TEST Toyota Proace Nomad Wanderer – Druhé setkání s vestavbou Visu
Osobní dodávka Toyota Proace Verso se do našeho testu vrátila se stejnou technikou, ovšem výbava je zcela jiná – a to především za druhou řadou sedadel.
Toyota Proace Verso se v našem testu naposledy objevila v únoru tohoto roku, kdy se mi do rukou dostala vrcholná motorizace v kombinaci s vrcholnou výbavou. Od té doby se na autě nic zásadního nezměnilo, přesto se model Proace Verso opět vrátil s vrcholným 2,0litrovým čtyřválcem D-4D o výkonu 130 kW. Odlišná je ovšem výbava, kterou začneme.
Hned na úvod je potřeba zmínit, že testovaný vůz opět dorazil v prodloužené verzi L2, nabízející celkovou délku 5309 mm, rozvor však zůstává vždy shodných 3275 mm. Základem vozu je ale tentokrát výbavový stupeň Family, tedy pomyslný střed nabídky, který ve srovnání s nižšími verzemi nabízí poměrně bohatou a především praktickou výbavou.
Rodinný dělník
Nechybí tak zpětné zrcátko s automatickou clonou a přídavným zrcátkem pro sledování dění v kabině, tzv. „letecké“ stolky na opěradlech předních sedadel, uzavřená horní odkládací schránka před spolujezdcem, dvouzónová automatická klimatizace, přídavná klimatizace pro zadní sedadla se stropním rozvodem, vyhřívání předních sedadel, akustické čelní sklo nebo výklopné zadní dveře se samostatně otvíratelným zadním sklem.
Po stránce technické/technologické výbavy nabízí výbava Family například adaptivní světlomety, zásuvky na 12V v palubní desce i v obou řadách sedadel nebo multimediální systém Toyota Pro-Touch se 7“ obrazovkou a podporou Apple CarPlay i Android Auto. Komu ale tato výbava nestačí, má na výběr rovnou ze tří balíčků příslušenství.
Nám Toyota nadělila na test rovnou dva z nich. Paket Comfort Navi, který vyjde na 60.000 Kč, tak vymění 17“ ocelové disky za 17“ kola z lehkých slitin, adaptivní světlomety nahrazují xenony s LED denním svícením, nastupování usnadňuje bezklíčový systém SmartEntry, multimediální systém získává navigaci a s parkováním pomáhá kromě senzorů vpředu a vzadu i kamera se 180° zorným polem. Jde tak o sadu vítaných společníků, zejména co se parkování týče. Jak už jsem ale zmiňoval posledně, xenonové světlomety nejsou zrovna z nejvýkonnějších a systém Pro-Touch už by také klidně snesl nějakou tu modernizaci. Grafikou ani plynulostí už se totiž moc nechytá. Navíc je do něj umístěno ovládání některých funkcí, jako je například vypínání stop-startu.
Druhý příplatkový paket nese označení Safety a zákazník si za něj připlácí 34.000 Kč. Díky němu se však v přístrojovém štítu objevuje barevný LCD displej palubního počítače, na kapličce přístrojů je umístěn Head-Up displej s výsuvným průhledovým sklíčkem a nechybí několik technologických pomocníků, kteří citelně zpříjemňují dálkové přesuny. Od adaptivního tempomatu, přes asistent pro jízdu v pruzích, automatická dálková světa, předkolizní bezpečnostní systém, čtení značek až po systém sledování únavy řidiče.
Po stránce praktičnosti a rozvržení vnitřního prostoru je asi tím nejdůležitějším paket sedadel Family s osmi místy, kdy jsou vpředu dvě klasické sedačky, v našem případě čalouněné textilem v kombinaci černé a hnědé barvy, zatímco v druhé a třetí řadě jsou lavice dělené v poměru 2/3 a 1/3 s s výklopnou částí po pravé straně. Sedadla jsou umístěna v kolejnicích a nechybí úchyty ISOFIX.
