Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Začátek a konec obce: Značky plné paradoxů

Petr Slováček
Diskuze (113)
Řidič musí podle nejvyššího soudu poznat, že vjel do obce, přestože nepotkal značku jejího začátku. Stejně tak nesmí překročit padesátku v případě, kdy za tabulí vidí jen pole.

Když před čtyřmi lety zkontrolovali dopravní policisté označení obcí po celé České republice, našli tři sta závad. Ještě loni byste počet těch napravených spočítali na prstech rukou. Rozšířil se u nás totiž paradox u značek označujících začátek a konec obce – buď jsou umístěny daleko za vesnicí v poli, nebo úplně scházejí. A policie má svázané ruce.

Možná si teď říkáte, proč takovou prkotinu vůbec řešíme, že pár metrů sem nebo tam je jedno. Jenže není, protože pro jízdu v obci platí řada pravidel, za jejichž porušení přichází trest. Především když pojedete devadesát místo padesáti, přijdete minimálně na půl roku o řidičák, zaplatíte pět až deset tisíc korun, a ještě se započte pět trestných bodů. Nezapomeňte také, že při nouzovém zastavení mimo obec už na sobě musíte mít reflexní vestu. Na komunikaci o dvou a více pruzích jste povinni jezdit vpravo. V obci na dálnici a silnici pro motorová vozidla smíte jet maximálně 80 km/h. Kromě toho se městští strážníci rádi zaměřují na dodržování padesátky co nejblíže za značkou. Je toho zkrátka dost, proč by měly být tabule umístěny v souladu s rozumem.

Svévole obcí

Osazování dopravních značek na komunikacích II. a III. třídy je v pravomoci dopravních úřadů obcí s rozšířenou působností, v případě silnic I. třídy rozhodují krajští úředníci. U dálnic a silnic pro motorová vozidla zase ministerstvo dopravy. Potíž je v tom, že si to každý dělá po svém. „V tuto chvíli nemáme zákonnou možnost, jak obce přimět k osazování tabulí v souladu s technickými zásadami,“ potvrdil nám Ján Skovajsa, vedoucí Oddělení silničního správního úřadu Ministerstva dopravy ČR.

Nic nezmůže ani policie, které se to nelíbí. „Dopravní inženýři vykonávají kontroly opodstatněnosti. Užití dopravního značení a zjištěné nedostatky předávají příslušným obcím či správcům komunikací,“ říká Vlasta Suchánková z policejního prezidia. Ján Skovajsa, stejně jako někdejší šéf dopravní policie Leoš Tržil při zmíněné policejní kontrole tabulí, svorně považují současný stav libovolného umisťování značek za jejich degradaci. Obce zase namítají, že jen využívají možnosti, jak zpomalit dopravu v nich. „Jde nám o bezpečnost občanů,“ říká starosta malého Částkova, který jsme navštívili.

Bezpečnostní důvody jsou samozřejmě logické, nejsme motoroví zatvrzelci, abychom je neviděli. Jenže nám vadí zneužití značek, jakým toho obce dosahují. „Pokud chce nějaká obec zajistit snížení rychlosti třeba před zatáčkou nebo navštěvovaným hřbitovem, má na to další nástroje jako omezení rychlosti nebo značky upozorňující na jiné nebezpečí,“ míní ministerský úředník Skovajsa.

Chceme vrátit, ale nesmíme!

Jednou z obcí, kterou před čtyřmi lety vybídla policie k posunutí značky zpátky k zástavbě, byly i středočeské Zdiby na severním okraji Prahy. Jejich

případ byl před čtyřmi lety silně medializován, protože se na vjezdu do obce směrem z Dolních Chaber na Vodochody musíte ploužit padesátkou po čtyřproudé komunikaci. Obec by přitom ráda značky posunula o sto metrů blíž vesnici – jenže nesmí! „Obracela se na nás dokonce řada místních občanů, kteří by chtěli tabule zase vrátit zpátky, ale dopravní inspektorát v Brandýse nad Labem nám to zamítl,“ říká místostarosta obce Zdeněk

Jurkeník.

Důvodem je nedaleko stojící autobusová zastávka a výjezd z parkoviště celního úřadu. Místně příslušný dopravní inspektorát si i v tomto případě ušetřil práci, když místo cedulí s omezením rychlosti posunul tabule začátku obce Zdiby.

Kdo řekne dost?

Zajímavý je i důvod, proč nic nezmůže Policie ČR, byť se k osazování značek povinně vyjadřuje. A třeba v případě Zdib chce tabule vrátit blíž k obci.

Jednoduše proto, že není potřeba souhlas, ale právě jen ono „vyjádření“. Byť je ostře odmítavé, odbory dopravy silničních správních úřadů nejsou povinny se jím řídit! Policii tak nezbývá než se obrátit na krajský úřad, který je nadřízeným orgánem.

