Ford Focus coupé-cabriolet - první jízdní dojmy!

První evropský Ford s plechovou skládací střechou je založen na konceptu Ford Focus Vignale, který byl poprvé představen na pařížském autosalonu v roce 2004. Vůz byl navržen a vyvinut ve spolupráci s firmou Pininfarina, ve které je také vyráběn. Základem pro „rozkládací kupé“ je Focus sedan, podobně jako většina konkurentů používá dvoudílnou konstrukci skládací střechy. Ta je ukryta ve zvýšené zádi a její složení zabere 29 vteřin.

Jen nepatrně pozměněná příď přechází od A-sloupků dál plynulými křivkami ke zvýšené zádi, charakteristická je především stoupající linie spodní hrany zadních oken. Nejodlišnější od zbytku modelové řady je pak pochopitelně záď, které dominují originální sdružené svítilny spojené chromovaným pásem. Výsledek díky prolomeným křivkám sice odkazuje ke tvaru čelní masky, přesto je pro Ford velmi neobvyklý. Ve spojení s tvarem svítilen a výškou zádě je vůz při pohledu zezadu zcela specifický a kdyby chybělo logo, značku by nepoznal ani znalec. Vůz je nabízen v nových barvách, velmi sympatická je například „Acqua Blue“, podobná barvě konceptu Ford Vignale

Uvnitř nabízí vůz formálně čtyři místa, prostor pro zadní cestující je ale limitován vzrůstem těch vpředu – v tom si Focus s konkurenty notuje. Interiér, zvláště s dvoubarevným koženým čalouněním se od zbytku modelové řady téměř neliší. Sedadla mají lepší boční vedení a jsou uložena o 20 milimetrů níže, subjektivně jsme se i s otevřenou střechou cílili bezpečně, nikoli ovšem stísněně.

Jedním z velkých trumfů vozu je nepochybně objem zavazadlového prostoru. Ve verzi kupé nabízí ve třídě bezkonkurenčních 534 litrů prostoru pro zavazadla, se složenou střechou pak stále velmi slušných 248 litrů.

Ve srovnání s Focusem sedan jsou přední i zadní tlumiče pérování o 30 procent tvrdší. Přední a zadní stabilizátory byly nastaveny podle pružin a posíleny o 8 procent vpředu a o 33 procent vzadu. Ve spojení s četnými výztuhami je výsledkem jízda, která je velmi podobná stabilitě klasických focusů. Auto se kupodivu ani se složenou střechou téměř nekroutí a ani s těžkým turbodieselem neprojevuje sklon k nedotáčivosti. Stabilita podvozku a velmi dobrá zpětná vazba řízení pak umožňují i velmi dynamickou a přitom kabrioletově pohodovou jízdu. Nadstandardní sedmnáctipalcová kola sice přenesou k posádce více ze silničních nerovností, pocit jistoty i ve velmi rychle projetých zatáčkách ale za to stojí.

Pocit z jízdy bude velmi záležet na pohonné jednotce. Zážehový dvoulitr byl nejlepší při pohodové jízdě, spotřeba se držela okolo 8,5 litrů, hlučnost téměř žádná a ke sportovním výkonům se agregát ve spojení s pětistupňovou převodovkou propracovával jen obtížně – velmi subjektivně se nám zdálo, že zatímco první a druhý stupeň jsou delší, než by možná bylo potřeba, na pětku se točí motor možná až zbytečně vysoko. Turbodiesel pod kapotou pak znamenal pochopitelně větší hlukovou zátěž, ale na klikatých asfaltkách jsme si velmi užívali i jeho charakteristický zátah už od nízkých otáček. Šestistupňová manuální převodovka pak umožňovala držet průměrnou spotřebu pod šesti litry a předurčuje tak tuto motorizaci spíše k rychlým dlouhým přesunům.

Vůz bude v omezeném počtu na českém trhu k dispozici ještě před koncem letošního roku, dovozce zatím oznámil jen základní cenu 669.900 za verzi s motorem 1.6, ovšem bez bližší specifikace výbavy.