Mercedes-Benz Sprinter 315 CDI/XL - Dlouhý, vysoký a rychlý

Přesto se vejde do kategorie, ve které stačí základní řidičský průkaz, protože celková hmotnost činí 3500 kg.

Hodilo by se připomenout pohádkové postavy Dlouhého, Širokého a Bystrozrakého, ale náš sprinter se shoduje jen s prvním z nich. Šířku již má „obyčejnou“, ale ostatní parametry neobyčejné. Respekt budí již na první pohled, protože jeho délka téměř sedmi a půl metru a výška tří metrů jej opticky řadí mezi klasické nákladní automobily. Přesto zůstává i tento sprinter „dodávkou“.

Milionová série

Vyrábí se velmi úspěšně od roku 1995 (v roce 2003 inovován) a předloni se podařilo prodat ve světě 163 870 sprinterů a za jedenáct let existence této typové řady již 1 300 000 kusů! Nová (třetí) generace před vstupem na světové trhy, prodělala na pohled téměř neviditelný vývoj. Nová výraznější maska chladiče s rozměrným logem značky je v duchu soudobého designérského trendu markantní a přitom osobitá s jasnou návazností na předchozí vzhled, esteticky velmi zdařilým detailem jsou linie poměrně výrazných prolisů na bocích karoserie, které jsou protažené až na záď přes svisle orientované sdružené svítilny. Nepřehlédnutelné novum přinášejí i mimořádně zdařilá zpětná zrcátka, která jsou velkoplošná, výtečně dělená (menší spodní část je panoramatická) a součástí jejich pouzder jsou integrované směrové svítilny z obrysu vystupující a tedy velmi dobře viditelné. Byť samozřejmě také dosti snadno zranitelné.

Tisíc možností

Sprinter je pochopitelně inovován i technicky. Přináší větší typovou variabilitu, podstatně zvýšené pohodlí posádky a větší užitnou hodnotu. Výrobní program tvoří více než 1000 základních verzí (!!!), které vycházejí ze tří délek rozvoru náprav (3250,3665 a 4325 mm), čtyř celkových délek vozidla (5243 - 7345 mm), tří vnitřních výšek skříně furgonu (1650, 1940 a 2140 mm), šesti motorů (vznětové čtyřválce o výkonu 65, 80, 95 a 110 kW, vznětový vidlicový šestiválec 135 kW a zážehový vidlicový šestiválec 190 kW), dvou převodovek (šestistupňová s přímým řazením a samočinná pětistupňová), dvou verzí zadní nápravy s jednoduchou nebo dvojitou montáží kol (nebo supersingle). Další variabilitu přináší karosářské verze šasi, minibus, valník, sklápěč...

Strategie Mercedesu v případě sprintera poznamenala i vybavenost vozidel. Třetí generace je již ve standardu bohatě vyšperkována tím, co mnozí konkurenční výrobci mají jen na seznamu příplatkových „extra“. Jmenujme jen některé příklady - elektrické ovládání oken předních dveří, centrální zamykání s dálkovým ovládáním, airbag řidiče, šestistupňová převodovka, všestranně nastavitelné anatomicky tvarované sedadlo řidiče s kapalinově seřiditelným odpružením (sedák by ale měl být nepatrně delší!), širokoúhlá a dělená zpětná zrcátka, halogenové výbojky H7 v hlavních světlometech, (za příplatek bixenonové světlomety), adaptivní ESP, poslední generace ABS...

Sprinter je postaven klasicky, tedy s motorem uloženým spolu s převodovkou vpředu podélně nad přední nápravou a pohonem zadních kol.

Chvála detailu

Testovaný kus jsme převzali od dovozce jako první v Česku těsně po dokončení formálního i technického „záběhu“ s 1500 km na měřiči ujeté vzdálenosti. Vzhledem k tomu, že jsme již měli možnost seznámit se s třetí generací sprinterů jak staticky na světové premiéře ve Stuttgartu, tak na minitestu v Rakousku (a najezdili jsme zde s různými typy pěkných pár stovek kilometrů), nebyl pro nás zase až tak úplnou novinkou. To nijak neubralo z naší zvědavosti.

