Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Vlastnictví auta u nás zatím vyjde levně. Vydrží to ale? A jak je to v zahraničí?

Petr Barták
Diskuze (13)
Od pořízení vozu přes povinné ručení až třeba po sazby pokut je Česko pro motoristy zemí zaslíbenou. Kdy se to změní?

Českým motoristům se daří dobře v porovnání s předchozími dvěma dekádami, to jsme dokázali už v letním čísle 34. Máme k dispozici levnější auta, která si pořídíme za méně výplat, lacinější povinné ručení, díky hustší síti čerpaček a tudíž velké konkurenci se relativně dole drží i ceny benzinu a nafty.

Po očku však ceny související s provozem vozidla řidiči stále sledují a při jejich jakémkoli pohybu vzhůru žehrají. Nevnímají ale, že dobrou pozici mají v oblasti různých poplatků za provoz auta i v mezinárodním srovnání. Na své motoristy jsou totiž v mnoha evropských státech daleko přísnější a tahají tam z nich mnohem více peněz.

Český sen

Naše země se tak zdá být motoristickým rájem. A nejen co se týče dostupnosti a cen nových aut. Máme rovněž relativně jednoduchou registraci vozidla bez rozdílu kubatury, kromě toho už žádné další poplatky typu každoroční silniční daně jako třeba v Německu nebo Belgii neplatíme. Dole se drží ceny povinného ručení, i když pro příští rok už pojišťovny hlásí navýšení pojistných sazeb. Ceny paliv na totemech čerpacích stanic byly v posledních týdnech kvůli zdražující ropě sice nejvýše za několik let, ale to je stejné pro všechny země Evropy. Za technickou prohlídku a měření emisí platíme také srovnatelně se sousedními zeměmi. Ani pokuty za rychlou jízdu u nás nepatří k likvidačním. Když to všechno porovnáme nejen s okolními státy, máme relativní pohodu. Třeba takový Maďar s čistým platem o třetinu nižším než Čech má roční užívání dálnic více než dvakrát dražší než u nás. Řek či Portugalec s platem jen o několik stokorun nižším než našinec koupí ale Natural 95 dražší o 8,50 Kč na jednom litru. A Slovák, jehož průměrný plat je zhruba o 1500 korun nižší, má zase výrazně dražší registrační poplatky, hlavně na silnější auta. Ve srovnání s životem motoristy ve Skandinávii si můžeme lebedit o to hlasitěji.

Zdražování

Jenomže v době zvyšování mezd a sociálních dávek začne brzy státu docházet dech, a tak se zcela jistě porozhlédne, kde by scházející peníze nabral. Motoristé jsou opravdu snadný a vděčný terč. Nemluvíme samozřejmě o mediálním zvýrazňování politiků na téma zvýhodňování jiných druhů dopravy zejména ve městech, ani o strašení tím, že auta planetu znečišťují ze všech nejvíce. Jde o nové daně a zvyšující se poplatky. Za ty se nám v minulosti bohužel nedostalo a ani v budoucnu nejspíše nedostane lepší práce dopravní policie, která je obvykle jinde, než ji potřebujeme, ani zlepšení stavu a rozsahu silniční infrastruktury. Proto je třeba mít se na pozoru. Koneckonců neúspěšných pokusů tu už pár bylo.

Nejsme dojné krávy!

Abychom byli konkrétní, stačí si jen připomenout zvýšení daně z převodu starších vozidel, které Ministerstvo životního prostředí představilo v roce 2015. Pokusy o zvýšení poplatků a jejich rozšíření na další emisní třídy ovšem velmi rychle utichly, když se ukázalo, že do té doby vybrané miliony směřovaly z větší části na projekty typu kotlíkových dotací nebo zateplování fasád budov.

