TEST Vyzkoušeli jsme modernizovaný Lexus IS. I hybrid si chce hrát!

Cože? Lexusu IS třetí generace už jsou čtyři roky? Těžko se tomu věří, na druhou stranu přišla ta nejlepší možná doba pro rozsáhlý facelift. Dílčích změn vůz doznal již během uplynulých let, přičemž tou zřejmě největší bylo nahrazení atmosférického šestiválce za přeplňovaný čtyřválec, a nyní přišla řada také na mírné designové retuše, bezpečnostní systémy, infotainmentu a podvozek. Vůz už má od ledna kompletní český ceník, poprvé jsme jej však vyzkoušeli na silničních okolo Říma.

Vozy na nás čekaly v sídle evropské centrály automobilky Toyota, teprve až detailnější pohled však odhalil, co je na nich vlastně nového. Příď dostala díky novým světlometům a agresivnější výraz, maska chladiče plynuleji navazuje na spodní široký vstup pro chlazení motoru, zadní nárazník je decentnější a svítilny mají lehce pozměněnou grafiku, i tak je ale jasně patrný světelný podpis lexusu. Skoro to až působí, jako by si designéři nedali s přepracováním vnějších tvarů až takovou práci, za výsledkem však stojí stovky hodin testování v aerodynamickém tunelu s cílem zlepšit obtékání vzduchu a tím i spotřebu paliva.

TEST Lexus IS 300h – Tiše a za málo

Vliv modernizace je mnohem více patrný v kabině. Vůz dostal nový širokoúhlý displej infotainmentu s úhlopříčkou 10,3 palce, což je oproti dřívějším sedmi palcům opravdu velký krok, sdružený ovladač Remote Touch Interface s charakteristickou „myškou“ dostal tlačítko Enter a otočný volič jízdních režimů nabízí vedle tradičních módů Eco, Normal, Sport/Sport+ také možnost Costumize pro individuální kombinaci nastavení tlumičů, odezvy pedálu plynu a výkonu klimatizace. Mistři výroby Takumi, kteří stojí za dlouhodobě kvalitním provedením interiéru, nyní pracují také s dřevěnými dekory s laserovým rytím, které se objevily už v nové generaci modelu RX.

Dejte si to všechno dohromady a dostáváte vůz, ve kterém se jednoduše skvěle žije, dost toho ale Lexus IS současné generace nabízel už v době svého příchodu na trh. Neznám jediné auto daného segmentu, u kterého byste za sebou zabouchli dveře a ocitli se v naprosto jiném světě téměř dokonale odtrženého od okolních ruchů. Tak skvěle odhlučněný interiér vám Mercedes nebo BMW nenabídnou, a proto jsem si Lexus v posledních letech tak moc oblíbil. Jeden nešvar tady ale přece jenom zůstal – malý rozsah nastavení volantu. Měřím 190 centimetrů, a pokud si seřídím volant a sedalo na svou ideální řidičskou pozici, pod volantem při nastupování a vystupování jednoduše neprotáhnu nohy, musí to jít silou. Japonci jsou holt o něco menší než prostorově výrazněji stavění Evropané…

S hybridem bude nuda. Vážně?

Nabídka motorů a pohonů se s modernizací nezměnila, stále si můžete pořídit přeplňovaný benzinový čtyřválec (180 kW) párovaný s osmistupňovým automatem, nebo pro tuto generaci již tradiční hybrid kombinující atmosférický čtyřválec s objemem 2,5 litru (133 kW), elektromotor (105 kW) a hybridní planetovou převodovku e-CVT. Kombinovaný výkon hybridu činí 164 kW, a protože jejich evropský prodejní podíl činí drtivých devadesát procent, posadili nás organizátoři prezentace rovnou za volant jednoho z nich. Šlo o verzi F Sport, která se liší ještě agresivnějším postojem a přístrojovým štítem inspirovaným superportem LFA – s digitálním centrálním prstencem, který se při pohybu v menu palubního počítače mechanicky posouvá stranou.

TEST Lexus IS 200t F Sport – Neprávem přehlížený

Zatímco u LFA byl digitální přístrojový štít použit z čistě praktického hlediska (běžný analogový ukazatel by motoru jednoduše nestíhal), zde jde vlastně pouze o designový prvek, divokost supersportu rozhodně nečekejte. Verze IS 300h F Sport je jediná, která může mít adaptivní tlumiče (má je už ve standardu), zapínám tedy komfortní režim a kličkuji a úzkými a rozbitými uličkami směrem k dálnici.

