TEST Start dlouhodobého testu: Peugeot 5008 2.0 BlueHDi 133 kW EAT6 GT
Finálová rozborka ročního testu Seatu Ateca ještě přijde, během dvanáctiměsíčního působení v Auto.cz si však určitě vybavíte slova chvály na uživatelskou přívětivost a prakticky stoprocentní nekonfliktnost. Nebýt ne vždy perfektně fungující souhry sedmistupňového DSG a vznětového dvoulitru TDI s výkonem 140 kW, ronili bychom při loučení se španělským SUV slzy jako hrachy. Takto jsme si jenom ještě celkem po chlapsku pobrečeli.
A teď je tu Peugeot 5008. Jeho menší brácha 3008 porazil v našem srovnávacím testu Škodu Karoq, naše 5008 je navíc v absolutním „topu“, se vznětovým dvoulitrem o výkonu 133 kW a automatickou šestistupňovou převodovkou. Začíná to hezky. Tuto kombinaci koupíte výhradně v nejvyšší specifikaci GT a přijde na velmi mastných 945.000 Kč. Teď sice přijde klasická formulka, že „ve výbavě nic nechybí,“ ale atakovat milionovou hranici už se základní cenovkou, jakkoli jde o top verzi…
Život se sedmimístným crossoverem by mohl zkomplikovat taky proslulý i-Cockpit, na který si v redakci stále zvykáme. Teď budeme mít víc času. A taky se nám třeba podaří rozlousknout, jestli je 5008 víc SUV, nebo MPV. Sám Peugeot vidí v 5008 spíš SUV, i přes chybějící pohon všech kol. Ten má nahradit rovněž už známý systém Grip Control, tedy jakési chytřejší ESP s programy šitými na míru nejrůznějším adhezně zhoršeným podmínkám. I na ten se v průběhu našeho dlouhodobého testu podíváme.
Líbí se!
Honza Mička si ve srovnávacím testu Peugeotu 5008 se Škodou Kodiaq stěžoval na nadbytek chromu na francouzském autě. Je pravda, že v ceníku u položky „Pack Look GT“ je chromovaných prvků opravdu hodně (maska, mlhovky, lišta na kapotě, kryty vnějších zpětných zrcátek, lišta v zadním nárazníku, okenní a boční lišty…), ve spojení s „dlouhodobým“ odstínem mi tento lesklý paket přišel o něco decentnější. Na Honzově světlejší 5008 vynikal chrom až moc.
S Honzou souhlasím rovněž v otázce jisté rozpolcenosti Peugeotu 5008. Světlá výška 236 mm, ochranné lemy kolem blatníků a „kryty“ nárazníků, tohle bude SUV, ne? Pak tu však máme předlouhý rozvor 2840 mm nebo „velkoprostorově“ dimenzované zadní boční dveře a najednou vidím spíš MPV. A ještě ta standardně sedmimístná konfigurace… Asi bych zůstal u toho crossoveru, jestli bych mohl poprosit.
Celkově bych však řekl, že se Peugeot 5008 docela líbí. Nejen v redakci, ale i reakce okolí nasvědčují spíš tomu, že se Peugeotu po nějaké době povedlo nakreslit zase jednou hezké auto. Pamatujete na první 3008?
Sžíváme se s i-Cockpitem
Je fakt, že nejen na fotkách je pežoťácký i-Cockpit nesmírně efektní. Interiéry nejnovějších peugeotů jsou pak navíc v reálu velmi útulné, a to i v základních verzích, jak jsem se přesvědčil v už zmíněném srovnávacím testu 3008 a karoqu. A opravdu, dlouhodobá 5008 v nejluxusnějším provedení GT nepůsobí proti nejlevnější 3008 nijak zvlášť honosněji, což je pochvala samozřejmě spíš pro výchozí provedení. Žádné zaslepené displeje nebo slepá tlačítka, jak to umí třeba koncern Volkswagen. V peugeotu se cítíte hodnotně a útulně už v základu.
Jak už ale víte z několika našich testů, na pár věcí si zvykat budete. V 5008 jsem najezdil už tisíce kilometrů, stejně mám ale pokaždé a znovu pocit, že bych si potřeboval volant šoupnout o něco výš. Jasně, nejde to, jinak bych si překryl digitální přístrojový štít. Na něj ostatně dokonale vidím jen v sedačce dokonale napřímen, což je pro záda ta nejlepší zpráva za hodně let dozadu, občas bych se ale docela i rozšafně rozvalil. Nejde to.
