Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Špatný rok pro šéfy automobilek. Které značky letos měnily vedení?

David Bureš
Diskuze (0)
Rupert Stadler, Sergio Marchionne, Elon Musk či naposledy Carlos Ghosn, to jsou šéfové automobilek, kteří letos z různých důvodů skončili ve funkci.

Rok 2018 si v automobilovém světě budeme pamatovat nejen kvůli nástupu nových elektromobilů nebo novým emisním normám v Evropské unii, které silně ovlivnily nabídku jednotlivých značek, ale také kvůli hned několika změnám ve vedení klíčových automobilek světa.

Zatím poslední změnou je konec Carlose Ghosna ve funkci předsedy správní rady Nissanu. Čtyřiašedesátiletý manažer narozený v Brazílii byl v listopadu odvolán v reakci na zadržení japonskými úřady, byl totiž obviněn z využívání firemních peněz pro vlastní účely a z podhodnocování osobních příjmů ve finančních výkazech, za což mu hrozí až 10 let vězení. Zatím však úřady z ničeho oficiálně obviněn nebyl, jde jen o interní vyšetřování. Vedle Ghosna měl podle Nissan podíl na finančních podvodech také další člen rady, Greg Kelly.

Naopak alianční partner Nissan, Renault, Ghosna zatím podržel a ze svého vedení ho zatím neodvolal, jeho funkce však v době jeho nepřítomnosti bude zastupovat výkonný ředitel Thierry Bolloré. I proto se rozjely konspirační teorie, že manažera s libanonskými předky ve skutečnosti sesadil zbytek vedení japonské automobilky, kterému se nelíbí stále užší spolupráce s Renaultem a žádá více samostatnosti. Ghosn naopak prosazoval ještě silnější propojení v rámci aliance, třeba včetně většího sdílení komponentů nebo sjednocení servisního zázemí.

Ať už to puč byl, nebo nebyl, se teprve asi dozvíme. Zatím pouze vidíme, že se akcie obou aliančních partnerů v reakci na odvolání Ghosna výrazně propadly.

V podobném duchu skončil ve vedení i generální ředitel automobilky Audi Rupert Stadler, který v této funkci působil od roku 2007. O něm se dlouho říkalo, že o skandálu Dieselgate dobře věděl, přesto rošádu ve vedení koncernu VW Group v reakci na tuto kauzu přestál a navzdory opakujícím se zprávám o možném odvolání ve vedení Audi zůstával. To se však změnilo letos v létě.

V červnu byl totiž Stadler zadržen německými úřady v souvislosti s aférou kolem manipulací s emisemi. Do vazby byl vzat proto, že by se mohl snažit o maření vyšetřování. Hned den na to byl Stadler ingolstadtskou automobilkou suspendován a na jeho místo byl prozatímně jmenován šéf prodeje Bram Schot.

Ve vazbě Stadler nakonec setrval až do konce října, kdy musel složit nespecifikovanou kauci a zdržet se kontaktů s osobami důležitými pro vyšetřování. Mezitím jej však automobilka na začátku října odvolala z pozice, kdy se s ním domluvila na okamžitém ukončení kontraktu. Odůvodnila to tím, že Stadler z vazby není schopen plnit své pracovní povinnosti. V čele čtyř kruhů mezitím setrvává dočasný šéf Bram Schot, který však podle zákulisních zpráv bude časem nahrazen Markusem Duesmannem, který dříve vyvíjel motory u BMW.

Právě v koncernu Volkswagen Group se toho během roku stalo vícero. Na začátku roku se podle na podzim oznámeného plánu v čele Bugatti objevil Stephan Winkelmann, dosavadní vedoucí divize Audi Sport. Nahradil Wolfganga Dürheimera, který z pozice šéfa Bugatti a Bentley odešel na vlastní žádost. V čele Bentley ho pak od února vystřídal Adrian Hallmark, dosavadní ředitel globální strategie automobilky Jaguar Land Rover. Na pozici šéfa Audi Sport pak místo Winkelmanna dnes působí Michael-Julius Renz, dosavadní vedoucí čínského zastoupení ingolstadtské značky.

