Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Vybrzďovači mezi námi: Co dělat, když před vámi někdo zadupne brzdy?

Petr Slováček Petr Slováček 3. 2. 2019
6
174
Zobrazit náhledy (6)
Michal Walter
Za vybrzďování dnes soudy trestají mnohaletým vězením. Naposledy dostal viník jedenáct let, protože u toho zemřelo dítě. Jak se nestát viníkem? A dá se tomu vůbec bránit?

Každý má někdy „den Blbec“, kdy stačí špatný telefonát s manželkou nebo stres, a nechá se unést k agresivitě za volantem. Třeba se rozhodne pomstít šoférovi, který ho předtím blokoval pomalou jízdou. Tedy ho předjede a zašlápne vší silou brzdový pedál. Už jsme dokonce slyšeli o chytrácích, kteří jen rozsvítí brzdová světla a tím donutí šoféra za nimi brzdit.

Každý by ale měl mít nějakou záklopku, hranici, co nepřekročí. S tím se s námi vítá Marek Kohoutek, mladý instruktor bezpečné a defenzivní jízdy na mosteckém polygonu.

Dnes jsme za ním přijeli na sever Čech s přímočarým požadavkem: Nauč nás, jak se připravit na to, že nás někdo vybrzdí! Marek chvíli dumá, rozpoznat takový úmysl podle něj není lehké. Ale vzápětí vystřelí základní pravidlo: „Musíte se věnovat řízení!“ Hned dodává, že všechno se skrývá v provařeném termínu „defenzivní jízda“. Používá se ale často a nikdo už neví, co vlastně obnáší. Patří sem schopnosti, které zachraňují životy. Třeba dovednost hledat neustále únikové zóny. Místa, kam poslat auto, kdyby se něco stalo. Spadá tam i správná jízda v pruhu, na což se hodně zapomíná.

„Nechápejte to jako dogma, ale i při jízdě na dálnici byste se měli držet u pravé čáry. Získáte tak prostor vlevo, kam manévrovat. Navíc ho tím dáváte ostatním, mohou tam bez následků napravit svou hrubou chybu typicky při předjíždění nebo nouzovém brzdění,“ vysvětluje Marek s tím, že si tak vytváříme prostor na reakci, pokud se nás někdo pokusí vybrzdit.

V zásadě ale platí jen tři varianty řešení takové situace, které vidíte v rámečcích. Za volantem redakčního rapidu seděly čerstvé řidičky Radka a Adélka, na nichž jsme si chtěli ověřit, jak takový rychlokurz zvládnou.

Co dělat v případě vybrzdění

A: Počítat s tím dopředu a ubrzdit to

„Když přede mnou někdo krizově brzdí, musím to umět taky,“ říká instruktor Marek s tím, že to pochopitelně platí i pro případy vybrzďování. Je ale potřeba s tím dopředu počítat. Agresor totiž ví, co udělá, jenže vy potřebujete čas navíc na adekvátní reakci. Základem je bezpečná vzdálenost. „Když mě někdo předjede, už si dělám distanc. Většinou nezadupne brzdu hned,“ radí instruktor. Ukazuje nám to na našich dvou mladých figurantkách, které při prvních pokusech na vodní stěně nikdy nestihnou zastavit. Předvádějí tím typickou reakci většiny šoférů, kteří se bojí pořádně vší silou dupnout na brzdu. „Čím je pedál tvrdší, tím víc na něj musíte tlačit,“ volá na ně do vysílačky. Nakonec to Radka s Adélou bravurně zvládají.

B: Pokusit se vyhnout

Logická rada, v praxi ale nejkomplikovanější. „Nemáte totiž obvykle čas hledat si únikovou zónu. Pokud strhnete volant a vyletíte do krajnice, můžete narazit do stromu. Špatná je i snaha objet agresora v protisměru, kde může být další auto. Pak budou následky daleko horší,“ krčí Marek rameny. Vzápětí nám to slečny dokazují, když se při snaze o vyhnutí se překážce strefují přímo do vodní stěny, která simuluje druhé auto v protisměru. Agresor by v takovém případě vyvázl z pokusu o vybrzdění bez poškození, zato dívky by způsobily nehodu s vážnými následky. Takže takhle tedy ne! Po nějaké době i tohle zvládají. Nakonec ale musíme dát za pravdu instruktorovi, že bez znalosti konkrétní situace nelze toto řešení vždycky poradit.