Jenže ani ten nic nezmůže – zatímco v jiných případech má právo veta a může vydat rozhodnutí za svou podřízenou obec, v těchto případech místní a přechodné úpravy nejde o klasické správní řízení. Takže nemůže věc převzít a rozhodnout za podřízený úřad, ale pouze přezkoumat zákonnost postupu.

Jedinou možností, jak mohou krajské úřady zasáhnout, je metodická činnost a vzdělávání úředníků podřízených úřadů. Kraje by měly vysvětlit, že tabule umístěná uprostřed pole není v pořádku. Mnohé krajské však úřady mají lidi sotva na zajištění provozní agendy. Metodická činnost je až na posledním místě…

Zákony mlčí

O umisťování tabulek č. IS12a (Obce) a IS12b (Konec obce) se v české legislativě mnoho nedočtete. Kromě toho, že se svislé značky instalují při pravém okraji vozovky, neexistuje přesné a jednoznačné určení.

Když nahlédneme do zákona o silničním provozu, zjistíme, že „obec je zastavěné území, jehož začátek a konec je na pozemní komunikaci označen příslušnými dopravními značkami“. V technických předpisech pro úředníky obcí je napsáno, že se značka Obec umisťuje „zpravidla u začátku zastavěné oblasti přilehlé k pozemní komunikaci, případně až u místa, od kterého je nutné stanovit, aby platila pravidla stanovená pro obec“. A v dalších technických předpisech se dozvíte, že je žádoucí při tvorbě tabulí vycházet z názvu na mapách. Pokud nejsou obce spojeny souvislou

zástavbou, označují se samostatně. Takže zase nejsme o moc chytřejší.

Všimněte si tří odlišných pojmů: zastavěné území, zastavěná oblast a souvislá zástavba. Jak je možné, že ve spojitosti s jednou tabulkou nacházíme v legislativě tři výklady? „Formulace je velmi obecná, sladění pojmů bych uvítal,“ ukazuje na zajímavou nejednoznačnost Ján Skovajsa. Termín „zastavěné území“ je totiž ze stavebního zákona a odkazuje na území definované stavebním plánem. V zákoně o pozemních komunikacích se zase používá „souvisle zastavěné území“ pro účely ochranných pásem u osazování reklamních billboardů. Ale pojem „zastavěná oblast“ není v legislativě vůbec nijak definován. Vyčetli jste z toho, že cedule má stát až před prvním domem ve vesnici?

Musíte poslouchat

Co z toho vyplývá pro motoristy? Bohužel fakt, že i přes libovůli mnohých obcí jsme povinni značky uposlechnout. Takže brzděte, byť se vám padesátka v polích jeví jako zbytečná. Podle judikatury Nejvyššího správního soudu nelze ze zákona o silničním provozu, prováděcích předpisů ani z jiných právních předpisů dovodit, že by „účastník provozu na pozemních komunikacích sám mohl činit soudy o zákonnosti dopravní značky a na základě svého hodnocení se rozhodnout, zda se zákazem vyjádřeným danou značkou bude, či nebude řídit“ (rozsudek ze dne 31. 3. 2010, č. j. 8 As 68/2009-83).

Platí to i v opačném případě, kdy značky na vjezdu úplně chybějí. V zákoně o silničním provozu se totiž dočtete, že na účelových komunikacích se neosazují. Je to k vidění na mnoha českých vesnicích.

Řidič má poznat

Na zákonnou možnost neosazovat účelové komunikace tabulemi doplatil loni řidič, který v Děčíně projel měřeným úsekem rychlostí 108 km/h a kromě toho porušil zákaz vjezdu. Následoval vysoký trest s odnětím oprávnění. Šofér se bránil, že na vjezdu do města chybějí značky označující začátek obce, tudíž by mělo být jeho přečinění vztaženo k rychlosti 90 km/h. Neuspěl.

Podle výroku Nejvyššího správního soudu musí řidič i bez značek poznat, že je v obci. Prostý gramatický výklad, že je povinen dodržovat 50 km/h pouze v případech, kdy projede kolem značky informující o začátku obce, by podle soudu vedl k absurdním důsledkům. „Přijede-li řidič po pozemní komunikaci do zastavěného území, měl by s ohledem na bezpečnost ostatních účastníků provozu, potenciálních chodců, zvířat nebo ochranu majetku svoji rychlost přizpůsobit jízdě v zastavěném území, bez ohledu na skutečnost, zda projel kolem značky vymezující začátek obce či nikoliv,“ řekla k případu soudkyně NSS Marie Žišková.

