Zvuk V8 v autech amerických vojáků je trnem v oku německé policii
Jak všichni dobře víme, americká armáda působí na německém území, tedy hlavně v jeho západní části už od konce druhé světové války. Nicméně s typickým perfekcionismem a přísným dohledem nad dodržováním pravidel mají problém vojáci umístění na základně v Kaiserslauternu. Týká se zvuku jejich patřičně vyladěných vidlicových osmiválců, protože zde samozřejmě jezdí svými auty, nezřídka transportovanými z domova.
Tamní policie příslušníky US Army důrazně varovala, že je bude stavět a pokutovat a vytvoří pro tuto činnost speciální desetičlenný tým. Informaci přinesly noviny Stars and Stripes (Hvězdy a pruhy), které si sami vojáci v Německu vydávají. Rádi své čtyřkolové a podle úřadů „přehnaně upravené“ miláčky prohánějí po veřejných silnicích a místních komunikacích. List tvrdí, že tamní policie nelegální modifikace jako kupříkladu příliš hlasité výfuky a tmavá skla rozhodně nehodlá tolerovat a zveřejnila to již i oficiálně.
I když údajně necílí jen na Američany, právě jejich auta tvoří 15 % místního vozového parku. Šéf kaiserslauternské dálniční hlídky pro noviny podotknul, že stroje mužů ze zámoří jsou nadupané opravdu extrémně, mnohem více než místních. Hrdelní řev, pro jiné však nádherná symfonie velkoobjemových „vé-osmiček“ jim zkrátka vadí. Vojáci samozřejmě nejsou zrovna nadšeni, některé takové regule dokonce obtěžují.
Nedávno se dokonce konalo setkání vytuněných „kár Meet The Street“, na kterém mnozí účastníci vyfasovali tučné pokuty, na scéně se zde objevili i „empíci“, tedy americká vojenská policie. Noviny citují Jeremyho Bissona a seržanta Kyla Helmse. „Policie zablokovala vjezd na parkoviště a začala rozdávat tresty majitelům aut, jejichž úpravy považovala za nezákonné. Já dostal 80 eur za zasprejovaná zadní světla,“ řekl civil Bisson. „Musel jsem lak samozřejmě před cestou domů odstranit.“ „Já zaplatil 105 eur za žluté mlhovky,“ dodal Helms. A to nemá velkou „ameriku“, nýbrž Golf GTI!
Rozdíly v kontrolách
Samozřejmě, že je obrovský rozdíl v tom, co může na silnice v USA a co v Německu. Technické kontroly existují jen v některých státech, někdy například při registraci vozidla z jiné části země, emisní dokonce pouze v jednotlivých oblastech. Německé kontroly TÜV jsou naopak velmi přísné, inspekce se zaměřují na korozi, ale i sklon světlometů, únik provozních kapalin a správnou funkci brzd (kromě jiného). Ladiče mají samozřejmě obzvlášť v „lásce“, nicméně s
homologovanými stylingovými a tuningovými díly včetně úprav podvozku i motoru projde majitel auta bez problémů. A musí se vše zapsat do „papírů“. Češi by určitě protestovali, protože to, co domácí úředník odmítne, u sousedů schválí bez problémů, ale to je jiná věc...
Američané však nic takového ve svých dokladech nemají, pokud tedy používají auta, která si přivezli z domova. Němečtí policisté jsou z toho při kontrolách frustrovaní. Policejní důstojník Mike Pietsch prozradil zmíněnému listu zkušenosti druhé strany: „Když zastavíme domácího řidiče, ukáže nám onu registrační knihu, kde jsou všechny detaily, všechny schválené změny. Pokud stopneme Američana s jeho autem, dozvíme se maximálně registrační značku a čísla motoru a karoserie. To je všechno.“
Tady samozřejmě nastává problém, protože ne každý uniformovaný muž u našich západních sousedů zná americká auta. Tak se stalo, že policie zkontrolovala třikrát za den stejného majitele kvůli „nelegálním dírám v kapotě“, které měl jeho vůz přitom už z továrny, jak se později překvapivě ukázalo. „Hvězdy a pruhy“ tedy doporučují svým čtenářům, aby s sebou vozili dostatečné zásoby fotek svých aut ve smartphonech a kontrolu mužů zákona přesvědčily o tom, že se mýlí.
Lék proti stresu
Je pravdou že mnozí vojáci mají svá zámořská monstra vybavená klapkami ve výfucích, aby zbytečně neplašili policisty a poklidné starší občany, ale když žádné nebezpečí nehrozí, otevřou je. Němci samozřejmě nechtějí mít svá města naplněná hlukem a auty s křídly nakoupenými na eBayi od Číňanů (to umějí však i někteří místní „tuneři“,kteří mají hluboko do kapsy). Nicméně Američan v uniformě bude vždy svobodomyslný. Doma je přece zvyklý...
Ona práce v armádě také není procházkou růžovým sadem. Seržant Chris Bears řekl oněm novinám, že je pro něj jízda Fordem Mustang GT hlavně úlevou „Mám dost stresující práci a úkoly, které trvají mnoho hodin. Potom můžu vzít mustanga ven, zapomenout na všechno a prostě se jenom bavit.“ Jeho „pony“ samozřejmě není sériový, má 800 koní.