Vector M12: Vzácný americký supersport dnes přijde na 6 milionů korun

Vector Jerryho Wiegerta měl pohnutou historii, ale jeho zakladatel se snu o americkém supersportu nikdy nevzdal. Pravda, jeho vozy vznikaly buď jen jako prototypy, nebo maximálně kusově. Na začátku 90. let minulého věku však přišly opravdu těžké časy. Na scéně se objevil indonéský (či spíše přesněji řečeno indonésko-bermudský) MegaTech, dceřiná společnost Setco Group. Ano, stejná firma, která koupila od Chrysleru Lamborghini.

Ta Vector ovládla a Geralda Alana Wiegerta na jaře 1993 vyhodila, šlo o tzv. nepřátelské převzetí, kdy s s ním nemusí souhlasit nejvyšší vedení. Proto také další model v pořadí nesl v názvu písmeno M (MegaTech), nikoli W (Wiegert). Dvanáctka pak značila počet válců pohonné jednotky. Nešlo tedy o obvyklý americký sedmilitrový vidlicový osmiválec Rodeck, jen patřičně vyladěný, dopovaný dvěma turby a umístěný napříč! Ten by prý byl příliš drahý pro sériovou výrobu. Po zdroji komponentů nemusel nový majitel sahat daleko, stačilo použít ty z Lamborghini Diablo. Chtěl vyrábět více aut za nižší cenu, což se nakonec nepovedlo.

Italské srdce

Oproti Diablu měl ale Vector M12 jednu zásadní konstrukční odlišnost: převodovku umístěnou až za podélně uprostřed uloženým motorem, nikoli před ním. Tím byl tedy vidlicový dvanáctiválec Lamborghini s rozvodem DOHC, objemem 5707 cm³ a výkonem 367 kW (499 k) při 6800 otáčkách. Točivý moment 581 N.m vrcholil v 5200 min^-1. Hardware katapultoval 1628 kg těžký stroj z klidu na 97 km/h. během 4,8 s a ten mohl dosáhnout maximální rychlosti 304 km/h. M12 nebyla čtyřkolkou, veškerá síla motoru šla jen dozadu.

Vyskytl se ale problém – a dost závažný. Šlo o další evoluci Wiegertova projektu Avtech WX-3, který byl oznámen v Ženevě 1992 a čítal jen dva prototypy, kupé a roadster R, ty byly představeny na stejném místě o rok později. Skončil právě vstupem MegaTechu. Jenže zakladatel společnosti, který odmítl roli pouhého designéra, si jej nezapomněl patentovat... Noví majitelé najali slavného designéra Petera Stevense, aby původní model přepracoval, stvořil civilizovanější a modernější reinkarnaci.

Móda luxusních SUV mohla začít už dávno. Jak vypadaly první návrhy takových aut?

Ocel a karbon

Základ konstrukce představoval trubkový ocelový prostorový rám, na karoserii s pro supersporty tradiční dvojicí nůžkových (dopředu vzhůru výklopných) dveří se použila obvyklá uhlíková vlákna. Kokpit byl posazen oproti WX-3 více vpředu, auta měla kratší nos a delší záď. Na délku měřila 4780 mm, byla mohutných 2032 mm široká a 1110 mm vysoká. Zkrátka placky, jaké mají být. Nápravy od sebe dělilo 2743 mm.

Počítal se s roční výrobou 36 kusů, tento objem se ovšem naplnit ani zdaleka nepodařilo. Po oficiální prezentaci na NAIAS 1996 v Detroitu, na stánku se skvěly dva prototypy hotové v prosinci 1995, se rozběhla produkce, ale v závěru téže sezóny byla ukončena.

Druhý konec

V roce 1998 prodal MegaTech Automobili Lamborghini Audi, potažmo koncernu Volkswagen a stavbu Vectorů M12 obnovil. Jenže začátkem sezóny 1999 přišel definitivní konec, v Green Cove Srpings, předměstí Jacksovillu na Floridě, kam MegaTech přestěhoval ústředí i továrnu z jihokalifornského Wilmingtonu, se zrodily poslední exempláře M12. Dříve tam sídlila pobočka Lamborghini North America, takže se to zdálo být logické... Mimochodem, údajně v průměru spotřebovaly pouze 18 l benzinu na 100 kilometrů.

Auta se neprodávala, i když byla levnější než Diablo. Do Sant'Agaty také po prodeji Audi nedošly peníze za objednané motory, takže tam putoval minimálně jeden kus z 19 vyrobených Vectorů W8 coby kompenzace. Zpět do Států už se nevrátil... Tommy Suharto, syn indonéského prezidenta a jeden ze zakladatelů MegaTechu navíc čelil obvinění ze zpronevěry, peníze určené pro chod firmy prostě použil pro svou osobní potřebu a další zisky...

Sedmnáct, nebo osmnáct?

Většina zdrojů uvádí 17 postavených M12 včetně tří předprodukčních exemplářů. Existence čtvrtého nebyla doložena, spekuluje se o ní. Mohlo jich být tedy celkem 18, ale to je konečné číslo. Jeden z první trojky byl upraven pro závodní nasazení, jel jediné klání v Road Atlantě 1998. Nakonec byl přestavěn na prototyp SRV8, ale ten měl motor V8 GM LT1 a převodovkou Porsche G50. Jenže na více kusů zvažovaného nástupce už nedošlo... Americký Autoweek označil silniční specifikaci M12 za nejhorší auto, které kdy testoval.

Na návštěvě u miliardáře. Podívejte se, jak se kupují ta nejdražší a nejvzácnější auta

Vyjma těch, kteří si koupili za 189 tisíc dolarů skutečné exempláře, si s nimi mohli zajezdit i virtuální závodníci ve hrách Gran Turismo 2, simulátoru Mercedes-Benz World Racing, Sports Car GT, arkádách San Francisco Rush i druhém díle Rush 2: Extreme Racing USA a legendární akční adventuře GTA, tedy Grand Theft Auto.

Vector žije

Wiegert obnovil firmu jako Vector Supercars, když vyhrál léta se táhnoucí soudní spor, získal zpět ochranné známky i autorská práva. Dnes společnost nese oficiální název Vector Motors Corporation. Pustil se do vývoje modelu WX-8, jehož první prototyp představil už na autosalonu v Los Angeles 2007.

Jednu z M12 nabídne aukční síň RM Sotheby's v pátek 16. srpna 2019 v rámci tradičního týdne aut v kalifornském Monterey. Pochází ze sbírky Kena Lingenfeltera a jde o vůz výrobního čísla 1V9MB1228T1048005, tedy pátý v pořadí, vznikl v roce 1996. Na digitálním počitadle se zobrazuje údaj 5940,3 ujetých mil, což je 9.560 kilometrů. Žádný jiný nedostal purpurově modrý (ne, není fialový) lak! Vyvolávací cena? Aukční rozmezí stanovila dražební společnost na 250-300 tisíc dolarů, tedy 5,76-6,91 milionu korun.

Zdroje: Wikipedia, RM Sotheby's

Foto: Vector, David Bush/RM Sotheby's, Auto World Press, John Lewis/Wikimedia Commons