Alcantara slaví 50 let v autech: Je z Japonska, ale poprvé byla v lamborghini
Luxusní čalounění z jemné prodyšné tkaniny se v automobilovém průmyslu poprvé objevilo v konceptu Lamborghini Bravo.
Alcantara je jedním z těch nejlepších materiálů, s nimiž se setkáváme v moderních luxusních autech. Spolu s exkluzivním vzhledem je to zejména vysoká prodyšnost, dlouhodobá odolnost i taková zdánlivá maličkost, jakou je lepší držení těla v zatáčkách, co výrobce aut inspiruje k jejímu rozsáhlému využití. Když při rychlé jízdě sedíte v alcantarových sedadlech, vaše tělo v nich klouže méně, než kdyby nesla přírodní nebo syntetickou kůži.
V produkčních autech se s alcantarou setkáváme především v posledním čtvrtstoletí, ale její první použití v automobilu je mnohem starší. Exkluzivní tkanina, připomínající semiš, s obsahem nejméně 200 000 jednotlivých, vzájemně překřížených vláken na 1 cm² plochy se poprvé objevila v autě už před 50 lety.
Dnes je alcantara patentovaným produktem italské společnosti Alcantara S.p.A., založené v roce 1972, a nejprve byla určena k potahování křesel, pohovek a dalšího nábytku, ale už o dva roky později si našla cestu i do automobilového průmyslu. V roce 1974 se oficiálně představil koncept Lamborghini Bravo, jež se stal vůbec prvním autem s alcantarou.
V Lamborghini Bravo se nový materiál objevil v celém interiéru – na palubní desce, sloupku volantu, středové konzole i výplních dveří. Lamborghini při představení konceptu uvádělo, že díky alcantaře je čalounění interiéru o 5,5 kilogramu lehčí oproti přírodnímu semiši. Z dnešního pohledu pak syntetický původ materiálu nijak nedráždí ochránce zvířat.
Historie populárního čalounění se začala psát už v roce 1970, když japonský chemický koncern Toray vyvinul umělý semiš, který byl na omak téměř k nerozeznání od broušené přírodní kůže. V Japonsku se dodnes vyrábí s obchodním označením Ultrasuede, v Itálii vzniká se jménem značky Alcantara.
