V Česku prodej elektromobilů výrazně vzrostl, průměrným emisím to ale nepomohlo
Podíl elektroaut na českém trhu dosáhl v září rekordních osmi procent. Vozový park ale v podstatě nezelená - prodává se totiž víc aut s vyššími emisemi, které efekt elektromobilů umazávají.
Česko je po Slovensku v Evropě druhou nejhorší zemí, co se emisí skleníkových plynů u nových aut týče. Češi si zkrátka raději kupují větší vozy a do elektromobilů se tolik nehrnou. Naopak si pořizují stále žíznivější vozy, a komplikují tím evropské zelené ambice.
Průměrné emise v Česku prodaných benzínových i naftových aut za dobu měření v režimu WLTP vzrostly. Za poslední čtyři roky se u benzínových aut zvedly z 135 na 138 gramů oxidu uhličitého na kilometr. U naftových aut byl růst z 152 na 157 gramů. To neznamená nic jiného, že roste i průměrná spotřeba pořizovaných aut. U benzínových i naftových aut se také snížil prodej těch nejúspornějších.
| Vývoj emisí v Česku prodávaných aut (gramů CO2 na kilometr) | |||||
| 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | září 2024 | |
| Benzínové vozy | 135 | 139 | 139 | 138 | 136 |
| Naftové vozy | 152 | 156 | 157 | 157 | 157 |
| Průměr trhu | 136 | 138 | 137 | 134 | 128 |
| Podíl elektromobilů na trhu | 1,3% | 2% | 3% | 4,2% | 8% |
| Zdroj: SDA | |||||
Výsledkem je, že růst podílu elektromobilů z 1,3 procenta v roce 2021 na 4,2 procenta v prvních třech kvartálech letošního roku pomohl průměrné emise snížit o pouhé dva gramy na 134 gramů. Samotné září s rekordním osmiprocentním podílem elektromobilů pak i díky mírnému poklesu u benzínových aut znamenalo výrazně lepších 128 gramů. I to je je ale stále vzdáleno jak evropském průměru, který pod 110 gramy, tak hlavně evropskému cíli pro příštích pět let, kterým je 93,6 gramu. Od roku 2030 má být průměr už jen 49,5 gramů a pro rok 2035 se (zatím) plánuje čistá nula.
Zde je ale potřeba dovysvětlení: zatímco emise prodávaných vozů vychází z opravdových papírových hodnot, evropské cíle mají řadu úlev. Automobilky si mohou započítat nadváhu prodávaných vozů a dostanou úlevy za zelené investice, některé si pak mohou i vyjednat i velkorysejší cíle kvůli specifikům vyráběných aut.
| Průměrné emise nových aut v Evropě (v gramech CO2 na kilometr jízdy, údaje za rok 2023) | |
| Nejvyšší | |
| Slovensko | 138 |
| Česko | 136 |
| Estonsko | 135 |
| Polsko | 135 |
| Bulharsko | 131 |
| Nejnižší | |
| Norsko | 15 |
| Finsko | 61 |
| Švédsko | 61 |
| Island | 62 |
| Dánsko | 73 |
| Zdroj: ACEA | |
Také čistá nula pro rok 2035 vychází z toho, že se vůbec nebude řešit, kde se elektřina (případně vodík) pro prodávaná vozidla vezme. Pokud by se to započítávalo, vznikl bych chaos, který by snížil motivaci automobilek elektromobily nabízet. Jde se proto cestou, že se u emise z výroby elektřiny u aut ignorují, ale na druhé straně se ale tlačí na to, aby byla elektřina v zásuvkách stále zelenější. Také platí, že veřejné dobíjecí stanice, které čerpaly nějaké dotace, musí mít certifikovanou zelenou elektřinu.
Elektroauta mají být způsobem jak postupně snižovat emise skleníkových plynů z osobní dopravy. Cílem je, aby cesty autem v budoucnu (téměř) vůbec nepřispívaly ke klimatické změně.
Z pohledu jednotlivých značek na českém trhu s emisemi kralují elektro automobilky jako je Tesla či Nio. Pod průměrem jsou ale například téměř všechny značky koncernu Stellantis, Toyota i Lexus, Renault a vešla se i Škoda a dvojice Hyundai a Kia. Na druhém konci pomyslného žebříčku jsou bez velkého překvapení automobilky jako je Aston Martin, Rolls Royce (byť tomu výrazně pomohly registrace elektrického modelu Spectre), Lamborghini, Bentley či Ferrari. Z běžných značek pak jsou na tom nejhůře ty, které mají vyšší podíl benzínových SUV - tedy Ssangyong, Subaru a MG. Nadprůměrné emise má i trojice Audi, BMW a Mercedes.
