Mercedes-Benz Generation EQ: Elektrické SUV s 300 kW ujede 500 kilometrů

Stříbrná studie s trojcípou hvězdou se jmenuje Generation EQ. Písmena jsou vlastně slovní hříčkou, znamenají „elektrickou inteligenci“. Stuttgart ji samozřejmě nazývá „SUV-kupé“ , jako kdyby nevěděl, že na něj má nějak moc dveří, konkrétně pět. Vůz zvenčí zaujme hlavně modrými diodami na masce, bocích i v interiéru. Ty na prazích září jako neony, jde ale vždy o klasické LED. Maska, pokud ji tak vůbec můžeme nazvat, je jinak černá, stejně tak i kapota a zadní panel. Emblém Mercedesu uprostřed září bíle, podobně i hlavní světla, koncové pásky tradičně rudě.

Design pětidveřového SUV (týmu návrhářů velel samotný šéf Gorden Wagener) je nekonfliktní a čistý, jen zadní boční partie příliš připomínají produkční konkurenci od Audi. Doby, kdy mercedesy byly skutečně svébytné, bohužel dávno odvál čas, v současnosti lezou do zelí čtyřem kruhům i modrobílým Mnichovanům. Škoda. Lítý boj mezi německou konkurencí neustává a marketing zkrátka hraje prim.

Pojďme raději k technice. V útrobách EQ se skrývají dva elektromotory s výkonem až 300 kW a točivým momentem 700 N.m. Pohánějí obě nápravy, každý jednu a počítá se s dojezdem na jedno nabití až 500 km. Z klidu na stovku SUV zrychlí pod 5 s. Předznamenává celou paletu elektromobilů (Daimler o EQ mluví jako o značce!), postavených na svébytné modulární platformě z oceli, hliníku a uhlíkových vláken.

Lithium iontové baterie s kapacitou 70 kWh se nacházejí v podlaze, jedná se o produkt vlastního vývoje, respektive pobočky Deutsche Accumotive. Doma je lze dobíjet indukčně i z wallboxu, nejlépe samozřejmě zelenou energií ze solárních panelů. Pokud se rozšíří nabíječky evropského standardu CCS (Combined Charging System) s až 300 kW, bude stačit pouze pět minut k tomu, aby případná sériová specifikace ujela alespoň 100 km. Ve srovnání s motory na fosilní paliva je to však pořád málo.

Saab 9000 – Seveřan s italským střihem

EQ na velkých kolech s průměrem 21 palců zcela chybí konvenční kliky dveří, zrcátka nahradily moderní kamery, coby jejich výstup slouží malé displeje u předních dveří. Luxusní kokpit v bílé kůži se čtveřicí samostatných sedadel využívá asymetrických digitálních přístrojů a dotykových obrazovek, kromě elektrického nastavování míst pro pasažéry zcela chybějí klasická tlačítka i vnitřní kličky. Na vše stačí ťuknout prstem, klimatizace se ladí na středové konzole, dotykové plošky s patřičnými symboly najdeme rovněž na volantu i dveřích. Včetně jejich otevírání a stahování oken. Panoramatická střecha je mimochodem zatmavená.

Dlouhý a široký TFT displej před řidičem (má rozměry 53 x 11 cm, tedy čtyřiadvacetipalcovou úhlopříčku) zobrazuje veškeré, navíc programovatelné informace, o navigačních datech s trojrozměrnými mapami nemluvě. Daimler v tomto ohledu spolupracoval s HERE. Systém sám nabídne řidiči po usednutí za volant trasy, kam lze dojet s aktuálním stavem baterií.

Do opěrek hlavy konstruktéři integrovali reproduktory, pro zábavu mají zadní cestující k dispozici další TFT obrazovky. Generation EQ je prošpikovaná snímači, disponuje i všemi nejmodernějšími bezpečnostními asistenty a v její výbavě nechybí ani komunikační rozhraní Car-to-X. To znamená, že si zvládne „povídat“ s ostatními vozidly a infrastrukturou. Doba bezpilotní je zkrátka za dveřmi, i když se nám to líbit zrovna nemusí.