Žluté Lamborghini Countach: Osmdesátkový sen na prodej

O Lamborghini Countach snila většina školou povinných chlapců vyrůstajících v 80. letech. Když se někde objevil plakát nebo model od Bburaga, to byl svátek! Pro nepamětníky: tenkrát u nás vycházely jen tři motoristické časopisy a modýlky jste sehnali maximálně na poutích nebo ti šťastnější v Tuzexu... Hltaly se i náhodné záběry v televizi. A pamatujete se na film Rain Man s Tomem Cruisem a Dustinem Hoffmanem? V něm sice famózně Hoffman ztvárnil roli autisty Raymonda Babbitta, ale jeho bratr Charlie (hrál ho Cruise) na začátku filmu prodával nová lamborghini. My jsme si na snímek z roku 1988 museli počkat až do března 1990...

Teď si může klasiku od Lamborghini koupit každý, kdo na ni má. Nejen zmenšenou, ale i tu velkou a funkční. Léta běží a člověk mění vkus. Dnes se mi líbí původní neospoilerované úzké verze, které se v Sant'Agatě rodily do sedmdesátého osmého. Ty novější byly širší, měly větší brzdy a příplatkové zadní křídlo. Síň Silverstone Auctions v únoru na Race Retro nabídne k prodeji právě mladší, žlutý exemplář ročníku 1981 s číslem podvozku 1121320.

Jde konkrétně o verzi LP400S, třetí a poslední sérii před nástupem 500S se zvýšenou světlostí a prostornější kabinou. Čtyřstovku poháněl uprostřed umístěný vidlicový dvanáctiválec 3,9 l s výkonem 276 kW (375 koní) a točivým momentem 362 N.m. Možná namítnete, že žlutá se stala typickou barvou čtyřkolových býků až později, v době vzniku by šlo, no, řekněme, o netradiční počin. Supersport se však tohoto výrazného perleťového odstínu dočkal až v květnu 1998. Z továrny měl původně zlatou barvu, takže ta aktuální nepochází z dobového katalogu. Druhý majitel dokonce nechal svůj tehdy osmiletý vůz přestříkat na tmavě modrou a sundal z něj příplatkové křídlo. To už ale díkybohu najdeme dávno zpátky na svém místě.

Nechybějí ani původní patnáctipalcová kola Campagnolo Bravo s pěticí otvorů, která vzdáleně připomínají číselnice klasických telefonů. Mají obuty gumy Pirelli P7. Dražený Countach s hezkým světlým interiérem měl vlastníků více, ale kompletní dokumentace k němu nechybí. Za 35 let života najel jen 38.221 mil, tedy 61.155 kilometrů. Je pojízdný a na první pohled v excelentním stavu, nějakou patinu ale za ty roky určitě získal.

Vzhledem k roku výroby není problém jej ani u nás přihlásit na veteránské značky, i když se jedná o britskou verzi s pravostranným řízením. Jen mít zbytečných 200-250 tisíc liber (7,2-9 milionu korun), které Silverstone Auctions chtějí... My méně šťastní setřeme prach na svých modelech.