„Letecké“ ovladače nevadí ani z funkčního pohledu, z estetického budí nadšení. Proč ale musím pro změnu teploty absolvovat vždy dvojklik, to se mi chápe těžko. Rád bych si taky občas ztlumil do noci zářící přístrojový štít (přehledný a hezky čitelný ale je), příslušné tlačítku či funkci v menu jsem však zatím neobjevil. Možná tam někde je, schované v infotainmentu podobně jako vypínání stop-startu.
Tohle je v případě Peugeotu 5008 skoro životně důležitá dovednost, naučit se vypínat stop-start. Svědomitý řidič tak samozřejmě učiní před každou jízdou, aby šetřil techniku, zde navíc systém funguje velmi otravně – popojíždíte na brzdě při parkování a auto najednou chcípne. Povolíte tedy brzdu, motor naskočí, auto poskočí a zase chcípne. Při pohledu zvenčí na hopsající peugeot to může být vtipná podívaná, při manévrech v podzemních garážích bych však ocenil plynulejší pohyb.
Tohle se dá ještě docela snadno řešit, jenom se holt naučíte v menu stop-start vypínat. Život s i-Cockpitem nakonec taky není tak komplikovaný, jak by první dojem z mimozemského designu napovídal. A třeba až bude někdy třetí verze i-Cockpitu, tak Peugeot už všechny mušky vychytá. Z čeho ale rostu naprosto neskutečně, to je neustálý průvan z klimatizované loketní opěrky. V létě je určitě fajn, že si vychladíte nápoj, proč však nejde foukání vypnout, to mi hlava nebere. Zkoumal jsem zákoutí palubního systému, v samotné opěrce hledal nějaký schovaný spínač, neúspěšně. Aktuálně tedy středový tunel (mimořádně mohutný) utěsňuji zimní bundou.
Místa jako v MPV?
Jak už jsem napsal, Peugeot 5008 je standardně sedmimístný, což samozřejmě není doména jen velkoprostorových modelů, vícemístné umí být i SUV. Na sedačky ve třetí řadě se svého času vecpal dokonce i Honza Mička, a to ještě před tím, než radikálně zhubnul. Tehdy však, ve srovnávacím testu se Škodou Kodiaq, moc nevěděl, kam s nohama a hlavou, prý je tady dost místa jenom pro děti. Souhlasím, jako nouzovka se však šesté a sedmé místo hodit určitě může, častěji ale budou sedačky v poloze ležmo. Takto se pak do zavazadlového prostoru vejde 702 litrů, s vyjmutými sedačkami třetí řady si polepšíte zhruba o osmdesát litrů. Krásné hodnoty, jenom bacha na hlavu, páté dveře se otevírají jen do výšky lehounce přes 180 cm.
Velkoprostorově se Peugeot 5008 chová hlavně v podélném směru, tady je díky rozvoru, který se délkou 2840 mm hvězd dotýká, místa víc než požehnaně. Na šířku jsou trochu utěsněni přední cestující – ano, ten mohutný středový tunel, ti ve druhé řadě s výškou Honzy Mičky (190 cm) zase budou atakovat strop. Asi to nakonec MPV úplně nebude…
Ještě jednu redakční stížnost zmíním. David Bureš není spokojen s předními sedačkami, respektive s jejich výrazným prošíváním. Na pohled hezké, ale trochu tlačí do zad.
Nic víc není
Vrcholná verze GT se prodává s jediným motorem – vznětovým dvoulitrovým čtyřválcem o výkonu 133 kW, který se kombinuje výhradně se šestistupňovým automatem.
V motorovém směru zatím panuje skoro dokonalá spokojenost. Výkon 133 kW už sice v dvoulitrové kategorii není kdovíjaká hodnota, díky rovným 400 newtonmetrů je však zátah od začátku velmi přesvědčivý. A i když Peugeot udává maximum newtonmetrů až ve dvou tisících, ve skutečnosti nemám vůbec pocit, že bych musel putovat až tak „vysoko“. Klasický měnič od Aisinu ani nemusí podřazovat, i z patnácti set se dvoulitr BlueHDi rozbíhá svižně a 5008 velmi slušně rozpohybuje. Při předjíždění se třeba i vydáte nad tři tisíce, tady se už však do té doby skoro vzorně tichý čtyřválec přece jenom ozve a žádné výraznější povýšení dynamiky nepřidá. Řazení pádly využívám maximálně tak při brzdění motorem, reakce jsou možná trochu pomalejší, v tomto režimu to však ničemu nevadí.