Stejně dopadlo zaklínání se ekologií a omlazováním vozového parku. Loňský program Národní plán čisté mobility z pera několika ministerstev (průmysl a obchod, životní prostředí, doprava) uvažoval mimo jiné o zavedení každoroční silniční daně pro všechna vozidla, dosud se vztahující jen na firmy a podnikající osoby, až na 16.000 korun, či zavedení poplatku pro starší vozidla z dovozu až 40.000 korun. Před loňskými parlamentními volbami to ovšem bylo třaskavé téma, a tak z plánu na zavedení dalších daní pro motoristy sešlo. Na ministerstvech se o nich prý nepřemýšlí ani nyní. „O rozšíření silniční daně neuvažujeme, vláda nemá v úmyslu jakoukoli daň zavádět ani ji rozšiřovat,“ tvrdí mluvčí Ministerstva dopravy Lenka Rezková. Argumentuje tím, že hodně zvládnou čerstvé předpisy v souvislosti s STK a měřením emisí či výrazné postihy za stáčení tachometrů. Bravo, chtělo by se říci. To ale neznamená, že se nic neděje.

Pomaloučku polehoučku

Jak zvýšit poplatky tak, aby to moc nebolelo, ukázalo třeba rozšíření možnosti žádat o výměnu řidičáku na kterémkoli dopravním úřadě letos v červenci. Zatímco výměna, jež se letos i loni týkala statisíců řidičů, je stále zdarma, vydání nového průkazu pro držitele oprávnění s čerstvým razítkem z autoškoly už namísto 50 korun vyjde na 200 Kč. Pokud chcete doklady vyřídit rychle, vyjde vás to na 700 Kč namísto ještě jarní pětistovky. Je to průchodnější, protože jde jen o malou část motoristů – mají totiž slabší hlas.

Příležitost ke zdražení už také číhá u dálničních poplatků, které se drží na stejné úrovni už řadu let. Impulzem k tomu bude přechod z dálniční nálepky na elektronickou vinětu, s jejímž zavedením se v ČR počítá po roce 2021.

Ceny nových aut

Kdybychom začali u cen nových aut, třeba škodovky stojí v Česku nejméně ze všech sousedních zemí, hyundaie jsou levnější jen na Slovensku (více v tabulce Porovnání cen nových vozidel). Při jásání nad touto skutečností je ovšem třeba si uvědomit, že v Německu, Rakousku a dalších zemích na západ od našich hranic je výrazně vyšší mzda. Zatímco motorista v Rakousku či Německu si tak pořídí nové auto za pět průměrných platů, pro našince je to stále daleký sen. Ten jich musí vydat hned třináct a žít teoreticky vlastně jen ze vzduchu více než jeden rok.

Porovnání cen nových osobních vozů
Škoda Rapid 1.0/81 kW
Česko 389 000 Kč
Slovensko 421 000 Kč
Rakousko 467 000 Kč
Německo 476 710 Kč
Hyundai i30 Kombi 1.4/73 kW
Česko 439 990 Kč
Slovensko 421 500 Kč
Rakousko 504 300 Kč
Německo 507 150 Kč
Průměrná mzda v Evropě
Země Hrubá (Kč) Čistá (Kč)
Albánie 12 336 10 143
Arménie 10 891 7 588
Ázerbájdžán 12 491 10 349
Bělorusko 10 194 8 981
Belgie 87 775 56 004
Bosna a Hercegovina 17 834 11 330
Bulharsko 14 840 11 640
Česko 31 899 24 054
Černá Hora 19 821 13 214
Dánsko 133 622 84 213
Estonsko 34 093 28 518
Finsko 87 233 64 754
Francie 76 316 57 424
Gruzie 9 601 7 665
Chorvatsko 29 241 21 550
Island 128 991 89 478
Irsko 83 207 65 166
Itálie 65 399 45 371
Kypr 45 913 42 790
Litva 23 925 18 634
Lotyšsko 26 196 19 485
Lucembursko 129 817 88 162
Maďarsko 27 202 18 092
Makedonie 14 892 10 143
Moldavsko 7 949 6 246
Německo 97 323 67 050
Nizozemsko 73 683 55 617
Norsko 119 958 87 620
Polsko 28 828 20 466
Portugalsko 29 886 23 872
Rakousko 93 736 59 979
Rumunsko 25 267 15 201
Rusko 13 472 11 717
Řecko 27 357 22 970
Srbsko 14 943 10 891
Slovensko 29 886 22 530
Slovinsko 42 816 27 951
Španělsko 56 495 45 139
Švédsko 82 432 63 437
Švýcarsko 141 559 116 190
Turecko 10 375 8 001
Ukrajina 7 201 5 807
Velká Británie 78 355 61 502

