TEST Volvo V50 1.6 D – Pětilitr!

20. června 2005 · 00:00

Ano, výrobce udává u nejúspornějšího turbodieselu v řadě S40/V50 takto nízkou spotřebu. Jaká je realita?

S postupujícím časem uvádí Volvo na trh vozy řad S40 a V50 s čím dál menšími motory - postupně jsme si tak vyzkoušeli nadupané S40 T5, poklidné V50 2.4, mírné S40 2.4 a rodinné V50 2.0D. Poslední zkušenost s dvoulitrovým turbodieselem jsme zakončili zvědavostí na slabší naftový agregát. Jak se s relativně těžkým vozem vypořádá?

Ve srovnání s naftovým dvoulitrem vychází o 20 kW slabší naftová „jednašestka“ o 36 tisíc korun levněji, přičemž rozdíl ve výbavě obstarávají pouze užší pneumatiky na 15“ hliníkových discích. Pětistupňová převodovka je kupodivu v základu obou motorizací, u dvoulitru se za šestý stupeň připlácí 10.000 Kč.

volvo testy strednitrida | Zdroj: aczPodíváme-li se na opačný konec ceníku, je benzínový agregát 1.6/74 kW levnější o 50.000 Kč ale 1.8/92 kW o zanedbatelnou tisícíkorunu.

Jestliže je při stejných cenách benzínu a nafty vykazuje benzínový motor 1.8 o 40% vyšší průměrnou spotřebu, měla by být volba naftového agregátu logická. Zaměřili jsme se tedy na spotřebu a dynamické vlastnosti a vozem jsme ve všech režimech ujeli téměř 1000 km.

V městském provozu nebyl celkem pochopitelně vůz nijak hendikepován – rychlé starty nebyly zvláště při obsazení pouze řidičem problém a naopak při touze po úspornost degradované občasnými kolonami motor nijak neprotestoval ani nehlučel. Při plném obsazení bylo vše trochu pomalejší, ale od třetího stupně výše se obavy z umrtvené dynamiky rozplynuly. Výsledná „městská“ spotřeba 7,1 l/100 km je uspokojivým průměrem, uvážíme-li nonstop zapnutou klimatizaci.

Rychlý přesun po dálnici i pohodový návrat po okreskách jsme absolvovali postupně s minimálním i maximálním obsazením, abychom maximálně simulovali praktické využití. Zatímco po dálnici s rychlostním průměrem 121 km/h si Volvo řeklo o nemalých 6,9 l, beze spěchu a s průjezdy obcemi si vůz vystačil s pěknými 4,8 l/100 km. Při plném obsazení tyto hodnoty vzrostly zhruba o půl litru. Společnou zkušeností všech zúčastněných řidičů přitom byla absence šestého rychlostního stupně a již tradiční žehrání na malá zrcátka a matoucí umístění otevírání víka palivové nádrže.

I přes syrovost zkoušeného vozu nenastal nejmenší problém s hlučností, vyjma výrazného bručení při volnoběžných otáčkách. Předjíždění a snaha o dynamičtější jízdu má v této konfiguraci pochopitelně své limity zvláště při plném obsazení, Volvo ale rozhodně není brzdou provozu. Provozní hmotnost vozu je o celých 64 kg nižší než u dvoulitrového turbodieselu, což má pochopitelně příznivý vliv na vyváženost vozu a klidné chování v zatáčkách.

volvo testy strednitrida | Zdroj: aczV poměru cena/výkon tak považujeme agregát 1.6 D za zatím nejlepší nabídku celé typové řady. Zbývá jen připomenout, že od podzimu 2005 se začnou vyrábět a dodávat vozy s turbodieselovými motory 1.6D a 2.0D plnícími nově normu Euro4, které budou při nezměněných dynamických parametrech dle ceníku Volvo o 16 tisíc Kč dražší.