TEST Ford Focus 1.0 EcoBoost – Dlouhodobý test

V únoru tomu budou tři roky, co jsme na mezinárodní prezentaci v Barceloně poprvé nevěřícně nastartovali Ford Focus a zaposlouchali se do zpomaleného bručení tříválcového motoru. A o chvíli později užasle sledovali ručičku rychloměru, jak vesele míjí stosedmdesátku. Od té doby jsme litrový ecoboost vyzkoušeli několikrát i na domácích silnicích a se zájmem čekali na zprávy o jeho spolehlivosti. Jak jste se mohli dočíst v bazarové rubrice minulého čísla, zatím se žádné slabé místo neobjevilo.

Osobní zkušenosti jsou ovšem vždycky lepší než zprostředkované, a tak dnes vítáme nového stážistu v naší redakci: vínový hatchback ve výbavě Trend Sport s tříválcem pod kapotou. Pobude u nás rok a vyprovodit ho přišel generální ředitel českého zastoupení Fordu Jan Laube, který v jeho schopnosti skálopevně věří.

Trocha historie

Kromě motoru nás na novém focusu zajímají i změny, které přinesl facelift. Ale abychom je správně pochopili, připomeňme si nejdřív něco málo historie.

Focus je prvním autem založeným na strategii One Ford. Tedy na myšlence jednoho globálního auta, které se bude prodávat všude. Vytyčený plán se mu daří plnit, za rok 2013 i 2014 se stal nejprodávanějším automobilem světa. Exempláře na domácích silnicích přitom sdílejí 80 % součástek s těmi, které se prodávají v USA, Mexiku, Číně nebo Austrálii.

Všechno má své nevýhody. Globálně pojatý vůz vychází vstříc nejpočetnějším zákazníkům a nejčastějším požadavkům, zatímco ostatní odsouvá do pozadí. Právě proto si Češi, kteří neustále někam něco převážejí, stěžují na malý kufr hatchbacku – typický Američan nic takového neřeší, protože na stěhování má pick-up a na dovolenou létá letadlem. Podobných rozporů najdeme na focusu víc, a právě současná modernizace by většinu z nich měla urovnat. Tak co nás čeká?

TEST Ford Focus 1.0 EcoBoost – Zpátky na vrchol?

Přitažlivější vzhled

Není žádným tajemstvím, že vkus zákazníků z různých kontinentů se značně liší. Příď focusu z roku 2010 to dokládá stejně jasně jako legendární záď Chrysleru Crossfire. Třídílné mříže z nelakovaného plastu v dolní části nárazníku focusu vdechly lehce funebrácký nádech – nejlépe vypadal v černé barvě. Po vzoru fiesty (a Aston Martinu DB7) přebírá modernizovaná verze hrdou lichoběžníkovou masku se stříbřitým okrajem, která vozu dodává mnohem živější pohled a zároveň opticky zdůrazňuje šířku karoserie.

Zpracování interiéru

Palubní deska získala kvalitnější povrchovou úpravu s tmavším odstínem, středový panel prošel elegantní reorganizací, díky níž z horní části zmizela nepřehledná pyramida miniaturních knoflíků. U Fordu se zamysleli i nad hladinou vnitřního hluku a vydali se přímo proti trendům současnosti: nový focus má silnější skla a tlustší koberce.

Jízdní vlastnosti a řízení

Po stránce jízdní dynamiky jsme ani my v Evropě neměli k focusu mnoho výhrad. Odpružení některých verzí ale fungovalo jaksi neklidně a nerozhodně, což by se mělo s novými tlumiči i pružinami zlepšit. Víc jistoty můžeme očekávat i od přeprogramovaného posilovače řízení, které zejména u těžších dieselů působilo rozevlátě a nechtělo držet přímý směr. Pevnější v kramflecích je přední náprava se zesíleným pomocným rámem,

zadní vrátka jistí předvídavější naladění stabilizace.

