Alko kalkulačka
Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Václav Klement, spoluzakladatel mladoboleslavské automobilky se narodil před 150 lety

Aleš Dragoun Aleš Dragoun 16. 10. 2018 • 16:31
4

Jedním ze dvou zakladatelů dnešní automobilky Škoda byl Václav Klement. Ze zdatného knihkupce a vášnivého cyklisty se stal obchodník, manažer, v jednom případě motocyklový závodník a spisovatel...

Václav Klement se narodil ve středočeských Velvarech, které leží 13 km severovýchodně od Slaného. Světlo světa spatřil v pátek 16. října 1868. Absolvoval pětiletou obecnou školu, ale měšťanku už na nátlak druhé ženy svého otce (maminka mu brzy zemřela) nedokončil. Od 11 let pracoval manuálně, jezdil s kravským potahem u velvarského kováře. Jeho učitel však Klementa doporučil slánskému knihkupci Rudolfu Vokounovi, který měl krámek na Husově třídě v čísle popisném 89 nedaleko náměstí. Tam mladičký Václav nastoupil v srpnu 1882, nakonec se z pomocné síly vypracoval na příručího, dostal výuční list v oboru a také dodělal školu. A účastnil se večerních besed za zamčenými dveřmi. Už tehdy začínal s cyklistikou na kostitřasu, který si vypůjčil od Viléma Michla, Michlové později ve Slaném za železniční tratí vyráběli jízdní kola a motocykly značky Orion.

Klement přesídlil ze Slaného do Prahy (1887-1888) a následně na doporučení svých bývalých zaměstnavatelů do Mladé Boleslavi. V červenci 1891 koupil na splátky podnik Jana Novotného, kde pracoval. A kromě knih začal prodávat i jízdní kola rakouských, německých a anglických značek. Co na tom, že na ně zpočátku vůbec neměl koncesi? Také si na něj došlápla konkurence i úřady, nicméně s pomocí věna své choti dluhy rychle splatil.

Bicykly

V roce 1895 zakládají společně s turnovským mechanikem Václavem Laurinem opravnu kol, která nese ve svém názvu obě příjmení. Spojili se dva muži, kteří se vzájemně doplňovali, Laurin byl mimořádně zručný a technický typ, zatímco Klement byl hlavně obchodníkem. Přízemní dílna o ploše 120 m2 zahájila činnost 17. prosince v Benátské ulici č. p. 149/III v lokalitě zvané „Na Hejtmance.“

Produkce vlastních bicyklů značky Slavia odstartovala na jaře 1896. K této myšlence jej přivedla dva roky stará a nepříliš dobrá zkušenost s výrobkem Germania drážďanské firmy Seidl & Naumann. Reklamoval jej písemně, dopisem adresovaným pobočce v Ústí nad Labem. Samozřejmě česky, leč setkal se s arogantní reakcí, že musí používat v komunikaci němčinu. „Pokud chcete od nás odpověď, pak požadujeme vaši zprávu v jazyce, kterému rozumíme," stálo na papíře doslova. Rozčilený a otrávený Klement prohlásil: „Budu vyrábět česká kola!“ A podařilo se... Vždyť stál rovněž u založení mladoboleslavského cyklistického klubu! Následně se věnoval obchodním záležitostem a propagaci, v říjnu téhož roku zavedl splátkový prodej, pracoval od pěti hodin ráno do jedenácti večer. Administrativu ve firmě vykonávala první tři léta manželka Antonie, i když počet zaměstnanců neustále rostl, ze tři (dvou dělníků a studentky) přes dvanáct na čtyřicet a ještě výše...

Dvoukolky s motorem

S úvěrem od rakouské Länderbank se podnikalo lépe. Pak se zaměřil na „motorové dvoukolky“. Vyrazil je objevovat do Paříže, zakoupil stroj bratří Wernerů s motorem nad předním kolem, přivezl jej do Boleslavi a Laurin se s dalšími mechaniky pustili do jeho přestavby. Překonstruovali zapalování, karburátor a pohonnou jednotku umístili do rámu, řemenem pak poháněli kolo zadní. To už stála továrna na Novém Městě u silnice na Kosmonosy. 18. listopadu 1899 sám Klement na Bubenské dráze v Praze představil první dva modely „motocyklet“ Slavia, nadšeni byly novináři i publikum. Osobně je prezentoval i v zahraničí, londýnský obchodník Hewetson od něj koupil 150 strojů, když středočeský podnikatel naučil během chvíle jeden z nich ovládat zdatného cyklistu.