Současná generace modelu byla vždycky co do pevnosti karoserie a podvozku vždycky o něco tužší, i tak jsou ale změny provedené v rámci faceliftu patrné snad od prvního metru jízdy. Přední dvojité lichoběžníky však v rámci modernizace dostaly novou sestavu spodních ramen z kovaného hliníku namísto dříve používané oceli (nové jsou o 49 procent tužší), vzadu najdeme nová pouzdra horního ramene, nový stabilizátor a dílčími modifikacemi prošly také tlumiče, přičemž výsledkem je dokonale hladká jízda bez uskakování, rázů a vibrací i na horším povrchu. Nerovnosti na silnici při jízdě cítíte, ale pouze informativně – kola jako by se pohybovala pouze proti silnici a nikoliv karoserii, a to je to nejlepší, co můžete chtít!

Pokud pominu modely RC F a GS F, z vozů Lexus nikdy moc nevyzařovalo ryzí sportovní DNA jako například z bavoráků, hlavní byl vždycky jízdní komfort, luxusní zpracování a průkopnické technologie, po svezení s modernizovaným modelem IS však musím tato slova trochu přehodnotit. Jistě, stále jsem seděl zas volantem toho ultrakomfortního hybridu, který dokáže bez problémů jezdit za šest litrů, bylo to ale snad poprvé, co jsem se při jízdě s ním opravdu bavil. Čím to? Zejména díky nově naladěnému podvozku a rychlejšímu řízení.

Test 2013: Lexus IS 250 – V6 jako standard

Už dříve nebyl problém se s hybridem svézt dveřmi napřed, vždycky mi ale připadalo, že k tomu potřebujete hodně promáčenou nebo zasněženou silnici a že mu k tomu stejně jednoduše chybí výkon. Pravda, 164 kilowattů není na 1680 kilogramů hmotnosti úplně málo, bavíme se však o kilowattech hybridních trochu „omezovaných“ spíše klidnějším atmosférickým čtyřválcem. Ani po modernizaci není tento lexus žádná střela, na klikatých okreskách v okolí Říma se však hnaná zadní kola trhala na požádání, a protože jde běžně docela neoblomný stabilizační systém úplně vypnout, dostala najednou jízda úplně jiný náboj. Jenom pocitu řazení si moc neužijete - převodovka e-CVT sice má šest předvolených rychlostí, stisknutím páček pod volantem se však vlastně mění pouze číslo v přístrojovém štítu. S „kopanci" pod plynem nepočítejte.

Klikatých okresek bylo naneštěstí docela málo a přišel čas vydechnout, autu jako by se ale stále nechtělo a zvukem motoru nás nakopávalo k další rundě. No, zvukem motoru… ono má totiž hybridní IS 300h systém Active Sound Control (ASC) pro zvýraznění zvukové kulisy v kabině, jenže zatímco například u GS F fungoval jako doplněk fantastického pětilitrového osmiválce (trochu barbařina, ale celkem nevinná), u hybridu je v podstatě jediným výraznějším producentem zvuku, který však ve vysokých otáčkách doslova rval uši. Intenzitu lze samozřejmě snížit na minimum, osobně ale nevidím důvod, proč si jím kazit to fantastické ticho, které na palubě panuje během jízdy.

V polovině testovací jízdy jsme s kolegou přesedli do dalšího hybridu, nyní však ve výbavě Luxury než adaptivních tlumičů. Je vizuálně jemnějšího ražení, před řidičem je obyčejnější přístrojový štít, a dokonce i tlumiče přišly o malinko měkčí než u F Sportu, rozdíly jsou však tak malé, že si jich možná ani nevšimnete. Přišla ta klidnější část testovací trasy, během které jsme se mohli blíže zaměřit také na spotřebu, přičemž asi nikoho nepřekvapí, že právě při popojíždění malými vesničkami vykazoval hybrid těch nejlepších výsledků. Na displeji palubního počítače nejčastěji svítily hodnoty okolo šesti litrů a přes sedm jsme se nedostali ani na dálnici. Solidní, už se těším na český test!