Z: Řízeně nabourat

Marek schválně tuto variantu označil až posledním písmenem abecedy coby symbolem krajní varianty. Podle situace by ji ale preferoval nad strhnutím volantu naslepo. Jak to správně udělat, učí na kurzech osobně, a nerad vysvětluje na dálku bez kontaktu s posluchačem. Dají se tak minimalizovat škody či smrt tím, že třeba nešikovným nárazem pošlete jiného účastníka do protisměru. Vždycky radí trefit auto co nejvíc rovnoměrně, aby náraz pohltily deformační zóny. Zaslouží si to ale speciální článek, který chystáme do jednoho z příštích čísel. Figurantky si tuto

variantu vyzkoušely mimoděk, když se neúspěšně snažily za vybrzďovačem zastavit. Není to ale dobrý pocit…

Jak dokázat vybrzďování

1. Přivolejte policii Pokud jste v důsledku agresivity jiného účastníka provozu havarovali, nebo se vám třeba poškodil při prudkém brzdění náklad, vznikla vám tím škoda a doporučujeme přivolat k vyšetření policii. Už proto, že viník obvykle ujede.

2. Shánějte svědky Netečnost okolí je bohužel fenoménem dneška. Aktivně proto oslovujte další účastníky a diváky, aby podali svědeckou výpověď.

3. Sbírejte důkazy svépomocí Foťte, filmujte, shánějte důkazy od ostatních řidičů z palubních kamer. Všechny mediální případy vybrzďování z poslední doby by zapadly, pokud by je nikdo nezaznamenal!

Pro děti jsou příkladem rodiče

Dopravní psycholog Michal Walter radí nedráždit agresora a v případě nutnosti přivolat policii. Ptali jsme se doktora, jehož články můžete najít i na jeho webu dopravnipsychologie.net, jak se zachovat, pokud nás někdo chce vybrzdit.

Podle čeho mohu odhalit rizikového řidiče, který se mě chystá vybrzdit?

Nelze pokaždé odhalit rizikové řidiče, protože mnozí z nich jednají impulzivně a reagují na podněty z okolí, které jsou pro ně takzvaně startovací: například problikání, troubení a podobně. V praxi to znamená, že to může přijít jako blesk z čistého nebe. Většinou se prezentují rychlou a bezohlednou jízdou, doporučuji uhnout ke krajnici a nezávodit s nimi. Jinak nedráždit, chovat se za všech okolností klidně a rozvážně.

Jak se mám zachovat, aby mě neohrozil, když už odhalím jeho chování jako rizikové?

Přejít do pasivity, nereagovat na verbální útoky či gesta, nechat agresora, ať si „vypustí páru“. Pokud útoky pokračují a jsou ohrožující třeba i fyzicky, v každém případě se zamknout v autě a přivolat Policii ČR. Záznam z palubní kamery se může hodit jako důkaz.

Jde o nový trend, na kterém mají podíl i média, nebo to odráží celkové zhrubnutí společnosti?

Obojí je pravdou, medializace je velmi potřebná a užitečná. Média by se však měla také soustředit na dozvuky těchto případů, informovat čtenáře, posluchače a diváky o tom, jak byl případ uzavřen u soudu. To by mělo mít alespoň částečný odstrašující účinek. Zhrubnutí společnosti je smutným faktem, ale vyplývá z toho, že kdo by měl jít příkladem, sám se chová hrubě. Významným příkladem jsou pro děti i dospívající jejich rodiče.

Mají soudy trestat tvrdě vybrzďování, ačkoliv jde obvykle o chvilkový zkrat jinak bezúhonných jedinců?

U těžkých případů vybrzďování s nehodou a zraněním či smrtí nastupují znalci z oboru psychologie či psychiatrie, kteří odborně posoudí osobnost pachatele včetně motivace jeho konkrétního chování a jednání před nehodou. Soud by k tomu měl přihlédnout. Znalec by měl posoudit, zda se skutečně jednalo o chvilkový zkrat pod vlivem okolností, nebo zavedený způsob jednání, který má zdroj v patologické osobnosti a je v podstatě standardní.

Související články

Témata

Diskuse: Přidat názor

Vybržďovači
adamzprahy
| 8. 2. 2019
Jojo, tohle je zlo. Jenže ti co neuhýbají na blikání jsou z mé zkušenosti lidi co nemaj na silnici co dělat, protože jednak neví že dělají něco špatně, druhak nekoukají do zrcátek, takže můžete blikat jak chcete, ale oni to nevidí ;-\

Pak jsou i případy kdy to dělají lidi schválně, ženská mě takhle blokovala ve starym Foresteru na D4. Pak schválně ani neuhybala a když jsem jí chtěl předjet zprava tak schválně zrychlila třeba na 160, pak kolem kamionu jela zase 110. Celou dobu v levém. Když nakonec asi po 5+ minutách uhnula, něco za volantem řvala a ukázala mi prostředníček. To se teda přiznám, že jsem měl 100 chutí vykonat spravedlnost na místě, ale samozřejmě nejsem magor a nemám na takový blbosti ani čas a raději jsem rychle odjel pryč abych už ji nikdy nepotkal. Takovéhle husy pak jako první volají do televize jak se jim agresivní muži lepí na zadek a ohrožují je...evidentně se snažila ukázat, že já jsem magor ve sportovním autě, přitom jediný kdo se choval nebezpečně byla ona, já chtěl jen projet a blikal jsem na ní až když byl volný pravý pruh. Dokud mě nezačala vyloženě blokovat tak jsem se na ní ani nelepil, pak to bohužel nešlo, za mnou navíc lidi taky chtěli jet rychle, takže se mezery zmenšovali...

