Kodiaq není první, Škodovky jezdily v terénu už dříve, i před Yetim (velká fotogalerie)
Začátkem tohoto měsíce Škoda konečně odhalila dlouho očekávané SUV kodiaq. Až sedmimístný model je prvním krokem mladoboleslavské značky k mohutné ofenzivě v kategorii SUV. Kodiaq však rozhodně není první škodovkou, která zamířila do terénu. Už před dobře známým (a dodnes prodávaným) yeti vzniklo v Mladé Boleslavi několik terénních aut.
První terénní škodovka byla postavena již po válce, a to na bázi modelu 1101. Prototyp s označením 1101 VO (později 1101 P jako Pohotovostní) z roku 1947 byl určen pro armádu, v jejíž výzbroji měl nahradit dosluhující speciály ukořistěné po Wehrmachtu. Nepřekvapí proto, že proti výchozímu autu dostal třeba kanystry a držáky na samopaly. Velký přeborník v terénu to ale nebyl, schopnosti negativně ovlivnilo použití podvozku ze sériového osobního auta. Přesto automobil přezdívaný tudor bojový nakonec vznikl v 4.237 exemplářích, které vedle československého ministerstva národní obrany a Sboru národní bezpečnosti používaly také složky v Egyptě nebo Jugoslávii.
Na potřeby armády myslel i prototyp Škoda 973 přezdívaný Babeta, který měl nahradit právě tudor bojový. Sovětský svaz ale rozhodl o tom, že armády východního bloku budou jednotně využívat jeden druh terénního vozu, přičemž před škodovkou dostal přednost GAZ 69. Babeta tak zůstala ve fázi prototypu, podobně jako pozdější Škoda 988. Ta byla původně určena pro zemědělce, svými terénními schopnosti ale zaujala i představitele československé armády. Z finančních důvodů ale nakonec ze sériové výroby sešlo také.
Exoti z východu
To v případě modelů Trekka a Skopak je situace jiná, do výroby se dostaly, byť ne přímo v Mladé Boleslavi, ale doslova na druhém konci světa. Trekka se vyráběla na Novém Zélandu, zatímco Skopak v Pákistánu.
Oba terénní vozy reagovaly na poptávku zákazníků v tamějších státech, kteří žádali bytelné vozidlo schopné jízdy na ne zcela rozvinuté silniční síti. V obou případech základ dodal rámový podvozek tehdejší Škody Octavie, tvary byly ale v obou případech originální. Vozy spojuje i lokální výroba, z Československa se dovážely jen vybrané komponenty. Trekka se dokonce měla vyrábět i v Pákistánu, Pákistánci si ale nakonec navrhli vlastní automobil, lépe vyhovující tamějším podmínkám. Výsledkem byl právě Skopak.
Zatímco Trekka vydržela ve výrobě sedm let, vyráběla se mezi lety 1966 a 1973 hned v několika provedeních (pick-up, kombík nebo kabriolet), a to vedle Nového Zélandu od roku 1971 i v Indonésii, Skopak se vyráběl necelý rok, na přelomu let 1970 a 1971. Pákistánská vláda tehdy v souvislosti s přípravami na nadcházející válečný konflikt s Indií a vznikající Bangladéší zakázala dovoz spotřebního zboží ze zahraničí, což zastavilo i dodávky podvozků pro Skopak z Československa.
Následně se na terénní škodovku muselo čekat dlouhá desetiletí. Nejprve byl od felicie odvozen terénní závodní speciál se zcela přepracovaným podvozkem, později byla v roce 2009 zahájena výroba yetiho, který se tehdy stává pátou modelovou řadou škodovky (po fabii, octavii, superbu a roomsteru). Ten však už nebyl ryze terénním automobilem jako jeho někdejší předchůdci, ale sportovně-užitkovým vozem, což byla tehdy (a dodnes je) stále populárnější kategorie.
Přichází yeti
Tvary yetiho přímo navázaly na dva stejnojmenné koncepty z roku 2005, kterými Škoda dala najevo, že se stále populárnějším segmentem SUV počítá. Yeti se navíc inspiroval i MPV roomster, které se do výroby dostalo v roce 2006. Ve srovnání s ním však SUV dostalo originální rozdělené světlomety, o které přišlo až v roce 2013 v rámci tehdejšího faceliftu.
Zajímavostí byla i velikost. S délkou 4,2 metru bylo yeti o 22 cm kratší než třeba Volkswagen Tiguan, a tak se podobně jako octavia zařadila do volné mezery „mezi segmenty,“ v níž je vlastně dodnes. Zmínit bychom měly i vyjmutelné zadní sedačky nebo přeplňovaný benzinový čtyřválec s přímým vstřikováním 1.2 TSI (77 kW), který byl v době uvedení novinkou v celém koncernu VW Group.
Později se yeti představil i ve speciální verzi pro Čínu. Ta však nedostala jen speciální nabídku motorů nebo dodatečné chromování, jednalo se totiž o prodlouženou variantu dle potřeb čínských zákazníků. Čínský yeti je tak o 52 mm delší než ten evropský.
Scouti
Druhé plnohodnotné SUV nabídku škodovky doplňuje až letos, řeč je samozřejmě o očekávaném kodiaqovi, mezitím však okřídlený šíp nabídl i terénní verze stávajících modelů. Prvním takovým byla Octavia Scout, která se do prodeje dostala ještě před yetim – v roce 2007 začala testovat zájem zákazníků o terénně laděnou škodovku. Octavia Scout se inspirovala receptem dražších vozů typu Subaru Outback, Volvo XC70 či Audi (A6) Allroad a podobně jako oni nabídla robustní plastové díly chránící spodní část karoserie nebo vyšší světlou výšku. Ta díky upravenému zavěšení a vyšším kolům činila 179 mm, o 40 mm více než u octavie s pohonem 4x2 a o 16 mm více než u octavie s pohonem všech kol.
Úspěch terénní octavie se dostavil, a tak po modernizovaném provedení (rok 2009) následovala v roce 2014 i její druhá generace. Mezitím se však nabídka škodovek s přídomkem Scout dále rozšířila – v roce 2006 přišel Roomster Scout, o tři roky později Fabia Scout.
Terénní verze se dočkal i největší model v nabídce – Superb. V jeho případě se ale nejednalo o plnohodnotný terénní model, ale „pouze“ terénní paket. Proto se nejednalo o Superb Scout, ale Superb Outdoor – rozdílem provedení byly pouze robustní nárazník díly, nikoliv vyšší světlost nebo omezená nabídka motorů. Podobným směrem kráčely v následujících letech i další modely, tentokrát s přídomkem Scoutline, postupně tak následovaly Rapid Scoutline (2015) a Fabia Scoutline (2016).
Nyní se však Škoda Auto opět zaměřuje na plnohodnotná SUV. Po kodiaqovi bude následovat druhá generace yetiho, která bude sourozencem Seatu Ateca. Později přijde i kodiaq se sportovnější vizáží, který je zatím potvrzen pro čínský trh, v případě zájmu zákazníků se ale bude prodávat i v Evropě. Vedle toho se hovoří také o příchodu malého SUV, tzv. „Fabie SUV.“