Standardně tak Proace Verso Family nabídne dostatek prostoru pro osm cestujících, kteří mohou využít zavazadelník o standardním objemu 2.000 litrů (po horní hranu zadních sedadel), respektive 3.000 litrů při vyskládání zavazadel až po strop. Díky možnosti sklopit třetinu lavice po pravé straně a dveřím po obou stranách lze ale v autě klidně cestovat i v šestičlenné sestavě a převážet předměty dlouhé až 2763 mm – právě tolik místa totiž zbývá za první řadou.
My už se známe
Jak už ale název napovídá, testovaný vůz nedorazil v klasické konfiguraci. Nomad Wanderer je totiž označení pro cestovatelskou úpravu, kterou si tentokrát vzala na starost liberecká společnost Visu. Ta byla založena v roce 2018 a její nejznámější specialitou je obytná vestavba Moie, která pro nás v redakci ale není ničím neznámým. Společnost už nám totiž dělala i ve Volkswagenu Transorter 6.1 Kombi, s nímž jsem měl také příležitost strávit pořádnou část týdne.
Z kabiny vozu tak kompletně zmizela třetí řada sedadel i boční výklopný sedák v druhé řadě, čímž se přepravní kapacita omezila na čtyři osoby. Vzadu je pak umístěná zkrácená vestavba Moie ME06, umožňující zachování druhé řady sedadel, která je kompatibilní speciálně se sourozenci Toyota Proace Verso/Citroën Spacetourer/Peueot Traveller a Opel Zafira Life. Až na drobné odlišnosti v rozměrech se přitom jedná o stejnou koncepci, o které jsem psal již v případě Transporteru Kombi.
Základem konstrukce je kovový rám, k vozu upevněný pomocí popruhů přes úchyty v podlaze, na kterém je umístěna březová překližka. V zadní části, tedy po otevření zavazadelníku, lze vytáhnout praktický kuchyňský modul, který obsahuje plynový gril, úložný prostor na vlastní kuchyňské vybavení a prostor s 15litrovým kanystrem na vodu.
Na dřevotřískové desce je pak umístěna 7 centimetrů vysoká sendvičová matrace se studenou pěnou, rozdělená do sedmi segmentů, které jsou k desce přichyceny pomocí suchých zipů. Tyto segmenty přitom naznačují, kde jsou největší skryté přednosti vestavby Visu Moie.
Pod čtyřmi velkými polštáři po stranách vestavby totiž najdeme úložné prostory, které jsou přístupné po vyklopení desky směrem do interiéru. V úložných prostorech jsou praktické látkové tašky s pevným dnem, k rámu vestavby uchycené pomocí cvočků, díky čemuž lze tašku snadno vyjmout, zabalit věci na cestu a opět ji uložit na místo. Každá schránka je navíc vybavena světlem s automatickým spínačem, což usnadňuje hledání věcí po nocích.
Uprostřed matrace jsou umístěny dva podlouhlé segmenty, po jejichž sejmutí je možné zvednout středovou část dřevotřísky, vyklopit zespodu nainstalovanou nohu a vytvořit si tak v kabině příjemné posezení. Podlouhlé části matrace přitom mohou být s klidem využity například jako opora zad.
Zkrácená vestavba nabízí postel s délkou 175 centimetrů. Po sklopení sedadel v druhé řadě, jejichž opěradla jsou pak téměř ve stejné úrovni s matrací, však pohodlně získáte další desítky centimetrů. Na šířku matrace nabízela zhruba 135 centimetrů, takže ve dvou se celkem pohodlně vyspíte. Prostor před zadními dveřmi je navíc vybaven praktickou síťkou, díky čemuž si můžete v noci vytvořit i příjemné větrání. Na zakrytí bočních oken jsou navíc připraveny fólie s přísavkami, které držely velmi solidně.