Registrační poplatky

Za zapsání vozidla do registru u nás zaplatíme jednorázově 800 korun a máme vše vyřízeno včetně poznávacích značek (více v textu Tři otázky pro…). „Za registraci vozidla jsou v Česku velmi nízké poplatky,“ říká Josef Pokorný, tajemník Svazu dovozců automobilů (SDA), s poukázáním na situaci u sousedů. V mzdově i cenově srovnatelném Slovensku jsou registrační poplatky výrazně vyšší. Třeba za Škodu Rapid 1.0 81 kW hradí místní řidič správní poplatek při přihlašování ve výši 90 eur, tedy 2324 korun.

V bohatších státech na Západě jsou poplatky ještě daleko dražší. Třeba v Belgii se na nová auta s vyššími kubaturami připlatí pořádně, třeba za vůz s objemem nad 3,5 litru na naše poměry velmi vysokých 128.180 Kč.

V Rakousku se při registraci sečítá aktuální silniční daň a automobilová daň ve výši 5 až 16 procent ceny vozu. Dále se hýbe směrem nahoru a dolů podle emisí CO2 na kilometr. Pokud třeba benzinový motor produkuje méně než 60g CO2 na kilometr, je automobilová daň snížena o 5200 korun. Naopak u dieselového motoru bez filtru pevných části se platí navíc dalších 7750 Kč. U hybridních vozů je tato daň ovšem snížena o bezmála 13.000 korun.

Ve Francii se poplatek za registraci vypočítává za každou jednotku výkonu, kterou si jednotlivý region stanovuje samostatně. Třeba za jednu koňskou sílu dají v Bretani 36 eur, tedy 930 korun, v alpské provincii Var 51 eur, ještě o 15 eur více, což v konečném součtu dělá přes 1300 Kč. V případě rapidu o výkonu 81 kW 110 k tak vyjdou poplatky v první jmenované prefektuře na 102.300 Kč, v druhém případě v přepočtu dokonce na 143.000 korun. Francouz však může získat bonus za nákup ekologičtějšího vozu – když má emise do 20 g CO2/km, dosahují slevy téměř 163.000 korun, u emisí CO2 mezi 21 a 60 g na km pak 103.440 Kč. K tomu se může připočítat ještě konverzní bonus, který se spolu s bonusem sčítá v případě výměny vozidla za diesel vyrobený před rokem 2001. Součet až více než 258.000 Kč lze pořídit u vozidla na elektrický pohon, přes 168.000 korun pak u hybridního auta. Naopak vozy s více než 130 g CO2/km k ceně ještě připočítávají takzvaný malus, tedy přirážku v přepočtu 3879 až 206.872 korun.

Silniční daň pro osobní auta

V Česku se silniční daň využívá jen u vozidel firem nebo podnikajících osob, stejné je to třeba v Polsku nebo na Slovensku. Ovšem v západních zemích ji platí každoročně, navíc všichni včetně běžných motoristů.

Třeba Německo ji stanovuje na základě objemu motoru a emisí CO2. U benzinového motoru činí dvě eura, tedy přes 50 korun, za každých 100 cm3, k němuž se při emisích CO2 nad 95 g/km připočítávají další dvě eura za každý gram navíc. Třeba u Rapidu 1.0 TSI o výkonu 81 kW a emisích 110 gramů CO2 na kilometr to vychází na 1293 Kč. Stejný model platí také u dieselových agregátů s tím, že zatímco u emisí je výpočet identický jako u benzinového pohonu, za každých 100 cm3 objemu se platí 9,5 eura, tedy skoro pětkrát tolik jako u benzinu.