Dynamika určitě označení GT odpovídá, top model řady 5008 nedělá jenom chromovanou parádu, ale taky hezky jede. S peugeotem jsem se vydal i do Německa, kde neměl problém udržovat rychlost kolem 200 km/h, to ovšem už velmi papkal. Dálniční průlet s průměrem kolem sto šedesáti jsem zakončil na dvanácti litrech…
Tohle byl ale extrém, sice jsem asi i při německém nasazení čekal o něco nižší výsledek, normálnější podmínky však už velmi dobře zajetý peugeot (jako nový k nám nedorazil, na kontě měl už něco přes dvacet tisíc novinářských kilometrů) zvládá konstantně do osmi litrů. Nejčastěji se přitom pohybujeme na dálnici a po Praze, výlet napříč republikou s větším zastoupením „jedniček“ lze absolvovat kolem sedmi.
A není to moc, ty devatenáctky?
V už zmíněném srovnávacím testu Peugeotu 3008 a Škody Karoq jsem francouzský crossover velmi chválil za mimořádně komfortní podvozek. Peugeot nebyl přehnaně vyměklý, o stabilitu nepřišel, ani velké nerovnosti však neznamenaly žádné citelnější bouchnutí. Pro naši 5008 toto již bohužel neplatí. V porovnání se sedmnáctipalcovou 3008 si totiž nový dlouhodobák „polepšil“ o dva palce a musím říct, že to na rozbité silnici jde hodně znát. Na kvalitním asfaltu odvádí podvozek vlastně perfektní výkony, 5008 ochotně zatáčí (i když zpětná vazba je podobně „pidi“ jako ten volantíček), auto se občas dokonce i ladně zhoupne, jeden by v tu chvíli čekal, že se bude i na nerovnostech vznášet, tady k tomu však devatenáctky řeknou svoje. Ty jsou naneštěstí pro top specifikaci GT standardem.
Zkrácené řízení
Peugeot 5008 k nám nastoupil na čtyřměsíční stáž, pobude tedy v Auto.cz ani ne polovinu času co jeho dlouhodobý předchůdce, roční Seat Ateca. Na pár věcí si u 5008 pořád trochu zvykáme, i-Cockpit není úplně kamarád na první dobrou, navíc se neobešel bez menších ergonomických nedokonalostí (dvojklik při každé změně teploty, v menu schované tlačítko stop-startu…), k zlosti je průvan od klimatizované loketní opěrky.
Konfigurací sedmimístného interiéru a velmi dlouhým rozvorem připomíná tento peugeot velkoprostorová auta, na ně ztrácí nabídkou místa pro hlavy zadních cestujících. SUV zase připomíná nadstandardní světlou výškou, čtyřkolku však nabídnout neumí. Zatím nám z toho tedy vychází crossover jak vyšitý.
Velmi spokojeni jsme s dostatečně dynamickou dvoulitrovou naftou BlueHDi, většinu času chválíme rovněž spojení čtyřválce se šestistupňovým měničem od Aisinu. Spotřeba do osmi litrů je vzhledem k převaze dálničního a městského provozu OK, při německém extrému jsem se však dostal až k trochu nečekaným dvanácti. To ale bylo s rychlostním průměrem kolem 160 km/h.
Parádní je taky obrovský zavazadlový prostor, který se po demontáži sedaček třetí řady blíží osmi stům litrů. V zatáčkách s kvalitním povrchem potěší příjemná agilita, na nerovnostech už ale hlavně kvůli devatenáctipalcovým liťákům 5008 docela drncá.
Je to tedy trochu osobitější stroj, tenhle Peugeot 5008, hlavně díky silnému motoru a slušné praktičnosti mu však u nás bude určitě dobře!
Nejlevnější verze modelu | 610.000 Kč (1.2 PureTech/96 kW Active) |
Základ s testovaným motorem | 945.000 Kč (2.0 BlueHDi/133 kW EAT6 GT) |
Testovaný vůz bez příplatků | 945.000 Kč (2.0 BlueHDi/133 kW EAT6 GT) |
Testovaný vůz s výbavou | 1.062.500 Kč (2.0 BlueHDi/133 kW EAT6 GT) |
Plusy
- Silný motor
- Většinu času přijatelná spotřeba
- Velmi hodnotný a útulný interiér
- Velký zavazadlový prostor
Minusy
- Vysoká cena top verze GT
- Sem tam nějaká ta ergonomická chybička
- Na nerovnostech drncá
Foto: Onřej Lilling