Znáte autobusy pozapomenuté značky PAZ? Ruský výrobce funguje dodnes
Sovětský automobilový průmysl je znám hlavně pro výrobky „Volžského automobilového závodu,“ alias firmy vyrábějící vozy značky Lada. Vedle něj ale v bývalém Sovětském svazu fungovaly i další automobilky, jestliže UAZ, GAZ nebo ZiL jsou dodnes známé, takový LuAZ už méně. Věhlasný není ani závod PAZ, a tak si ho pojďme připomenout.
Historie automobilky PAZ, alias Pavlovského autobusového závodu, se začala psát v roce 1930, kdy bylo rozhodnuto o jeho výstavbě. Vybudován byl o dva roky později, a to v městě Pavlovo, nedaleko Nižného Novgorodu. Právě lokace nedaleko Gorkého automobilového závodu (GAZ) naznačuje napojení na tohoto známějšího výrobce. PAZ byl totiž původně založen jakožto dodavatel nářadí a části karoserií pro GAZ. I proto se mu původně říkalo ZATI – závod pro traktorové nářadí.
K přejmenování na PAZ došlo až po válce, a konkrétně v roce 1952, kdy vláda Sovětského svazu rozhodla o změně zaměření dané továrny. Z dodavatele nářadí a karoserií se měl stát závod na autobusy, odtud i název Pavlovský autobusový závod.
Starý známý
Prvním dílem byl tzv. PAZ-651, autobus postavený na základech podvozku nákladního GAZu 51. Prvních pět kusů tohoto vozidla vyjelo z bran továrny 5. srpna 1952.
O nic nového však nešlo, jednalo se o autobus známý také jako GZA 651, autobusy, který v Gorkého automobilovém závodu vznikal už od roku 1949. Později se 6,17 metru dlouhý autobus s 19 sedadly vyráběl také v Rize (jako RARZ-651) nebo Kurganu (KavZ-651). Poháněn byl benzinovým řadovým šestiválcem s výkonem 51 kW.
První vlastní dílo následovalo v roce 1958. PAZ-652 byl 7,15 metru dlouhý autobus s rozvorem 3,6 metru určený pro regionální a příměstské trasy, který měl už bezkapotovou (trambusovou) karoserií. Nabízel 23 sedadel a 42 míst celkem, poháněn byl karburátorovým šestiválcovým motorem o výkonu 66 kW, který jej dokázal rozpohybovat až na 80 km/h. Do roku 1968 tento model vznikl v 62.121. exemplářích.
Od roku 1967 byl model již nahrazován modernějším PAZem-672, který ve výrobě vydržel až do roku 1989. Stroj vyrostl na 7,15 metru délky, zatímco rozvor byl zachován na 3,6 metru. Dovnitř se vešlo až 45 osob, z toho 23 sedících. V útrobách pracoval motor ZMZ 672, neboli zážehový vidlicový osmiválec o objemu 4,3 litru s 85 kW a 284 N.m.
PAZ-672 vznikl v nepřeberném množství verzí. Shodný základ měl zlevnit výrobu a zjednodušit údržbu. Vedle výchozího modelu tu byla třeba verze PAZ-672G určená do horského prostředí, která měla všechna sedadla s bezpečnostním pásem a posílenou brzdovou soustavu, nebo PAZ-672S do zimních podmínek, se zesílenými skly, dodatečným topením a silnějším generátorem. PAZ dodával i šasi pro kubánského výrobce autobusů Girón. Všechny modifikace měly dohromady na svém kontě 288.688 vyrobených kusů.
Na konci osmdesátých let byl model nahrazen PAZem-3205, který po několika úpravách zůstává ve výrobě dodnes. Závod na něm pracoval už od začátku sedmdesátých let, výsledkem bylo nakonec dílo se shodným základem jako u předchůdce, avšak se zcela novou karoserií. Změnil se i motor.
PAZ žije dál
Vstup do nové doby po rozpadu Sovětského svazu PAZ přežil. Malé a kompaktní autobusy byly totiž v zemích bývalého SSSR hodně populární. A jsou dodnes, hlavně díky tzv. maršrutkám, jakýmsi sdíleným taxi, které jezdí na stanovené trase, avšak v nepravidelných intervalech, podle toho, kdy je dané vozidlo naplněno. Jako maršrutky přitom slouží buď velké osobní dodávky nebo právě menší autobusy. V mnohých městech postsovětských republik převzaly funkci hromadné dopravy, a to spolu s útlumem veřejné dopravy a rozpadem její tradiční sítě.
Právě i díky tomu PAZ dodnes funguje, byť u nás tato továrna moc známá není. Dodnes se specializuje hlavně na menší autobusy, mezi velkými to i kvůli konkurenci nevyšlo. Výroba modelu PAZ-5272 tak trvala jen krátce.
Dnes PAZ vyrábí asi 10.000 strojů ročně, přičemž ve své kategorii na domácím ruském trhu dominuje. A nadále má blízko i GAZu, s nímž jsou spojeny její počátky. Od roku 2000 je totiž součástí holdingové skupiny GAZ Group, pod níž dnes patří i další autobusoví výrobci z Ruska, KavZ a LiAZ. PAZ tak žije dál.
