Reportáž: S Renaultem Mégane RS Cup 265 ve Spa-Francorchamps
Automobilky svým zákazníkům obvykle nabízejí řadu výhod. Najdou se však i takové, které vedle levnějšího pojištění, příslušenství zdarma nebo prodloužené záruky poskytnou i nevšední závodnické zážitky. Ne nadarmo je přitom zmiňujeme ve spojitosti se značkou Renault. Ta totiž dokáže zprostředkovat skutečně nezapomenutelná setkání nadšenců divize Renault Sport...
Jednoho takového setkání jsme se zúčastnili i my. Nemyslete si ale, že jsme vyrazili pouze na jeden z českých okruhů. Renault Sport se totiž skutečně vytáhl, což nám umožnilo odcestovat do belgického Spa-Francorchamps, na jednu z nejmystičtějších tratí seriálu Formule 1! A jaký byl program? Posadit se za volant modernizovaného Renaultu Mégane RS Cup 265 a projíždět slavné zatáčky od rána do večera. Žádný instruktor, žádné pokyny z vysílaček. Pouze my, 265 koní pod kapotou ostrého hatchbacku a maximální množství odvahy k dosažení co nejlepších výsledků.
renault reportaze nizsistredni hothatch
Před prvním výjezdem na trať jsme se museli seznámit s automobilem, kterým pojedeme. K dispozici jsme dostali dostatečně zajetý Renault Mégane RS Cup 265, lépe řečeno jeho nejnovější verzi. Vůz má pod kapotou skrytý dvoulitrový turbomotor o výkonu 195 kW (265 koní) a točivém momentu 360 N.m, jehož přenos na vozovku obstarávají přední kola.
„Náš“ model se však od toho, který v Česku pořídíte od 740.900 korun, odlišoval řadou příplatkových prvků. Mezi ty hlavní patří snížený a přitvrzený podvozek Cup s mechanickým samosvorným diferenciálem za 40.000 korun, perfektní skořepinová sedadla Recaro (30.300 korun), RS monitor 2.0 (6.100 Kč), litá 19" kola s pneumatikami Bridgestone Potenza 235/35 (32.500 Kč) a další odlišnosti exteriéru. Sečteno, podrženo, křiklavě žlutý Mégane RS by u nás vyšel asi na 920.000 korun. Již nyní ale předesíláme, že stojí za každou z nich...
Spa-Francorchamps - Těžké začátky
Sedm kilometrů, dvacet zatáček a průměrná rychlost asi 120 km/h na jedno kolo. Tohle všechno nás čekalo v šesti blocích po dvaceti minutách, které absolvovaly tři skupiny rozdělené podle individuálních jezdeckých dovedností. Na základní zelenou si připadáme dost dobří, na černou, nejrychlejší, si však netroufáme. Jsme přesně uprostřed a ani to nás příliš neuklidňuje. Množství závodníků v nejrůznějších modelech Renault Sport totiž vypadá značně odhodlaně a především zkušeně, což my, alespoň na začátku závodního dne, rozhodně nejsme. Tohle auto budeme řídit úplně poprvé a chtěli bychom jej až do závěru dne uchovat v jednom kuse…
Poprvé usedáme za volant. Co je v interiéru nového? Především multimediální systém R-Link s rozměrnou dotykovou obrazovkou a sdruženým ovládacím zařízením mezi předními sedadly. Zkoumání navigace, autorádia a dalších (pro nás v tu chvíli zbytečných) inovací jsme zavrhli a ihned otevíráme RS Monitor 2.0. Velice šikovná věcička. Kromě toho, že vám dokáže změřit čas na kolo, ukáže úhel natočení volantu, procentuální využití brzd, znázornění trakce předních kol, příčné i podélné přetížení, ale také umožní nastavení reakce pedálu plynu nebo akustického upozornění na dobu, kdy je vhodné přeřadit na vyšší rychlostní stupeň. Nastavujeme si 5.500 otáček za minutu, tedy bod, ve kterém motor dosahuje nejvyššího výkonu. Pedál prozatím necháváme pedálem, je třeba začít pozvolna a zvyknout si na chování vozu v jednotlivých jízdních situacích.
renault reportaze nizsistredni hothatch
Ladem však rozhodně nezůstává stabilizační systém. Stačí jedno stisknutí tlačítka RS (vlevo pod volantem), abychom elektroniku uvedli do sportovního módu a nechali si širší pole působnosti v ovládání vozu. ESP však někde v pozadí stále funguje, na jeho úplnou deaktivaci se v tuto chvíli rozhodně necítíme.