V Belgii se tato daň vypočítává z objemu motoru, například u benzinového nebo naftového agregátu o objemu 1400 až 1500 cm3 činí 5792 Kč, v případě stejného objemu pohonné jednotky na LPG je nižší, a to 3827 Kč. Za už zmiňovaný rapid by majitel zaplatil v přepočtu 3594 korun.

Povinné ručení

Ani z pohledu každoročních plateb povinného ručení si nemůžeme na nic moc stěžovat, ve srovnání s okolními státy někdejšího východního bloku jsme na tom relativně podobně, průměrné roční sazby se tu podle statistik České asociace pojišťoven pohybují okolo stovky eur. Na západě jsou ceny výrazně vyšší, ale odvíjejí se od kupní síly, takže jsou s českými v podstatě srovnatelné.

Sazby zákonného pojištění v Evropě
Země Průměrná cena (Kč)
Švýcarsko 11 105
Itálie 9 090
Belgie 7 722
Rakousko 6 740
Německo 6 327
Francie 5 036
Řecko 4 442
Finsko 4 080
Slovinsko 3 874
Chorvatsko 3 486
Portugalsko 3 383
Česko 2 869
Slovensko 2 763
Polsko 2 660
Maďarsko 1 911
Bělorusko 672
Ukrajina 542

Tři otázky pro Josefa Pokorného, tajemníka Svazu dovozců automobilů

Na kolik vyjde přihlášení nového vozidla do registru?

V České republice jsou poplatky pro občana i pro fi rmu při uvedení vozidla do provozu velmi nízké. Za standardní první přihlášení nového automobilu zaplatíme 800 korun, přičemž tato částka je konečná a zahrnuje i získání registračních značek. U některých kategorií vozidel jsou tyto poplatky ještě nižší, například u malého motocyklu to činí 300 Kč, silná motorka a přívěs do 750 kg vyjde na 500 korun. Žádné další poplatky se u nových vozidel neplatí.

Jsou tyto poplatky obvyklé i v zahraničí?

Jistě, jejich výše ovšem v průměru překračuje českou, když obvykle přesahuje sto eur. Jsou však požadovány i další poplatky nebo daně, které souvisejí s různými parametry vozidla, jako je výkon, zdvihový objem, cena či použitý pohon. Ty mohou narůst do značné výše řádově tisíců eur.

Existují poplatky a daně, které u nás zavedené nemáme, a v cizině se používají?

Ano, jedná se třeba o daň z motorového vozidla nebo poplatek bonus-malus či jiný povinný poplatek související obvykle s parametry vozidla. Praktickým příkladem mohou být silnější motorizace některých vozů. Existují státy, kde je o ně kvůli tomu velmi nízký zájem, ale u nás se v porovnání se slabšími verzemi prodávají dobře. Protože v Česku tyto poplatky nemáme, patříme mezi země s velmi nízkými náklady při uvádění jakéhokoliv nového vozidla do provozu.

Technická prohlídka a měření emisí

Poprvé po čtyřech letech a pak každé další dva roky musíme s osobákem na STK. Prohlídka dnes vyjde okolo 800 korun a emise na 500 Kč, u vozidel na LPG pak stojí samotná technická 850 Kč. To je srovnání se Slovenskem skoro stejné, orientačně tam technická s měřením emisí vyjde zhruba na 1265 až 1420 korun. V případě LPG tam platí už 1552 korun. V Rakousku je to ještě dražší, tam to na osobní auto stojí 1600 až 1730 Kč, což je o tři čtyři stovky více než u nás. V Německu jsou poplatky za technickou spojenou s měřením emisí na vozidlo do 3,5 tuny ještě vyšší, třeba u Dekry v Durynsku se pohybují okolo 2638 Kč. V Brandenbursku stejná procedura stojí v přepočtu 2767 korun. Levnější jsou jen v Polsku, tam se ovšem do cen promítla liberalizace trhu. U našich severních sousedů se kvůli tuhému konkurenčnímu boji ceny snížily až na necelých 650 korun. Je to ovšem tím, že prohlídku tam nedělají úplně dokonale, navíc v mnohem kratším čase než v ostatních zemích. Nejsou tak odhaleny všechny závady, o čemž svědčí technický stav polských vozidel, který je horší než okolních státech.

