Alko kalkulačka
Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Digitání přístrojovky minulého století: Citroën odhadl budoucnost téměř dokonale

Ondřej Mára Ondřej Mára 23. 6. 2021 • 02:39
22
28
Zobrazit náhledy (22)
Audi quattro Volkswagens Digifiz Mercedes-Benz AUTO 2000 Mercedes-Benz F200 Imagination Fiat Tipo Volvo Tundra Concept Citroën BX Lamborghini Athon Buick Riviera Renault Twingo Renault 11 TSE Electronic Peugeot Quasar Cadillac Allanté Citroën Activa Volkswagen Paris Citroën Karin BMW Z22

Digitální budíky a dotykové obrazovky mají v kabinách osobních automobilů delší historii, než si mnozí myslí.

Digitální přístrojové štíty, společně s dotykovými obrazovky infotainmentů, se v moderních automobilech objevují stále častěji. Nejde už přitom jen o výsadu prémiových značek či vyšších modelů. Záplava displejů už se zkrátka objevuje téměř všude. Mnohdy ještě za příplatek, stále častěji už však i ve standardu.

Automobilky přitom o technologii digitálních přístrojových štítů často mluví jako o inovativní technologii, pravdou však je, že některé už s ní mají mnohaleté zkušenosti. Řada výrobců totiž experimentovala s digitálním zobrazováním rychlosti a dalších informací již v průběhu sedmdesátých a osmdesátých let.

Často šlo sice jen o studie, případně doplněk určený pro omezenou část produkce, některé automobilky se však nebály umístit prapředky moderních digitálních přístrojových štítů do produkčních modelů. A na jejich historii se rozhodli zaměřit kolegové z německého Auto Bild Klassik, kteří vybrali několik největších průkopníků.

Za duchovního otce digitálních přístrojových štítů přitom označují Aston Martin Lagonda Series 2, představený již v roce 1796, tedy excentrickou luxusní limuzínu s velmi futuristicky pojatým interiérem, kterému dominovala právě palubní deska s digitálním přístrojovým štítem. Ten přitom ještě několik let nedokázal nabídnout nikdo jiný.

Technika v Aston Martinu Lagonda Series 2 ovšem patřila k průkopnickým počinům, se vším co k tomu patří. Minimálně v prvních letech výroby tak digitální displej trpěl různými vrtochy a občas měl sklony k celkovému selhání. I tak ale odstartoval nový trend, kterého se chytly automobilky z celého světa.

Například Volvo představilo v roce 1979 koncept Tundra, na jehož návrhu se podílel Bertone, jehož futuristický design doplňoval i digitální přístrojový štít. O rok později se pak s podobně koncipovaným designem kabiny představilo Lamborghini Athon, na jehož návrhu se opět podílel Bertone. Italové ovšem vsadili na širokoúhlý panel, který měl dokonce i dotykové funkce.

Skutečný boom digitálních přístrojových štítů ale přišel až v osmdesátých letech. Ačkoliv v dosti jednoduché formě, objevily se například ve vozech Opel Kadett, Renault 11 TSE Electronic, Chevrolet Corvette C4, Chevrolet Camaro Berlinetta, Cadillac Allanté, Citroën BX Digit, Fiat Tipo, Alfa Romeo 90 a několika dalších.

video

Prapředky digitálních přístrojových štítů nabídl i jinak konzervativní koncern VW Group. Jednoduchou digitální přístrojovku dostal například ikonický model Audi Quattro, pro závodní model Quattro S1 se však divize Audi Sport rozhodla zůstat u analogových přístrojů. Za příplatek šlo ovšem digitální budíky objednat i do VW Golf 2. Speciální příslušenství se jmenovalo Digifiz a dnes jde mezi sběrateli o zajímavou raritu.

Další velký krok ve vývoji digitálních interiérů pak přišel v roce 1986. Tehdy se totiž Buick Riviera stal prvním produkčním modelem, který byl vybaven dotykovou obrazovkou v palubní desce. Prapředek infotainmentu nesl značení „Graphic Control Center“ a kromě ovládání rádia či ventilace nabízel také výpis chybových zpráv či přístup k počítadlu kilometrů.