Při vyklopení vnitřního stolku, který má rozměry 100x41,5 centimetru, jsem ale tentokrát trochu bojoval s prostorem nad hlavou. Mnoho místa navíc nezůstalo ani před lavicí v druhé řadě, která je kvůli vestavbě posunuta hodně dopředu. Sám za sebe jsem si samozřejmě sednul, při celkové velikosti auta bych si ale dokázal představit trochu víc centimetrů před koleny. Vpředu ovšem není prostor žádný problém – a to jak z pohledu posádky, tak odkládacích míst. Jen to jejich rozvržení, zvlášť ve středu palubní desky, mohlo být řešeno šťastněji.
Zajímavé příslušenství
Obytná vestavba Visu Moie však nebyla jedinou zajímavostí, kterou obytná Toyota nabídla. V místě, kde byla původně uchycena výklopná sedačka druhé řady, totiž byla umístěna kompresorová lednice značky Makita. Ta byla zapojena do 12V zásuvky, současně však umožňovala i provoz na dvojici akumulátorů.
Společnost Makita je ostatně známá především jako výrobce pracovního nářadí, včetně toho akumulátorového. Ekosystém vybavení, které lze nabíjet stejnými 18V akumulátory Makita, přitom kromě kompresorové lednice zahrnuje například i přenosný vysavač, kompresor, výkonnou svítilnu nebo kávovar – a to vše bylo umístěno v testovaném voze. Součástí výbavy byla navíc i dokovací stanice pro dva akumulátory, zapojená do 220V zásuvky pod sedačkou spolujezdce, která akumulátory dobíjela za jízdy. S podobným konceptem jsem se setkal poprvé, ale rozhodně v něm vidím smysl.
Pod výklopným stolkem vestavby Visu byl navíc uložen i kempinkový stolek Dawson Picnic od společnosti Outwell, který zaujme nevšední konstrukcí, bambusovým povrchem, stabilitou i kompaktností ve složeném stavu. Pohodlné posezení venku navíc umožňovala i praktická markýza Fimma F40, jejíž plátno má šířku 257 centimetrů a dá se vysunout až na 225 centimetrů. I s instalovanou markýzou, která je umístěná na střeše, by se navíc vůz měl vejít do výšky asi dvou metrů. Ostatně samotná Toyota Proace Verso měří na výšku 1910 mm.
Solidní dynamika, parádní komfort
Před samotným závěrem pak samozřejmě nemohu vynechat pohonnou jednotku, která mě opět potěšila velice slušnou dynamikou. Vrcholný dvoulitrový vznětový čtyřválec 2.0 D-4D nabízí nejvyšší výkon 130 kW (177 k) sice až při 3750 min-1, maximální točivý moment 400 Nm je však dostupný již při 2000 min-1. O přenos točivého momentu pouze na přední kola, čtyřkolka bohužel není k dispozici v žádné konfiguraci, se pak stará výhradně osmistupňový automat.
Pohonné ústrojí přitom dokáže vůz s pohotovostní hmotností 1.780 kilogramů rozpohybovat na stovku za 10,1 sekundy a maximální rychlost je až 175 km/h. Převodovka řadí plynule, motor zbytečně nepodtáčí a při silnějším sešlápnutí plynového pedálu umí celkem svižně podřadit. Kabina vozu je navíc příjemně odhlučněna, takže ani při svižnějších dálničních přesunech nepustí dovnitř žádné pazvuky. Ty se tak ozvou snad jen v momentě, kdy si správně nezajistíte své kempovací vybavení.
Velmi příjemné je pak i nastavení podvozku, který je spíše houpavý a ani na 17“ litých kolech, obutých do pneumatik o rozměru 225/55 R17, nevydává žádné rány. Na závěr pak musím opět připomenout velmi solidní rejd – převod řízení je sice delší, takže si s volantem máknete, manévrování s vozem je ale na 5,3 metru dlouhou dodávku překvapivě snadné. A spotřeba? Podle palubního počítače dlouhodobě 7,1 l/100 km, při mém svižnějším stylu jízdy a s častou jízdou po městě pak okolo 7,4 až 8 l/100 km.