Poplatky za infrastrukturu

Nijak zvlášť si nemůžeme stěžovat ani na výdaje za užívání dálnic. V Česku je časové, tedy na dobu určitou. Je přitom jedno, kolik kilometrů motorista ujede. Stále se navíc zvyšuje počet úseků, kde se neplatí – už jich je skoro 200 kilometrů. Jde například o dálniční obchvaty velkých měst Brno, Tábor, Mladá Boleslav či úseky bez napojení na hlavní dálniční síť – D6 na Karlovarsku. Poplatky se už řadu let nezvýšily, čeká se na přechod na elektronické zpoplatnění, jaké mají třeba na Slovensku. V cizině se hradí prakticky ve všech zemích Evropy buď výkonové, nebo časové zpoplatnění, jedinou vzácnou výjimkou je stále Německo, ovšem i tam už poplatky pro osobní auta chystají. V řadě zemí se platí kromě dálnic ještě za mosty či tunely, což dobře známe z cest k moři třeba přes Rakousko a Slovinsko do Chorvatska

Dálniční platby
Časové (v Kč)
Bulharsko roční 1 293 měsíční 388 7 dnů 207
Česko roční 1 500 měsíční 440 10 dnů 310
Maďarsko roční 3 454 měsíční 465 10 dnů 284
Rakousko roční 2 250 dvouměsíční 672 10 dnů 233
Rumunsko roční 724 90 dnů 336 30 dnů 181
7 dnů 78
Slovensko roční 1 293 měsíční 362 10 dnů 259
Slovinsko roční 2 844 měsíční 776 7 dnů 388
Švýcarsko roční 1 034    
Zpoplatnění za ujetou vzdálenost
Chorvatsko, Francie, Irsko, Itálie, Norsko, Polsko, Portugalsko, Řecko, Srbsko, Španělsko, Turecko, Velká Británie.

Pokuty

V porovnání s dalšími zeměmi na tom nejsme až tak bídně ani s výší pokut. Přestupky třeba za překročení rychlosti přísněji postihují například v Rakousku nebo Německu, znatelně přitvrdili také na Slovensku. I když sankce mnohde začínají už na několika stovkách jako v ČR, u výrazných překročení by byly pokuty v řádech desítek tisíc korun likvidační pro většinu našich řidičů. V oblasti fi nančních postihů za přestupky ovšem Čechům idyla asi brzy skončí – v rámci revize bodového systému už Ministerstvo dopravy varuje, že výrazně navýší pokuty za nejzávažnější přestupky, například vjíždění na přejezd se spuštěnými závorami.

Postihy za rychlost
Stát Rozpětí sankcí v Kč
Francie 1 756 - 38 738
Chorvatsko 1 041 - 52 039
Itálie 1 058 - 84 887
Maďarsko 2 406 - 24 060
Německo 258 - 17 561
Polsko 342 - 9 114
Rakousko 517 - 56 299
Řecko 1 033 - 19 369
Slovensko 387 - 20 608
Slovinsko 1 033 - 30 990
Švýcarsko 902 - 13 523
Velká Británie 2 958-73 942
Česko stokoruny – 10 000

Paliva

Také výdaje za pohonné hmoty máme v Česku srovnatelné s okolními státy, jen Polsko má díky vhodnému nastavení spotřební daně ceny o koruny nižší. Německé hodnoty jsou výrazně výše a opravdu astronomických cifer pro nás nepředstavitelných dosahují třeba v Itálii, Nizozemsku, Norsku nebo Řecku, kde se pohybují nad 40 korunami za litr. Výrazně levnější paliva mají jen v některých státech bývalého SSSR.

