Ford Ghia Coins (1974): Supersport pro rok 2000 podle Toma Tjaardy
V 70. letech minulého věku se hlavně italská studia předháněla, které z nich stvoří futurističtější studii. Ghia, kterou koupil Ford, pochopitelně nemohla zůstat stranou…
Modrý ovál slavil v roce 1974 výročí. Velmi úsměvné, od převzetí kdysi hrdé turínské karosárny Ghia totiž tenkrát uplynul pouhý rok. A proto přichystal studii futuristického auta, kterou pojmenoval Coins. Na první pohled připomínala Stratos Zero se střevy Lancie Fulvia HF 1600 z roku 1970. Jenže tu navrhl Marcello Gandini pro Bertoneho a vznikla na podvozku havarovaného soutěžáku.
Koncepty ze sedmdesátých let minulého věku byly skutečně bláznivé – a stylista Tom Tjaarda (1934-2017) se v případě toho výročního pro Ford opravdu odvázal, dostal se až na samotný okraj svého bádání. Experimentální kupé vypadalo jako malá kosmická loď, radikální plochý klín na kolech. Coins se představil na 44. ročníku autosalonu v Ženevě.
Kosmická loď a kus sýra
Na rozdíl od Stratosu Zero neměl výklopnou příď, leč klasické dveře na bocích samozřejmě chyběly. Dovnitř se vstupovalo naopak obrovským poklopem v zadní části vozu. Studie nebyla dvoumístná, dovnitř se vešli dokonce tři lidé vedle sebe. Řidič, či spíše pilot navíc seděl uprostřed. Přístup určitě vyžadoval štíhlou postavu a hlavně akrobatické dovednosti. Lezlo se sem jak do tanku, kokpit pak připomínal spíše letadlo včetně digitální přístrojové desky, ale výhled měli všichni tři snad za odměnu.. I výstup chtěl určitou obratnost. Sedadla spolujezdců byla umístěna ve stejné úrovni, nikoli posunuta vzad.
Futuristický supersport vypadal na snímcích jako obrovský megagalaktický křižník. Někomu zase připomínal kus sýra. Byl nalakován výraznou červenou barvou s černými středovými částmi. Když jej však Ford postavil vedle soudobého kupé Capri, najednou působil jako auto pro děti, hračka s motivy ze vzdálených koutů vesmíru. Ono vlastně ani nebylo divu. Coins totiž měřil na délku jen 3470 mm. Šířka 1880 mm byla na hony vzdálená tehdejším běžným autům, zapadl by mezi ta dnešní. Výška 1060 mm nepřekvapí, šlo o opravdovou placku.
Takhle nějak si Carrozzeria Ghia představovala supersportovní kupé pro rok 2000. Boční prosklení, sahalo až před přední kola. Extravagantně působil střešní spoiler, který se nacházel na vrcholu čelního skla. Zajímavostí je i název vozu. „Coins“ znamená anglicky „mince“, ovšem v množném čísle. Zaměstnanci, kteří se podíleli na stavbě tehdy ještě bezejmenného vozu, totiž při práci poslouchali píseň „Three Coins In The Fountain“ od Franka Sinatry. Tři drobné mince se pak objevily na přídi.
Bez motoru
Ford tehdy prohlásil: „Do výroby jít nemůže. Jde však o užitečné cvičení, vyzkoušeli jsme si řadu pokročilých nápadů a posuzujeme reakce veřejnosti na ně.“ Nutno dodat, že šlo také o cvičení stylistické. Kompletně zpracovanou maketu v „životní“ velikosti, která se ovšem nehýbala vlastní silou. Tahle zajímavá kreace nikdy nedostala poháněcí ústrojí.
Konstrukce vozidla ani nenasvědčovala, že by nějaký motor měla mít. Víko pro vstup do kabiny se zvedalo celé včetně zádě a v podlaze nebyly patrné žádné větrací štěrbin, pokud by měl být agregát umístěn vzadu. Ve špičaté přídi na něj také nezbývalo místo.
Američan s nizozemskými kořeny byl mnohými považován za umělce – a právem. Sám Tjaarda se však později nechal slyšet, že tohle auto vyloženě nesnáší. Vždyť navrhl třeba De Tomaso Pantera…
Zdroje: Carstyling.ru, Wikipedia, Auto Lemon, www.classicandperformancecar.com; motor.ru , Rolling Art, carrozzieri-italiani.com, archivioprototipi.it, story-cars.com, classiccars.fandom.com, Model Auto Review Online, Classic and Recreation Sportscars
Foto: Ghia
Škoda
Volkswagen
Cupra
Mercedes-Benz
Ford
BMW
Audi
Opel
Renault
Toyota
Mazda
Fiat