Závěr
Druhé setkání s Toyotou Proace Verso, osazenou vrcholnou motorizací, bylo opět velmi příjemnou událostí. A totéž platí i pro vestavbu Visu Moie. Kombinace těchto dvou jinak velmi povedených produktů ale tentokrát ukazovala větší kompromisy než v případě dřívější kombinace Transporteru 6.1 a Visu Moie.
Proace Verso sice díky kompletnímu obložení působí honosněji, osobně mě ale trochu mrzela prostornost v druhé řadě sedadel a nedostatek místa nad hlavou při využití vnitřního stolku. Podobně jako u Transporteru je navíc potřeba si uvědomit, že ačkoliv vůz s vestavbou odveze čtyři cestující, na zadní posteli se pohodlně vyspí jen dva, případně rodina s menším capartem. Dalším kompromisem pak bylo vybavení z dílny Makita. Kompresorovou lednici sice považuji za základ pro delší výlety za dobrodružstvím, v kabině však zabírala dost prostoru.
Ekosystém různých doplňků na jeden typ akumulátorů je ovšem skvělý výmysl, stejně jako vestavba Visu Moie, kterou lze jednoduše v několika dílech z vozu vymontovat, vrátit sedačky a používat Toyotu Proace prakticky k čemukoliv. Ostatně zapálené cestovatele musí potěšit skutečnost, že automobilka na vůz v Česku nabízí prodlouženou záruku Extracare Plus na 5 let nebo až 1.000.000 kilometrů.
Cena?
A jak je to vlastně s cenami? Samotná Toyota Proace Verso stojí ve výbavě Kombi se základní motorizací 1.5 D-4D od 653.000 Kč, testovaná výbava Family startuje od 897.000 Kč a s testovanou vrcholnou motorizací 2.0 D-4D 180 se dostáváme na částku od 967.000 Kč. K tomu připočtěte metalický lak NEU Béžová za 15.000 Kč, paket Comfort Navi za 60.000 Kč a paket Safety za 34.000 Kč. Jen samotný vůz v testované konfiguraci tak vyšel na 1.076.000 Kč. Ceny jsou však v ceníku uváděny bez DPH, takže s daní se dostáváme na 1.301.960 Kč.
Vestavba Visu Moie pak bez daně vyjde na 89.000 Kč, s daní se dostáváme na 107.690 Kč. K příslušenství na palubě jsme bohužel nedostali ceník, podle autorizovaného prodejce makita-cr ale lednice vyjde na 13.399 Kč a kávovar na 2.048 Kč – ovšem bez 18 V baterií. Jedna baterie s kapacitou 5.0 Ah přitom vyjde na 1.990 Kč a rychlonabíječka na 2.755 Kč. Sada Outwell Dawson Picnic vyjde na zhruba 3.500 Kč a za markýzu Fiamma F40 zaplatíte nějakých 14 až 15 tisíc korun. Kdo by tedy chtěl podobné pohodlí, jaké nabízel tetovaný vůz, dostane se k částce okolo 1,5 milionu korun.
Nejlevnější verze modelu | 624.000 Kč bez DPH (1.5 D-4D 120, 6st. man., Kombi, L1) |
Základ s testovaným motorem | 830.000 Kč bez DPH (2.0 D-4D 180, 8st. aut., Shuttle, L1) |
Testovaný vůz bez příplatků | 967.000 Kč bez DPH (2.0 D-4D 180, 8st. aut., Family, L2) |
Testovaný vůz s výbavou | 1.076.00 Kč bez DPH (2.0 D-4D 180, 8st. aut., Selection, L2) |
Plusy
- Vnitřní prostor (bez vestavby)
- Slušná výbava
- Komfortní podvozek
- Živý motor a plynulé řazení
- Slušná spotřeba
- Skvělá záruka
Minusy
- Ovládání některých funkcí přes infotainment
- Omezený prostor s vestavbou Visu Moie