První dojmy přinesl vnější pohled na dokonalou karosářskou práci bez chybiček, stejně tak bezvadný lak (mimochodem pohledná tmavá modř sprinteru velmi slušela) a po zotvírání všech dveří jsme mohli přidat ještě pochvalu za precizní dílenské zpracování, které zase u této kategorie automobilů není takovou samozřejmostí jako u osobních vozidel vyšších tříd.

Po usednutí za volant zase vynikla snadná seřiditelnost sedadla (také ne vždy úplně ideální pro řidiče o výšce 190 cm a hmotnosti 82 kg), volantu a zpětných zrcátek do optimální konfigurace.

Kolosální, ale...

Hned první metry jízdy daly vyniknout snadné ovladatelnosti. Již manévrování na parkovišti bylo hračkou, stejně jako zasunutí dlouhána do mezery mezi osobními automobily před redakcí, kde je šikmé stání. Problémem však už byla délka, protože při snaze nenechat záď příliš vyčnívat do jízdního pruhu, příď důkladně přesáhla vymezovací čáru na chodníku. V provozu se kolos pohybuje svižně a naprosto poslušně. Řidič však musí mít neustále na paměti a „v oku“ značnou délku ovládaného stroje. Ona by sama o sobě nebyla ničím mimořádným (třeba již obyčejná Avia je obvykle delší), ale prostředí za volantem evokuje pocit jízdy s jen nepatrně větším osobním automobilem, zatímco pilotujeme stroj o délce téměř dvojnásobné.

Dalším „optickým klamem“ je poměr rozměrů vozidla a velikosti jeho motoru. Může se totiž celkem právem zdát, že pod kapotou by měl být asi tak pětilitr, respektive čtvrt tisíce koní. Jenže agregát OM 646 DE 22 LA je „jen“ čtyřválcový přeplňovaný vznětový, má zdvihový objem 2,2 litru a poskytuje oněch „koní“ pouze sto a padesát. Tedy 110 kilowattů. A ono to překvapivě stačí!

Sprinter „Maxi“ totiž konstruktéři dokázali postavit jako velmi lehký celek s vynikající pevnostní strukturou, přestože se jedná o bezrámovou záležitost. Samonosná karoserie zaslouží navíc ocenění za několik dalších parametrů. Především za torzní tuhost -stavěli jsme opakovaně (a záměrně) testovaný kolos různými způsoby jedním kolem na poměrně vysoký obrubník a kontrolovali otvírám a zavírání všech dveří. Bylo bezchybné! Stejně tak karoserie obstála při našem tradičním „vibračním testu“ spočívajícím v dynamické jízdě s prázdným vozidlem po Letenské pláni, Hlávkově mostě a jiných zdevastovaných vozovkách metropole. V tomto případě byl úspěch ještě překvapivější vzhledem k velkým plochám stěn skříně. Absence rezonancí potom rozhodně zasloužila jen skandovaný potlesk. Ostatně také dvanáctiletá (!) záruka výrobce na prořezávání karoserie (ostatní záruky jsou standardní - 2 roky na celé vozidlo, 2 roky „Mobility Go").

Rozdíl 1240 kg

Konstatovali jsme již jednou, že rozměrnou karoserii se podařilo stvořit jako strukturu o nevelké hmotnosti a až překvapivé tuhosti. V tomto směru zaslouží pozornost technologická zajímavost konstrukce zvýšené střechy. Ta je podobně jako u drtivé většiny těchto řešení laminátová, ale ke kostře lepená. Oficiální provozní hmotnost našeho sprintera činila 2260 kg s tím, že se jedná o údaj podle respektované německé normy DIN 70020 a výsledná hodnota zahrnuje vlastní hmotnost vozidla se všemi provozními náplněmi, nádrží paliva naplněnou na 90 % (u našeho sprintera tedy s 68,5 1 nafty), započítává také hmotnost řidiče (68 kg) a hmotnost „zavazadel“ (7 kg).

