Alko kalkulačka
Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Zapomenutý koncept Peugeot 402 Andreau (1936-1938): Silniční ponorka

Aleš Dragoun Aleš Dragoun 10. 12. 2016 • 17:43
19
Zobrazit náhledy (19)
Peugeot Peugeot Peugeot Peugeot Peugeot Peugeot Peugeot Peugeot Peugeot Peugeot Peugeot Peugeot Peugeot Peugeot
Předválečný Peugeot 402 se do značné míry nechal inspirovat Chryslerem Airflow. Designér Jean Andreau dostal oficiální pověření k experimentům s vlastní aerodynamickou karoserií...

Peugeot 402 byl solidním, ale i v mnoha ohledech novátorským automobilem střední velikosti, který se vyráběl v letech 1935-1942. Vyznával klasickou koncepci, tedy řadové kapalinou chlazené čtyřválce umístěné vpředu a pohon zadních kol. Motory měly objem 1,99 l, série B dostala v říjnu 1938 větší 2,14 l a existovala i hrstka luxusních taxíků s vlastním dieselem série HL50 2,3 l.

„Raketa“ 402 se vyráběla v 16 karosářských variantách, podvozky navíc „oblékaly“ také nezávislé firmy. Mezi 75 tisíci sedany, prodlouženými limuzínami, kabriolety, kupé, roadstery Darl'mat, Eclipse s pevnou zasouvací střechou a užitkovými verzemi vynikal aerodynamický počin designéra Jeana Andreaua.

Pojízdný experiment

Čtyřdveřová aerodynamická „berline“ se představila na autosalonu v Paříži v říjnu 1936. Přídi zůstaly pro tento model typické dva hlavní reflektory schované pod mřížkou chladiče. Ale za ní? Peugeot poskytl pro prototyp už dříve okarosovaný podvozek, který ale následně odstrojil. Andreau si tak mohl s pověřením samotného „lva“ vyzkoušet své teorie v praxi. A samozřejmě se i porovnávalo...

Stylizovaná hlava velké kočkovité šelmy se logicky objevila i na kapotě, která se od běžných verzí také lišila, boky mělo auto řádně urostlé. Všechny sloupky byly ztenčeny na maximální možnou míru, i když dle dobových fotografií měl jeden z prototypů širší ty první. Přední dveře se otevíraly proti směru jízdy, druhý pár klasicky. Výhled zevnitř působil příkladně i přesto, že zasklená plocha byla poměrně úzká.

S ploutví

Extrémně protažené zádi dominovala obrovská centrálně umístěná stabilizační ploutev, která vozidlo měla udržovat ve zvoleném směru při vysokých rychlostech a hodila se i v silném bočním větru. Řidič ale tímto směrem viděl i ven dvěma okénky. Klasická koncepce zde vítězila nad uspořádáním s motorem vzadu, které preferovala u svých aerodynamických vozů kupříkladu kopřivnická Tatra.

Přední okno bylo rozdělené svislou příčkou na dvě stejné části, takto velké jednodílné panoramatické sklo ještě ve druhé polovině 30. let minulého věku neuměl nikdo vyrobit. Díky extrémně skloněnému šípovitému tvaru lépe rozráželo vzduch. Zadní blatníky naopak nepostrádaly typické odnímatelné kryty. A pasažéři uvnitř nedostatkem prostoru i komfortu rozhodně netrpěli.

Standardní technika

402 Andreau, který vzdáleně připomínal ponorku Nautilus kapitána Nema z vědeckofantastických románů Julesa Verna, byl postaven na podvozku s tehdy standardním rozvorem 3150 mm. Existovala ještě prodloužená šasi (3300 mm), krátké „Légère“ (2880 mm) se dodávalo pro sedany až od roku 1937. Zajímavostí bylo použití třístupňové „polosamočinné“ převodovky Cotal s elektromagnetickou spojkou a předvolbou rychlostních stupňů. Ta se dala koupit i pro běžné sériové čtyřistadvojky, ale příplatek za ni vzrostl z již tak dost vysokých 1.800 franků na 2,5 tisíce. A to opravdu nebylo málo peněz. Třeba už poměrně luxusní 402 Eclipse přišel na 34 tisíc franků.

„Andreau“ poháněl naprosto sériový motor OHV s objemem 1991 cm3 a výkonem 55 koní (40,5 kW) ve 4000 otáčkách. Původně zvažovaný kompaktní vidlicový osmiválec zůstal pouze na papíře. Rovněž šasi, tedy obdélníkový rám s předními nezávislými závěsy a příčným listovým perem, respektive zadní tuhou nápravou a pery podélnými zůstala nezměněna. Dělenou přední nápravu měla 402 jako vůbec první v historii Peugeotu. O komfort se staraly kapalinové tlumiče, o deceleraci čtveřice bubnových brzd.

Úsporná a rychlá pětice

Naměřený součinitel odporu vzduchu 0.34 je na druhou polovinu 30. let fantastický, standardní „berline“ vykazovala 0,68. Aerodynamika měla samozřejmě pozitivní vliv na spotřebu, která z průměrných zhruba 12,5 l klesla o 30 %. Spadla tedy pod devět litrů, což byla vynikající hodnota. Maximální rychlost se naopak o 40 % zvýšila, čtyřistadvojky kromě těch sportovních se zvýšeným výkonem na 52 kW (70 k) běžně upalovaly maximálně stodvacítkou. To znamená, že „ponorka“ koketovala s hranicí 170 km/h!

Nešlo o propočty, ale výsledky jízdních zkoušek. Je pravdou, že v praxi auto příliš nefungovalo.

„Andreau“ však nezůstal jen v jediném exempláři, jak už bylo naznačeno. Do roku 1938 jich bylo postaveno celkem pět. Při oné pařížské premiéře automobilka tvrdila, že se nikdy nebude prodávat, později své postoje přehodnotila a chtěla verzi uvést na trh v sezóně 1940. Kvůli válečným událostem a rozdělení Francie k tomu samozřejmě nedošlo.

Nejznámější kus je v majetku továrny, najdeme jej ve sbírce L'Aventure Peugeot přímo v Sochaux. Ač na sérii firemních fotografií vypadá jako černý, ve skutečnosti je hodně tmavě modrý. Podle některých pramenů pokračovala kusová výroba řady 402 až do roku 1944, ale druhou světovou válku na rozdíl od menší 202 určitě nepřežila.

Související články

Témata
Autorizovaný prodej Servis osobních aut Autobazary Pneuservisy Náhradní díly

Bazar

Kupte nebo prodejte auto za nejlepší ceny
Vložit inzerát Zobrazit nabídku