Případ sice nelze pokládat za precedens, protože motorista bydlel 15 km daleko a místy často jezdil, lze ale předpokládat, že budou soudy v podobných případech argumentovat stejným způsobem. Rozsudek je k nahlédnutí na stránkách Nejvyššího správního soudu www.nssoud.cz pod značkou 1 As 183/2012.

Suma sumárum platí, že se musíte ploužit padesátkou i mezi poli, kde nestojí barák široko daleko. A pokud je kolem naopak domů hodně a značka žádná, pak také. Čert aby se v tom vyznal.

Řešením je podle nás vydání jednoznačných předpisů, které budou všechny dopravní úřady dodržovat, aniž by podléhaly tlakům na posunování značek do polí kvůli měření rychlosti v těchto úsecích.

KDO DĚLÁ CO?

Ministerstvo dopravy

  • Rozhoduje o zařazení pozemní komunikace do kategorie dálnice nebo silnice a o změnách těchto kategorií.
  • Rozhoduje o zrušení dálnice nebo silnice po dohodě s ministerstvem obrany.
  • Vykonává působnost silničního správního úřadu a speciálního stavebního úřadu ve věcech dálnic a rychlostních silnic.
  • Rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím orgánu kraje v přenesené působnosti.

Krajský úřad

  • Rozhoduje o zařazení pozemní komunikace do kategorií silnic II. a III. třídy a o změnách těchto kategorií.
  • Rozhoduje o zrušení silnic II. a III. třídy po udělení souhlasu ministerstvem obrany a ministerstvem dopravy.
  • Vykonává působnost silničního správního úřadu a speciálního stavebního úřadu ve věcech silnic I. třídy s výjimkou věcí, ve kterých rozhoduje ministerstvo dopravy.
  • Rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím obecního úřadu obce s rozšířenou působností a proti rozhodnutím obcí.

Obecní úřady s rozšířenou působností

  • Vykonávají působnost speciálního stavebního úřadu ve věcech silnic II. a III. třídy a působnost silničního správního úřadu ve věcech silnic s výjimkou věcí, o kterých rozhoduje ministerstvo dopravy nebo orgán kraje v přenesené působnosti.
  • Projednávají přestupky na dálnicích a silnicích podle tohoto zákona a zvláštního předpisu.
  • Vykonávají působnost speciálního stavebního úřadu ve věcech místních

    komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací v obcích, které nejsou podle zvláštních předpisů pověřeny výkonem působnosti obecného stavebního úřadu.

Obce

  • Rozhodují o zařazení pozemní komunikace do kategorie místních komunikací a o vyřazení místní komunikace z této kategorie.
  • Projednávají přestupky ve věcech místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací podle tohoto zákona a zvláštního předpisu.
  • Vykonávají působnost silničního správního úřadu ve věcech místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací.
  • Vykonávají působnost speciálního stavebního úřadu ve věcech místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací, pokud jsou podle zvláštního předpisu pověřeny výkonem funkce obecného stavebního úřadu.
Petr Slováček
Diskuze (113)
Avatar - Emel
26. 1. 2014 18:38
Re: podobny to je se semaforama
Ty máš teda nápady... občas si říkám, že to snad nemůžeš myslet vážně.
26. 1. 2014 14:46
Re: Samozřejmě
Podle mne je to však v duchu zákona. Pokud tam není zástavba, chodníky atd., tak je to úplně stejné jako na jakékoli okresce a není důvod držet se 50. Že by se to někomu nelíbilo a snažil by se naroubovat literu zákona tak, aby tě mohl vzít přes prsty, je jiná. Nakonec zákon v tomhle dává nějakou volnost. Jen není rozumné porušovat značky.
26. 1. 2014 14:40
Re: Zlý úřední šiml:-)
Dal jsem příspěvek na špatné místo, tak jsem ho přesunul. ;-) Očividně lze souhlasit/ nesouhlasit i s prázdným příspěvkem.
26. 1. 2014 14:32
Re: podobny to je se semaforama
Přeci nepíše, že ho to opravňuje. Ale, že by takhle semafor nastavený být neměl. A kdyby byl nastavený správně, tak by k přestupku nedošlo. Nemůžeš vždy brzdit naplno. Nesmíš ohrozit toho za sebou. Ani nijak nepoznáš, jestli je daný semafor nastavený standardně, nebo špatně. Zachováš se, jako vždy. Tohle se může stát každému z nás.
26. 1. 2014 14:27
Re: podobny to je se semaforama
Exponenciální je opravdu pitomost a na tom nic nezměníš. Nevím, jestli jsi vůbec někdy exponencielu viděl. Splést se může každý, ale obhajovat to?

K věci. Je úplně jedno, jak to zvládne konkrétní auto. Důležité je, co vyžaduje předpis. A ten by měl klást nároky takové, aby je splnil každý homologovaný vůz.