Knihkupectví, které řídila žena, Klementovi prodali. V roce 1901 se začala psát i sportovní historie. Narcis Podsedníček vyhrál Paříž-Berlín, sám Klement zvítězil ve 4,2 km dlouhém závodě do vrchu Exelberg u Vídně dne 11. května 1902 právě před kolegou, byl to jediný závod, kterého se sám jako jezdec zúčastnil. V červnu téhož roku „laurinky“ uspěly i v klání z francouzské do rakouské metropole, během 31 hodin, které jim trvala 1430 km dlouhá trať, je nestihly jako jediné motorky žádné poruchy. O rok později už 200 zaměstnanců vyrobilo 2000 strojů. Zvýšení odbytu napomohly zmíněné triumfy včetně trojitého v Semmeringu i první ceny a zlaté medaile na domácích i zahraničních výstavách, veletrzích a salonech. Pak se Klement soustředil na manažerskou činnost, jak bychom dnes řekli. Václava Vondřicha dovedl 25. června 1905 k vítězství v neoficiálním mistrovství světa motocyklů ve francouzském Dourdanu, rok předtím 25. září na stejné trati dojel v „Coupe Internationale“ František Toman druhý i s ulomeným sedlem, Vondřich doplatil na horlivé domorodce, kteří házeli na silnici hřebíky, dokončil pátý, ale až po časovém limitu.

Automobily

Produkce motocyklů L&K již převažovala nad jízdními koly, jejichž výroba byla v březnu 1905 ukončena. Bylo třeba uvolnit kapacity, na Klementův popud se totiž intenzivně pracovalo na vývoji automobilu vlastní konstrukce, již dříve se experimentovalo s quadricyckly. Voituretta typu A se představila 29. října 1905. To už se ozvala i firma Seidel & Naumann s pokornou žádostí o koupi licence na jednostopé stroje. Po jedenácti letech od nepříjemné korespondence tak přišla satisfakce. I když byl Václav Klement vlastencem, cílevědomě budoval úspěšný mezinárodní tým z výrazných osobností, angažoval například špičkového německého konstruktéra a závodníka ing. Otto Hieronima, navíc i průkopníka letectví.

Mladoboleslavská automobilka se stala jedničkou v rámci rakousko-uherské monarchie a úspěšně se etablovala na desítkách zahraničních trhů. Například v roce 1907 připadalo na export téměř 70 % obratu. Program se postupně rozrůstal o sanitky, nákladní a poštovní vozy a autobusy. Tehdy se také proměnila na akciovou společnost s generálním ředitelem Klementem a technickým ředitelem Laurinem. Tovární jezdci včetně Saši Kolowrata vozili vavříny z nejrůznějších evropských klání včetně náročných vytrvalostních soutěží v Rusku, kde se i vystavovalo. Ve složitém období Velké války se Klementovi podařilo vyreklamovat zpět do továrny většinu zaměstnanců, kteří byli odvedeni na vojnu. Firma podporovala také rodiny vojáků a akutní nedostatek potravin řešila zajišťováním proviantu pro své osazenstvo. Z Ruska se ale stáhla.

Sňatek s okřídleným šípem

Po první světové musela čelit ztrátě tradičních exportních trhů i rozpadu monarchie, mimo jiné lukrativní produkcí leteckých motorů V12 licence Lorraine-Dietrich, již za krvavého konfliktu také kromě produkce nábojů stavěla úspěšné motorové pluhy Excelsior. Stabilizaci a další rozvoj firmy po ničivém požáru mladoboleslavské továrny z noci 27. června 1924 se v polovině 20. let podařilo zajistit vstupem silného strategického partnera, plzeňské Škodovky.

Klement poté především analyzoval trendy ve světovém automobilovém průmyslu. Poznatky a kontakty získané v roce 1927 během studijní cesty do USA významně napomohly k vybudování moderně řešené mladoboleslavské továrny s pásovou výrobou, ale odrážely se i ve vedení propagace. V samostatné Akciové společnosti pro automobilový průmysl (ASAP, od roku 1930) působil coby generální rada, ale už bez přímých výkonných pravomocí. Značka Škoda, která postupně nahradila starší Laurin & Klement, se na sklonku života svého spoluzakladatele pevně etablovala na pozici největšího výrobce automobilů v Československu, když překonala Tatru a Pragu.

Smrt

Václav Klement byl vizionářem, všeobecně všeobecně velmi respektovanou osobností, šlo o skromného a pracovitého, ale zároveň velmi kreativního a agilního člověka, měl silné sociální cítění, ale i velké nároky na kolegy a spolupracovníky. Spolu s novinářem Vilémem Heinzem také napsal knihu „Z dějin automobilu“, která mapuje historii automobilismu od prvopočátků – vozů bez koní poháněných čistě lidskou silou. Klement ji vydal vlastním nákladem v roce 1931 a obsahuje překrásné kresby Josefa Weniga a Věnceslava Černého.

Zemřel 13. srpna 1938, sedmdesátin se nedožil. Svého společníka v podnikání a především blízkého přítele, o tři roky staršího Václava Laurina přežil o takřka osm let. Bydleli v Husově ulici č. p. 237 a 208, ob jeden dům, v těsném sousedství se nacházejí také jejich hroby na mladoboleslavském hřbitově. Značku Laurin & Klement používá současná Škoda pod křídly koncernu Volkswagen jako název svých nejluxusnějších výbav.

Související články

Témata
Autorizovaný prodej Servis osobních aut Autobazary Pneuservisy Náhradní díly

Diskuse: Přidat názor

Bazar

Kupte nebo prodejte auto za nejlepší ceny
Vložit inzerát Zobrazit nabídku