Pohonné jednotky

Vývoj pokročil i pod kapotou. Zážehový motor 1.5 EcoBoost si bere to nejlepší z předcházející šestnáctistovky a přidává novou hlavu s integrovanými

výfukovými svody, které přispějí ke snížení spotřeby zejména na dálnici. Příští rok přibude i samočinná převodovka, a to planetová s měničem. To je další z kroků strategie One Ford: klasické automaty se úspěšně prodávají po celém světě, stejně jako benzinové motory. Proto budou globální agregáty obě řešení spojovat. Dvouspojkové převodovky oslovily jen Evropu a jí také společně s dieselem zůstanou vyhrazeny. Takový tandem se zatím nabízí jen u luxusního 2.0 TDCi, těšit se však můžeme na levnější spojení převodovky Powershift s novou naftovou patnáctistovkou, která vykouzlí 87 kW a 270 N.m. Její výroba nabíhá postupně, proto mají zatím přednost západní trhy, na nichž se bruselských 98 g CO₂/km platí zlatem.

S úpravami pro emisní normu Euro 6 zůstává v nabídce tříválec 1.0 EcoBoost i poslední atmosférický mohykán 1.6 Ti-VCT.

TEST Ford Focus 1.0 EcoBoost vs. Peugeot 1.2 e-THP

Andělé strážní

Nakonec focus modernizuje i asistenční systémy. Parkovací autopilot se naučil do kolmého stání nejen zajíždět, ale také z něj vyjet ven. Pokud bychom přesto chtěli vycouvat sami, může nás radar v zadním nárazníku varovat před vozidlem přijíždějícím ze strany. Praktičtější než toto všechno nám připadá zdokonalený systém prevence střetu Active City Stop, který zde zůstává funkční ne do 30, ale až do 50 km/h. Jako jediný z asistentů lze pořídit samostatně, a to za snesitelných 5600 Kč.

Zatím pomalu a bezpečně

V okamžiku předání ukazuje tachometr pouhých 53 km, což znamená, že motor bude potřebovat dva až tři týdny nenásilného seznamování se světem bez výhružného šlapání na krk, vytáčení k červenému poli a podobných alotrií. Při prvních stovkách kilometrů je skutečně znát, že vnitřní díly motoru si na sebe teprve zvykají. Ani při klidné jízdě ustáleným tempem počítač neukazuje takovou spotřebu, jakou bychom čekali. Jakékoli soudy si proto necháme na později a ubíráme plyn.

Kavárenský styl jízdy umožňuje podrobně prozkoumat výbavu. Varianta Trend Sport představuje zlatý střed, zahrnuje nejdůležitější prvky jako samočinnou klimatizaci, bluetooth handsfree, šestnáctipalcová litá kola nebo přední mlhovky, navíc přidává i několik příjemných doplňků jako sportovní sedadla a kožený potah volantu. Příplatkovou výbavu zastupuje praktická zimní sada s vyhříváním volantu, čelního skla a předních sedadel, denní diodová světla, audiosystém, tempomat, prevenci nárazu Active City Stop, bederní opěrka sedadla řidiče, vysouvací chrániče hran dveří a dojezdová rezerva. Z čehož při pohledu do ceníku vychází, že zadní okna stahujeme kličkami, na neznámá místa jezdíme podle mapy, svítíme žárovkami a parkujeme bez pípání čidel.

Ještě můžeš, ještě můžeš…

Právě tady začínají naše kritické postřehy. Na prvním místě je to výhled dozadu. Sloupky jsou široké, okno úzké, nárazník lakovaný a dosah oblé zádě se ze zrcátek odhaduje špatně. Příplatek 7900 Kč za parkovací senzory není právě nízký, zájemcům o nový focus ho ale vřele doporučujeme. Když už jsme ovšem „investovali“ do příplatkového rádia s větším displejem (10 500 Kč), vyšlo by nás levněji dokoupit místo senzorů parkovací kameru (5500 Kč).