V dubnu se navíc měnil i generální ředitel celé skupiny, když Mathiase Müllera vystřídal Herbert Diess, do té doby šéf mateřské značky Volkswagen.

Müllerovi se sice koncern povedlo vyvést z krize po skandálu s emisními podvody, přesto pro plánovanou další reorganizaci vybrala správní rada jiného člověka, právě Diesse, který pro to měl mít lepší předpoklady. Matthias Müller, bývalý šéf značky Porsche, tak ve vedení německého koncernu zůstal ani ne tři roky, ve funkci působil od září 2015.

Vedení musela změnit i další globálně působící automobilka, Fiat Chrysler Automobiles. V tomto případě byl ale důvod mnohem smutnější, šéfa vystřídala z důvodu zdravotním komplikacím toho dosavadního, Sergia Marchionneho, které vedly k jeho smrti. Marchionne byl z čela Fiatu a Ferrari narychlo odvolán na konci července, což koncern vysvětlil zdravotními obtížemi svého šéfa. Firma tehdy nejasně uvedla, že se u Marchionneho objevily nečekané zdravotní komplikace po chirurgickém zákroku, kterého se tehdy zúčastnil.

Co zprvu vypadalo jako rutinní zákrok, se následně ukázalo jako závažný problém. Jen pár dní po oznámení o změně ve vedení FCA totiž Sergio Marchionne zemřel. Ukázalo se totiž, že v nemocnici ležel kvůli rakovině, zhoubnému nádoru v rameni. Během operace však utrpěl embolii, po níž skončil v kómatu, během něhož byl udržován jen pomocí přístrojů. Problémy vyústily v nenávratná poškození mozku, z nichž už Marchionnemu bohužel nebylo pomoci.

Ve funkci šéfa FCA tak Marchionneho vystřídal dosavadní vedoucí Jeepu Mike Manley, zatímco předsedou představenstva a prezidentem Ferrari se zase stal John Elkann, vnuk Gianniho Agnelliho. Ke změně ve vedení nakonec došlo předčasně, naplánována byla na příští rok, kdy sám Marchionneho chtěl odejít do důchodu. Bohužel to však už nestihl. Krátce před smrtí se alespoň se světem rozloučil stylově, když oznámil velkolepé budoucí plány pro značky Maserati a Alfa Romeo, zahrnující elektrický sporťák Maserati Alfieri, novou Alfu GTV nebo supersport Alfa 8C.

A šéfa musel změnit také americký výrobce elektromobilů Tesla. V tomto případě byl však důvod zcela jiný, a to srpnový tweet dosavadního šéfa, Elona Muska. V něm překvapil finanční trhy, když oznámil, že uvažuje o převzetí Tesly a stažení jejích akcií z veřejného obchodování s tím, že má na tento krok zajištěno financování. Následně se ale ukázalo, že se s potenciálnímu investory teprve jedná a žádná dohoda ještě není.

To se nelíbilo americké Komisi pro kontrolu cenných papírů (SEC), která Muska za tweet obvinila z podvodu. Zpráva byla podle jejího úsudku nepravdivá a zavádějící, navíc poškodila investory. Regulátor tak žádal zaplacení pokuty a Muskovo odvolání z funkce, k čemuž nakonec skutečně došlo. Automobilka se s komisí dohodla na tom, že Musk odstoupí z funkce předsedy správní rady a do této funkce nebude smět být zvolen v následujících třech letech.

Na pozici jej nahradila žena, Robyn Denholmová, dosavadní finanční ředitelka australské komunikační společnosti Telstra. Ta už od roku 2014 pracuje jako vedoucí kontrolního výboru Tesly, s automobilkou a jejími financemi tak už má bohaté zkušenosti.

A aby toho nebylo málo, měnilo se též vedení malovýrobce sporťáků Lotus. Generální ředitel Jean-Marc Gales v červnu odešel z funkce po takřka čtyřech letech, a to v rámci změny majitele. Lotus loni koupila čínská automobilka Geely, ve vedení firmy z Hethelu vystřídal Feng Qingfeng, viceprezident a technický ředitel Geely. Gales ale podle svých slov odešel z osobních důvodů s tím, že je potřeba se posunout dále.

David Bureš
Diskuze (0)