Trend digitalizace moderních interiérů je nebezpečný, shodují se experti

Troufám si říci, že už každý z nás jsme zažili situaci, kdy jsme se podívali do telefonu na nově příchozí SMS, hledali oblíbenou písničku přes infotainment nebo měnili navigační trasu. Při tom jsme ztratili koncentraci a vzali díru, najeli na čáru a nedejbože třeba i bourali.

I přesto, že jsme zodpovědní za své činy, je nutno říci, že nám automobilky s rostoucím trendem digitálních kokpitů a infotainmentů příliš nepomáhají. “Tohle je narůstající problém”, sdělil listu The Canadian Press Ian Jack, který je vedoucím v oddělení pro veřejné záležitosti Kanadské automobilové asociace (CAA). Ta plánuje rozjet kampaň proti zbytečnému rozptylování řidiče ve vozidle. “Pro řidiče je stále náročnější vykonávat různé úkony”, dodal.

Video krizovky ve 240 km/h ukazuje, proč sci-fi volant Tesly není dobrý nápad

Nezávislé testy CAA ukázaly, že už konzumace potravin nebo rozhovor se spolujezdcem rozhodí řidiče natolik, že naruší jejich schopnost rozpoznat nebezpečné situace a včas na ně reagovat. CAA je však hlavně znepokojeno současným trendem udávaným nikým jiným než samotnými automobilkami. Situace zašla až tak daleko, že Tesla musela na popud úřadu pro bezpečnost silničního provozu zabránit řidičům a spolujezdcům ve svých vozech ve hraní videoher na středovém panelu.

Rozdílů mezi standardním interiérem před 15 až 20 lety a interiéry současnými je vskutku mnoho. Ve starém interiéru nenajdete dotykové obrazovky. Highlightem interiéru bývala manuální klimatizace, možnost vyhřívaných sedaček a ti skuteční frajeři měli CD/DVD přehrávač. Než se vydáte na cestu s moderním autem, musíte povypínat mraky otravných asistenčních systémů, které jsou v horším případě ovládány z hlubin infotainmentu. Veškeré úkony včetně ovládání klimatizace a dalších funkcí vám tak nyní mohou zabrat desítky sekund. Moc dobře víme, že na silnici může mít i vteřina nepozornosti fatální následky.

Proč vypínáme rádio při parkování? Odpovědí je multitasking

Podle studie z univerzity v Utahu vyšlo najevo, že některé z výše zmíněných úkonů měly délku trvání až 48 sekund. Kanadská nadace pro výzkum dopravních nehod ve studii z roku 2018 tvrdila, že každá čtvrtá nehoda může být spojena rozptýlením řidiče.

Je trochu paradox, že automobilky investují obrovské množství financí do zlepšení bezpečnosti vozů. A musí se uznat, že se jim to daří. Nejednoho z nás už některé asistenty opravdu zachránili (minimálně od pomačkaných plechů). Pak tu ale máte držení jízdního pruhu, které nechcete využívat v každé situaci, a ve městě vás tento asistent vyloženě otravuje. Bohužel už často nemáte fyzické tlačítko, kterým byste se tohoto asistentu zbavili a musíte lovit v útrobách infotainmentu. Nepozornost je na světě. A to je jen jeden z mnoha příkladů. Například u infotainmentu nové Octavie si můžeme vypínání/zapínání tohoto asistentu vložit alespoň do rychlé volby.

Víte, ze kterých aut je nejlépe vidět? Nejčastěji jde o japonské vozy

Skvělou alternativou dotykových obrazovek je systém otočného ovladače iDrive. Svými silnými i slabými stránkami se v kombinaci s dotykovým infotainmentem skvěle doplňují. Od tohoto skvělého konceptu bohužel upustilo Audi, ve kterých už systém otočného ovladače MMI nenajdeme. Nejmenovaný technik z Ingolstadtu se nechal slyšet, že dotykové systémy působí na zákazníky na první pohled skvělým dojmem, ale při využití v provozu můžou být trnem v oku.

V nových vozech má prostě řidič až příliš mnoho možností, jak se věnovat všemu možnému, jen ne řízení. Při blížící se možnosti autonomního řízení to až takový problém být nemusí, nicméně tato budoucnost je přeci jen ještě trochu ve hvězdách. Nová generace Mercedesu třídy S se sice chlubí autonomním řízením třetí úrovně, nicméně reálně funguje Drive Pilot pouze na dálnicích a v rychlostech do 60 km/h. Hlasové ovládání je sice hezkou alternativou, zároveň však také není zcela bezchybné.

Digitání přístrojovky minulého století: Citroën odhadl budoucnost téměř dokonale

Znovu opakuji, jsme si vědomi, že každý z nás musí převzít odpovědnost za sebe a ve voze to platí obzvlášť. Není však třeba řidiče zbavovat jednoduchých a rychlých řešení, kterým ovládají základní funkce vozu. V některých případech se již automobilky vrací alespoň částečně k fyzickým tlačítkům, některé se jich doteď zuby nehty drží. Než se autonomní řízení stane realitou, je potřeba, aby automobilky myslely na bezpečnost v dopravě ze všech úhlů pohledu.

Autor: Dominik Kovář