Zadruhé nás u elektrických oken překvapuje nutnost držet knoflík po celou dobu zavírání. Aretaci získáte za další příplatek, ale je pravda, že se dá žít i bez ní. Ošemetné je i zařazení reostatu osvětlení přístrojů palubní desky do výbavy na přání – takovou věc by slušné auto mělo mít vždycky, focus ji schovává do různých paketů s diodovými světly a podobně. Kdo udělá při konfiguraci chybu, už si jas tachometru neztlumí. Pochválit naopak musíme slušný zvuk rádia a možnost připlatit si samostatně za bederní opěrku sedadla řidiče – mimochodem v předešlé dlouhodobě testované Toyotě Auris tato drobnost nebyla dostupná jinak než v luxusním paketu s mnoha zbytečnostmi za osmdesát tisíc. Se všemi doplňky se cena našeho vozu vyšplhala ze 401.990 na 482.390 Kč.

Zaměřovač bez nervů

Když je řeč o zvuku rádia, můžeme rovnou přejít k dojmům z jízdy. Existují totiž auta, v nichž se dá hudba poslouchat jen na parkovišti, zatímco za jízdy jsou křehké tóny houslí přehlušeny hukotem pneumatik. Ne tak ve focusu. Ve srovnání s bazarovým vozem z minulého čísla můžeme potvrdit, že slibované ztišení kabiny je skutečně poznat. Ze stran od oken ani zespodu od kol dovnitř neproniká víc než tichý šum.

Z chování podvozku zásadní změny necítíme a ani bychom po nich neprahli. Tříválce totiž už od začátku jezdily klidněji než těžké diesely a lehká příď neklade na nápravu takové nároky. Příjemnou změnou je ovšem posilovač řízení. Zatímco ve starších verzích měl volant tendenci samovolně rolovat ke straně podle sklonu vozovky a k držení přímého směru byla nutná stálá ostražitost, v novince se o všechno stará odpor elektromagnetu kdesi pod palubní deskou. Jistě – bylo by ještě lepší, kdyby vystřeďování volantu zajišťovala geometrie nápravy, ale za takovými ideály bychom se museli vrátit o patnáct let do minulosti. Současné nastavení představuje rozhodně to lepší z dnešního autoprůmyslu a dovoluje jak pohodlné svezení člověku unavenému prací, tak citlivé vedení stopy při sportovní jízdě.

Spy video: Ford Focus RS dostane motor z Mustangu

Žízeň bez vody

Za tři roky angažmá litrového ecoboostu se v nižší střední třídě objevily další tříválce, vždy ovšem většího objemu. Peugeot přihazuje dvě deci, BMW půllitr. Výhoda je jasná: čím větší objem, tím menší závislost na roztočení turbodmychadla. Ford zašel v downsizingu hodně daleko, což úprku od semaforů na suverenitě nepřidá. Do 1500 ot./min je zbytečné tlačit na pilu, to hlavní přijde až potom. Síly ale není nekonečně mnoho ani nahoře a podle toho musejí být poskládané převody, což znamená dálniční tempo při rovných třech tisících otáček. Dá se v takovém fofru šetřit benzin? Uvidíme: ověření hospodárnosti bude nejdůležitějším tématem příštích měsíců. Čekají nás vnitrostátní i zahraniční dálniční lety, jízdy s plným obsazením i horská turistika. A až to všechno skončí, podíváme se i do útrob motoru, abychom se přesvědčili o jeho zdraví.

Veni, vidi, a co dál?

Focus se v naší redakci uvedl solidně, přátelsky a bujaře: pracuje na sobě, neskrývá sílu paží, v zimních ránech ochotně topí a mimochodem naprosto geniálně troubí. Tak vítej, kamaráde. Čeká tě tu zajímavý život.

Plusy

• Pružný a úsporný motor
• Nízká hladina hluku
• Obratný a pohodlný podvozek
• Citlivé řízení

Minusy

• Malý kufr
• Jen průměrný prostor vzadu