Nákup ojetiny? Češi riskují a obvykle se neporadí s odborníkem

Nákup ojetého automobilu sice bývá díky jeho nízké ceně lákavý, je ale zároveň plný rizik. Stav automobilu totiž nemusí být tak dobrý, jak se na první pohled zdá. I proto se obecně doporučuje, že bychom se před nákupem ojetiny měli poradit s odborníkem. Dělá to však jen část z nás.

Z výzkumu společností Médea Research a Auto ESA vyplynulo, že jen 44 % lidí, kteří si loni pořídili ojetinu, se před nákupem skutečně poradili s automechanikem. Místo toho se raději poradili se svým partnerem (či partnerkou), této "rady" využilo 58 % dotázaných.

Potenciální kupci ojetých aut přitom dobře vědí, že poradit se s nezávislým odborníkem je dobrý nápad. Dvě třetiny zpovídaných lidí, kteří si letos chtějí koupit ojetý automobil, totiž plánují, že se s takovou osobou poradí.

„Nákup vozidla přes soukromou inzerci nebo u malých prodejců je velmi nebezpečný. Tím spíše, neporadí-li se zájemce s odborníkem, který dokáže zkontrolovat technický stav vozu. Podle našeho zjištění je totiž na českém trhu až 18 % aut, které z důvodu špatného technického stavu nebo nekvalitní opravy nesplňují bezpečnostní standardy,“ říká Petr Přikryl, předseda Asociace autobazarů (APPAA).

Jestliže patříte mezi zájemce o ojetý automobil a neplánujete (nebo nechcete) se před nákupem poradit s odborníkem, shrňme v krátkosti, na co byste si při nákupu ojetiny měli dávat pozor:

Deset nejčastějších chyb při nákupu ojetého vozu

Porovnání dokladů se skutečným stavem

Kontrola dokladů a skutečného stavu automobilu je primární součástí nákupu ojetého automobilu. Jakýmsi „rodným“ číslem vozu je tzv. VIN kód. Ten musí souhlasit s číslem uvedeným v technickém průkazu, uveden bývá pod čelním sklem, na přepážce mezi motorem a kabinou vozu nebo třeba v zavazadelníku.

V případě pochybností lze stáří auta vyčíst z kódů na sklech, bezpečnostních pásech, motoru nebo nádobkách provozních kapalin. Kódy na jednotlivých sklech by měly být stejné, pokud ne, znamená to, že okno bylo rozbité. Na jednu stranu mohlo prasknout jen kvůli kamínku, mohlo se ale též rozbít při nehodě, a tak je nutné se na tuto partii vozu zaměřit. Znakem skutečného stáří vozu pak bývá i míra opotřebení volantu nebo pedálů.

Kontrola technického stavu

Právě kontrola technického stavu ojetého vozu je součást nákupu, na níž byste měli s sebou přivést nezávislého odborníka. Jen ten lépe pozná jednotlivé vady auta, některé lze ale poznat pouhým okem.

Odstín laku by měl být na všech dílech shodný, na laku by se neměly objevovat ďolíčky nebo krupky. Velikost spár by mezi jednotlivými částmi karoserie měla být stejná, poškozený lak na šroubech spojujících jednotlivé části karoserie pak naznačuje výměnu nebo opravu daného dílu. Uvnitř pak zkontrolujte stav čalounění a míru poškození sedaček.

Jestliže vám prodejce umožní vjet na rampu a zkontrolovat podvozek auta, zaměřte se na výfukové potrubí, které by nemělo být prorezlé. Tlumiče by pak měly být suché, bez známek úniku náplně. Neoriginální spoje na podvozku pak naznačují, že by daný kousek mohl být sestaven z více aut. Na brzdových kotoučích by pak neměly být žádné vrypy nebo drážky.

Testovací jízda

Při nákupu ojetiny byste rozhodně měli zažádat o alespoň krátkou jízdu. Už v takovém případě poznáte, zda je chod motoru plynulý a zda převodovka funguje přesně. V případě nákupu automatu by se pak od převodovky neměly ozývat hlasité zvuky nebo rázy.

Při jízdě také zkuste dát na chvíli ruce z volantu, abyste zjistili, zda řízení netáhne ke straně. Při brzdění byste pak neměli slyšet nezvyklé rány nebo vibrace. Do řízení by se pak neměly přenášet nerovnosti na vozovce.

Výzkum společnosti Médea Research dále odhalil, proč si čeští zákazníci kupují ojeté vozy. Hned čtvrtina zpovídaných totiž uvedla, že vedle ojetiny zvažovali i koupi nového auta. Pro ojetý automobil se nakonec rozhodli kvůli nižší ceně nebo kvůli menší ztrátě hodnoty než u nového auta.