Pohonné hmoty v Evropě
Země Benzin (Kč/l) Nafty (Kč/l)
Albánie 35,60 35,60
Belgie 38,20 42,20
Bělorusko 15,80 15,80
Bosna a Hercegovina 22,40 21,10
Bulharsko 31,60 31,60
Černá Hora 35,60 32,90
Česko 33,70 33,80
Dánsko 39,50 35,60
Estonsko 35,60 35,60
Finsko 39,50 38,20
Francie 39,50 39,50
Chorvatsko 35,60 35,60
Irsko 38,20 36,90
Island 43,50 43,50
Itálie 43,50 40,90
Kypr 31,60 31,60
Litva 29,00 29,00
Lotyšsko 34,30 32,90
Lucembursko 31,60 30,30
Maďarsko 31,60 34,30
Makedonie 26,40 21,10
Moldávie 23,70 21,10
Německo 39,50 35,60
Nizozemsko 42,20 38,20
Norsko 46,10 44,80
Polsko 30,30 29,00
Portugalsko 42,20 38,20
Rakousko 32,90 32,90
Rumunsko 32,90 34,30
Rusko 15,80 15,80
Řecko 42,20 39,50
Slovensko 31,60 27,70
Slovinsko 34,30 32,90
Srbsko 32,90 35,60
Španělsko 34,30 32,90
Švédsko 39,50 40,90
Švýcarsko 36,90 38,20
Ukrajina 23,70 22,40
Velká Británie 38,20 39,50
Zaokrouhlené ceny k 5. 11. 2018 Zdroj: at.fuelo.net, CCS

Jak to chodí v Dánsku

Pořízení vozu je v Dánsku velmi nákladné. Už od roku 1924 jsou zde auta považována za luxusní zboží a podle toho se daní. A to nejen běžnou spotřební ve výši 25 %, ale také registrační daní. Ta se vypočítává podle celkové ceny vozu a zjednodušeně se dá říct, že dosahuje až výše 150 %. A to se tam ještě můžou radovat! V roce 2015 se totiž nejvyšší sazba registrační daně snižovala ze 180 %.

Ale buďme konkrétní: nejlevnější Škoda Fabia Active 1.0 55 kW/75 koní vyjde na 124.900 dánských korun, tedy v přepočtu na 432.000 Kč. Nejlacinější Škoda Octavia Active 1.0 TSI 85 kW/115 koní na zhruba 733.000 Kč. Z pohledu prodejních cen bez daně jsou v Dánsku ceny aut extrémně nízké. Ostatně když ještě EU vydávala Car Price Report, byla auta bez daně v této zemi nejlevnější z celé Unii.

Kromě toho se v Dánsku hradí také daň z vlastnictví vozu, která se vypočítává podle spotřeby a platí se pololetně. Liší se i podle paliva a vychází zhruba následovně: při spotřebě do 4 litrů na 100 km činí 500 dánských korun, tedy 1730 Kč v případě benzinového motoru. U dieselu je to dvojnásobně dražší, a to 3460 Kč. To jsou ale dolní sazby – maximum pro vozy se spotřebou nad 20 litrů na 100 km činí v přepočtu 40.416 Kč u benzinového pohonu. Se sazbou 57.960 Kč, je třeba počítat u motoru na naftu. Pokud dieselová auta nemají fi ltr pevných částic, připočítává se jim navíc každoročně dalších 3460 Kč.

Další peníze stojí povinné ručení. Stejně jako v Česku je to přísně individuální, ale jen pro orientaci: na Škodu Fabia 1.0 MPI 55 kW/75 koní z roku výroby 2018, jejíž řidič ve věku 30 let za rok najede maximálně 10.000 km, bydlí v Odense, řídí auto šest let a za sebou má jednu nehodu, dosahuje pojistné 2450 dánských korun, tedy 8477 Kč. Pokud si uzavře ještě havarijní pojištění se spoluúčastí 4000 tamních korun, vyjde ho to na dalších 3750 dánských korun, tedy 12 976 Kč.

S ohledem na průměrný plat a náklady na vlastnictví vozu je nákup paliva vlastně zanedbatelnou položkou. Zajímavé je, že se ceny v průběhu dne neustále mění podle poptávky. A to dosti výrazně – třeba i o 15 %. U automatické pumpy mimo dálnici a ve správný čas pak nemusí být nafta ani výrazně dražší než v ČR.