Je to tady, první kolo na okruhu Spa-Francorchamps, jednom z nejmystičtějších míst na planetě! Nejprve vyrážíme ve vláčku za zaváděcím vozem, který se nám snažil ukázat vhodné brzdné body, vrcholy zatáček a především ideální stopu, abychom za pár chvil nevyletěli s naleštěnými „eresy“ z dráhy.
Jedeme maximálně 150 km/h a v šikaně před vjezdem do boxů nás zaváděcí Renault Clio Cup opouští. Řadím dvojku a s pedálem přidupnutým až na podlahu vyrážíme vstříc cílové rovince. Poprvé naplno, se stádem rozzuřených Méganů RS za zády. „Jak jenom tohle dopadne v nájezdu do La Source, neostřejší zatáčky okruhu?“, proletělo mi hlavou. Možná jsem se však zamyslel až moc – kužel, vyznačující brzdný bod, totiž s úspěchem míjíme a nakonec nezbylo, než vykroužit širší oblouk. Řadím „za dva“, motor se žene do otáček a za podpory jeho fantastického zvuku kopírujeme zeď, kde se ještě loni proháněly osmiválcové monoposty Formule 1 rychlostí přes 300 km/h. Úžasný pocit, hlavně v nájezdu do Eau Rouge, jedné z nejkrásnějších zatáček světových závodních okruhů. Nyní hlavně nevyměknout a za žádnou cenu nebrzdit nebo sundávat nohu z plynu. Renault Mégane RS je totiž mrška přetáčivá a my jsme nechtěli hned na začátku okořenit den výjezdem mimo dráhu. To se nakonec nestalo a my mohli naplno rozvášnit všech 265 koní na rovince Kemmel.
Sotva však ručička tachometru minula číslovku 190 (RS Monitor v té chvíli ukazoval točivý moment přes 780 N.m na kolech), bylo třeba prudce brzdit. Progresivní brzdy Brembo se naplno zakousnuly do čtveřice kotoučů, avšak auto nejevilo nejmenší známku nestability. Následovalo lehké poskočení přes obrubníky v technické pasáži Les Combes a prudký sjezd do mimoúrovňové zatáčky Bruxelles. Brzdový pedál pro nás v jejím průběhu neexistoval, nastal by totiž pravděpodobně malér v podobě nedotáčivého „výletu“ mimo trať. V celkovém poklidu zvládáme pasáž Pouhon, techničtější Campus a dokonce i předjížděcí manévr v nájezdu do zatáčky Stavelot, ze které vyjíždíme na „trojku“ a ještě před nájezdem do Courbe Paul Frère řadím čtyřku. Táhlá zatáčka Blanchimont je už jenom o tom, kdo dokáže potlačit strach z bočního přetížení a decentního pohupování karoserie. Není se ale čemu divit – výjezd totiž zvládáme rychlostí přes 150 km/h, abychom za okamžik naplno brzdili do šikany, která nás přivedla zpět na cílovou rovinku.
Netrvalo dlouho a červená světla nad cílovou rovinkou naznačila konec prvního dvacetiminutového bloku. Po nezbytném „chladícím“ kole míříme zpět do boxů, kde si sdělujeme první dojmy a bujaře gestikulujeme. Naštěstí v rodném jazyce. Mezi hrstkou Čechů totiž nechyběl ani Thomasino, čtenář Auto.cz a zároveň první majitel modernizovaného Renaultu Mégane RS Cup 265 v České republice. Chladíme motory, pečlivě připevňujeme sportovní kamery a netrpělivě čekáme na další výzvu k řazení do boxové uličky. Nervozita opadla, nadšení pro další dvacetiminutový blok však nikoliv!