Už to nechci nikdy zažít, ale bohužel se mi to občas stává. Asi to přitahuje vzhled i zvuk sportovního auta, lidi si myslí že jsem nějaký agresivní hovado s "vytuněnou" károu a vypozoroval jsem, že při stejném jízdím stylu se mi v normálním autě takových naschválů děje minimálně, zato v mém OPC je to na denním pořádku :-( :-(
Avatar - Ronault.
Jen
Ronault.
| 8. 2. 2019
Tak samozřejmě, to bez pochyb. Já třeba jak jedu pomalu s vozíkem, protože je naložený něčím méně stabilním, tak co nějaký kus zastavím a pustím kolonu za sebou, ale to nedělá skro nikdo
Avatar - white label
Jen
white label
| 7. 2. 2019
Prostě ho předjedeš..., ovšem pouze v případě, že máš to štěstí a jedeš hned za ním, naneštěstí se za ním obvykle vytvoří dlouhá kolona bez větších "rozestupů", a ty se ocitneš až na konci této kolony, kterou dojedeš.
Když chce někdo nutně jet výrazně pomaleji, než je povoleno, měl by aspoň občas zastavit (např. na zastávce apod.) a vzniklou kolonu pustit před sebe.
Avatar - Ronault.
Jen
Ronault.
| 7. 2. 2019
Taky mi to pije krev, ale prostě holt se musím smířit, že jezdí dnes kde kdo, kdejaký trouba, co se bojí jet krapet rychleji a prostě ho předjedu, když je to bezpečné.

Avatar - Ronault.
Vybržďovači
Ronault.
| 7. 2. 2019
Já přidám s touhle situací zkušenost ze života. Sice z ČR, ale nevěřím až tak rozdílné právní úpravě v těchto si tak podobných státech.

Před pár lety jsem ještě jako student jel Favoritem spolu s kamarády po dálnici. U Rohlenky jsem začal předjíždět kolonu asi 4 kamiónů v cca 110 km/h. Přihnal se zezadu nějaký šašek s už si nepamatuji co to bylo, nalepil se mi na zadní nárazníka tlačil se vlevo abych vjel mezi na sebe nalepené kamiony. Jeli jsme 4, plný kufr, ptrochu jsem přidal, ale do toho stoupání těch pár koní nezrychluje a odmítám vjet mezi dva 40 tunové kolosy. Jenže šašek si nevšiml, že před tím předjížděl policajty v Transporteru (já je taky předtím předjel) a ti jeli hned za ním a koukali na jeho nedodržování bezpečné vzdálenosti. Sotva jsem předjel posledního a zařadil se vpravo, šašek šlápl na plyn a v tom policie za ním zapla majáky.

Koho brali bokem? Mě, který dle nesmyslného výkladu Reca porušovat předpisy nebo jeho? Samozřejmě jeho, já pokračoval vesele dále.

Jel 110 km/h v levém pruhu předjíždějíce jiné auto je naprosto předpisové chování. I kdyby jel o 2 km/h více a jeli jsme oba 90 km/h, můžu takhle k BEZPEČNÉMU předjíždění využít levý pruh. Nesmím však omezit řidiče v levém pruhu. Omezit znemená, že odbočím do levého pruhu tak aby on musel změnit rychlost jízdy v LEVÉM pruhu, pokud už tam jede. Ale pokud on jel do té doby v pravém pruhu, což musel, protože dle vyhlášky musí jet v pravém pruhu, levý je jen na předjíždění.

Stejně tak já musím učinit předjížděcí manévr tak abych neomezil předjížděné vozidlo. Když vjedu mezi dva kamiony a oni musí zpomalit, omezil jsem je a tedy porušil vyhlášku.

Levý pruh je prostě na předjíždění, má být bezpečné a plynulé, není pro omezování ostatních a nejde si jej natrvalo obsadit a vynucovat si jej pro sebe. Nikdo nemá právo na to aby jezdil rychle, resp. nelze právně po druhém řidiči vynucovat rychlejší jízdu, třeba nemůže, nejsou na to podmínky, stav komunikace atd.

Taky mě štve, když někdo pomaleji předjíždí v levém pruhu a trvá mu to, ale holt může a taky se nechce vléct v pravém a taky vím, že za chvíli se přiřítí zase někdo jiný, kdo jede ještě rychleji než já a tak bychom to mohli navyšovat na 180, 200... atd.

No a jestli má xxc problém s 81 kW dosáhnout 130 km/h, tak buď musí vrátit řidičák nebo jezdit prostě pomaleji.

Bazar

Kupte nebo prodejte auto za nejlepší ceny
Vložit inzerát Zobrazit nabídku