Při převodu auta na dánské značky jsou v této severské zemi velmi striktní. Obecně zdejší zákony příliš nectí půlroční lhůtu – i když lze při prokázání, že zde budete žít jen půl roku, zažádat o výjimku. Novinkou je možnost i u vozu s cizími espézetkami platit registrační daň čtvrtletně. Ale pokud zde míní člověk žít a legálně fungovat, musí si tu zaregistrovat adresu, a v takovém případě má následně 14 dní na přehlášení auta. Musí se s ním dostavit na zdejší STK, kde vozidlo standardně zkontrolují, a navíc stanoví jeho cenu. To stojí asi 4000 Kč. Následně je třeba kontaktovat daňový úřad, který na základě toho vypočítá registrační daň. Při tom hraje roli nejen spotřeba vozu, ale i bezpečnostní prvky jako airbagy, isofi x, upozornění na bezpečnostní pásy či výsledek testů Euro NCAP. Svoji váhu má filtr pevných částic – na tyto vozy se poskytuje výrazná sleva. Pokud daňový úřad nachytá někoho, kdo neoprávněně jezdí s cizími značkami, může vozidlo na místě zabavit. Majitel musí pak doplatit daň plus pokutu, což mohou být i statisíce. Jinak jde zabavené auto do dražby.

Petr Barták
Diskuze (13)
Avatar - Hammunasakra
18. 11. 2018 22:55
Re: za mě máte to porovnání trochu nepřehledné
:yes: :-!
18. 11. 2018 08:46
Re: za mě máte to porovnání trochu nepřehledné
Škoda Rapid 1.0 / 81 kW

Česko
Na auto vydělá za (měsíce): 16
Na povinné ručení vydělává (měsíce): 0,1
Kolik měsíců vydělává na dálniční platby: 0,1
Kolik si koupí litrů za měsíční plat: 676

Slovensko
Na auto vydělá za (měsíce): 19
Na povinné ručení vydělává (měsíce): 0,1
Kolik měsíců vydělává na dálniční platby: 0,1
Kolik si koupí litrů za měsíční plat: 713

Rakousko
Na auto vydělá za (měsíce): 8
Na povinné ručení vydělává (měsíce): 0,1
Kolik měsíců vydělává na dálniční platby: 0,1
Kolik si koupí litrů za měsíční plat: 1823

Německo Na auto vydělá za (měsíce): 7
Na povinné ručení vydělává (měsíce): 0,1
Kolik měsíců vydělává na dálniční platby: 0,1
Kolik si koupí litrů za měsíční plat: 1697

Závěr: V Německu a Rakousku je vlastnictví a provoz auta na cca polovičních nákladech oproti ČR a SR.
Avatar - rokyta.p
17. 11. 2018 21:59
za mě máte to porovnání trochu nepřehledné
Chtělo to jednu velkou tabulku a tam to vztáhnout na průměrné mzdy a procenta a kolik si čeho kdo koupí. Porovnání cen není pro rychlý přehled dostatečně výmluvné. Referenční auto třeba Fabka 1.0 a druhá tabulka pro Karoq 2.0tdi. Takhle je spousta tabulek, ale ne příliš porovnatelných. V pojistce jsou zahrnuty ty road taxy a jiné povinné papíry. Příklad by byl:

Anglán: Fabia za výplat 5, roč pojistka 38% výplaty, za výplatu si koupí 1500L paliva
Čech: Fabia za výplat 11, roč pojistka 20% výplaty, za výplatu si koupí 850L paliva
Němec: Fabia za výplat 6, roč pojistka 35% výplaty, za výplatu si koupí 1420L paliva
Ukraji..: Fabia za výplat 19, roč pojistka 20% výplaty, za výplatu si koupí 500L paliva

17. 11. 2018 17:05
Vždy když čtu o kolik míň se u nás platí než jinde
...chytá mě panická hrůza že si to přečtou i paloni nahoře a taky nám to pěkně spočítají. Radši bychom měli být potichu .. 8-s
Avatar - praděda7
17. 11. 2018 15:41
Re: Daně, daně a zase daně...
3 tady se mnou nahoře nesouhlasí...asi státní zaměstnanci - parazité.... >:-[]