Z dnešního pohledu se jednalo o poměrně limitovaný systém, společnost General Motors, pod kterou Buick spadal, se ho však rozhodla i nadále rozvíjet a postupně ho s různými vylepšeními použila ještě v modelech Buick Regatta a Oldsmobile Toronado. S novou technologií však Buick přišel možná až příliš brzy a mimo skupinu GM se nikdo nepokusil myšlenku napodobit a dál rozvíjet. Tedy minimálně v produkčních vozech té doby.

Řada automobilek ovšem experimentovala s digitálními přístrojovými štíty také u svých konceptů. Například počin „Auto 2000“ z dílny Mercedes-Benz, který vznikl na základě třídy S W 126 a byl prezentován na veletrhu IAA 1981, se držel celkem při zemi a vypadal dost reálně. V roce 1996 představený koncept F200 Imagination, postavený na základech druhé generace Mercedesu CL, už byl ale spíše technologickým cvičením, ve kterém i volant nahradil joystick ve středové konzole.

Divoký byl také koncept Citroën Karin z roku 1980, ve kterém se designéři rozhodli umístit ovládací prvky kolem digitálního štítu a nevšedního volantu, umístěného uprostřed palubní desky. V roce 1999 představený koncept BMW Z22 pak trefně předpovídal minimalistický interiér, ve kterém se většina funkcí ovládá přes dotykovou obrazovku uprostřed palubní desky. Zajímavostí je pak malý hranatý volant či digitální zpětné zrcátko u stropu.

Snad nejlepší odhad na předpovídání budoucnosti ale ukázali již v roce 1988 designéři Citroënu. Studie pojmenovaná „Activa“, představená na autosalonu v Paříži, totiž nabízela podobnou koncepci kabiny a technologickou výbavu, na jakou jsme zvyklí i z dnešních automobilů.

Nechybí ovládací tlačítka na volantu, průhledový displej na vrchu palubní desky nebo doprostřed palubní desky usazená obrazovka infotainmentu. Tedy klasické rozhraní většiny moderních vozů. Technici Citroënu snad jen podcenili velikosti digitálního přístrojového štítu, ačkoliv dnešní trend minimalizace, jaký předvádí například VW ID.3 a ID.4, nás k němu možná ještě dovede. Naopak tlačítek je ve středové konzole nejen na dnešní poměry až příliš.

video

Mimochodem průhledový displej, známý především z letadel, použila jako první automobilka Oldsmobile, která jím v roce 1988 osadila model Cutlass Superme „Indy Pace Car Edition“. Objevil se ovšem také ve vozech Nissan 240 SX, dobře známých především mezi milovníky japonských či driftování. Citroën se pak rozhodl pro nevyužití například u modelu C6 z roku 2005.

Historie automobilového průmyslu zkrátka nabízí mnoho zajímavých koncepcí a nápadů, jejichž historie je mnohdy mnohem delší a pestřejší, než se na první pohled zdá. Pro fanoušky klasických vozů a historie přitom vychází i pravidelný měsíčník Auto Tip Klassik, který kromě vlastní tvorby těží i z partnerství s Auto Bild Klassik.

Šesté vydání Auto Tip Klassik, ve kterém se kolegové věnují například sportovním kupé 80. let (včetně Škody 130 RS), Tatře 613-4 Long, Škodě Fabii Combi Paris, Volkswagenu Golf GTI nebo Historii značky Lamborghini, nyní najdete jak na stáncích, tak na webu ikiosek.cz, kde si můžete objednat tištěnou verzi, verzi v elektronickém vydání či předplatné.

Související články

Témata
24. 6. 2021 14:46
Re: Fiat
Díky moc za fotku. Úplně jsem na display Tempry zapomněl. Měl jsem jí jen pár měsíců někdy v roce 1997. Měl jsem 1,8 i.e. a jelo to jako (splašený) bejk.
24. 6. 2021 13:21
Re: Pořád lepší
Jak v čem. Co se týče motorizací, rozhodně to neplatí! :-( :yes:
24. 6. 2021 13:19
Re: tyhle přístrojovky z osmdesátek
:-[] :-[] :-[] :yes:
24. 6. 2021 13:18
Re: Alfa 90
:-) Ale alternativně byly k mání i normální ručičkové ukazatele! :-) :yes:
Avatar - caliban
24. 6. 2021 13:09
Re: Ten Aston Martin z roku 1796...
Ne, třením ocasu.

Bazar

Kupte nebo prodejte auto za nejlepší ceny
Vložit inzerátZobrazit nabídku
Články odjinud