Zlepšujeme se, je čas přitlačit na pilu
V dalším bloku už šla opatrnost stranou. Závodní trať jsme už totiž měli docela v oku a stejně tak i samotný Mégane RS, který se i v krizovějších situacích ukázal jako vyrovnaný, skvěle ovladatelný a nezáludný hothatch. Nezbylo tedy, než se vrátit zpět k nastavení reakcí pedálu plynu a ze sportovního režimu přepnout na Extreme. Že by najednou docela jiné auto? Doslova! Jeho reakce se rázem staly bezprostřední a nenechalo si jedinou informaci pro sebe. Ať už prostřednictvím řízení, brzd, nebo mírně přetáčivých tendencí (ESP zůstalo ve sportovním režimu až do konce dne), stále se k nám hrnulo neuvěřitelné množství dat, která nám pomáhala posouvat své hranice. Časem jsem se naučil více šetřit brzdy a pneumatiky, lépe trefovat apexy, sledovat perfektní činnost mechanického samosvoru a především využívat maxima závodního potenciálu, který francouzský sporťák nabízí.
A bylo to vidět. Z role outsidera jsem se rázem začal posouvat polem výš a výš, nebál se pouštět do soubojů jak pod plným plynem, tak v technických pasážích na brzdách, a to jsem stále nedosáhl na limity samotného auta! Chovalo se fantasticky a rostoucí venkovní teplota navíc prospěla lepivým pneumatikám. S každým předjetím stoupal nejen adrenalin, ale především také míra naší koncentrace.
renault reportaze nizsistredni hothatch
Rostoucí progres byl navíc znát také na chuti motoru po vysokooktanovém benzinu. Zatímco na začátku jsme zaznamenali spotřebu okolo 26 l na 100 km, odpoledne jsme se již přehoupli přes třiatřicet. Počty byly tedy velice jednoduché - co blok, to čtvrtka nádrže. Tankování tedy bylo nevyhnutelné, což nás stálo 50 eur a příjezd na start finální dvacetiminutovky skoro v poslední minutě.
Její prošvihnutí bychom si neodpustili, protože teprve tehdy začal ten pravý boj. Předjíždíme, co můžeme, „soupeřům“ ve zpětném zrcátku nedáváme šanci a když jde do tuhého, nepolevujeme. Ve stejném duchu spolupracovalo také auto, které již mělo na kontě skoro 200 ostrých kilometrů a až na mírné vadnutí brzd nejevilo sebemenší známky únavy. Velmi pravděpodobně bychom mohli vyjet další nádrž a Mégane RS by se choval naprosto stejně. V závěru odpoledne však bylo jasné, že si již toto tvrzení neověříme.
Chcete to také vyzkoušet? Můžete!
Postup pro účast na podobné akci je jednoduchý, ale o to nákladnější. Základem je vlastnictví jednoho z modelů Renault Sport, GT, Gordini, Williams nebo Alpine, zapsat si termín, zaplatit startovací poplatek a můžete vyrazit. Celý den ježdění na okruhu Spa-Francorchamps stojí 280 eur (asi 7.700 Kč) za vůz s řidičem a 30 eur (asi 825 Kč) zaplatí spolujezdec. Palivo si hradí každý účastník sám, v případě Renaultu Mégane RS Cup počítejte zhruba s 80 litry vysokooktanového benzinu na všech šest dvacetiminutových bloků.
Odpolednem ve Spa akce sportovní divize Renaultu nekončí, již 29. května se jede na britském okruhu Brands Hatch, 11. července na autodromu Bedford a 27. srpna v Oulton Parku. Vzdálenost 800 kilometrů, kterou jsme urazili z Prahy do Spa (jeli jsme asi osm hodin), je tak ve srovnání s dalšími místy konání akce vlastně nejkratší.
Foto a video: David Rajdl