty kilometry.
Japonské SUV navíc není ani moc levné, bereme-li v potaz aktuální modelový rok 2023 s 11kW palubní nabíječkou. To i přes 70tisícovou slevu začíná na 1,22 milionu korun, za testované provedení Prestige se slušnou výbavou dáte o 75 tisíc korun více.
Pokud se však spokojíte se starším modelem s palubní nabíječkou o výkonu sedm kilowattů, dostanete se u vstupní linie Comfort na 990.000 Kč, což už stojí za zvážení. Díky plošnému bonusu 300.000 Kč varianta Prestige začíná na 1.065.000 Kč, čtyřkolka je o 85 tisíc dražší. Navíc u dealera možná získáte k dobru ještě dalších několik desítek tisíc korun. Z příplatků přitom máte na výběr pouze mezi metalickými laky za 15.000, či 22.500 korun a paketem Tech za 25 tisíc.
Obecně ovšem vzato bych si na pořízení elektromobilu od Toyoty několik let počkal. Automobilka totiž slibuje nové akumulátory s dojezdem přes 1000 kilometrů, které se objeví již v roce 2026. V tom světle bude bZ4X brzy vypadat zoufale zastarale.
Nejlevnější verze modelu | 1.220.000 Kč (150 kW, 71,4 kWh, 2WD Comfort, MR 2023) |
Základ s testovaným motorem | 1.220.000 Kč (150 kW, 71,4 kWh, 2WD Comfort, MR 2023) |
Testovaný vůz bez příplatků | 1.295.000 Kč (150 kW, 71,4 kWh, 2WD Prestige, MR 2023) |
Testovaný vůz s výbavou | 1.342.500 Kč (150 kW, 71,4 kWh, 2WD Prestige, MR 2023) |
Plusy
- Příjemné jízdní vlastnosti
- Prostorná kabina
- Slušná ergonomie
- Zajímavý design
Minusy
- Vysoká spotřeba a s tím spojený podprůměrný dojezd na jedno nabití
- Softwarově omezené dobíjení na dva cykly denně
- Tvrdší podvozek