V tom případě stačil nejjednodušší matematický úkon (výpočet rozdílu mezi celkovou hmotností 3500 kg a zmíněnou provozní 2260 kg) ke zjištění, že náš „maximalista“ poskytuje užitečnou hmotnost 1240 kg. Zdá se vám to málo? Náš názor je opačný! Jedna a čtvrt tuny podle našich zkušeností představuje například naplnění zmíněných 17,4 m³ objemu skříně obuví v krabicích a kartonech (téměř přesně), nebo exportním balením lehkých potravin typu bramborových lupínků, tak mohutně exportovaných do Německa (s hmotnostní rezervou), ale s cihlami či ocelovými ingoty asi velkou slávu nenaděláme.

Řízení zážitkem

Podstatné je, že podvozek je natolik výtečně postavený, že jízdní vlastnosti plně zatíženého a zcela prázdného vozidla se prakticky neliší, jsou v obou případech nadprůměrně dobré. Ocenili jsme zejména až neuvěřitelnou stabilitu sprintera ve velké rychlosti za nepříjemného bočního nárazového větru. Přes velikou plochu, do které se vítr opíral, zůstával užitkový mercedes naprosto stabilní, držel stopu a ani výkyvy karoserie nestály za pozornost a dokonce korekce volantem prakticky nebyly nutné. Na letišti u Mnichova Hradiště jsme dosáhli při jízdě bez nákladu největší rychlosti 161 km/h s tím, že by v příznivější podmínkách bylo maximum možná ještě o 2-3 km/h lepší.

Hovořit o brzdovém systému znamená používat pouze superlativy. Jsou jednoznačně vynikající! Při intenzivním až nouzovém brždění vynikne činnost „asistenta“ i ostatních elektronických pomocníků. Lze si bez nejmenších problémů dovolit drsné brždění v zatáčce, když elektronika optimalizuje rozdělení brzdného tlaku v jednotlivých třmenech rozdílně. Podstatné však je zejména to, že nejen mění charakteristiku regulace podle hmotnosti nákladu, ale zásluhou systému Adaptive ESP dokonce bere v úvahu polohu těžiště vozidla ovlivněnou umístěním a hmotností nákladu!

Při současných nárocích na řidiče vyplývajících z hustoty provozu zaslouží ocenění instalace (byť „příplatková") systému Hillholder, samočinného zařízení několik sekund bránícího „couvnutí“ vozidla při rozjezdu do stoupání. Řidič tedy nemusí stát na pedálu brzdy a může přešlápnout na plyn s klidem a prodlevou. Zařízení funguje i při jízdě vzad.

Dnes již téměř samozřejmostí jsou senzory v zadním nárazníku, které vzhledem k rozměrům skříně a úplné nemožnosti vidět za vozidlo, přijdou velmi vhod a nejsou tak nákladným řešením, jako kamera s monitorem.

Z nadstandardu

Testované vozidlo bylo sice v téměř nejzákladnější výbavě, ale přece jen s několika detaily nad hranice standardu. Jmenujme ty nejdůležitější - zvýšení střechy, multifunkční nastavitelný volant, Hillholder (rozjezdový asistent), determální zasklení se slunečním filtrem v čelním skle, bixenonové světlomety, odbočovací svítilny v nárazníku, kvalitní radiopřijímač s přehrávačem CD, palivový čistič s odlučovačem vody, dálková kontrolu tlaku v pneu, nastavitelné kapalinové pérování sedadla řidiče, obložení stěn nákladového prostoru s kotvícími lištami na stěnách a stropě, zadní dvoukřídlé dveře otvíratelné na 270°, dřevěnou podlahu...

Cena sprintera ve zmíněné úpravě a s množstvím nadstandardních prvků je velmi dobrá, přestože překračuje hranici milionu. Je za ni k dispozici technicky špičkové vozidlo, které ve své kategorii vyniká hned v několika směrech. Nás velmi výrazně uspokojilo a v konečné bilanci si připsalo body i za spotřebu paliva, která přes velmi pestré využívám několika řidiči rozdílných povah a technik jízdy (všichni však především dynamicky a hodně neekonomicky) dosáhla po týdnu/1000 km vynikajících 10,11/100 km.

Autor: Ondřej Horský

Foto: Jiří Křenek

mercedesbenz novemodely dodavky profi